Ministerstvo financí k regulaci stavebního spoření

Reakce Ministerstva financí na tiskovou zprávu zástupce veřejné ochránkyně práv ze dne 8. dubna 2015 ve věci schvalování všeobecných obchodních podmínek stavebních spořitelen.

Reakce MF:

Zástupce veřejné ochránkyně práv dne 8. dubna 2015 zveřejnil tiskovou zprávu, v níž napadá Ministerstvo financí, že při schvalování všeobecných obchodních podmínek stavebních spořitelen nedostatečně kontroluje, zda jsou v souladu s právním řádem jako celkem, a svým jednáním umožňuje, aby byla poškozována práva účastníků stavebního spoření.

Zveřejněným vyjádřením zástupce veřejné ochránkyně práv projevil nepochopení působnosti a pravomocí Ministerstva financí v oblasti stavebního spoření, potažmo v oblasti celého finančního trhu. Vyjádření zástupce veřejného ochránce práv dále obsahuje řadu nepravdivých a nepodložených tvrzení.

Není zřejmé, na základě jakých skutečností zástupce veřejné ochránkyně práv dospěl k závěru, že stávající postup je takový, že Ministerstvo financí „schvaluje podmínky, které nejsou v rozporu se zákonem o stavebním spoření bez ohledu na jejich jiný nezákonný obsah“ a že „v praxi dochází i k tomu, že podmínky schválené Ministerstvem financí mohou obsahovat neplatná a nicotná ustanovení nebo ustanovení poškozující práva klientů“.

O tom, zda je některá část všeobecných obchodních podmínek neplatná nebo nicotná, nemůže rozhodovat ani Ministerstvo financí, ani zástupce veřejné ochránkyně práv. Toto právo přísluší pouze soudu, pokud se ho účastník, který má za to, že byl poškozen, dovolá.

Pokud jde o zástupcem veřejné ochránkyně práv deklarovaný postup, kdy údajně Ministerstvo financí v případě, kdy shledá rozpor s jinými zákony, „předá sice danou věc České národní bance jako dozorovému orgánu, ale zároveň podmínky schválí, protože nejsou v rozporu se zákonem o stavebním spoření“, jedná se o naprosto nekorektní a zavádějící informaci. Ministerstvo financí je podle platné právní úpravy orgánem kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory stavebního spoření. Pokud při výkonu kontroly – tedy nikoliv v rámci procesu schvalování všeobecných obchodních podmínek – dospěje k závěru, že mohlo dojít ze strany stavební spořitelny k pochybení, resp. že stavební spořitelna mohla postupovat v rozporu s platnými právními předpisy a nejedná se o věc spadající do působnosti Ministerstva financí jako orgánu kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory stavebního spoření, Ministerstvo financí předává svá zjištění jako podnět k prošetření České národní bance jako orgánu bankovního dohledu. Není však zřejmé, na základě čeho zástupce veřejné ochránkyně práv došel k závěru, že Ministerstvo financí po zjištění „rozporu s jinými zákony“ schvaluje „vadné“ všeobecné obchodní podmínky.

Podle názoru Ministerstva financí uveřejňování zavádějících a nepravdivých informací ze strany zástupce veřejné ochránkyně práv nepřispívá k důvěře veřejnosti ve fungování státní správy.

Martin Pros
náměstek ministra financí