Rozhovor se Simonou Hornochovou pro Lidové noviny
Zdroj: Lidové noviny | 5.3.2015 | Rubrika: Ekonomika speciál | Strana: 19 | Autor: Jiří Táborský
* LN V našem posledním společném rozhovoru padla zmínka o analýze výdajových paušálů u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), která měla dát jasnou odpověď na otázku, zda jsou či nejsou v přiměřené výši. Už máte nějaký výstup?
Analýzu jsme teď opustili. Sice všichni asi tušíme, že paušály v dnešní výši jsou neodůvodněné, ale v současnosti nemáme politické zadání sahat do jejich procentní výše. A jelikož kolegové nyní nevědí co dřív, počítají dopady řady daňových opatření a průběžně analyzují vývoj daňového inkasa, tak jsme tuto činnosti raději přerušili.
* LN Vy byste byla pro přidání nějakého dalšího paušálu pro živnosti, kde se používá jen hlava, papír a tužka, jak se na tomto resortu dříve říkalo? Nebo třeba jejich přeřazení do 40procentní kategorie?
Já bych rozhodně udělala velkou analýzu právě rozřazení živností a teprve pak bych se podívala na procentní sazby jednotlivých paušálů. Hodně velký problém je naprostá nesourodost živností v jednotlivých kategoriích. Výše paušálů je více méně politický parametr, ale rozřazení živností je spíše otázka logiky a současné nastavení místy nedává naprosto žádný smysl.
* LN Teoreticky od příštího roku by měla přijít elektronická evidence tržeb (EET). V první vlně se má týkat restaurací a hotelů, zbytku až v dalších vlnách. Proč právě takto postupně?
Právě proto, že je to opravdu nové, nic podobného v Česku nikdy neexistovalo a je potřeba, aby si na to lidé zvykli. Proto jsme hledali segment, kde není tak obrovské množství subjektů a kde je zároveň podezření na ne zcela ideální plnění daňových povinností. Proto jsme rovnou vyškrtli maloobchod, protože by tam kromě večerek padly také všechny supermarkety a byl by to obrovský nápor na systém jako takový i na spotřebitele, kdyby se například začaly tvořit fronty u pokladen. Další důvod pro tento segment je, že dlouhodobě požaduje soulad v DPH na vstupu a na výstupu – aby na vstupu neplatili 15procentní DPH na potraviny a na výstupu 21procentní u restauračních a stravovacích služeb. Návrh je, že by měli platit 15 procent i na výstupu, stejně jako při prodeji potravin. Což by jednak srovnalo dnešní stav, který motivuje k manipulaci při vykazování jídla konzumovaného na místě a odnášeného s sebou, a na druhou stranu by to pomohlo zmírnit možný efekt navýšení cen zejména v zařízeních využívaných běžnými spotřebiteli.
* LN Snížení sazby DPH na restaurační služby by mělo jít současně se zavedením EET?
Je to zatím návrh. Osobně bych to udělala současně, protože to může být vnímáno i jako jistá kompenzace potenciálních dopadů zavedení EET v tomto problematickém segmentu. Také tím zmírníme možný dopad do cen. Pokud někdo dnes v takové míře daně neplatí a najednou je platit začne, tak dopad do cen může být velký. A toto opatření by jej mělo zmírnit. Pokud restaurace využijí snížení sazeb jen k tomu, že si zvýší marže, tak potom by se reakce veřejnosti měla obrátit proti nim, protože resort financí dal prostor šesti procentních bodů.
* LN V plnění rozpočtu za leden je velký propad inkasa DPH, konkrétně o 11,3 miliardy proti lednu loňského roku. Co to?
Fakt je, že tam propad není. Problém způsobilo, že na začátku roku 2014 se ve významném objemu pozastavily odpočty DPH nárokované za listopad a prosinec 2013 tzv. neusazenými osobami, tedy těmi subjekty, které nemají v České republice sídlo ani provozovnu a jsou zde jen registrované k DPH. Myšlenka zřejmě byla, že se tam může vyskytovat velký objem daňových úniků, jelikož nárokované částky jsou skutečně významné. Problém je, že celkem se takto zadrželo asi 13 miliard. Mělo to několik efektů. Jednak loni v lednu vypadalo inkaso DPH velmi pozitivně, protože se nevrátily asi čtyři miliardy nadměrných odpočtů. A vracely se letos v lednu, což je další vliv. Takže na jedné straně máte objektivně neexistující lepší výběr v lednu 2014 a na druhé straně máte vratku kolem čtyř miliard v letošním lednu. Jinými slovy, máme tady zkreslení kolem osmi miliard. To je problém hotovostního pohledu. Kdyby se bral účetní pohled, vypadalo by to úplně jinak, protože ve skutečnosti inkaso DPH v lednu 2015 meziročně mírně vzrostlo. A únor navíc bude ještě horší, protože zatímco loni v lednu se zadrželo něco přes čtyři miliardy korun, v únoru to bylo 6,7 miliardy. Je škoda, že tato situace napomáhá různým účelovým tvrzením. Také jsme dostali požadavek na zdůvodnění propadu ve výběru daní v roce 2015 od pana premiéra, který je bývalý ministr financí a myslím, že téhle problematice dostatečně rozumí...
* LN Mnoho let se hovoří o tom, že je potřeba snížit zdanění práce a místo toho daněmi zatížit spotřebu. Dočkáme se toho někdy?
Problém není primárně daň z příjmu fyzických osob, ale pojistné odvody, zejména pak pojistné na sociální zabezpečení. Takže ano, pojďme se bavit o zdanění práce, ale sedíme ve špatné budově. Primárně je to problematika ministerstva práce a sociálních věcí. To se tím zabývá a je třeba se tím zabývat dál. Zatížení práce je totiž skutečně obrovské a generuje to řadu vedlejších efektů, například obecně známý fakt, že se ze zaměstnanců stávají OSVČ. K tomu se přidávají sociální aspekty, protože u OSVČ je sice hezké, že neplatí skoro žádné pojištění, ale na druhou stranu pak nedostane téměř žádný důchod. Což si řada z nich vůbec neuvědomuje a při dosažení důchodového věku jsou pak nepříjemně překvapeni.
* LN K diskusi je spíš jiná věc: pojistné na sociální zabezpečení může klesnout, ale okamžitě naroste deficit v důchodovém systému, který bude třeba snížit právě zapojením daní. Už teď jde na penze část výnosu DPH, otázka tedy je, zda nezapojit nějaké další daně?
Debata o tom, jaké daně přesměrovat do penzijního systému, pochopitelně je a musí být. Něčím se ten deficit vykrýt musí a v řadě zemí ve světě se k tomu používají nepřímé daně. Jenže jaké konkrétně? Nižší sazbu DPH máme 15 procent, což je relativně dost, a základní 21 procent, což také není málo. Kdyby se výpadky v důchodovém systému měly přetavit do daní, tak by daň z příjmu fyzických osob musela mít sazbu kolem 40 procent. Navíc, v otázce zdanění práce bychom si tím nijak nepomohli. To je mimochodem i důvod, proč se DPH snažíme lépe vybírat. Pořád tu máme zaklínadlo „karusely“, ale rozhodně nemám za to, že by jejich vyřešení bylo samospasitelné. Není to jen o karuselech. Myslím, že máme obecně problém s tím, že v oblasti DPH se plátci naučili dobře kouzlit. I proto mluvíme o analytických systémech. My je zkrátka potřebujeme. Odhadujeme, že kontrolní hlášení může navýšit inkaso až o 15miliard. Kvalitní analytický systém, který by umožnil finanční správě vyhodnocovat všechna dostupná data, by mohl výběr daní dál významně posunout. Ovšem těžko odhadovat, jak by to konkrétně dopadlo, protože o šedé ekonomice nikdo nic kloudně neví.