Projev ministra financí při 3. čtení Zákona o evidenci tržeb v Poslanecké sněmovně
Vážený pane předsedající/Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, přeji Vám všem dobrý den v rámci jubilejní, desáté diskuse k elektronické evidenci tržeb. Od zahájení projednávání tohoto návrhu zákona uplynulo již úctyhodných 236 dní. Průlet sondy New Horizons okolo Pluta, default Řecka na dluhu vůči Mezinárodnímu měnovému fondu a vypuknutí aféry DieselGate, to jsou jen některé z událostí, které v mezidobí nastaly. Většina z nás také oslavila další narozeniny. Bohužel, s elektronickou evidencí tržeb jsme se příliš neposunuli.
Já bych přesto chtěl poděkovat všem poslancům, kvůli kterým tady už téměř tři čtvrtě roku diskutujeme o tom, jestli chceme v České republice zavést standardní nástroj pro boj s šedou ekonomikou, tedy evidenci tržeb, která v nějaké podobě funguje ve většině států Evropské unie. Jmenovitě děkuji panu Laudátovi, panu Kalouskovi, panu Fialovi, panu Stanjurovi, panu Kučerovi, panu Holečkovi, paní Langšádlové, a tak dále, omlouvám se těm, na které jsem zapomněl. Protože my jsme od začátku věděli, že tento zákon je dobrý a prospěšný. Věděli jsme, že jde o nejefektivnější nástroj k narovnání podnikatelského prostředí, který je současně nejlevnější pro podnikatele, na rozdíl od registračních pokladen s podporou pana Kalouska. Ale díky desítkám vašich vystoupení, interpelací, televizních debat, poznámek na Twitteru a novinovým článkům, kterým jste se věnovali s mimořádnou pečlivostí a nadšením, jsme si teď naprosto jistí, že jde ještě o mnohem lepší nástroj, než jsme si původně mysleli.
Rád bych Vás proto opět požádal, abychom nechali stranou nálepkování a stranické ideologie. Elektronická evidence tržeb není pravicový ani levicový projekt, je to projekt, který pomůže narovnat podnikatelské prostředí v české ekonomice a současně pomůže efektivně vybrat daně, tak, aby se vytvořil prostor pro snížení daňových sazeb, které by myslím uvítala většina přítomných, pokud ne všichni.
Minulá diskuse, už bohužel dál pokračovala v nastoupeném trendu, tedy opět ubylo věcných argumentů a připomínek a přibylo osobních útoků a vystoupení nesouvisejících s tématem. Já tedy budu reagovat pouze krátce na věcné dotazy a připomínky, které během minulé diskuse padly k tématu.
Je smutné, že paní poslankyně Adamová a pánové poslanci Vácha a Fiedler zde znovu zopakovali nepravdu o tom, že Ministerstvo financí řeší pouze drobné daňové úniky a cituji „budeme honit ty malé a ty velké necháme, těch si nebudeme všímat, protože se jich bojíme“. Já bych nejprve podotkl, že Finanční správa ani Celní správa se určitě nebojí vybírat daně. A není pravda, že řešíme „drobné úniky“. Naopak zcela zásadně bojujeme proti velkým karuselovým podvodům, ať už jde o reverse-charge, daňovou Kobru či kontrolní hlášení.
Velmi intenzivně řešíme nelegální optimalizace a vyvádění zisků u nadnárodních korporací. Pracovníci Finanční správy se na tuto oblast v posledních dvou letech zaměřují s takovou aktivitou, která zde v minulosti rozhodně nebyla. Doporučuji zeptat se daňových odborníků na trhu, jak významně je aktivita Finanční správy v této oblasti vidět. Celní správa pak řeší velké úniky na spotřebních daních, zaznamenává historické úspěchy v odhalování nelegální výroby cigaret… a tak dále, nahlédněte prosím do stenozáznamu z 8. ledna, abych se zde nemusel opakovat.
Současně není pravda, že se evidence bude týkat jen malých podnikatelů a živnostníků. To už jsem zde také říkal několikrát, ale rád to zopakuji, protože pochopit fakta je důležité. Evidence tržeb bude pro všechny, kteří přijímají platby v hotovosti. Znovu opakuji, velké firmy, střední firmy, malé firmy, živnostníci, všichni kdo přijímají hotovostní platby. A co stále dokola tvrdí například představitel Asociace podnikatelů a manažerů, že velké firmy budou mít výjimku nebo výhodnější režim, je trapná lež. Jednoznačným důkazem toho je samotné znění návrhu zákona předloženého této sněmovně – nic takového v něm není a nikdy nebylo. Já mohu potvrdit panu poslanci Karamazovi, prostřednictvím pana předsedajícího, že evidence tržeb povede k narovnání podnikatelského prostředí právě proto, že nebude rozlišovat mezi velkým a malým podnikatelem a oba budou mít stejné podmínky.
Ještě poznámka k poslancům, kteří zde minule označovali živnostníky za zloděje a za největší podvodníky v tomto státě. Navíc se snažíte tvrdit, že jsem něco takového řekl já, a jen tím šíříte nenávist. Já nikdy nic takového neřekl a říkat nebudu. Já si živnostníků a vůbec všech podnikatelů vážím, protože to jsou v drtivé většině lidé, kteří v životě něco dokázali.
Pan poslanec Vácha zde uvedl, že neustále měníme odhad výnosů elektronické evidence tržeb pro veřejné rozpočty. Není to pravda. A já zde opakuji, a rád to zopakuji znovu, že se bavíme o částce 12,5 miliardy korun ročně po náběhu prvních dvou fází evidence tržeb, a o částce 18 miliard korun ročně po plném náběhu. Z toho 4 miliardy pro obce a 1,5 miliardy pro kraje, zbytek pro státní rozpočet. Každý rok.
Paní poslankyně Putnová a pan poslanec Svoboda zde argumentovali, že by se evidence tržeb neměla vztahovat na lékaře vzhledem k vysokému procentu lékařů v předdůchodovém a důchodovém věku. Upozorňovali na to, že 20 % lékařů nemá vůbec žádné elektronické vybavení, a že je zde riziko, že raději své ordinace zavřou, než by si nějaké zařízení pořizovali a učili se s ním pracovat. Já si myslím, že paní poslankyně a pan poslanec dělají lékařům medvědí službu. Protože lékaři jsou z podstaty věci vzdělaní a inteligentní lidé a prohlašovat o nich, že nezvládnou vyťukat částku do jednoduchého zařízení, je snižováním úrovně jejich vzdělání a inteligence. Já chci říct, že my rozhodně nechceme rozlišovat mezi seniorem provozujícím hospodu a seniorem – lékařem. Podstatné je, že díky otevřenému technickému řešení evidence tržeb bude moci trh oběma skupinám nabídnout takové zařízení, které budou umět ovládat.
Já chápu, že někoho může vyděsit, když zde mluvíme o tabletech, a určitě existuje skupina lékařů, kteří si pod pojmem „tablety“ představí něco úplně jiného, než elektronické zařízení k evidenci. Ale i senioři dokážou snadno ovládat kalkulačku. V zahraničí, kde evidence již funguje, existují i jednodušší zařízení vypadající právě jako kalkulačka – zadám částku a je to. Například osm set korun za očkování proti klíšťové encefalitidě, potvrdit. Odesláno. Zařízení samo tiskne účtenku a vše je hotovo dříve než si pacient obleče kabát. A věřím, že to zvládnou všichni - doktoři, zdravotní sestry, prodejci na trzích, obsluha v kavárně.
Pan poslanec Skalický se minule snažil rozklíčovat, jak jsme došli k očekávanému daňovému výnosu, s tím, že vycházel z částek odhadů šedé ekonomiky. Bohužel zde srovnával nesrovnatelné veličiny, mezeru DPH nelze rozhodně srovnávat s odhadem šedé ekonomiky. Navíc jedno je částka daně a druhé přinejlepším je částka základu daně. Já jsem zde měl 8. ledna dlouhý exkurs do teorie šedé ekonomiky a zmiňoval jsem i jednoznačně chybné závěry na základě zprávy NKÚ. Pokud by pan poslanec měl zájem, můžu zajistit detailní představení celé analýzy mými kolegy z odborného aparátu Ministerstva financí. Zde chci jen zopakovat, že s elektronickou evidencí tržeb míříme na 170 mld. Kč zatajených příjmů ročně.
Panu poslanci Skalickému bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího ještě poděkovat za praktický dotaz k evidenci tržeb u pěstitelů zeleniny a vinařů. Já chci panu poslanci potvrdit, že zákon není diskriminační a evidenční povinnost se bude vztahovat na podnikatele, které zde pan poslanec minule zmiňoval, ať už podnikají jako obchodníci nebo jako zemědělci s prodejem ze dvora či na trzích. Rozdíl bude pouze v tom, ve které fázi jim evidenční povinnost vznikne, k tomu směřuje pozměňovací návrh pana zpravodaje.
Na závěr si pojďme ukázat v praxi smysl elektronické evidence tržeb, který je zde neustále demagogicky zpochybňován. Ukažme si to na příkladu dvou podnikatelů, říkejme jim třeba pan X a pan Y. Oba pánové mají malé obchody se spotřební elektronikou v centru menšího města. A dejme tomu, že v obou obchodech nabízejí zcela shodnou varnou konvici, solidní výrobek, který využije každá rodina.
Pan X nabízí konvici k prodeji za 1.210 korun, z čehož jde 1.000 korun do jeho příjmů a 210 korun odvede do rozpočtu státu, obcí a krajů v podobě DPH. Pro zjednodušení uvažujme, že náklady pana X na konvici jsou 700 korun, má tedy 300 korun zisk a z něj zaplatí 45 korun daň z příjmů. Čistý zisk je tedy 255 korun.
Pan Y na to jde jinak. Tržbu z prodeje konvice nikam neuvede. Odvod daní pana Y je ve výši nula.
Stále prosím mějme na paměti, že obě varné konvice jsou naprosto stejné. A že oba pánové jsou sympatičtí obchodníci a lidé k nim zajisté chodí rádi nakupovat.
Vraťme se k čistému zisku pana X, tedy částce 255 korun. Dejme tomu, že pan Y není hamoun a postačí mu stejně velký zisk. Spočítejme si tedy, za kolik může pan Y varnou konvici zákazníkům nabídnout. Jednoduchým výpočtem dojdeme k částce 955 korun.
Stejná konvice, jednou za 1.210 korun, jednou za 955 korun. Rozdíl v ceně je 255 korun, tedy téměř čtvrtina ceny.
A co se tedy stane?
První zákazník si konvici koupí u pana Y. Druhý také. Třetí si u něj koupí televizi, čtvrtý mikrovlnou troubu. Uběhne měsíc, dva měsíce, rok.
Pan X zavírá svůj obchod a odchází se registrovat na úřad práce. Večer vysvětluje své manželce a dětem, že selhal, že je neúspěšný. Počet podnikatelů ve městě poklesl. Počet podnikavců zůstal stejný.
Pan X není žádná fikce, je to skutečný podnikatel, který pouze neměl šanci bojovat proti nekalé konkurenci. A my mu tu šanci dáváme. Já bych vás chtěl, dámy a pánové poprosit – zavřete na chvíli oči a představte si za tímto příběhem skutečné osoby, představte si skutečné podnikatele.
A pak oči otevřete a hlasujte pro návrh zákona o evidenci tržeb.
Děkuji Vám za pozornost.