Rozhovor se Simonou Hornochovou pro Českou pozici

Zdroj: ceskapozice.cz | Datum: 13.3.2015 | Rubrika: Byznys | Autor: Jiří Táborský

Výběr daní by mohl významně posunout kvalitní analytický systém, říká mimo jiné náměstkyně ministra financí pro daně a cla Simona Hornochová: „Tristní totiž je, že stát sbírá kvanta dat, díky nimž by bylo možné jít cíleně jen po skutečně rizikových subjektech. Místo toho ale jako stát otravujeme kde koho, protože neumíme tyto informace využít.“

* Když jsme se bavili posledně, padla zmínka o nějaké analýze výdajových paušálů u osob samostatně výdělečně činných, která měla dát jasnou odpověď na otázku, zda jsou či nejsou v přiměřené výši. Už máte z této analýzy nějaký výstup? 

Analýzu jsme teď opustili. Sice všichni asi tušíme, že paušály v dnešní výši jsou neodůvodněné, ale v současnosti nemáme politické zadání sahat do jejich procentní výše. A jelikož kolegové nyní nevědí co dřív, počítají dopady řady daňových opatření a průběžně analyzují vývoj daňového inkasa, tak jsme tuto činnosti raději přerušili. Průměrnou nákladovost jednotlivých druhů živností jsme zatím v potřebném detailu nezkoumali, ale v rámci pracovní skupiny pro zdanění práce jsme získali zajímavá data ze systémů Finanční správy a České správy sociálního zabezpečení, která jsme zachovali pro další analýzy. Nicméně prozatím je tento projekt přerušen.

* Živnostníci jsou tedy zachráněni – nejsou alespoň úvahy na téma rozřazení živností? V současnosti se v kategorii 60procentního výdajového paušálu bez problému potkávají poradci s drobnou výrobou, kde jsou velké vstupní náklady na materiál, a řada dalších evidentně nesouvisejících živností.

Takové úvahy pochopitelně jsou, ale je to podobné jako u výše paušálů. Napřed potřebujeme skutečně exaktní data a z nich pak můžeme dělat závěry a navrhovat nějaká opatření. Jakékoli opatření by bylo velkým zásahem do života a podnikání řady lidí, což bez jasných dat dělat nelze. Nicméně o tom, že v této oblasti je mnoho věcí nastaveno nevhodně, svědčí i celková čísla. Jestliže nadpoloviční většina OSVČ používá paušál, tak někde asi bude chyba.

* Vy osobně byste byla pro přidání nějakého dalšího paušálu pro živnosti, kde se používá jen hlava, papír a tužka, jak se na tomto resortu dříve říkalo? Nebo třeba jejich přeřazení do kategorie 40 procent?

Já bych rozhodně udělala velkou analýzu právě rozřazení živností, a teprve pak bych se podívala na procentní sazby jednotlivých paušálů. Máte pravdu, že hodně velký problém je naprostá nesourodost živností v jednotlivých kategoriích. Výše paušálů je více méně politický parametr, ale rozřazení živností je spíše otázka logiky a současné nastavení místy nedává naprosto žádný smysl.

* Většinu z celkového zdanění práce OSVČ i zaměstnanců tak jako tak tvoří pojistné odvody. Tato otázka se teď politicky otevřela nápady s třetinovou sádrou. Jak to vidíte vy? Je rozdíl v odvodech OSVČ a zaměstnanců odůvodněný?

To by měl být jeden z výsledků zmíněné pracovní skupiny. Nechci toho moc dopředu prozradit, ale úvaha o pojistném na zdravotní pojištění se tam vyskytuje. Úvaha o třetinové sádře však ne, přece jen to dělali kolegové z akademické sféry.

* Exministr financí Miroslav Kalousek v případě pojistného na sociální zabezpečení říkal, že OSVČ sice platí minimální pojistné, ale také dostanou minimální důchod. Problém je, že když se něčí příjmy dostanou pod jistou hranici, stát mu vypomůže sociální dávkou. Jak postupovala pracovní skupina, o níž se bavíme? Započetly se všechny příjmy, které člověk od státu může dostat?

Prakticky ne, protože skupina se zabývala skutečně zdaněním a sociální pojištění není v kompetenci ministerstva financí.

* Ale říkáte, že zdravotní pojištění se řešilo...

Ano, připouštím, zdravotní pojištění jsme vnímali jako svého druhu daň, proto se také řešilo. U sociálního pojištění se snažíme průběžně komunikovat s ministerstvem práce, které má ale pro změnu vlastní pracovní skupinu a řeší si tuto problematiku samostatně. Resort financí ale prostě nemůže primárně řešit sociální pojištění.

* Teoreticky od příštího roku by měla přijít takzvaná elektronická evidence tržeb (EET). V první vlně by se měla týkat restaurací a hotelů a zbytku až v dalších vlnách. Proč tato salámová metoda?

Právě proto, že je to opravdu nové, nic podobného v Česku nikdy neexistovalo a je potřeba, aby si na to lidé zvykli. Proto jsme hledali segment, kde není tak obrovské množství subjektů a kde je zároveň podezření na ne zcela ideální plnění daňových povinností. Proto jsme rovnou vyškrtli maloobchod, protože by tam kromě večerek padly také všechny supermarkety a byl by to obrovský nápor na systém jako takový i na spotřebitele, kdyby se například začaly tvořit fronty u pokladen.

V segmentu restaurací a hotelů není subjektů tolik, a navíc u tohoto segmentu všechny analýzy svědčí o tom, že jsou v něm velké daňové úniky, respektive velmi problematické plnění daňových povinností. Třetí důvod pro tento segment je, že dlouhodobě požaduje soulad v DPH na vstupu a na výstupu, aby na vstupu neplatili 15procentní DPH na potraviny a na výstupu 21procentní u restauračních a stravovacích služeb.

Návrh je, že by měli platit 15procentní i na výstupu, stejně jako při prodeji potravin. Což by jednak srovnalo dnešní stav, který motivuje k manipulaci při vykazování jídla konzumovaného na místě a odnášeného „s sebou“, a na druhou stranu by to pomohlo zmírnit možný efekt navýšení cen zejména v zařízeních využívaných běžnými spotřebiteli.

* Snížení sazby DPH na restaurační služby by mělo jít současně se zavedením EET? 

Je to zatím návrh. Osobně bych to udělala současně, protože to může být vnímáno i jako jistá kompenzace potenciálních dopadů zavedení EET v tomto problematickém segmentu. Také tím zmírníme možný dopad do cen. Pokud někdo dnes v takové míře daně neplatí a najednou je platit začne, tak dopad do cen může být velký. A toto opatření by jej mělo zmírnit. Pokud restaurace využijí snížení sazeb jen k tomu, že si zvýší marže, tak potom by se reakce veřejnosti měla obrátit proti nim, protože resort financí dal prostor šesti procentních bodů.

* V návrhu zákona o elektronické evidenci jsem o restauracích nenašel nic. Chápu tedy dobře, že ministerstvo financí bude vyhláškou stanovovat, koho se povinnost evidovat tržby bude týkat?

Ano, bude to vyhláškou. Druhá možnost byla dát to přímo do zákona, přesně definovat kategorie a postupné náběhy. Nicméně jelikož jsme nepřátelé výjimek, které vždy jen vedou k další deformaci podnikatelského prostředí, rozhodli jsme se pro plošnou povinnost v zákoně a pomocí vyhlášek stanovit dočasný odklad. Navíc, kdyby to bylo přímo v zákoně, bylo by to velmi nepružné – přidání každého dalšího segmentu do systému evidence tržeb by při délce našeho legislativního procesu trvalo rok. Stejně dlouhá reakční doba by existovala v případě, že by se ukázalo, že definice některé z kategorií není dostatečně přesná nebo umožňuje obcházení. Je asi zřejmé, že taková situace není žádoucí.

* Další zajímavostí toho zákona je, že jako spotřebitel mám povinnost účtenku převzít. Nicméně ať jsem ten zákon pročítal jakkoli, nikde jsem neobjevil sankci, která mi bude hrozit, když účtenku nepřevezmu.

Sankce vám nebude hrozit žádná a jsme připraveni na to, že nám bude vyčítáno, že z legislativně-technického hlediska je to špatně. Dali jsme tuto povinnost do zákona spíše z psychologických důvodů, protože v této zemi obvykle platí, že není-li něco povinné, tak si toho nikdo nevšímá. A my chceme, aby si lidé tu účtenku brali. Bylo by ale absurdní, aby před obchodem stál kontrolor a vybíral například 500 korun pokutu za to, že někdo nemá účtenku k nákupu.

* Vraťme se k účtenkám. Pokud se rozhodnu neporušit zákon a účtenku si vezmu, budu moct něco vyhrát?

Do zákona jsme napsali, že můžeme dělat loterii, která nebude loterií podle zákona o hazardních hrách. Nebudeme chtít nějaké pravidelné týdenní slosování, protože podle zkušeností v čase tomuto nástroji klesá efektivita a také se hodně kšeftuje s účtenkami. Nějakou loterii bychom zavést chtěli, ale marketingově propracovanou se zajímavými cenami. Také by třeba mohla být různá po jednotlivých krajích. Nicméně současně se spuštěním EET asi loterii čekat nelze, i když o jejím pojetí aktivně přemýšlíme. Priorita je, aby fungoval systém jako takový.

* Fungování systému se bude dost odvíjet od toho, kdo ho bude dělat. Nedávno Hospodářské noviny přišly s informací, že to bude bez soutěže a že celý systém bude dělat Státní tiskárna cenin. Tento návrh stále platí?

Pokud vím, tento návrh stále platí, počítá se s tím, že v rámci in-house zadávání bude zakázku zhotovovat Státní tiskárna cenin, respektive Státní pokladna – Centrum sdílených služeb. Ale na některé věci budou zřejmě potřeba subdodavatelé. Jejich výběr nebude probíhat otevřeným výběrovým řízením, ale určitě se osloví více subjektů, které by zakázku mohly zvládnout, a výběr bude probíhat mezi nimi.

* To se týká jen systému jako takového, nebo i analytické nadstavby, bez níž z toho množství dat těžko něco vyhodnotíte?

To se týká jen samotného systému. V jeho rámci sice bude určité zpracování dat, ale analytická nadstavba jako taková by měla jít samostatnou veřejnou zakázkou, standardním výběrovým řízením. Generální finanční ředitelství totiž v současnosti nemá nějaký skutečně robustní analytický systém, takže analytická nadstavba nebude pokrývat jen EET, ale bude obecně sloužit pro činnost finanční správy.

Tato oblast je mimo můj obor, ale chápu, že výjimka ze zákona o veřejných zakázkách pro EET je jen pro to, že v daném systému bude shromažďováno nebývalé množství dat podnikatelských subjektů, s jejichž prodejními místy bude probíhat on-line komunikace. Proto považujeme za rizikové, aby detaily konstrukce systému a jednotlivých procesů byly v rámci zadání zveřejněny.

* Pojďme na další téma. V plnění rozpočtu za leden je velký meziroční propad inkasa DPH, konkrétně o 11,3 miliardy oproti lednu loňského roku. Co to?

Fakt je, že tam propad není. Tento pocit vyvolává stanovení rozpočtu v peněžním vyjádření, které pro běžného uživatele nemá žádnou vypovídací schopnost. Ani pan ministr tento způsob vyjádření rozpočtu nemá v oblibě. Problém způsobilo, že na začátku roku 2014 se ve významném objemu pozastavily odpočty DPH nárokované za listopad a prosinec 2013 takzvanými neusazenými osobami, tedy těmi subjekty, které nemají v České republice sídlo ani provozovnu a jsou zde jen registrované k DPH. Myšlenka zřejmě byla, že se tam může vyskytovat velký objem daňových úniků, jelikož nárokované částky jsou skutečně významné. Problém je, že celkem se takto zadrželo asi třináct miliard korun.

Mělo to několik efektů. Jednak loni v lednu vypadalo inkaso DPH velmi pozitivně, protože se nevrátily asi čtyři miliardy nadměrných odpočtů. A vracely se letos v lednu, což je další vliv. Takže na jedné straně máte objektivně neexistující lepší výběr v lednu 2014 a na druhé straně máte vratku kolem čtyř miliard v letošním lednu. Jinými slovy, máme tady zkreslení kolem osmi miliard. To je právě problém hotovostního pohledu. Kdyby se bral účetní pohled, vypadalo by to úplně jinak, protože ve skutečnosti inkaso DPH v lednu 2015 meziročně mírně vzrostlo.

A únor navíc bude ještě horší, protože zatímco loni v lednu se zadrželo něco přes čtyři miliardy korun, v únoru to bylo 6,7 miliardy. Takže výsledek za únor očekávám ještě horší a bude kolem toho ještě větší humbuk. Je škoda, že tato situace napomáhá různým účelovým tvrzením. Také jsme dostali požadavek na zdůvodnění propadu ve výběru daní v roce 2015 od pana premiéra, který je bývalý ministr financí, a myslím, že téhle problematice dostatečně rozumí. Z vývoje v jednom měsíci nelze žádný trend usuzovat.

* U DPH se často mluví o režimu přenesené daňové povinnosti, reverse charge. Andrej Babiš před časem rozjel iniciativu, aby se tento režim uplatňoval na všechno. Myslíte, že je to dobrá cesta? Tím by přece DPH prakticky přestalo existovat a stala by se z toho obratová daň.

Svým způsobem by to skutečně něco jako obratová daň byla. Nicméně úplně jednoznačný názor na to nemám, zatím jsem totiž nečetla žádnou dostatečně detailní studii na téma, jak by se taková daň vybírala a jak přesně by bylo potřeba systém nastavit. Ani výběr DPH formou reverse charge není prostý všech problémů. Například u koncového subjektu bude otázka, jak moc měl zjišťovat, jestli prodává plátci nebo neplátci. Zkrátka má to svá úskalí. Nicméně u přeshraničních transakcí se takové řešení už uplatňuje.

Je potřeba říct, že iniciativa pana ministra nesměřuje k uplatnění reverse charge na všechno, ale k získání flexibility pro jednotlivé státy ohledně samostatného rozhodování, na co reverse charge uplatnit.

* Co reverse charge na pohonné hmoty? To je takový nekonečný příběh.

Přijde mi, že s kaucemi pro distributory PHM se hodně vyčistil trh. Zůstalo rozumné množství subjektů a obrovské podvody v této oblasti více méně ustaly. Takže sice jiným opatřením, ale nakonec se podařilo ve značné míře podvodům zamezit. Nejsem si tedy jistá, jestli zrovna PHM jsou ideální komoditou na zavádění reverse charge, i když podle informací Finanční správy stále určité problémy přetrvávají.

* Pak by se třeba mohly kauce zrušit.

O tom by se teoreticky uvažovat dalo, ale slouží k zajištění jiné daně, spotřební. Nicméně žádost o reverse charge na pohonné hmoty zatím k Evropské komisi podanou nemáme. Jestli se podá, není zatím rozhodnuto. Jak jsem říkala, pan ministr se snaží přesvědčit Evropskou komisi, aby státy měly větší flexibilitu v tom, na co všechno mohou reverse charge uplatnit. Jestli se to podaří, se dá těžko předvídat, každopádně pro to děláme maximum.

Jinak jestli budeme podávat žádost o nějakou komoditu, tak se nechceme dívat jen k nám, ale i na situaci v okolních státech. Jakmile totiž někdo v okolí zavede reverse charge na nějakou komoditu nebo udělá nějaké jiné opatření, tak se ty podvody v řadě případů okamžitě přesunou k nám. A je to dobře vidět – například z Polska přišla stavební ocel, z Maďarska a ze Slovenska cukr. V oblasti spotřební daně se k nám z Polska i Slovenska přesunul tabák.

* Ještě obecně k daňové politice: mnoho let se hovoří o tom, že je potřeba snížit zdanění práce a místo toho daněmi zatížit spotřebu. Dočkáme se někdy snížení zdanění práce?

Problém není primárně daň z příjmu fyzických osob, ale pojistné odvody, zejména pak pojistné na sociální zabezpečení. Takže ano, pojďme se bavit o zdanění práce, ale sedíme ve špatné budově. Primárně je to problematika ministerstva práce a sociálních věcí. To se tím zabývá a je třeba se tím zabývat dál. Zatížení práce je totiž skutečně obrovské a generuje to řadu vedlejších efektů, například obecně známý fakt, že se ze zaměstnanců stávají OSVČ. K tomu se přidávají sociální aspekty, protože u OSVČ je sice hezké, že neplatí skoro žádné pojištění, ale na druhou stranu pak nedostane téměř žádný důchod. Což si řada z nich vůbec neuvědomuje a při dosažení důchodového věku jsou pak nepříjemně překvapeni.

* Z pohledu daní je k diskusi spíš jiná věc: pojistné na sociální zabezpečení může klesnout, ale okamžitě naroste deficit v důchodovém systému, který bude třeba snížit právě zapojením daní. Už teď jde na penze část výnosu DPH, otázka tedy je, zda nezapojit nějaké další daně.

Debata, jaké daně přesměrovat do penzijního systému, pochopitelně je a musí být. Něčím se ten deficit vykrýt musí a v řadě zemí ve světě se k tomu používají nepřímé daně. Jenže jaké konkrétně? Nižší sazbu DPH máme 15 procent, což je relativně dost, a základní 21 procent, což také není málo. Kdyby se výpadky v důchodovém systému měly přetavit do daní, tak by daň z příjmu fyzických osob musela mít sazbu kolem 40 procent. Navíc v otázce zdanění práce bychom si tím nijak nepomohli.

To je mimochodem i důvod, proč se DPH snažíme lépe vybírat. Pořád tu máme zaklínadlo „karusely“, ale rozhodně nemám za to, že by jejich vyřešení bylo samospasitelné. Není to jen o karuselech. Myslím, že máme obecně problém s tím, že v oblasti DPH se plátci naučili dobře kouzlit. I proto mluvíme o analytických systémech. My je zkrátka potřebujeme.

Odhadujeme, že kontrolní hlášení může navýšit inkaso až o patnáct miliard. Kvalitní analytický systém, který by umožnil finanční správě vyhodnocovat všechna dostupná data, by mohl výběr daní dál významně posunout. Ale pochopitelně těžko odhadovat, jak by to konkrétně dopadlo, protože o šedé ekonomice nikdo nic kloudně neví. V odhadech musíme být velmi opatrní.

* Zmiňujete analytické systémy. Koncem loňského roku vyšel v New York Times článek o tom, že některé středoevropské země včetně České republiky jednají s BAE Systems o pořízení jejich analytického systému. Podobných systémů existuje řada. Podnikla už tedy Česká republika nějaké kroky k pořízení nějakého takového systému?

Takové kroky jsou. Finanční správa už i některé analytické systémy testovala. V prvé řadě teď musíme vybudovat systémy pro elektronickou evidenci tržeb a kontrolní hlášení, abychom vůbec byli schopní přijímat data a nějak základně s nimi pracovat. Tato data je třeba mít v datovém úložišti, k nim přidat data ze stávajících systémů daňové správy a řady dalších systémů, které bychom mohli mít k dispozici. Skutečně tristní totiž je, že stát sbírá kvanta dat, z nichž by bylo možné získat obrovské množství informací a jít cíleně jen po skutečně rizikových subjektech. Místo toho ale jako stát otravujeme kde koho, protože neumíme tyto informace využít.

* Nicméně některé státní složky, ať už je to finanční správa, Finanční analytický útvar nebo některé složky ministerstva vnitra, už analytické systémy dávno používají. Není možné spíš rozšířit to, co už stát používá?

Nechci tím komentovat kvalitu analytické práce na straně státních institucí, ale v rámci práce v Kobře jsem trochu nahlédla do toho, co mají i jiné složky k dispozici. Pracovníci, se kterými jsem se setkala, byli velmi schopní. Dobré však není, že se ve státní správě vyskytuje spousta systémů, v řadě případů nepropojených a úzce zaměřených na určitou potřebu nebo činnost. Pokud bychom začali budovat nějaký skutečně robustní analytický systém, měl by být rozhodně kompatibilní se systémy napříč státními institucemi.

Různé státy používají různé systémy, s některými jsme konzultovali jejich zkušenosti. Zmíněný BAE Systems je na Slovensku a naše finanční správa díky tomu může snadno získat reference. Domnívám se, že jakýkoliv analytický systém se opravdu rychle zaplatí. Byli jsme například v Belgii, kde pro změnu používají systém od společnosti SAS, a z jejich čísel je to evidentní. Ukazovali nám například, jak dramaticky propadl výběr DPH ve chvíli, kdy měli pouhý několikadenní výpadek analytického systému.

* Kdy lze něco podobného čekat v Česku?

Teď je veškerá naše pozornost upřena k evidenci tržeb a ke kontrolnímu výkazu DPH. Jakmile se podaří tyto projekty spustit, je analytický systém hned další na řadě. Jelikož příprava bude opravdu složitá a půjdeme cestou výběrového řízení, myslím, že nejoptimističtější termín je někdy v roce 2017.