Narovnání podmínek pro podnikání a zaměření kontrol na nepoctivce neznamená represi
Reakce Ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství na sdělení představitelů ODS Zbyňka Stanjury, Alexandry Udženije a Jana Skopečka k Elektronické evidenci tržeb ze dne 24. února 2015.
Ministerstvo financí a GFŘ zásadně nesouhlasí s interpretací zákona o elektronické evidenci tržeb, podle které se jedná o represivní systém, který zasahuje do individuálních svobod a ohrožuje drobné a poctivé živnostníky. Skutečný efekt elektronické evidence tržeb bude zcela opačný – administrativní zatížení poctivých podnikatelů se sníží a odstranění nekalé konkurenční výhody těch, kteří daně neplatí, přispěje k narovnání tržního prostředí a zvýší konkurenceschopnost poctivých. K žádnému ohrožení individuálních svobod nedojde, protože na všechny informace, s nimiž zákon o EET počítá, má finanční úřad či na briefingu zmiňovaný spotřebitel právo už dnes a podnikatelé je tedy evidují. Pouze se k nim finanční úřad dostane včas, dokáže je cíleně využít a analyticky zpracovat. Nebude tak kvůli jejich získání muset zahajovat namátkové prověřování a kontroly, které poctivé poplatníky časově i administrativně zatěžují, a zaměří svou činnost na ty nepoctivé. Přínosy, které elektronická evidence tržeb znamená pro podnikatelskou veřejnost i hospodářskou soutěž jako takovou jsou také důvodem, proč je projekt podporován většinou profesních a zaměstnavatelských svazů, komor a institucí.
Záměr Ministerstva financí je zároveň takový, aby náklady na straně podnikatelů byly skutečně minimální. Rozhodně nebudou spočívat v investici do registračních pokladen, jak zaznělo na briefingu. Pojem registrační pokladna vyjadřuje předepsané certifikované zařízení, zatímco EET jde cestou, která žádné stanovené zařízení nepředepisuje a umožňuje využívat širokou paletu zařízení od pokladen přes tablety až po mobilní telefony.
Chorvatský model je pro Ministerstvo financí vzorem právě proto, že je otevřený, jednoduchý a každý si může pořídit takové zařízení, které mu vyhovuje a od koho bude chtít. Žádné certifikace, žádný monopolní dodavatel. Lze uvést příklad právě z Chorvatska, kde se zařízení i s tiskárnou a připojením nejen prodávají, ale i pronajímají, a to už za 15 euro měsíčně včetně již nainstalovaného software. To není pro žádného podnikatele likvidační a nikoho to nepošle na úřad práce. Velcí podnikatelé jsou navíc v řadě případů již hardwarově vybaveni a musí jen aktualizovat svůj pokladní software. Ministerstvo financí opakovaně deklarovalo, že dodatečný daňový výnos ze stávajících daní zároveň umožní daně nejen nezvyšovat, ale otevře prostor pro jejich úpravu směrem dolů. Hovořit v této souvislosti o hromadném zavírání provozoven a nárůstu počtu klientů sociálního systému je proto velmi nepřiměřené.
Sdělení obsahovalo také řadu nepřesností, například, že bude - „stejně jako v Chorvatsku“- docházet k uzavírání provozoven při zjištěném nezaevidování marginální tržby. Nic takového neplatí ani v Chorvatsku a tím spíše nebude platit ani u nás. Aby kontrolní orgány dospěly k této krajní sankci, musel by provozovatel zákon soustavně porušovat či obcházet zákon a způsobovat státu opakovaně vysokou škodu. Rovněž není pravdou, že finanční správa bude kontrolovat hotovost v pokladnách. Nic takového se nepřipravuje a pro funkčnost systému není ani zapotřebí. Není vždy třeba obracet se pro inspiraci na vyspělý západ – některé dynamicky se rozvíjející země mohou být také zdrojem zajímavých myšlenek, moderních a nadčasových, které si díky svému rozvoji v podmínkách vyspělých technologií mohou dovolit lépe než tradiční západní země, které své systémy budovaly již před mnoha lety.