Marie Talašová: Arbitráž zneužívají i Češi proti státu

Rozhovor s Mgr. Marií Talašovou, LL.M., ředitelkou odboru Mezinárodní právní služby
Zdroj: Hospodářské noviny | 14.7.2015 | Rubrika: Panorama | Strana: 11 | Autor: Marek Miler

Co je to investiční arbitráž, ví v Česku díky kauze televize Nova „každý druhý“. To v zahraničí znalost tohoto termínu není zdaleka tak obvyklá, říká ředitelka odboru mezinárodní právní služby na ministerstvu financí Marie Talašová.

* HN: Čím to je, že je podle statistik Česko třetí nejvíce žalovaný stát na světě?

Je to pravda, ale je třeba podotknout, že tato statistika zohledňuje jenom spory veřejně známé a některé státy tak „těží“ z toho, že samotnou existenci sporů před veřejností utajují. Česká republika mezi takové státy nepatří. I tak je tato statistika zarážející a počet žalob proti České republice nepřiměřený. Zejména s ohledem na vysokou úroveň českého právního řádu, který zajišťuje všem subjektům, včetně zahraničních investorů, vysoký standard právní ochrany.

* HN: Česko je nicméně, co se týče počtu arbitrážních sporů, dlouhodobě stále mezi nejhoršími. Jaký to má historický kontext?

Náš největší problém jsou takzvané spekulativní žaloby. To jsou případy, kdy nás žalobce považuje za slabého protivníka a jde do arbitráže i přesto, že ví, že právo je na naší straně. Tuto pověst slabého hráče jsme získali po prohraném sporu s CME, ale i narovnáním s Nomurou. Žila jsem v té době v zahraničí a pamatuji si, jak často se na mezinárodních konferencích řešila Česká republika. Kombinace velké prohry a velkého narovnání vzbudila velký zájem ze strany advokátů zastupujících žalobce a samozřejmě samotných žalobců. V minulosti jsme také narovnali spory, které se narovnat neměly, a tak někteří žalující doufají, že Česká republika bude tímto způsobem postupovat i nadále a že se jim hrozbou arbitráže podaří dosáhnout mimosoudního narovnání. To se ale nepodaří.

* HN: Spekulativní žaloby? Co tím myslíte?

Velká část těch, kteří se snaží iniciovat mezinárodní arbitráž, jsou ve skutečnosti čeští občané, kteří účelově zakládají společnosti v zahraničí. S trochou nadsázky se dá říci, že v oblasti mezinárodních arbitráží se plně projevuje česká vychytralost – z arbitráží se v očích mnoha Čechů stal prostředek, jak snadno od státu získat peníze. S tím je spojen velký zájem médií a obecně široké povědomí o této problematice. Když se tady zeptáte lidí na ulici, co je mezinárodní investiční arbitráž, bude každý druhý vědět. To v zahraničí neplatí.

* HN: Jít do arbitráže se státem je však riziko s nejistým výsledkem a stojí to peníze. Takže do toho jdou jen ti, kteří mají opodstatněnou újmu, nebo ne?

Bohužel tomu tak není. To, že jsme historicky prohráli jenom tři z dvaceti ukončených arbitráží, je ukázkou toho, že tyto žaloby jsou neopodstatněné. U nás teď máme specifickou situaci v energetice, kdy se nám zvýšil počet probíhajících arbitráží tím, že se rozdělily solární spory do několika řízení. Úprava problematiky veřejné podpory pro obnovitelné zdroje energie je něco, co řeší taky Německo, Itálie, Španělsko. Španělsko má dokonce ještě víc žalob než my, a proto s ním také hodně spolupracujeme.

* HN: Jak jste po dvou letech vašeho působení na ministerstvu spokojená se současnou úspěšností státu v arbitrážních arbitráž sporech?

Jsem spokojená. Podařilo se nám ukončit spor se společností Forminster ve věci obchodního domu Kotva, a to za situace, kdy jsme se zastupovali sami bez externích advokátů, tedy při minimálních nákladech pro stát. Našemu týmu se také podařilo rozdělit dvě arbitráže v současné době probíhající u arbitrážního soudu ve Stockholmu. V minulosti k takovému procesnímu úspěchu bylo potřeba tří různých externích advokátních kanceláří. Jsem spokojena, co se týká fungování interního týmu ministerstva financí, ale co mi vadí, je vyšší počet sporů. Do budoucna se snažíme nárůst žalob eliminovat sjednáním nových bilaterálních smluv, na základě kterých může být Česká republika žalována.

* HN: Snažíte se převzít práci, kterou dosud dělaly pro ministerstvo mezinárodní advokátní kanceláře. Neprojeví se to na kvalitě zastupování státu? Kde vaši lidé vezmou know-how, které má velká mezinárodní kancelář se sítí poboček po celém světě?

My jsme nenahradili žádnou zahraniční kancelář, protože bez zkušených zahraničních advokátů se mezinárodní arbitráž nedá vyhrát–naopak se nyní snažíme spolupracovat s těmi nejkvalitnějšími zahraničními advokáty, ty však používáme jenom na odborně náročné úkoly a specializované úkony, ve kterých je účast špičkového mezinárodního právníka, ideálně rodilého mluvčího, téměř nezbytná. Naopak jsme nahradili pro určitou část řízení české advokáty bez dostatečné odbornosti. Byli jsme v minulosti v situaci,že jsme museli přepisovati zcela banální podání takových advokátů nebo řešit zjevně nekorektní fakturaci a komunikace už byla neudržitelná. Vyhodili jsme například českou kancelář,která je podepsána pod dvěma ze tří proher České republiky. U solárních sporů došlo k přesoutěžení právního zástupce, protože původní tým byl vybrán mimo režim zákona o veřejných zakázkách.

* HN: V čem je strategie jiná v porovnání s minulostí, kdy odbor vedl váš předchůdce?

Jsme transparentnější. Nově na stránkách ministerstva zveřejňujeme jak rozhodnutí tribunálů, tak třeba i faktury advokátních kanceláří. Dále snižujeme náklady a důsledně kontrolujeme každou vyfakturovanou položku. Navíc soutěžíme služby, které se předtím nesoutěžily. Aktivně se podílíme na každém kroku rozhodčího řízení – od velkých otázek, jako je výběr rozhodce a celková strategie řízení, po každodenní mravenčí práci s dokumenty. Co do velikosti se přitom tým nerozrostl – ale zvýšení jeho kvality nám umožnilo výrazně rozšířit zapojení ministerstva financí do řešení jednotlivých sporů i celkové koncepce ochrany zahraničních investic v České republice. V našem týmu nyní pracují lidé se zkušenostmi s arbitrážemi nabytými v zahraničí či v mezinárodních advokátních kancelářích.