Kontroly budou chodit najisto
Rozhovor se Simonou Hornochovou, náměstkyní ministra financí
Zdroj: Ekonom | 25.6.2015 | Rubrika: Téma - Evidence tržeb | Strana: 26 | Autor: Josef Pravec
Elektronická evidence tržeb odhalí způsob fungování podnikatelů. „Každý byznys má svoje specifika a z toho, jakým způsobem, v jaké frekvenci i v jaké výši se evidují tržby, poznáme, zda funguje v souladu se standardní logikou podnikání, anebo ne,“ popisuje Simona Hornochová, která má elektronizaci tržeb na ministerstvu financí na starosti.
* Finanční úřady mají už přes 15 tisíc zaměstnanců, proč se tedy bude přijímat 450 nových kontrolorů? Vždyť tvrdíte, že elektronické evidence tržeb kontrolu výběru daní zjednoduší.
Nejde jen o elektronickou evidenci, jde i o další souvislosti. Oddělení kontrol jsou dlouhodobě poddimenzovaná a finanční úřady by stejně musely nabírat nové síly. Sektor vymáhání daní je příliš seškrtaný, nikdo asi moc nemyslel na to, jak moc je tato činnost důležitá.
* Ale tito kontroloři přece budou přijímáni v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb.
Kontrolory přijímat musíme, podle požadavků Finanční a Celní správy ČR půjde o 300 lidí na finanční úřady a 150 nových celníků. Proč je tedy nevyškolit na práci právě se systémem elektronické evidence tržeb. Bude rozumné, aby byli specializováni. Někteří se stanou analytiky, jiní budou chodit do terénu na cílené kontroly, které mají daleko lepší výsledky. V Chorvatsku právě doladili analytickou část systému a z rozsáhlých souborů mnoha čísel jsou dobře vidět jednotlivé trendy. Je znát, kteří podnikatelé mají tržby v rámci průměru a kdy jejich aktivity vybočují z normálu. A k nim se pak posílají kontroloři. Například Mariana Vuraić Kudeljanová z chorvatské finanční správy mi říkala, že ji někdo upozornil na problémy s tržbami, a tak tam hned poslala „údernou jednotku“.
* U nás by takovou údernou jednotkou měli být celníci?
Budou v nich i lidé z finančních úřadů. Celníci při kontrolách budou také proto, že mají zkušenosti a již dnes chodí do restaurací kontrolovat spotřební daně, například lihoviny. Navíc u nich není problém s pracovní dobou, protože mají služby. A upřímně řečeno, jít večer do restaurace ptát se na účtenky, to nemusí být úplně nejbezpečnější způsob kontroly a Celní správa je přece jen ozbrojená složka a věřím, že uniforma v takových případech pomůže.
* Chorvatský ministr financí Boris Lalovac se však vyjádřil, že s elektronizací tržeb nezbytnost klasických kontrol klesá, protože většina práce se dá udělat od počítače...
Znovu opakuji, že nám chybí kontroloři, protože v minulosti se jejich počty seškrtaly, a to až za hranici únosnosti. Praha se stala z hlediska efektivity výběru daní nefunkční. Teď jsme měli dvě akce, které docela pohnuly čísly u DPH. Přetíženým pražským úřadům přišli pomoci lidé z regionů a byli schopni během tří měsíců doměřit půl miliardy korun.
* Podnikatelské svazy si o elektronické evidenci myslí své a často z jejich řad znějí otázky, proč se vůbec zavádí, když to s tužkou a papírem jde také.
Vše se elektronizuje, výpočetní a komunikační technika jde neustále dopředu. Vše je rychlejší, data uložená v archivech, a když se udělá chyba, je jednoduché ji opravit. A po daňové správě najednou někdo chce, aby se toho všeho vzdala a postupovala postaru. Aby v tom kvantu transakcí při kontrole velkých obratů fungovala náhodným výběrem a na základě tužky a papíru. To bychom ale zaměstnance finančních úřadů mohli rovnou propustit. Naši lidé tu jsou od toho, aby kontrolovali plnění daňových povinností, a my jim zuby nehty bráníme, aby byli efektivnější. To by podle vás mělo smysl? A potřebná data na finančních úřadech nemají, to je pohádka. Mají jen agregované údaje z daňových přiznání, ale chybí jim srovnání, a tak vlastně nevidí nic. Neznáme ani detaily, které signalizují, že je někde chyba. Chorvatský model, který s úpravami přijímáme, je jedinečný v tom, že dává obrázek fungování jednotlivých podnikatelů, lze je navzájem srovnávat nebo porovnávat tržby v čase.
* Právě tím se ale podle kritiků elektronické evidence zavádí něco, co nazývají orwellovským Velkým bratrem.
To je takové klišé. Vezměte jen, kam všude dnes posíláte data, jakým rozmanitým komerčním subjektům. To je obecný trend, ale jen nám se bude vyčítat, že data sbíráme. Pokud jde o obavy, že budeme chtít další údaje, tak právě kvůli tomu jsme všechny náležitosti účtenky i zasílané údaje dali do zákona, a nikoliv do vyhlášky.
* A chce ministerstvo financí, aby dat bylo více? Aby se například také vědělo, jaký druh zboží obchodník prodává?
Pokud se ptáte na zboží, tak říkám, že ne. Uvažovali jsme o možnosti kontrolovat přes elektronickou evidenci obrat podléhající spotřební dani. Ale podnikatelům by to dělalo ohromné problémy s evidencí, a tak jsme od toho ustoupili. Raději to zopakuji: Nikdy jsme neusilovali o informace o konkrétních položkách, tedy o jaké zboží či služby jde.
* Co když odesílaná data uniknou a zmocní se jich třeba nějaký obchodní řetězec, zanalyzuje je a pak s jejich pomocí začne drtit konkurenci?
Budujeme pečlivé zabezpečení systému. Už dnes ale na finanční úřady chodí mnoho jiných dat – i přiznání se podává elektronicky. A nikdy k prolomení systému a k jakémukoliv zneužití těchto údajů nedošlo. Můžete samozřejmě předkládat různé katastrofické scénáře, ale je to teorie. Nikdy se to nestalo, tak proč by k tomu mělo dojít teď? Na druhou stranu tuto hrozbu nepodceňujeme a věnujeme tomu jak čas, tak úsilí. Do míst, kde se tato data budou koncentrovat a analyzovat, rozhodně nepustíme každého. Budou tam lidé s bezpečnostní prověrkou.
* Co vlastně daňová správa zjistí?
Už jsem to zmínila na příkladu Chorvatska. Zjistíme způsob fungování podnikatelů. Každý byznys má svá specifika a z toho, jakým způsobem, v jaké frekvenci i v jaké výši se evidují tržby, poznáme, zda v souladu se standardní logikou podnikání funguje, nebo ne. Například restaurace by měla mít v pátek a v sobotu večer nejvíce tržeb, ale pokud tomu tak nebude, a přesto zůstává otevřená, tak je to divné. Systém nám umožní srovnávat jednotlivé podnikatele, většina z nich daně platí a my si pak můžeme sestavit jakýsi standard, s přihlédnutím k jednotlivým podnikatelským segmentům. Poměrně rychle vznikne základ pro posouzení toho, co je v jednotlivých odvětvích běžné, a od něho se odpíchneme, když budeme vyhledávat anomálie. Tedy ty, kteří podvádějí.
* Co když se systém bude obcházet? V době, kdy on-line spojení bude přerušeno.
Když to někdo bude dělat příliš často, tak si ho všimneme a začneme k němu posílat kontroly pravidelně. I proto přijímáme nové lidi. Výsledky chorvatského systému jsou přesvědčivé, potřebná úroveň dat a fungující analytika znamenají opravdu posun ve výběru daní.