Rozhovor s ministrem financí Janem Fischerem o problematice ČEB

Rozhovor s Janem Fischerem, ministrem financí.
Hospodářské noviny | 27.1.2014 | Rubrika: Česko | Strana: 13 | Autor: Zuzana Kubátová

Ministr financí v demisi Jan Fischer zasáhl před koncem loňského roku aktivně do problému mnohamiliardových nesplácených pohledávek České exportní banky (ČEB) za sklářskými firmami v Rusku. Koncem loňského roku Fischer tlačil na to, aby banka prodala balík šesti pohledávek v nominální hodnotě kolem pěti miliard korun v bleskovém výběrovém řízení během necelého měsíce. Ministr se kvůli tomu dostal do ostré rozepře s šéfem banky Jiřím Klumparem.

„Nešlo mi o nic jiného než o to, aby banka začala svůj problém řešit,“ prohlašuje Jan Fischer v rozhovoru pro deník Insider, jenž je součástí vydavatelství Economia.

* Jak by podle vás měla ČEB řešit problém nevymahatelných ruských pohledávek?

Klíčová otázka je, zda jsou ty pohledávky opravdu nedobytné. Já jsem nechtěl nic jiného než spustit proces, který přesně toto prověří. Proto jsem se v tom angažoval. Protože skutečně nedobytné pohledávky ČEB se odepíší a nakonec je zaplatí všichni daňoví poplatníci, za což jsem jako ministr financí odpovědný. Proto jsem se domluvil s představiteli ČEB a EGAP, že by bylo dobré otestovat v rámci otevřeného výběrového řízení, zda by někdo nekoupil celý balík nesplácených ruských pohledávek.


* Sama ČeB se pokoušela loni pohledávky prodávat. Na tři z nich vypisovala opakovaně výběrové řízení, ale neprodala je. Podle šéfa banky Jiřího Klumpara se sice hlásil zájemce, ale z hlediska banky nedůvěryhodný. Nevěřil jste těmto argumentům?

Mluvil jsem o tom s našimi diplomaty v listopadu během své návštěvy v Moskvě. Dověděl jsem se, že diplomaté mají signály, že zájemce o pohledávky existuje. Já to detailně nezkoumal, jen jsem si udělal závěr, že je dobré se nad tím posadit s šéfy ČEB a EGAP. A říci jim, že je třeba se do prodeje znovu pustit, pokud existují zájemci. V tomto smyslu jsem také informoval premiéra. Šlo mi jen o to, nastartovat prodejní proces.


* Hodně jste na prodej spěchal. Měsíc před Vánocemi jste dal ČEB pokyn, aby prodala balík šesti sklářských pohledávek tak rychle, aby prodej mohla schválit dozorčí rada ČEB do 19. prosince. takové tempo mohlo omezit okruh zájemců, banka by neměla šanci prověřit kupce. Nestihla by ani vypsat soutěž na nezávislého znalce, který by ty pohledávky před prodejem ocenil…

Devatenáctý prosinec byl původní termín, na němž jsme se domluvili na první schůzce. Pánové Klumpar a Procházka (ředitelé ČEB a EGAP – pozn. red.) neprotestovali. Prodávat se rozhodně mělo v rámci otevřeného výběrového řízení. Počátkem prosince jsem se znovu sešel s panem Klumparem, ale ten mi přinesl nový harmonogram prodeje – mnohem delší. Počítal s tím, že by byl prodej ukončen až na konci jara, ne-li až v létě. V té chvíli ve mně „bouchly saze“. Tak velký časový rozdíl mne šokoval. Pak jsme se zklidnili, domluvili se na novém harmonogramu, na prodeji do konce ledna. Zdůrazňuji, že jsme se tu nebavili o žádném konkrétním klientovi, ale že jsem chtěl, aby prodej běžel transparentně ve výběrovém řízení. Šlo mi jen o nastavení procesu.


* I tak by byla soutěž blesková, vezmeme-li v úvahu, že do lhůty spadaly vánoční svátky, během nichž se v Česku minimálně na týden, v rusku na dva týdny veškerý obchodní život zastaví.

Já chtěl dát především průchod právu. Nechtěl jsem, aby byl proces poznamenaný spěchem. Termín do konce ledna byl rozhodně lepší než někdy v létě.


* Banka ale označila prodej do konce ledna za nereálný.

To je pravda, pan Klumpar pak problém konzultoval se svou právní kanceláří a potom jsme se domluvili tak, že je soutěž nakonec vypsaná do 14. února. To jsem akceptoval.


* Podle našich informací byl oním zájemcem, který už loni dával bance nabídky na koupi, ruský byznysový žralok Eduard Taran. Banka k němu měla, jak už bylo řečeno, výhrady. Nehrozí, že nyní vypsaná krátká soutěž povede k tomu, že se k pohledávkám nakonec opět dostane nedůvěryhodný investor?
 
To vše je třeba prověřit, i kdyby to mělo zpomalit prodejní proces. Ale mám z banky od pana Klumpara informaci, že teď se o pohledávky v novém výběrovém řízení přihlásil kredibilní zájemce. Prokázal, že má k dispozici čisté peníze. Nejsou tu ani náznaky, že se pohledávky dostanou k původním dlužníkům.


* Podle našich zdrojů je současným zájemcem ruská banka. Nelze vyloučit, že pohledávky skončí u jiných konečných investorů.

To je pravda. Ale já sám neznám přesnou totožnost zájemce. Mně jde jen o to, že v ČEB jsou dlouhodobě zaparkované velké peníze, často vinou maligních rozhodnutí. Policie tam nevyšetřuje nadarmo. Není to o současném managementu, ale o jejich předchůdcích, o systému. Myslím, že s touto institucí a s podporou exportu si můj nástupce ještě užije řadu problémů. Ale předpokládám, že teď se prodej dotáhne do konce, 14. února by měl být znám zájemce.


* U všech jednání o pohledávkách byl váš externí poradce pro PR Miroslav Deneš. Ten dříve pracoval pro advokátní kancelář BSP Lawyer Partners, firmu specializující se na obchod s pohledávkami. Partner BSP Daniel Paľko byl vaším sponzorem v prezidentské kampani a pomohl vám uhradit dluhy před příchodem na ministerstvo. Nepovažujete angažmá pana Deneše jako svého poradce v otázkách pohledávek za problematické?
 
Agentura Marcus & Art pana Deneše pracuje pro více než dvacítku klientů, BSP Lawyer Partners byla jen jedním z nich. Propojovat toho či onoho mého sponzora s ruskými pohledávkami mi připadá úsměvné, nijak to nesouvisí. Nikdy jsem s panem Paľkem o ruských pohledávkách nemluvil. Vliv kanceláře BSP Lawyer Partners možný není už proto, že jde o otevřené výběrové řízení. A k roli pana Deneše: je mým poradcem pro mediální věci, ale také řídí některé záležitosti projektově. Při jednání o pohledávkách se prostě postavil k tabuli a začal na ní problém popisovat. Můj tým spolupracovníků je malý a zcela transparentní. Informace o něm máme zveřejněny na našich webových stránkách, nic netajíme.


* Oddělení workoutu ČEB (řeší nevymahatelné pohledávky) má na stole mnohem větší balík, než je nyní v soutěži nabízených šesti obchodních případů. řeší ruské nedobytné pohledávky zhruba za 15 miliard korun. Měla by banka nabízet k prodeji co nejrychleji i další z nich?

Nedám na to přesnou odpověď, to si musí posoudit banka. Musí vyhodnotit rizika. Problém v tomto případě je, že případné ztráty zaplatí stát. Pojišťovna EGAP určitě nepokryje všechny ztráty z těchto úvěrů. Jisté ale je, že do podpory exportu bude muset stát tak jako každý rok opět nasypat nějaké peníze. Zčásti je to logické, podpora exportu není bez rizika a tyto projekty nemohou být vždycky stoprocentně návratné. Ale není možné podceňovat risk management. Teď, pokud vím, ČEB vybrala nového risk manažera, čekám zkvalitnění této činnosti. Nejde všechno jen tak odepsat


* Fungovaly a fungují dnes správně dozorčí rady ČEB a EGAP, kde máte své zástupce, při posuzování obchodů i rizik banky?

Dozorčí rady měly přistupovat k těm problémům s většími nároky. Není možné všechny pohledávky automaticky označit za nedobytné a prostě je odepsat. Chápu, že je tu obava, aby kupec pohledávek nebyl napojen na dlužníky, tyto pochybnosti se vždy musí odstranit, ale to se děje.


* Jak vysoko jde lobbing ruských kapitálových skupin, které mají na nakládání s pohledávkami ČEB vlastní zájem? Nakolik jejich vliv zasahuje do politiky či diplomacie?

Určitě je ovlivňuje. My jsme měli snahu i na úrovni premiéra diskutovat diplomatickými kanály. Premiér sice nevstupoval do toho procesu osobně, ale zajímal se o to. O problému byl spraven i ruský velvyslanec, ten o tom jednal s premiérem. To je ale normální, týká-li se to země, s kterou chceme mít rozvinuté obchodní vztahy. Rád bych mimochodem, aby se vztahy mezi ČEB a naší diplomacií zaktivnily, může to lecčemu pomoci.


* Pokud nebude řešení problému ruských sklářských pohledávek vyhovovat vlivným ruským byznysovým skupinám, nemůže to zkomplikovat česko-ruské obchodní vztahy a uškodit případně i firmám mimo sklářskou branži, které mají zájem o ruský trh?

Doufám, že se to nestane.