Rozhovor s Andrejem Babišem v časopise Téma dne 27.3.2015

Zdroj: Téma | 27.3.2015 | Rubrika: Rozhovor | Strana: 8 | Autor: Lubor Černohlávek 

* Jak jste vnímal situaci, když minulý týden policie v Ostravě zatkla muže s nožem, který prohlašoval, že zopakuje tragédii v Uherském Brodě, a v první řadě se chystal zaútočit na vás?

Já jsem ho nepotkal. Trochu mě překvapilo, že jsem dostal policejní ochranu, ale potom jsem se dozvěděl, že byl zadržen nějaký muž před mítinkem, kde na mě čekal. Mrzí mne to, protože jsem se snažil a nadále snažím lidem v Ostravě s byty OKD pomoci. Bohužel pan Bakala, který vše zprivatizoval, nedodržel slib. Koupil byty a slíbil, že je lidem do tří let prodá za cenu, za jakou je koupil, což bylo cca 50 000 korun za jeden. A neprodal. Podvedl je a teď od nich inkasuje nájem 50 tisíc korun ročně. Těch bytů je 44 000, což za všechny dělá na nájemném celkem 2,2 miliardy korun ročně. A lidé tím trpí. Dějí se tam podivné věci, celá ta privatizace je podle mne skandální. A ten člověk s nožem, který je spíše nešťastný než zlý, si myslel, že to jakýkoliv politik může vyřešit. To je ale těžké řešit tolik let po privatizaci.


* To skoro vypadá, jako byste se toho muže, který byl ozbrojen a čekal na vás, zastával a omlouval ho.

Musím říct, že dva dny na Ostravsku byly hodně poučné. Člověk vidí problémy, jaké tam mají. Ekologické zátěže, nepovedenou privatizaci OKD… Samozřejmě pak panují obavy, jak to dopadne. Divím se, že to Bakala nevyřešil zásadní finanční podporou své firmy. Když se něco slíbí, tak se to má splnit. Já jsem přislíbil, že se potkám s nájemníky a že se tam vrátím. Ale nečekal jsem, že by se něco mohlo stát. Ten pán měl z toho všeho nějaký psychický problém…


* Přišla vám obálka s jedem, pak od anonyma vaše parte, teď na vás čekal útočník…

Na rozdíl od jiných politiků se snažím měnit systém, proto tolik zloby… Jsem v politice proto, abych něco změnil a nebyl tím klasickým politikem, který pořád jen něco povídá. My zavádíme systém, podle kterého se už nebude tak brutálně krást. Samozřejmě rozplést všechny obchodní vazby, které jsou pro stát nevýhodné, není úplně jednoduché. Šlapeme strašně moc na paty takzvaným podnikatelům, kteří podnikali na účet státu.


* Vytváří vám to spoustu nepřátel?

Asi ano, určitě ano.


* Je to pro vás nebezpečná situace?

Není to příjemná situace, ale musí se s tím člověk naučit žít. Co jiného mi zbývá.


* Architekt Petr Kolář mi jednou říkal, že když vám projektoval dům, tak jste tam nechtěl mít ochranku. Ale pak jste změnil názor a nechal vybudovat domeček pro bodyguardy. Co se stalo?

Možná pro to nebyl důvod, když jsem byl v byznysu. Pak se ale stalo, že moji manželku přepadli na parkovišti obchodního domu, nějaký člověk s pistolí jí ukradl auto. Naštěstí tam nebylo žádné z našich dětí. Po tomto incidentu jsme vše přehodnotili. Zajímavé bylo, jak to řešila policie. Přijelo tam pět hlídek a potom nám jen řekli, že je to pátý případ. Že tam dokonce ukradli auto s nějakou babičku, kterou vyložili někde na pumpě.


* Zvykl jste si už na ochranku, která vás doprovází na každém kroku?

Vadí mi to, ale co mohu dělat.


* Součástí vašeho týmu je i řidič, kterého máte už 21 let…

Kdysi jsem řídil sám, ale když už jsem měl tolik práce, tak jsem si pořídil řidiče, abych mohl využívat čas v autě na čtení. Můj řidič je ale univerzální, vyřizuje spoustu věcí. A je pravda, že je se mnou už od roku 1994.


* Sám už neřídíte?

Řídím, hlavně přes víkend.


* Viděl jsem vaši fotografii za volantem vozu Mini Cooper z druhého domova ve Francii…

Tak tam nemáme takové zázemí jako tady, jsme anonymní a je tam klid.


* Zatímco nejbohatší Čech Petr Kellner se uzavřel za brány tvrzí a ochranek, vy - druhý nejbohatší podnikatel v Česku - působíte daleko uvolněněji. Nemáte strach?

Strach nemám. Samozřejmě se může stát leccos, ale mezi lidi chodím rád. Určitě raději než do sněmovny.


* U Petra Kellnera nezažijete, že by si dal soukromou fotku na Facebook nebo Twitter…

Každý má k tomu jiný přístup, Kellner je skoro neviditelný, což se mu ani nedivím, na druhou stranu se jako politik nemohu vyhýbat lidem. A já rád chodím mezi lidi, protože se něco dozvím a cítím se s nimi celkem dobře.


* Ví se o vás, že stále používáte místo notebooku papírový diář. Na druhou stranu jste velmi aktivní na sociálních sítích. Znamená to, že už jste podlehl mánii být on-line na internetu?

Aktivní jsem zprostředkovaně, vymyslím to, napíšu, ale dávají to tam moji kolegové. Přímo na sociální sítě napojen nejsem.


* Nicméně reagujete - byť zprostředkovaně - vcelku často. V poslední době jste například uvedl na adresu Divadla Na Fidlovačce, které ohlásilo existenční problémy, že zkusíte pomoci. Co to má znamenat?

Já jsem to řešil už dlouho, už od loňska, kdy jsem četl rozhovor s Eliškou Balzerovou… V minulosti jsem zachránil divadlo Bez Zábradlí manželů Heřmánkových, které jsem sponzoroval prostřednictvím Agrofertu. Nyní jsem byl na Fidlovačce, a tak se mi to líbilo, že jsem se potom potkal s paní Balzerovou a domluvili jsme se, že moje firma s ní příští rok uzavře sponzorskou smlouvu.


* Takže peníze pro další divadlo?

Oni mají rozpočet daleko větší, ale myslím, že moje podpora jim zásadně pomůže. Agrofert se stane největším sponzorem.


* Když zůstaneme u vašich příspěvků na sociální síti, na vrub rychlobruslařky Sáblíkové jste napsal, že zkusíte oprášit možnost stavby rychlobruslařské haly. To už je letitý evergreen…

Byl jsem na závodě Světového poháru v biatlonu v Novém Městě na Moravě, což byla skvělá akce, a na tu myšlenku mě tam navedl herec Miroslav Donutil. Seděli jsme spolu a on mi vykládal o Martině Sáblíkové, což mě zaujalo. Nakonec mi dal kontakt, a tak jsem se potkal s jejím trenérem Petrem Novákem. On mi ukazoval multifunkční halu v Kanadě, kde byla jak atletická dráha, tak i dráha na bruslení, plus hokejové kluziště… Údajně se tam už jednalo o nějakém projektu, ale skončilo to, protože neuměli řešit provoz. Tak jsme se domluvili, že bychom to mohli oprášit. Myslím, že Sáblíková na to, že tady žádná dráha není, udělala pro naši zemi v zahraničí obrovskou pozitivní reklamu a ten stadion by si zasloužila. Určitě by ji následovaly stovky mladých sportovců. Člověk má ale někdy dojem, že cokoliv uděláte, tak je hned kritizováno. Takže jsem byl hned zkritizován, že tady není dostatek rychlobruslařů… Souvisí to s tím, že tady nemáme pravidla pro financování sportu, třeba i podle úspěšnosti. Vím ale, že tu existuje investiční projekt na nějaká větší centra, a ten stadion pro rychlobruslení by do něj možná mohl být zařazen.


* Koupíte pro Zoo Praha pandu bílou, jak jste také uvedl na sociálních sítích?

Chtěl jsem mít pandu bílou, protože to je zvíře, které mě svým způsobem fascinuje a líbí se mi. Ale je to tak složité, že jsem se toho vzdal. Teď jsem o tom mluvil s ředitelem zoologické zahrady v Praze a on vypátral dvě pandy v privátních zoologických zahradách ve Francii, kde s tím majitelce pomáhal pět let prezident Sarkozy. To zázemí je tak náročné, panda musí mít několik místností a vždy, když se vyprázdní, tak se to musí zanalyzovat… Musíte mít k tomu dva ošetřovatele, jí jenom bambus a ty náklady jsou skutečně obrovské. Na druhou stranu se jim ve Francii zvýšila návštěvnost o 40 procent. Ředitel pražské zoo by ji samozřejmě rád měl. Já jsem nějakým způsobem tu pandu bílou vzdal a na Čapím hnízdě budeme mít spíše červené pandy. Už tam máme lemury a chtěl bych tam ještě surikaty, klokana, nosála a tu červenou pandu, která je podstatně levnější a nevyžaduje takovou péči.


* Máte nějaká zvířata doma?

Máme zlatého retrívra, vlčáka a černého chlupatého králíka. Já mám rád zvířata a právě na Čapím hnízdě jich máme strašně moc.


* Na blogu jste kdysi uvedl, že jste byl donucen jít do politiky okolnostmi a českými politiky. Nelitujete toho nyní?

Donucen jsem nebyl, ale v podstatě jsme se dostali do stadia, kdy jsem měl pocit, že se lidé bojí říkat nahlas pravdu. Poměry tady se tak změnily, že to začínalo být nepřijatelné. Ten impulz přišel v interview v České televizi, když tehdejší prezident Klaus vše bagatelizoval a říkal, že korupce je všude stejná a u nás jí není nějak moc. Tak jsem se naštval a v rozhovoru v Hospodářských novinách jsem veřejně řekl, jak to u nás chodí a kdo co tuneluje. Byly na to velké reakce, napsalo mi strašně moc lidí, asi 25 tisíc, a tak jsem do toho nějak spadnul… Nebyl to můj cíl, spíše to vzniklo jako nějaký projekt, vize. Říkal jsem si, že když jsou všichni tak negativní vůči politikům a český národ je historicky velmi šikovný, tak je potřeba, aby se ti, kteří uspěli - a nemusejí to být jen podnikatelé -, zapojili do řízení země.


* Dá se už nyní tak trochu bilancovat, jestli to vaše rozhodnutí bylo správné?

To je zatím moc krátké období, to se nedá. Já se cítím jako Blíženec. Půlka říká, že jsem si na stará kolena zkazil život, nevidím rodinu, děti, vnučky, nestarám se o svoji firmu. Na druhé straně pracuji podstatně více než předtím, s podstatně horším výsledkem než ve své firmě, ale tím, že ten projekt dostal takovou podporu, tak mám pocit, že aspoň jedna část obyvatelstva to kvituje.


* Od chvíle, kdy jste se stal ministrem financí, tak se v médiích zdvojnásobil zájem o vás. Je to i dvojnásobný tlak na vás?

Určitě, tlak je velký a plno lidí kritizuje, že mám střet zájmů. To je v mnoha ohledech pravda, ale to neznamená, že svého postavení nějak zneužívám. Je tady plno lidí, kteří žijí na úkor nás všech a jsou v ústraní a netransparentní. Ví se o nich, ale nepíše se o nich, protože, jak říká Kalousek, jedenácté přikázání je, že neprokážeš. Když si vezmu oblast médií, tak je známo, že MF DNes a Lidové noviny vždycky psaly pro ODs, němečtí majitelé se o to nezajímali, ti chtěli jenom peníze. Když jsem vydavatelství koupil, tak se to mnoha lidem nelíbí. Dá se neskromně říci, že jsem vnesl do toho tradičního českého politického rybníka, a to i do toho mediálního, nějakou změnu. I když já do obsahu nezasahuju.


* Při interview pro televizi Óčko s Mírou Hejdou v jeho Limuzíně jste ovšem řekl, že jste se dostal do situace, do které jste se nechtěl dostat. Že je to z hlediska vaší vytíženosti nenormální stav…

Je to extrémní. Bohužel ani prognóza není pro mne dobrá - že bych žil v nějakém klidu.


* Jak často vidíte děti?

Přes víkend a když mají prázdniny. I když i o prázdninách bývá sněmovna, vláda, nebo jsou nějaké komise a rady. Ani přes léto jsem na ně neměl moc času.


* Podle vaší ženy jste ten, který je rozmazluje…

Já mám dvě starší děti a dvě mladší. První jsem vychovával velice spartánsky a dospěl jsem k názoru, že to nebylo dobře. Ty mladší teď vychovávám spíše jako dědeček.


* Jak vnímá vaše partnerka, že jste stále pryč?

My jsme spolu, jak jen to jde, minulý týden jsme například byli na večeři na francouzském velvyslanectví. Jsme si vzácnější a to také není na škodu.


* Nepřekvapíte veřejnost svatbou?

To nevím. Mělo to nějaký vývoj. Moje paní se k tomu i vyjadřovala, že předtím chtěla a teď už nechce. Teď to tedy není aktuální téma. My to ani nevnímáme, protože žijeme spolu jako manželé.


* Takže je řada na vás, abyste ji požádal o ruku…

Určitě (smích), ale teď to nějak nevidím reálně.


* Jak se vám od vstupu do politiky změnila váha?

Hned druhého ledna jsem zjistil, že mám plus patnáct kilo, zhubnul jsem poté devět kilo a teď jsem zase nabral čtyři. Už jsem byl na dobré cestě, ale zase jsem to nějak vypustil. Jsem sám na sebe naštvaný. Jenže těch společenských akcí je moc a je těžké dodržovat nějaký režim.


* Takže plánujete zase nastartovat vaši tenisovou kariéru?

To bych rád, ale zatím se to nedaří. Doufám, že od května to bude lepší. Mám to jako předsevzetí se vrátit k tenisu.


* Bývalý americký prezident Reagan holdoval horoskopům a rozhodoval se podle nich. Nechal jste si také udělat horoskop?

Dal jsem si udělat životní horoskop podle data narození, což je zajímavé. Krátkodobé horoskopy ale nečtu.


* Co vám vyšlo?

Jsou to vcelku informace odpovídající tomu, jak se znám. Jsem plánovitý, pracovitý, cílevědomý, urputný. To vychází i podle mého znamení - Panna.


* Třeba máte i tzv. horolezecký gen (ten, kdo ho má, dokáže neustále zvyšovat svoji výkonnost) ?

Z genetických testů, které jsem si nechal udělat, vím, že ho mám. Jsem urputný. Mám myšlenky, cíle a vize, které se snažím realizovat.


* Chodíte k léčiteli?

Dlouho navštěvuji léčitele, který je spíše bylinkářem. Nějaký čas jsem tam ale už nebyl. Vždycky analyzuje můj stav a musím říct, že pokaždé má stejnou diagnózu, jako mi vyjde po návštěvě doktora. A vždycky mi vybere nějaké čaje.


* Trápí vás něco po zdravotní stránce?

Míval jsem problém s plotýnkou, ale teď je už vše v pořádku. Musím to zaklepat.


* Jak vnímáte situaci, že po vás chce pořád někdo peníze?

Když jsem ministr financí, tak samozřejmě všichni po mně chtějí peníze. To je normální a chápu to. Osobně jsem na charitu přispíval už dávno, akorát jsem to nikomu neříkal. Dělal jsem to, že jsem četl všechny dopisy a vždy jsem na ně napsal nějakou částku. Pak jsem to dal do účtárny, aby vše poslali. Ale časem toho bylo tak strašně moc, že jsme museli založit Nadaci Agrofertu a udělat nějaký systém. Nyní ročně rozdáme na různé programy asi 40 milionů korun a postupně se tato částka bude ještě zvyšovat. Jinak já svůj ministerský plat posílám na samoživitelky. Měl jsem v životě štěstí, že už nemusím peníze moc řešit, a změnily se i moje priority. Snažím se lidem pomoci, i když samozřejmě nezachráním všechny.


* Teď chcete hlavně naplnit státní kasu. Připravujete zavedení elektronické evidence tržeb, což zasáhne všechny živnostníky. Málokterý návrh vyvolal tolik protichůdných reakcí jako tento …

Zaměstnanci musí platit daně, těch se nikdo neptá. Proto se snažím, abychom byli všichni ve stejné pozici. Když některé restaurace neplatí daně, tak mají konkurenční výhodu… Daně bychom měli platit všichni.


* Proto jste se na podzim 2013 vydal do Chorvatska, abyste se nechal inspirovat jejich systémem?

To jsem dostal tip od pana Honka, ředitele cestovní kanceláře Vítkovice Tours. Všichni víme, že se krátí tržby, v některých sektorech je to dost rozšířené, a my bychom to měli narovnat.


* V jednom z vašich článků jste napsal: „Těm chytřejším se už v roce 2015 začíná v podnikání více dařit, aby skok v tržbách evidovaných v roce 2016 nebyl tak nápadný. Vědí totiž, že daňové povinnosti lze kontrolovat několik let zpátky.“ To je asi jasný vzkaz…

Když to zavedli v Chorvatsku, tak koloval takový vtip, že když chceš být úspěšný v restauracích a hotelech, tak se napoj na finanční správu. Tam totiž měly některé restaurace najednou nárůst tržeb o stovky procent…


* Ve finále však byl chorvatský ministr financí odvolán…

Tak to ani nevím. Možná mě odvolají také. (smích)


* Spousta věcí kolem tohoto návrhu vyvolalo pobouření. Třeba povinnost zákazníka převzít účtenku…

To jsem dal pryč… Je povinnost vystavit účtenku, ale když ji někdo vyhodí, tak je to jeho věc. My nechceme lidi otravovat.


* Bude se daňová povinnost vztahovat na drobné řemeslníky? Dosti často je citován příklad kadeřnice…

Máme hlavní segment restaurace a stravování, pak velkoobchod a maloobchod. To je půlka těch, kteří prodávají zboží. Další sektory budeme přidávat výhradně na základě rizikové analýzy daňové správy. U každého sektoru zvážíme přínosy a náklady. Na drobné řemeslníky, kadeřnice, atd. se elektronická evidence tržeb vztahovat nebude. Je to revoluční záležitost, kterou tady nikdo nedělal. V podstatě pro vybírání daní předcházející ministři financí neudělali skoro nic.


* Podaří se vám snížit daň u restaurací z 21 procent na 15?

Doufám, že přesvědčím pana premiéra, kterému se to nelíbí. Myslím si, že ti, kteří daně platí, by si to zasloužili. Máme spočítáno, že u restaurací bychom měli na DPH vybírat 11 miliard korun, ale zatím vybíráme jen 1,6 miliardy. Při statickém posouzení to představuje daňový únik v rozsahu 9,4 miliardy korun. Když dáme slevu, tak vybereme o 400 milionů méně, ale ve finále to bude miliard více. To si myslím, že je spravedlivé.


* Je ale vůbec reálné vybrat 11 miliard?

Tak asi všechno nevybereme, ale časem určitě.


* Daří se vám letos vybírat daně? Neustále se porovnávají předpoklady a skutečnost prvních měsíců…

To je běh na dlouhou trať. Převzal jsem finanční správu v rozkladu, Praha se stala daňovým rájem. Našli jsme i nějakou paní v malé místnosti, kde bylo registrováno 1 600 firem. Kontrola chodila jednou za 200 let a množství firem se nastěhovalo do Prahy, aby nemohly být kontrolovány. Nejdříve tedy musíme dát do pořádku finanční a celní správu a zavést různé zákonné změny - kontrolní hlášení, evidenci tržeb, prokazování původu majetku… To tady nikdo neřešil.

 
* Máte ve střednědobém výhledu vymyšleno, jak se budou měnit daně?

Musíme vyřešit superhrubou mzdu, protože je to dosti politické rozhodnutí. Chtěli bychom vše zjednodušit. Otázka je, jak se nám bude dařit, když zavedeme všechna opatření. Musíme navýšit daň u hazardu, i když jsou v rámci připomínkového řízení proti tomu různé názory. Perspektivně bychom měli vrátit DPH na úroveň, než ji začala navyšovat pravice. Korporátní daně bychom však měli uchovat tak, jak jsou. Samozřejmě jsou ještě nějaké jiné výjimky, ale řešíme strašně moc věcí najednou. Obecně chceme daně zjednodušit a spíše snižovat než zvyšovat.


* Jak moc je pro vás těžké přistupovat na kompromisy a neříkat v politice napřímo to, co si myslíte?

Jenže já říkám, co si myslím. Jsem na to zvyklý. Jsou však skutečně chvíle, kdy něco chci říct, ale raději mlčím a nevyjadřuji se.


* Takže vnitřně děláte kompromisy?

Musím dělat kompromisy s koaličními partnery, protože kdybychom se měli stále hádat, tak by se to asi lidem nelíbilo.


* Podstatně jste se zlepšil v projevu na veřejnosti. To tak pilně trénujete s vaší hlasovou poradkyní Janou Postlerovou (maminka herečky Simony Postlerové)?

Před sněmem ANO jsme pracovali hodně. Můj projev na rozdíl od politiků, kteří tu mluví 20 let, není dobrý. Neumím se tak dobře vyjadřovat. A tu češtinu musím také cvičit. Paní Postlerovou mám hodně rád, dodává mi energii, nabíjí mne a je na mě přísná. Hodně mě opravuje a rozumíme si dobře.


* Dokážete se obrnit proti mediálním útokům?

Média jsou součástí systému. Novináři, kteří pracovali pro ODS nebo pro Klause, mě obviňují, že jsem moc vlivný, ale tady jsou mnohem vlivnější lidé, kteří různě telefonují do veřejnoprávních médií, mají dokonce vliv na výběr redaktorů a hostů do pořadů… Člověk vnímá, jak se některá média chovala před parlamentními volbami a jak se to změnilo.


* V rozhovoru pro ČTK jste uvedl, že zpětně považujete nákup vydavatelství MAfrA, jehož součástí jsou i deníky MF DNeS a Lidové noviny, za chybu. Proč?

Já jsem nedomyslel, jak moc budou novináři, kteří pracují v mých médiích, napadáni. Každý si může zkontrolovat, co píše MF DNeS a Lidové noviny, a myslím si, že je tam i spousta negativních článků o mně a o ANO. Pro mě je vydavatelství finanční investice a myslím si, že to byla investice dobrá. Nemám ve zvyku obsah ovlivňovat…


* Jenže na internetu koluje váš telefonát do Lidových novin z doby, kdy jste je ještě nevlastnil…

Ano, jednou jsem zavolal redaktorovi Lidových novin a ptal jsem se ho, proč když byl na tiskovce, proč o ní nenapsal. To byla zlomyslnost, která mě vytočila. To už nikdy neudělám… Na druhou stranu, někteří novináři nejsou objektivní a některá média jsou vyloženě založená na negativních zprávách o mé osobě.


* Dotýká se vás to?

Mně je to jedno. Mně je jich vlastně líto. Umím si představit, že kdyby se jejich nenávist koncentrovala na pozitivní energii, tak by byla obrovská. Jsou to zoufalci, kteří neustále přemýšlejí, jak mě napadat, a občas se tomu musím i smát.


* Ohrožuje to váš byznys?

Každý mě obviňuje z konfliktu zájmů, ale není sledovanější osoba než já. Koalice, opozice, média - všichni mě sledují. Pokud bych - jako někteří jiní podnikatelé - pomáhal politickým stranám a ještě bych měl k tomu noviny, tak bych určitě se státem mohl udělat nějaký výhodný byznys. To nedělám. Jsou to jen nesmyslné lži. Například ta o biopalivech. Já žádné dotace na biopaliva nemám jako výrobce, naopak z toho profitují všichni, kteří spotřebovávají paliva.


* Častým argumentem je, že zisk Agrofertu roste. Co vy na to?

Zisk Agrofertu roste, protože zisk německé chemičky stoupl o sto procent. Místo 1,5 miliardy vydělala tři miliardy.


* A kdyby se to posuzovalo bez německé chemičky?

Obrat Agrofertu se státem je 1,1 procenta a je léta konstantně stejný. Mě zajímá výsledek Agrofertu za celý rok. Všichni se diví, že nevím o tom, že moje firma vyhrála tendr na státní dřevo. Ale proč bych to měl vědět? Šlo o transparentní tendr, kdy jediným kritériem byla cena.


* Skutečně necháváte řízení svých firem už jen na manažerech?

Ale já bych to na nich nechal tak jako tak. Měl jsem jiné plány… Až se vstupem do politiky jsem zjistil, jak skvělý mám management, a nastavil jsem Agrofert tak, že funguje dobře beze mne. I když samozřejmě, kdybych tam byl, tak by možná fungoval ještě lépe. Jsem ale spokojený. Chtěl jsem však cestovat, mít víc času na rodinu. Ten život, který jsem si naplánoval, se mi zatím nevyplnil. Tak doufám, že se toho dožiju.


* V roce 2013 jste jako fyzická osoba zaplatil na daních 39 milionů. Kolik to bylo loni?

Za rok 2014 jsem danil více, myslím, že to bylo 87 milionů. České firmy musí platit daně v Česku, ale jde o to, zda i čeští podnikatelé platí daně tady…To je vyjádření vztahu k zemi.


* Sledujete populární žebříčky světových miliardářů, kde jste 772. nejbohatší člověk na světě s majetkem 2,4 miliardy dolarů?

Já myslím, že to jsou všechno virtuální věci, které vycházejí z nějaké teoretické hodnoty majetku. Mě to moc nezajímá.


* Stýkáte se s ostatními miliardáři u nás?

Ne. Nestýkám a ani nevím, proč bych se měl stýkat.


* Máte například v mobilu číslo na Petra Kellnera?

Nemám, ale na některá jiné telefonní čísla mám.


* Máte čas se věnovat svému osobnímu byznysu, investičnímu fondu Hartenberg Holding?

Samozřejmě vím, co investují. O tom jsem informován. Z hlediska exekutivního to však neřeším. Máme nějakou dohodu a podle toho to nějak funguje.


* Tato společnost kupuje kliniky asistované reprodukce. Je tato oblast zdravotnictví pro vás tak zajímavá?

To byl nápad Joža Janova, šéfa Hartenbergu. Já z toho nadšený nejsem. Zdravotnictví kritizuji a tady to samozřejmě vypadá, že tam mám nějaké zájmy. Tento byznys je však transparentní, protože je tam jednotná úhrada. Ta je stejná pro všechny, a to v ostatním byznyse není.


* Otázka na závěr: Na co byste se vy rád zeptal Andreje Babiše?

Já bych mlčel, protože novináři se mě ptají celé dny… Vždy jsem byl spíše introvert, který často komunikoval sám se sebou a vymýšlel nějaké věci. Teď se mi život dosti zásadně změnil. Snažím se věci řešit, ale mám deficit času pro rodinu i pro sebe. Předtím jsem měl aspoň soboty volné, teď nemám ani to a jsem v takovém začarovaném kruhu.