Ministerstvo financí zmapovalo hazard důkladně
"SPELOS: Ministerstvo financí zaplatilo čtvrt milionu za účelovou a neodbornou analýzu"
ParlamentniListy.cz | 20.11.2014
Reakce MF:
Ministerstvo financí nesouhlasí s tvrzeními, které ve své tiskové zprávě uvedlo sdružení SPELOS o studii Společenské náklady na hazardní hraní v České republice. Sdružení by se mělo za svá tvrzení v tiskové zprávě v první řadě omluvit Psychiatrickému centru Praha, renomovanému vědeckému pracovišti 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, v jehož čele stojí jeden z nejvýznamnějších českých vědců Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.
Zakázka, která byla financována z prostředků Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost byla řádně vysoutěžena a předané dílo je naprosto unikátní nejen v českém, ale i v evropském měřítku. O výsledky studie již projevily zájem renomované vědecké časopisy ze západní Evropy. Studie se zabývala logicky otázkami, které si Ministerstvo financí z hlediska své působnosti není schopno zodpovědět samo, a proto se nezabývala výnosy hazardního průmyslu. Tyto aspekty byly zohledněny v rámci hodnocení dopadů regulace (RIA), která je součástí Důvodové zprávy k zákonu o provozování hazardních her. Ministerstvo financí má již k dispozici oponenturu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, která výsledky studie potvrzuje.
Vyjádření znaleckého ústavu BDO vychází z formálního srovnání s jedním z referenčních materiálů ve smyslu existence položek nákladů a přínosů. Zmiňovaná australská studie byla pouze jedním z řady zdrojů při zpravování studie. Studie byla zpracována v souladu s doporučovanou metodologií Evropské komise (zejména Renda, A. S., L., Luchetta, G. & Zavatta, R. (2013). Assesing the costs and benefit of regulation. Brussels: Study for the European Commission, Secretariat General)
Sdružení SPELOS se domnívá, že se tým ve studii nezabýval výnosy, které pro Českou republiku hazardní hry mají. Studie se přínosy v souladu se smlouvou podrobně zabývá, a to zejména v kapitole Společenské náklady a výnosy – teoretické zakotvení. Příjmy státního rozpočtu stejně tak jako další dopady na ekonomiku jsou pak diskutovány v kapitole Hazardní hry a jejich dopad na ekonomiku.
Ve studii se například píše, že celkový přehled všech ekonomických dopadů plynoucích z hazardních her je přinejmenším stejně obsáhlý, jako přehled dopadů společenských. Ačkoliv tyto vlivy reálně existují, tak se kromě případů, kdy se jednotlivé výdaje kryjí se společenskými náklady, jedná pouze o transfery, tedy peněžní toky, které nemají žádný dlouhodobý reálný dopad do společnosti, a to ať už se jedná o zde uvedené výnosy či náklady.