Podnikatel.cz, kupecké počty, EET a Chorvatsko

Reakce MF:

Pan Morávek nám předvedl ve svém článku několik myšlenkových veletočů ohledně efektivity EET a výběru daní v Chorvatsku. Pojďme si to rozebrat, jednoduše, u kávy, s papírem a tužkou.

Za prvé:
Podnikatel utrží 100. K tomu má náklady 70. Když chce podvádět, vykáže příjmy 10 a k tomu 7 náklady (vykázat náklady 70 by bylo trochu podezřelé, pokud se bavíme zejména o nákladech typu nakoupené zboží). Zisk jsou 3, dejme tomu že se nějaká daň zaplatí nebo taky ne, díky odpočtům a slevám. Po zavedení EET vykáže stejný podnikatel reálné příjmy 100 a k tomu reálné náklady 70, tedy zisk 30. Podle pana Morávka "mohou vzrůst i výdaje". Jak? To si je podnikatel namaluje? Ano, jsou takoví borci, ale taky jsou borci, kteří na tohle dokážou přijít. Na nákladech se fixluje mnohem hůře než na příjmech. V některých oborech je to skoro nemožné, zato tržby v hotovosti jdou zatajit vždy. Navíc zreálněním tržeb se stanou plátci DPH ti, kteří tam podle zákona již dávno patří.

Za druhé:
EET nedopadá na tržby "na fakturu", respektive placené na účet. Firem, které jinak neprodávají je spousta. Jsou firmy, které inkasují na účet, jsou firmy které inkasují v hotovosti, a jsou firmy, které inkasují oběma způsoby. U prvních se neprojeví vůbec, u druhých silně a u třetích částečně. Čím lze tedy měřit efektivitu daňového opatření ke zreálnění tržeb? Že by hlavně nárůstem vykazovaných tržeb u subjektů z těch sektorů ekonomiky, které inkasují výhradně v hotovosti? A nejsou tato čísla z Chorvatska přesvědčivá? (40% nárůst restaurace, 14% nárůst obchod)

Za třetí:
Výběr daní je funkcí více proměnných. Proto nelze bez kouzelné ekonomické formulky "ceteris paribus" měřit efektivitu daňového opatření pomocí celkového výběru daní. Ale pokud ekonomika klesá a výběr určité daně, jejíž sazba se nezměnila, naroste téměř o polovinu - co to může značit?

Za čtvrté:
Je rozdíl mezi lepším výběrem a vyšším výběrem? Příklad - mějme 4 firmy. První má zisk 10, druhá 20, třetí 30 a čtvrtá 40. Dejme tomu, že první a čtvrtá podvádí a vykazuje poloviční tržby a poměrně k tomu poloviční zisk. Celkový vykázaný zisk v ekonomice bude tedy 5+20+30+20, tedy 75, přestože reálný je 100. Berme10% daň, to je 7 a půl. Efektivní sazba tedy není 10% ale 7,5%.

Další rok klesne ekonomika a zisky firem spadnou na polovinu, ale zavede se evidence tržeb. Celkový vykázaný zisk tedy bude 5+10+15+20, tj. 50. Zaplacená daň 5. Efektivní sazba 10%.

Otázka - kdy je výběr vyšší a kdy je lepší?

Lukáš Kozák,
poradce náměstkyně pro daně a cla