V politice nás zatím berou jako vetřelce

Rozhovor s Andrejem Babišem, ministrem financí.
Zdroj: Právo | 29.3.2014 | Rubrika: Rozhovor | Strana: 7 | Autor: Jiří Vavroň

* Vašemu hnutí ANO stoupají preference, vám obliba, vládě důvěra. Kdy přijde ale zklamání lidí z Babiše? Asi to nebude dlouho trvat, když lidem chcete zdražit benzín.

Lidé jsou netrpěliví, píší mi, kdy se už něco změní. Rozumím tomu. Problém našeho hnutí je, že lidé mají velká očekávání, ale 24 let se tady budoval určitý systém, systém vztahů, strany spolupracují spíše mezi sebou než s vládou. Navíc pravice neútočí na levici, ale na Babiše. Ve státním molochu je všechno složité, všechno trvá dlouho a mechanismy jsou nastavené tak, aby se zásadní změny nedaly prakticky provést. Třeba jen sestěhovat různé budovy ministerstva financí do jedné, abychom se vůbec mohli scházet s náměstky a řediteli odborů, představuje nesmírnou administrativní a byrokratickou překážku. Ale postupujeme kupředu, i když mnohem pomaleji, než jsem čekal. Mám z toho občas deprese, ale ještě se nehroutím.


* Přestaňte si stěžovat, jak to bude s benzínem?

To nebyla stížnost, ale reálný popis stavu. Aféra se zdražením benzínu, jako důsledek změn financování ropných zásob, je typický příklad nesmyslů a zkratek, které se o mně či ANO šíří. Snažím se dělat určité projekty, hledat pro stát úspory. Česko je prakticky jediný stát, který sám ze svého financuje zásoby ropných produktů a pohonných hmot. Pokud přeneseme financování na nějakou agenturu nebo na dodavatele ropných produktů, ušetříme a ještě zamezíme podivným kšeftům se státními hmotnými rezervami. Čerpací stanice mají dvě koruny marži, je tu velká konkurence, protože čerpacích stanic máme skutečně hodně. Navíc stát vlastní Čepro, které má své čerpací stanice, je součástí trhu. Předpokládáme proto, že zvýšený náklad by mohli distributoři pokrýt v rámci marže, takže na lidi by to nedopadlo. Ale opakuji, je to jeden z nápadů, jak získat peníze pro stát a současně efektivně řídit státní firmy, nikde není psáno, že se to udělá, je to otázka domluvy a jednání. Může to trvat rok a půl.


* Třetí sazba DPH na léky, kterou navrhuje váš resort, ale skutečně spíše vypadá jako snaha se s nejmenšími ztrátami v příjmech vyhnout snížení DPH u potravin, se kterými koketovaly koaliční strany před volbami…

V programovém prohlášení jsme se zavázali ke snížení DPH u léků. Pokud byly ceny léků v resortu ministerstva financí, patřily k nejlevnějším v Evropě. Pak cenotvorba přešla do resortu zdravotnictví. Léky se plýtvá, jsou drahé, aféra střídá aféru, není jasné, jak se v téhle sféře reguluje, jsou tam naprosto neprůhledné pochody a obchody, což dopadá na lidi. Tak se to musí změnit, lidé by měli třeba právě u cen léků pocítit změnu systému.


* To by spíše pocítili právě snížením cen potravin.

U potravin máme skutečně jednu z nejvyšších sazeb v Evropě. Pokud bychom měli snížit sazbu DPH, rádi bychom to spojili s elektronickou evidencí tržeb, jak to udělali v Chorvatsku. Což mimochodem nejsou registrační pokladny, ale registrace skutečně všech plateb, aby se zamezilo podvodům. Což ale popravdě není záležitost na jeden rok. Ale ještě se vrátím ke zdravotnictví. Obvinili mne, že nechci dát dvě miliardy jako kompenzaci za zrušené zdravotní poplatky. Ale tady jde přece o to, aby se nejdříve rozkrylo, kam peníze ve zdravotnictví potečou. Zdravotnictví pro mne zůstává netransparentním systémem, který chce stále více peněz, ale nikdo nemá zájem, aby bylo transparentní.


* Jaké změny v DPH a v jakém čase jsou tedy v tomto volebním období z vašeho pohledu realistické?

My jsme se v koaliční smlouvě zavázali, že snížíme DPH na léky, knihy a nezbytnou dětskou výživu. Záleží také na vyjednávání s Evropskou unií, předpokládáme, že ke snížení DPH by mělo dojít v roce 2015. Zásadní prioritou v oblasti DPH je však omezení daňových úniků.


* Když ale změny půjdou pomalu a složitě, jak říkáte, tak se vám nepodaří rychle vybrat o sto miliard daní více, zejména když hrozí, že řadu vašich projektů vám nemusí schválit koaliční partneři. Nebude tedy další období spíše soubojem ANO a ČSSD a KDU-ČSL?

Mimochodem nikdy jsem neřekl, že rychle vyberu o sto miliard daní více, mluvil jsem o obrovské nehospodárnosti, plýtvání. Podle Evropské komise přichází Česká republika jen při podvodech s DPH a spotřební daní až o 100 mld. korun ročně. Tenhle systém, ve kterém se pohybujeme, se tu budoval dvacet let. Je těžké do něj proniknout. My jsme na půdě Sněmovny absolutní vetřelci. Nás se i z koaličních stran chodí ptát poslanci, jestli to s tím šetřením myslíme vážně a jestli chceme opravdu zakázat alkohol, když se ve Sněmovně jedná. Jsme z jiného světa, ale kdybychom si mysleli, že se to nedá změnit, tak se o to nepokoušíme. Jen se obávám, že to zdaleka není práce na jedno volební období, možná ani na tři. My musíme veřejnosti pořád říkat, co děláme a jak to myslíme, a zároveň bojovat proti zaběhnutému systému, takže to vyžaduje dost úsilí.


* Budete hledat v tomto snažení spojence mimo vládu, Sněmovnu – např. v odborech, Svazu průmyslu atd.?

Ale tam my spojence máme. Odbory podpořily koaliční smlouvu a koalici, Svaz průmyslu logicky chce to samé co my – maximální podporu státu pro rozvoj infrastruktury a všech sektorů v průmyslu. Nejsem si vědom toho, že bychom se se zájmovými svazy přeli. A na rozdíl od minulých vlád se s nimi bavíme. A to také proto, že chceme stabilní daňový systém, na kterém by byla širší shoda, aby se daně neustále neměnily.


* Řekl jste, že občané musí mít pocit, že plýtvání skončilo. Jak se to pozná, co už mohl občan zaznamenat?

Co se týče ministerstva financí, tak jsme zastavili třeba nesmyslnou zakázku na logo úřadu za půl miliónu korun. Dosáhli jsme výrazné úspory na provozu informačního systému státní pokladny ve výši 70 %. Dalo by se šetřit i mnohem víc, ale je tu podepsána spousta smluv, které nejde jednoduše zrušit, o byrokracii, která překáží v šetření provozu ministerstva, už jsem mluvil. Kontrolujeme všechny výdaje – já osobně ty nad 500 tisíc korun, první náměstek Lukáš Wagenknecht nad 50 tisíc korun. Ukázaly se rezervy v řádu stovek milionů korun v hospodaření s budovami v majetku státu kvůli nefunkčnímu Centrálnímu registru administrativních budov (CRAB), který měl hospodaření racionalizovat. A šetří i ostatní resorty. MŽP zrušilo tendr na spodní prádlo s bobrem a ptákem, obrana zastavila podezřelé výběrové řízení na karlínská kasárna, MMR se snaží dohnat čerpání peněz z Evropské unie… Omezují se externí poradenské služby, ruší problematické smlouvy, prověřují se a ruší podezřelé tendry. Pevně věřím, že se naši občané také dozvědí od ministra zdravotnictví, jak se rozděluje 260 miliard ve zdravotnictví. Pan ministr školství zase slíbil národní radu pro sport, takže se snad lidé dozvědí, kdo a na co dostal tři miliardy určené na sport v minulém roce. Prosazujeme, aby se zveřejňovaly všechny smlouvy, které by stejně jako v zahraničí nabyly účinnosti až svým zveřejněním na internetu. Hned se ale objevují hlasy, že je třeba udělat přechodné období, nebo podmínit nutnost zveřejnění smluv jen nejlépe pokutou. To je ale směšné, protože ty pokuty jsou malé. Existuje povinnost zveřejnit výsledky hospodaření firem. Zveřejňuje ale jen 60 procent z nich. To podle mne nemá efekt.


* Nehrozí, že při přípravě rozpočtu na budoucí rok budeme spíše hledat prostředky na krytí rušení zdravotnických poplatků, stavbu nových mateřských školek, zvyšování penzí, což v konečné podobě trvale zvýší výdaje státní kasy a přitom nebude čas ani síly na racionalizaci a kontrolu výdajů, natož na jejich snižování?

Mně se moc nelíbí praxe, že si nějaký ministr řekne o „x“ miliard, přes média, a tím mi vzkáže, abych ty miliardy někde našel. Já jsem už několikrát řekl, že než někdo přijde za ministrem financí, musí odkrýt toky peněz ve svém resortu. Pan Němeček má dvě miliardy zaparkované v SÚKL, můžeme jednat o tom, jak je do resortu zdravotnictví dostat, školky mohou stavět firmy za přispění EU, můžeme tu zakládat mnohem levnější dětské skupiny. Tady si ale každý zvykl přijít s nataženou rukou. Nepřemýšlí se, jak ušetřit u sebe, ale jak si vzít z veřejného rozpočtu. Je pravda, že v programovém prohlášení jsou věci, které navýší výdaje, ale stále trvám na tom, že v transparentnosti výdajů je velký potenciál na získání potřebných prostředků do rozpočtu. Právě proto jsme spustili hloubkové prověrky resortů ANO. Vládní priority budou zabezpečeny snížením nehospodárných a neefektivních výdajů v jednotlivých rozpočtových kapitolách s důrazem na snižování výdajů na poradenské a právní služby, které si mohou správci kapitol zajišťovat ve vlastní režii, bude brán zřetel na skutečné výdaje nutné na zabezpečení provozu ministerstev a úřadů.


* Kdy dojde k nejbližší zkoušce soudržnosti koalice?

Na začátku dubna, kdy zveřejníme první obrysy rozpočtu se stomiliardovým schodkem. Už jen ten fakt, že rozpočet se dělá se schodkem, je pro člověka z byznysu divný. Povolební uspořádání nás předurčilo ke koaliční spolupráci, která se nikdy neobejde bez ústupků a kompromisů. Jsme v koalici s tradičními stranami, které se v uplynulých dvaceti letech na vládě několikrát podílely, a jejich pohled na její správu je odlišný od toho našeho. Můžeme to vidět na příkladu ČSSD, která ve Sněmovně občas spolupracuje s tradičními politickými stranami, než s námi. Nebude to snadné, ale věřím v úspěch, rozumnou dohodu. Neplánujeme zvyšování daní a budeme hledat rezervy v hospodaření státu. V minulosti se to, že zde nic nefungovalo, řešilo zvýšením daní těm, co je platí. Nebyla tu snaha ušetřit na chodu úřadu, na chodu státu, ale bralo se lidem, kteří se placení daní nevyhýbali. To bylo systémově špatně. Domnívám se, že nejlepším lékem na nadměrné plýtvání je naprostá transparentnost.


* Kdy by se podle vás mohlo v Česku přistoupit ke zvýšení daní?

Pokud se dostaneme do stavu, kdy přesvědčíme lidi, že se už nekrade, šetří, nejsou žádné skandály, pokud by za tohoto stavu přesto peníze na provoz státu nestačily, můžeme se bavit o zvyšování daní. Doufám, že k tomu nedojde.


* S jakými opatřeními proti daňovým únikům, proti korupci můžeme počítat, a hlavně která budou průchozí v koalici?

Zřídili jsme pracovní skupinu pro boj s daňovými podvody, která by v blízké době měla předložit komplexní návrh dalšího postupu. Prosazujeme zřízení centrálního registru účtů u ČNB, který okamžitě umožní zjistit existenci bankovních účtů podezřelých subjektů. A co se týče digitalizace daňové správy, tak jsme v kontaktu s chorvatskou a maďarskou daňovou správou. Zároveň analyzujeme zákon o jednom inkasním místě.


* Upřímně řečeno, zatím ale vaše návrhy moc jásotu nevzbudily. Opozice křičí, že chcete zneužívat kontrolu daní k politickému boji, koaliční partneři také nijak zvlášť nejásají. Příkladem je registr účtů jako prostředek boje s daňovými úniky – podaří se překonat odpor centrální banky a dalších institucí? Je při desítkách miliard daňových úniků relevantní námitka, že registr je „drahý“?

Domnívám se, že vzhledem k tomu, kolik stát tratí na daňových únicích, tato námitka relevantní není. Podle analýz Evropské komise jde jen při podvodech s DPH, takzvaná VAT GAP, až o 2,7 % HDP, to je celkově až 100 mld. korun ročně. Jednali jsme a shodli se s ministrem vnitra, jednáme s bankovní asociací, s guvernérem ČNB, abych mu vysvětlil potřebu mít možnost na jednom místě jednoduše ověřit, jaké má ten či onen subjekt k dispozici bankovní či pojišťovací produkty. Jde primárně o tu rychlost a operativnost. Především jedná-li se o boj proti tzv. karuselovým obchodům. Obávám se, že návrh, který předkládá Česká bankovní asociace, může být využit jen dočasně. Rozhodně nejde o možnost, jak se lidem šťourat v účtech. Jde o to, aby policie mohla rychle zjistit, zda nějaká podezřelá firma má účet v bance, a ten šlo rychle obstavit. O žádné svévolné slídění nikdy nešlo a nepůjde.


* Není souběžná snaha o zavedení registračních pokladen jen snahou oklikou zastavit registr účtů, který by mohl postihnout velké ryby, a zaměřit se jen na drobné podvodníčky?

Já myslím, že panuje shoda s koaličními partnery, že registrační pokladny jsou staré, drahé a neefektivní řešení. K centrálnímu registru dnes stačí internet nebo mobilní telefon, který už má snad každý obchodník a živnostník. Naším cílem nejsou registrační pokladny, ale zabránění podvodům při odvádění tržeb.


* Proč myslíte, že se objevily problémy i se zveřejňováním výdajů státu, s registrem smluv.

To je opět o systému, který se tu za dvacet let už zaběhl. Ten moloch se brání tomu, aby se zde začalo řádně hospodařit, aby tu fungoval transparentní systém proplácení faktur, abychom věděli, kolik a za co jako stát – tedy daňoví poplatníci – vlastně platíme. A tenhle moloch má hodně silné lobbisty, jsou to ti, kteří v zaběhlém systému dvacet let žili a využívali ho. Bohužel jsou to zase i někteří lidé z koaličních stran. Stále znovu žasnu, jaké překážky je třeba zdolat při tzv. legislativní přípravě, jaké často podružnosti řeší vláda. U každého rozhodnutí vlády se snažím najít nějaký pozitivní dopad na život lidí. A stále toho nacházím strašně málo.


* V době, kdy mizí v ekonomice milióny a miliardy, má řada politiků především obavy, aby i nové či rekonstruované policejní či finanční orgány nebyly politicky zneužity. Jak to zaručíte?

Finanční policii zrušila v roce 2006 ODS, shodou okolností tedy v době, kdy se tady začalo krást v miliardách. My ale neplánujeme zřizovat nový samostatný útvar. S ministrem vnitra jsme ustavili skupinu, která je složená ze zástupců finanční a celní správy, FAÚ a policie. Skupina začala pracovat okamžitě. Pro nás je zásadní, že se budeme moct v případě potřeby obrátit na policisty, kteří dané problematice rozumí. Policie má daleko víc prostředků, může nasadit odposlechy, může sledovat podezřelé, my můžeme dodávat informace a know-how. Má jít o týmovou práci, ne o to, kdo bude mít na takzvanou Kobru vliv. Finančně analytický útvar si také nedělá, co chce. Všechny svoje operace provádí pouze na základě hlášení bank. FAÚ se nikomu na účty svévolně dívat nemůže. Centrální registr účtů je pak na to, aby policajti věděli, zda podivné firmy mají účty. A mimochodem, raději jsem přestal zvát šéfa FAÚ na porady ministra, i když na ně za mých předchůdců chodil. Nechci jej nijak ovlivňovat.