Podivuhodný veletoč Jiřího Žežulky
Reakce generálního ředitele Finanční správy Martina Janečka na kritiku Jiřího Žežulky
Zdroj: Právo Datum: 13.5.2016 Rubrika: Trhy & ekonomika Strana: 15 Autor: Martin Janeček
Bývalému generálnímu řediteli Finanční správy Jiřímu Žežulkovi je v médiích překvapivě dáván velký prostor. To však nechám bez komentáře. Co si však můj komentář zaslouží, jsou jeho účelová a zavádějící tvrzení v článku „Evidence tržeb více peněz na daních nevyždímá, míní bývalý šéf berňáku“, který vyšel v deníku Právo 11. května.
Podle daňového „experta“ Žežulky jsou naše odhady nárůstu daňových příjmů o 18 miliard Kč navíc v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb nadsazené. Pana Žežulku však ujišťuji, že se z naší strany jedná naopak o velmi konzervativní předpoklad, který se opírá o důkladné propočty vycházející ze zahraničních zkušeností převedených na specifika České republiky a z dat Českého statistického úřadu o průměrných maržích v jednotlivých sektorech a o počtech podnikatelů.
Bohužel, nepřeháníme ani s odhady objemu daňových úniků a za pravdu nám dávají i další instituce. Z odhadů Evropské unie vyplývá, že jen úniky na DPH se v ČR pohybují ve výši minimálně 80 miliard korun ročně, a podle dat Českého statistického úřadu pak zatajené příjmy, které podléhají zdanění, převyšují 160 miliard korun. Tato alarmující čísla jednoznačně potvrzují nutnost námi zaváděných opatření.
Žežulkův „návod“, jak si snížit základ daně umělým rozdělením podnikatelské činnosti, je absurdní. Takové jednání není totiž ničím jiným než záměrným obcházením, respektive zneužíváním zákona. Všechny poctivé podnikatele mohu ujistit, že Finanční správa toto jednání rozhodně netoleruje a umí proti těmto podvodům účinně zasáhnout. Stejně tak je nesmyslný i další Žežulkův argument, že evidence tržeb nic neřeší, protože „daň se tvoří nejen z příjmů, ale i z výdajů“. Zde však dochází k míchání dvou problémů dohromady.
Vždyť primárním cílem EET je zabránit únikům z důvodu nepřiznaných tržeb, což je nejvíce rozšířený způsob krácení daní. Proti nadhodnocování nákladů, které je však pro nepoctivé podnikatele složitější a pro daňovou kontrolu mnohem lépe prokazatelné, má Finanční správa zase jiné funkční nástroje, jako je třeba kontrolní hlášení.
Jiří Žežulka se v článku dopouští podivuhodného myšlenkového veletoče, když zaměňuje daňové úniky a daňové nedoplatky. Ano, nastávají situace, kdy podnikatel nemá peníze na zaplacení daní. Ale pokud to přizná, nedopouští se daňového úniku. Zákon mu umožňuje takovou situaci s finančním úřadem aktivně řešit a domluvit se na odkladu platby nebo na splátkách.
Pokud však daň úmyslně nepřizná, a to z jakékoliv pohnutky, daňového úniku se dopouští. Takových úniků skutečně není jen 30–50 miliard ročně, jak tvrdí pan Žežulka, ale dvakrát až třikrát tolik. A o tyto peníze my bojujeme, pane Žežulko. Nicméně již teď se těším na vaši další kvalitní daňovou expertizu.
Martin Janeček,
generálního ředitel Finanční správy