Zregulujeme spotřebitelské úvěry

Komentář Martina Prose, náměstka ministra financí.
Zdroj: Právo | 6.3.2015 | Rubrika: Publicistika | Strana: 7

Poskytovat úvěry je v naší zemi neskutečně jednoduché. Nepotřebujete licenci, nemusíte splňovat žádné náročné požadavky – prostě nabídnete svoje služby.

Z uvedeného důvodu je nebankovních subjektů, které působí na poli spotřebitelských úvěrů, přes 50 tisíc. Stačí získat živnostenské oprávnění a můžete začít vesele podnikat.

V takovém prostředí je velice těžké vykonávat účinnou kontrolu. Působnost státu je navíc roztříštěna mezi dvě instituce – živnostenské úřady, u kterých se jednoduše požádá o udělení živnosti, a Českou obchodní inspekci, která následně vykonává dozor.

Důsledkem jsou nekalé praktiky firem a hlavně podvedení klienti. Na to se samozřejmě nabalují sociální problémy. V konečném důsledku to je stát, kdo na své náklady (přesněji na náklady každého z nás – daňového poplatníka) musí vzniklé problémy řešit.

Ministerstvo financí proto připravuje regulaci spotřebitelských úvěrů, která spadá do šedé ekonomiky. Začali jsme pracovat na novém zákonu, který by měl celé problematické odvětví vyčistit od neférových praktik a nastavit jasná pravidla pro poskytování nebankovních úvěrů.

Hlavním stavebním kamenem zákona je, že dohled nad nebankovními poskytovateli a zprostředkovateli převezme Česká národní banka. Identické řešení je nastaveno v řadě států EU, kde na tyto subjekty dohlíží buď centrální banka, nebo jiný národní regulátor, pokud centrální banka nemá v gesci dohled nad finančním trhem.

Příkladem může být Slovensko, které obdobný zákon již přijalo a kde od 1. dubna 2015 bude oblast úvěrů pro spotřebitele dozorovat Slovenská národní banka.

Sjednocování dohledu na finančním trhu pod jednu střechu je celoevropským trendem. Je to transparentní řešení. Každý účastník trhu, včetně spotřebitele, okamžitě ví, na koho se obrátit. Není důvod, proč by měla být ČR v tomto ohledu pozadu.
Volba centrální banky jako jednotného dohledového orgánu je přirozená. Banka má s dohledem značné zkušenosti, neboť aktuálně dohlíží na subjekty s bankovní licencí (banky a stavební spořitelny), ale i například pojišťovny a další instituce na finančním trhu.

Odborně jsou také její zaměstnanci na velmi vysoké úrovni. ČNB rovněž může hříšníky účinně sankcionovat pokutou, nebo jim rovnou odejmout licenci, což je v současnosti velmi těžkopádné.

Plánujeme rovněž regulovat vstup do odvětví. Zájemce by měl prokázat určitou úroveň odbornosti a důvěryhodnosti.

Rovněž se nám zdá vhodné, aby nebankovní společnosti nesly odpovědnost za případné škody, které způsobí. Je na diskusi, zda vyžadovat nějaký minimální vstupní kapitál (například Slovensko počítá s minimálním kapitálem 500 tisíc eur), nebo se zvolí jiná forma (povinné pojištění odpovědnosti za škodu).

Připravovaný zákon sice ještě čeká trnitá cesta legislativním procesem, ale vzhledem k žalostné situaci kolem nebankovních poskytovatelů a zprostředkovatelů úvěrů je třeba učinit maximum pro jeho přijetí. V ideálním případě by měl platit zhruba v první polovině příštího roku.