Rozhovor s Lukášem Wagenknechtem, 1. náměstkem ministra financí

Zdroj: ihned.cz | Datum: 10.6.2014 | Rubrika: Politika | Autor: Martina Součková

Několikaměsíční audity na ministerstvech hnutí ANO ukázaly například to, že úřady proplácejí faktury firmám, které nemají žádné zaměstnance nebo jsou v insolvenci. Největší problémy se našly u IT zakázek. Je to největší výzva, říká Lukáš Wagenknecht, 1. náměstek ministra financí a zároveň bývalý auditor, který měl kontrolu na starosti. "Opravdu, když máte smlouvu na IT z roku 95, tak je to divné. To ať mi nikdo neříká, že je to v pořádku," uvedl Wagenknecht. Podle Babišova náměstka se potvrdilo, že pro řízení státu nejsou k dispozici dostatečně kvalitní data o veřejných zakázkách. „Druhá věc je, že tu každý dlouhodobě mluví o centrálním nakupování, ale v reálu se to nedělá,“ řekl. Konkrétní výstupy chce ministerstvo financí zveřejnit až tento týden.

* Podle prvních výsledků audit odhalil mimo jiné možné úspory provozních nákladů za 227 milionů korun. Jak rychle se tyto výsledky promítnou do fungování resortů?

To během jednoho dne neuděláte. Je to kontinuální proces, který se musí nastartovat a opravdu řešit. Máme tady množství obchodních případů za 16 miliard korun, kde je pravděpodobnost, že pokud se to bude řešit, tak úspory budou. Je to o dalším nástupu toho procesu, aby se opravdu začalo šetřit a aby se o tom pouze nepovídalo.


* Kdy ale začnete šetřit?

Jednotlivé resorty už výstupy mají a měly by to postupně začít řešit. Bude to opravdu běh na dlouhou trať, protože se bude postupně brát každá zakázka, vyhodnotí se, jestli je v pořádku, nebo není, a bude se s ní dál pracovat.


* Můžete uvést i konkrétní příklady, čeho se to nejvíce týká?

Hodně toho bylo v oboru informačních technologií, to bude celkově asi největší výzva. Pokud máte situaci, že za poslední tři roky určitá IT firma dodala zakázky za přibližně 350 milionů korun a je to na základě smluv z roku 95 a 97, tak už je to na zváženou. Na ministerstvu financí jsme teď uzavřeli nový tendr na podporu státní pokladny a šetříme až 70 procent výdajů. Takže opravdu v IT je toho hodně, a když se to přetendrovává, tak se dá ušetřit.

* U zakázek za 16 miliard jste navrhoval přetendrování s tím, že by se ušetřily miliardy. Jak to s nimi bude teď?

Případy se musí vyhodnotit a jeden po druhém řešit separátně. Také se mohlo stát, že je pouze špatná evidence na centrální adrese, což pochybuji, nebo to může být i typ případu, který je podivný, ale v konečné fázi může být v pořádku.


* Máte také konkrétní příklad?

Budou uvedeny ve výstupu ministerstva, který zveřejníme. Zatím to řešíme s právníky, co můžeme dát na internet a co nemůžeme. Je to velmi citlivá věc. Celkem šlo o 650 tisíc faktur. To není o tom, že bychom tu měli pět deset indikativních příkladů nějaké špatné věci, ale tolik faktur jsme prošli. Co se týká zakázek za 16 miliard korun, tak je to 1207 obchodních případů, to znamená 1207 smluv, které jsou na další doauditování.


* Proč jste ve čtvrtek uvedli pouze několik základních výstupů s tím, že zbytek bude v tomto týdnu? Nebylo by lepší to zveřejnit najednou?

Je to naprosto standardní, auditorské výstupy se prezentují formou manažerského shrnutí. Můžeme dát na internet soubor 650 tisíc faktur nebo řádků, ale komu to k něčemu bude?


* Překvapilo vás na auditu něco?

Osobně mi to potvrdilo to, že pro řízení státu nemáme data tak kvalitní, jak bychom potřebovali. Druhá věc je, že tu každý dlouhodobě mluví o centrálním nakupování, ale v reálu se nedělá. Je velká výhoda ho zavést, ale zároveň je to citlivá a bolestivá věc, protože to každý nemusí chtít. A pak historické smlouvy. Opravdu, když máte smlouvu na IT z roku 95, tak je to divné. To ať mi nikdo neříká, že je to v pořádku.


* Začnete brzy i s centrálními nákupy?

Připravujeme teď první pilotní projekt centrálního nákupu. Materiál půjde teprve do vlády, a pokud ho schválí, tak uděláme první pilotní nákup a pak to budeme tendrovat dál a dál. U centrálního nákupu to je o komoditách. Největší problém je v tom, že zadání na každou komoditu budeme muset velmi citlivě nastavit.


* Co by mělo být součástí prvního centrálního nákupu?

Nějaké komodity už máme, ale ještě bych to nechtěl komentovat.


* Máte už bližší informace k chystaným trestním oznámením?

Ne. Už dříve jsem podal trestní oznámení na Státní tiskárnu cenin a nějaká další, ale cílem prověrky hospodaření není to, aby se podalo trestní oznámení.


* Dopis s nabídkou auditu jste poslal i resortům koaličních partnerů, proč nakonec proběhla kontrola jen na šesti ministerstvech ANO?

Nabídka padla ještě ve chvíli, než jsme audit zahájili a kdy už jsme věděli, jaká data budeme chtít. Ministerstvo práce a sociálních věci využilo naše podklady a samo si zrealizovalo kontrolu strukturálních fondů, ministerstvo kultury dostalo nabídku, ale nakonec od dalšího auditu ustoupili, a ze zdravotnictví se pouze ozvali s dotazem, kdo bude prověrku hospodaření realizovat.


* Na resortech ANO jste začali audit už 20. února, ale dopis ostatním ministerstvům jste rozeslal až 27. března. Proč tam byla taková prodleva?

Nabídku dostali a odmítli to, to je celé. Museli jsme přemýšlet nad tím, jak budeme vůbec realizovat celý audit, pak jsme nějaké postupy vyhodnotili a následně jsme oslovili ostatní ministerstva.

* Nebylo to ale příliš pozdě? Do té doby ostatní ministři stihli rozjet vlastní audity.

Není to příliš pozdě. To je ale další nepochopení toho, co je prověrka hospodaření. Stáhnete si data z informačních systémů, ale není to, že byste chodili po jednotlivých budovách. Nás primárně zajímalo, jaká data jsou v informačních systémech. Nejprve jsme potřebovali vyhodnotit strukturu dat, které se potom stáhly, vyhodnotily a z toho následně byly nějaké výsledky. Bylo to pouze mechanické stažení dat. Ostatní jsme oslovili, až když byla metodika hotová. Je to kauza, která je podle mého názoru úplně zbytečně nafukovaná, úmyslně živená a úplně zbytečná.


* Nejsou potom audity „polovičaté“, když proběhly jen na šesti ministerstvech, a ještě k tomu jednoho hnutí?

Nebylo to pouze, že bychom hledali nějaké konkrétní kauzy, ale šlo o to, abychom pochopili systém. Na to si myslím, že stačí šest resortů. Je to bohatě reprezentativní vzorek na to, abychom věděli, jak systém funguje nebo nefunguje. Zajímalo nás, jak fungují informační systémy, jaká v nich je kvalita dat, jak jsou nastavené srovnávací metody pro určité vybrané komodity.


* Mluvili jste i o připravovaném auditu zdravotnictví. Jak ten bude vypadat?

Teď dokončujeme metodiku. Je to na základě podnětu Evropské komise a je to zaměřeno na integrovaný operační program, kde byly zjištěny nesrovnalosti. Jsou to projekty, které jsou financované z integrovaného operačního programu v oblasti zdravotnictví a jsou namátkově vybrány. Většinou jsou tam nemocnice a zdravotnická zařízení, kde byly například dodávky přístrojů.


* Kdy s ním chcete začít?

Cílem je, aby to bylo co nejdříve hotové, takže bych rád, abychom v průběhu července už začali.


* Chystáte se i na zveřejňování smluv na internetu. Kdy k tomu dojde?

Teď čekáme na legislativu, která se řeší v parlamentu. Možná je i varianta propojení centrálního registru smluv, který už existuje, na státní pokladnu. Projekt bude předložen vládě a pak by bylo relativně jednoduše možné, aby subjekty, které zastupují stát, před platbou vložily informace o smlouvách do systému. Další věc, kterou teď řešíme, je tvorba nového zákona, který by nahradil zákon o finanční kontrole, a to je legislativa, která upravuje i schvalování výdajů. Nejde o samotné výdaje, ale také o odpovědnost. Každého ale spíš zajímají tiskárny než tohle, ale jsou to docela podstatné věci.


* Už víte, co s tiskárnami i s notebooky, které jste našel ve skladu, uděláte?

Notebooky, které tam ležely ve skladu, se použijí. Staré se vyřadí, takže tam bude standardní proces obměny. Co se týče tiskáren, tak je to větší problém, protože jich tu je hodně. Hledáme centrální tiskové řešení pro ministerstvo, aby jich tu bylo méně. Je to opravdu nelogické. Mám na stole tiskárnu a klidně bych chodil na chodbu. Nechal jsem udělat i mimořádnou inventuru ve skladu.