Andrej Babiš: Změny v rozpočtovém určení daní přinesou obcím miliardu
Zdroj: Právo | Datum: 5.1.2016 | Rubrika: Trhy & ekonomika | Strana: 18
Novela zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), která od 1. ledna 2017 mění poměr rozdělování daňových příjmů ve prospěch místních samospráv, posloužila v předvánočním čase opozici jako terč celé řady nepravdivých a hysterických sdělení. Opravdu obce poškozujeme, střílíme a věšíme, jak zaznívalo od kritiků této novely, nebo naopak posilujeme jejich trvalou finanční základnu tak, aby obecní zastupitelstva mohla lépe plánovat své rozvojové priority? Pohled na čísla nabízí jasnou odpověď, kterou nepřehluší sebebarvitější politická proklamace o tenčících se obecních rozpočtech.
Nejprve základní ohlédnutí. Na základě koaliční dohody ministerstvo financí připravilo novelu, která podíl na RUD zvedala pouze krajům. A to proto, že poslední rozsáhlejší změna týkající se krajů proběhla před deseti lety. Oproti tomu ve vztahu k obcím byl zákon měněn dvakrát a obecní rozpočty byly v rozmezí let 2008-2014 posíleny o 56,2 miliardy korun.
Senátní pozměňovací návrh k této novele, který Sněmovna schválila 16. prosince a o den později podepsal prezident, vznikl jako neplánovaný kompromis. Schválená novela navýšila podíl na celkovém inkasu DPH také obcím, a to z 20,83 % na 21,4 %. Zároveň zrušila problematický 30procentní podíl, který by obcím měl plynout z inkasa záloh daně z příjmů fyzických osob na základě přiznání, ale tak úplně neplynul.
Zrušení tohoto podílu snižuje příjmy obcí ve výši méně než jedna miliarda korun, zatímco navýšení podílu na DPH představuje posílení jejich rozpočtů o nejméně dvě miliardy.
Výsledný efekt pro obce je tedy jedna miliarda korun navíc, plus další nárůst podle toho, jak dobře se státu bude dařit daně vybírat. Čísla z 28. prosince přitom ukazují, že DPH jsme na úrovni veřejných rozpočtů vybrali meziročně o 8,07 miliardy Kč více. Pesimismus tedy rozhodně není namístě.
Samosprávám jsme ale vyšli vstříc i samotným zrušením 30procentního podílu na zálohách fyzických osob.
Z diskusí se starosty i z konzistentního postoje Sdružení místních samospráv víme, že jeho efekt byl pro obce a města stále více problematický, a to hlavně kvůli následně nárokovaným přeplatkům (například daňové bonusy na děti, odpočty úroků apod.), které ve výsledku často vedly k negativnímu dopadu do jejich daňových příjmů.
Případný výnos byl navíc velmi proměnlivý, nepredikovatelný a pro rozpočtové účely obcí naprosto nevhodný.
Sdílení této daně mělo původně obce motivovat k tvorbě podmínek pro rozvoj podnikání, nicméně z důvodu různých legislativních změn přestalo postupně plnit svou funkci. V roce 2014 mělo na prostředky z tohoto podílu nárok pouze 23 % (1456) obcí, zbylých 77 % (4796) obcí bylo u tohoto kritéria ztrátových.
Došlo i k výraznému poklesu inkasa této daně. Z osmi miliard Kč v roce 2005 na 1,3 miliardy Kč v roce 2014, pro rok 2015 počítáme s dalším poklesem až na méně než jednu miliardu Kč.
Negativně se na inkasu podílí i stále se zvyšující počet zaměstnanců podávajících daňové přiznání přímo, nikoliv prostřednictvím jejich zaměstnavatele. Jednoduše řečeno, v systému rozpočtového určení daní parametr zcela ztratil smysl. Jak jsme od zástupců obcí a měst často slýchali, z motivačního prvku se stal dokonce prvek demotivační.
Jsem přesvědčen, že novela zákona o rozpočtovém určení daní je pro obce a města pozitivní, a čísla to jasně dokazují. Jednou miliardou navíc to určitě neskončí. Zatímco opoziční politici ve Sněmovně pouze zdlouhavě řeční o tom, jak obce a jejich samosprávy utrpí, my pro ně reálně pracujeme a především lépe vybíráme daně.
Kontrolní hlášení, elektronická evidence tržeb či vyšší zdanění hazardu jsou opatření, která do veřejných rozpočtů, a tudíž i do rozpočtu měst a obcí, přinesou o 30 miliard Kč ročně navíc. Postoj opozice k těmto opatřením i k novele zákona o RUD výmluvně napovídá, jak upřímný jejich zájem o kondici obecních pokladen ve skutečnosti je.
Andrej Babiš,
ministr financí