Projev ministra financí při 3. čtení Zákona o evidenci tržeb v Poslanecké sněmovně
Vážený pane předsedající/Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, přeji Vám všem hezké dopoledne. Scházíme se zde již podeváté k diskusi o elektronické evidenci tržeb. Od minulé diskuse uplynul týden a my jsme nelenili a připravili na základě stenozáznamu této diskuse toto mé vystoupení.
Minule se zde vystřídalo u tohoto pultu mnoho poslankyň a poslanců ať už s příspěvkem do rozpravy nebo faktickou poznámkou. Někteří tu byli opakovaně, jen pan předseda Kalousek zde byl asi pětkrát. Já a mí kolegové jsme se tedy domnívali, že bude mnoho nových podnětů do diskuze, že bude mnoho připomínek a dotazů, na které bych zde mohl reagovat. Jaké ale bylo naše překvapení po prostudování stenozáznamu. Vystoupení bylo mnoho. Politických frází zde bylo také mnoho. Ale argumentů, na které bych mohl reagovat, bylo v těch pěti hodinách diskuse jako šafránu. A já chci říct, že je to škoda. Takový nezájem, takovouto bezobsažnou diskusi si tento návrh zákona, tento zcela zásadní projekt, který narovná podnikatelské prostředí v České republice, skutečně nezaslouží. Já chci znovu apelovat na tuto sněmovnu - argumentujme prosím, argumentujme třeba i ostře, ale věcně, argumentujme čísly, argumentujme fakty. Pokud chcete, zkuste vyvracet argumenty, které jsem zde já uvedl, ale opět fakty, zdroji, reálnými informacemi, nikoliv vašimi dohady a ideologickými proklamacemi. A pokud to nejde, pojďme o tomto zákonu hlasovat.
Já zde chci znovu ocenit kolegy z opozice, kteří do této diskuse vnášeli věcné dotazy a připomínky. Pan poslanec Gazdík, pan poslanec Stanjura, pan poslanec Koníček, když zrovna neřešil moji mzdu, paní poslankyně Kovářová a i někteří další, nechtěl bych nikomu ukřivdit. Ano, o tomto zákonu je potřeba diskutovat, je potřeba argumentovat. Ale znovu opakuji – fráze jako „nebude to fungovat“, „nic se nevybere“, a výrazy typu „šmírovací tunel“ nejsou argumenty.
Pojďme tedy ke konkrétním připomínkám. Pan poslanec Koníček zde obvinil ze lži pana Hejnu a paní Hornochovou, kteří informovali na zasedání kontrolního výboru o smlouvě mezi Generálním finančním ředitelstvím a státním podnikem Státní pokladna Centrum sdílených služeb. Diskutovalo se, zda tato smlouva je či není v režimu utajení. Já bych si dovolil upozornit pana Koníčka, že tato smlouva má 4 přílohy a právě příloha č. 2 k této smlouvě obsahuje 5 utajovaných informací v režimech vyhrazené a důvěrné. Já bych se chtěl pana Koníčka zeptat, co by dělal, kdyby mu příslušná smlouva byla předložena bez příloh. zda by mu to nevadilo. Já jsem si jistý, že by mu to vadilo. Protože přílohy jsou podle článku 17.10 této smlouvy její nedílnou součástí. A znovu opakuji, že příloha č. 2 obsahuje utajované informace. Pro úplnost jen dodávám, že nejde o smlouvu o zajištění provozu, ale Smlouvu o dodávce a implementaci aplikace elektronická evidence tržeb, která byla uzavřena 17. dubna 2015 mezi výše uvedenými smluvními stranami. Pan náměstek Hejna konstatoval, že pokud by předali materiály s informacemi v nějakém stupni utajení na veřejném jednání kontrolního výboru, tak by se mohli vystavit nebezpečí, že prozradili utajované informace.
Co se týká zmíněné smlouvy se Státní pokladnou, ta sice má nastaveny termíny plnění, ale veškeré práce jsou pozastaveny a předpokládáme, že v nejbližší době dojde k revizi tohoto smluvního vztahu.
Pokud se jedná o stanovení ceny v návaznosti na marketingovou studii, o které hovořil pan Koníček, tak materiál na vládu skutečně obsahoval konstatování, že cenový odhad vychází z předpokládané systémové architektury, cen získaných na základě marketingového průzkumu a firemního know-how. Tedy marketingového průzkumu, nikoliv marketingové studie. Můžeme se dohadovat, zda je to šťastně zvolená formulace. Kontrolnímu výboru byla pravděpodobně nedopatřením zaslána marketingová studie STEM, protože došlo k nepochopení písemné žádosti pana Koníčka zaslané před jednáním výboru. Pan Koníček požádal o doložení marketingového průzkumu provedeného v rámci projektu, přičemž tento samostatně formulovaný bod byl pochopen jako marketingový průzkum STEM.
K samotnému IT řešení musím znovu zopakovat, že veškeré práce na vybudování technického řešení jsou pozastaveny. Důvodem, proč jsme sáhli k tomuto řešení, které není v praxi státní správy obvyklé, byly eskalující útoky a výrazné zpolitizování a zmedializování věcné i technické roviny celého projektu, které dosáhlo až úrovně zastrašování zaměstnanců státní správy. My nechceme, aby byl tento klíčový projekt ohrožen účelovým napadáním údajně nezákonného postupu. Koaličním pozměňovacím návrhem jsme tedy navrhli prodloužení legisvakanční lhůty na 7 kalendářních měsíců. V tomto období bude vybudováno a otestováno technické řešení, tedy centrální IT systém elektronické evidence tržeb.
V rámci technické realizace EET se počítá s otevřenými výběrovými řízeními, například v oblasti nákupu infrastruktury, přičemž resort Ministerstva financí využije mimo jiné i rámcových smluv, které jsou již uzavřeny pro všeobecnou potřebu pořízení hardwarového vybavení, nikoliv tedy jen pro projekt EET. Bude probíhat také výběrové řízení ve vztahu k daňovému portálu ADIS, který resort Ministerstva financí zdědil a k němuž kvůli smluvním vztahům nastaveným v minulosti nemá příslušná autorská práva. Součástí technické realizace jsou i utajované informace v souladu se zákonem o utajovaných informací, k nimž máme i stanovisko Národního bezpečnostního úřadu.
K utajení zadávací dokumentace došlo v souladu s právními předpisy vzhledem k výše zmíněným utajovaným informacím, nikoliv proto, že by se v informačním systému EET zpracovávala utajovaná data. Informační systém EET není určen pro zpracování utajovaných informací, a proto nepodléhá certifikaci podle §46 zákona o ochraně utajovaných informací.
Každopádně, aby vše bylo uvedeno na pravou míru a dostatečně konkrétně, generální ředitel Finanční správy pan Janeček, který je pověřen realizací projektu EET, bude neprodleně kontaktovat pana Koníčka, respektive Kontrolní výbor, aby aktivně objasnil a zodpověděl veškeré dotazy členů tohoto výboru.
Pokud se jedná o studii BDO, začal bych jejím vznikem. Studie BDO vznikla jako veřejná zakázka malého rozsahu s cenou 199 900,- Kč bez DPH. Při zadání zakázky na tuto studii byly dodrženy nejen veškeré zákonné předpisy, ale i vnitřní předpisy Ministerstva financí. Ministerstvo financí při určení ceny vycházelo ze své informovanosti na trhu a oslovilo BDO IT a.s. jako možného dodavatele projektové podpory z důvodu, že se společnost BDO IT a.s. účastnila výběrového řízení na obdobnou veřejnou zakázku, v níž nabídla nejnižší nabídkovou cenu. Pro úplnost dodávám, že nejvyšší nabídková cena dosahovala částky kolem 2 mil. Kč. Nelze než konstatovat, že Ministerstvo financí výrazně přispělo k úspoře finančních prostředků v rámci pořízení studie proveditelnosti EET.
A jaký byl smysl této studie, kterou zde opozice prezentuje jako svatý grál a úhelný kámen projektu? To se můžete dočíst na stranách 14 a 15 této studie, kde jsou uvedena i omezení, která byla daná při její přípravě. Já to zde nebudu citovat, chci jen zdůraznit, že z pohledu ministerstva financí se jedná pouze o jeden ze vstupů pro technický tým projektu elektronické evidence tržeb. Údaje ve Studii BDO jsou pouze hrubým návrhem komplexního projektu EET a jejím cílem bylo prokázat jeho proveditelnost a odhadnout rozpočet, nikoliv detailně navrhnout systém či finanční náklady.
Napadá-li někdo pravopisné chyby nebo rozdíl v počtu stran, jde z mého pohledu o absolutní marginálii, neboť k tomuto rozdílu došlo v důsledku přenesení z formátu Word do PDF a posunutí grafu/obrázku na straně 144 a 145 o půl stránky. Chápu, že se opozice drží této „velice podstatné okolnosti“, protože jsou již na pokraji argumentační propasti a platí staré známé pořekadlo: „tonoucí se stébla chytá“. Pan poslanec Kalousek se minule chytil několikrát a předpokládám, že v tom bude dále pokračovat.
Rovněž chybné součty jedné z variant nákladů projektu ve Studii nehrají zásadní roli. Nevím, zda jste někdo dělali nějaký projekt. Běžně je součástí každého projektu projektové řízení a i v případě EET existuje technický tým, který zabezpečuje právě technickou stránku systému EET. Výstupy tohoto týmu se promítly do důvodové zprávy k zákonu. Takže ano, vstupní náklady na systém EET jsou charakterizovány v důvodové zprávě a jsou vyčísleny na 370 mil. Kč a provozní náklady na 170 mil. Kč. Náklady vychází z odhadovaných částek v době sestavování rámcového rozpočtu EET a tento bude zpřesňován. A jak správně důvodová zpráva uvádí, jedná se o maximálně možné náklady, přičemž se předpokládá, že v zadávacích řízeních „vysoutěžíme“ nižší cenu.
Rád bych podotkl, že už od počátku jsem byl pro plné zveřejnění studie BDO. Bohužel se jednalo pouze o mé přání. Ministerstvo financí jako úřad postupuje a musí postupovat výlučně podle právních předpisů a v rámci posouzení žádosti o zveřejnění úředníci dospěli k závěru, že ve zveřejnění části studie brání obchodní tajemství označené ze strany společnosti BDO. V tomto ohledu Ministerstvo financí nemohlo postupovat jinak, v případě zveřejnění by se vystavilo možnému soudnímu postihu. Ke zveřejnění studie nakonec došlo v důsledku skutečnosti, že studie již byla k dispozici v rámci sítě Internet, tudíž nadále nemůže požívat ochrany obchodního tajemství, a pro zachování autenticity studie bylo více než žádoucí ji uveřejnit na webových stránkách Ministerstva financí.
Dále chci reagovat na opakované otázky na relevantní zdroje informací k elektronické evidenci tržeb. Relevantním a komplexním materiálem, kterého se opozice dožaduje, je důvodová zpráva včetně zprávy RIA. Všichni poslanci se mohou dále podívat na web finanční správy, zúčastnit se odborných konferencí a debat, které pořádá nejen resort Ministerstva financí, ale také odborné komory a asociace jako Hospodářská komora, Komora daňových poradců, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Asociace malých podniků a živnostníků, Asociace hotelů a restaurací a další. Dále jsem zde minule vystoupil s nabídkou na individuální setkání pouze pro poslance na půdě Ministerstva financí a tato moje nabídka stále trvá.
Pan poslanec Kučera se zde minulý týden snažil shodit kvalitu sněmovního tisku, respektive důvodové zprávy a zprávy RIA. Zaznělo, že důvodová zpráva je pouhý marketingový produkt a že naše zpráva RIA je špatná. Jak je tedy možné, že odborný aparát Úřadu vlády naopak Ministerstvo financí pochválil a dává zprávu RIA za vzor v rámci své metodiky? Ano, toto si můžete ověřit na webových stránkách Úřadu vlády a svědčí to o dobře odvedené práci zaměstnanců resortu Ministerstva financí.
Nyní budu reagovat na připomínky pana poslance Plíška. Co se týká věcného záměru zákona, věcný záměr slouží vládě před vypracováním návrhu zákona k učinění rozhodnutí, zda danou problematiku upraví zákonem, případně jaké mantinely zákon bude obsahovat. Jelikož toto rozhodnutí učinila už koaliční smlouva, respektive programové prohlášení vlády, kde je závazek zavést účinnou kontrolu tržeb prostřednictvím on-line systému evidence tržeb, nebylo nutno věcný záměr vypracovat. Ministerstvo financí se tedy na věcný záměr nevykašlalo, Ministerstvo financí postupovalo v souladu s Legislativními pravidly vlády, ve kterých je stanoveno, že věcný záměr se vypracovává tehdy, jestliže je obsažen v plánu legislativních prací vlády. Navíc byl vládě v lednu 2015 předložen materiál nelegislativního charakteru obsahující analýzu variant přístupu k problematice elektronické evidence tržeb.
Odbor kompatibility Úřadu vlády při vypořádání připomínek konstatoval, že ministerstvo splnilo náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády. Ze strany odboru kompatibility nebyly ve vztahu k malým a středním podnikům vzneseny žádné připomínky.
Co se týče ústavnosti stanovení výjimek z evidenční povinnosti formou nařízení vlády, bavíme se o čl. 4 Listiny základních práv a svobod: Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Zde je důležité říci, že nařízením nebudou ukládány žádné povinnosti – tedy dikce uvedeného ustanovení bude splněna. Institut nařízení vlády bude sloužit k tomu, aby byly subjekty své povinnosti případně zproštěny. Nikde není řečeno, že tento institut bude využit. Pouze je možné pružně reagovat na zmírnění potenciální tvrdosti u specifických modelů podnikání, které nyní nemůžeme předvídat.
Dále jsme byli obvinění z toho, že důvodová zpráva neobsahuje informace o potenciálních bezpečnostních rizicích projektu. Chci zde zdůraznit, že důvodová zpráva má podle Legislativních pravidel vlády pevně danou strukturu. Výčet toho, co má důvodová zpráva obsahovat, je taxativní a všechny části jsou řádně zapracovány.
V této souvislosti (pro pana poslance Holečka) došlo i po proběhlém připomínkovém řízení ke změně v části zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Důvodová zpráva předložená Poslanecké sněmovně tak opravdu neobsahuje větu: Navrhovaná právní úprava nemá dopad na standard ochrany soukromí a osobních údajů. Naopak obšírněji informuje o tom, že návrh zákona nezakládá nové zpracování osobních údajů, že ze strany orgánů Finanční správy nejsou de facto vyžadovány žádné údaje, ke kterým Finanční správa nemá přístup již nyní, že se mění pouze způsob sběru údajů, data nebudou ze strany poplatníka poskytovány ex-post jako v případě daňového přiznání, ale on-line v reálném čase, a tak dále.
Ohledně připomínek Úřadu na ochranu osobních údajů ještě doplním, že velká část těchto připomínek vycházela spíše z nepochopení systému elektronické evidence tržeb či byla procesní povahy. Věcné a opodstatněné připomínky byly samozřejmě zohledněny a do návrhu zákona zapracovány.
Samozřejmě není pravda, co uvedl pan poslanec Vilímec, že zákon nepřipouští možnost odvolání proti rozhodnutí o uzavření provozovny. V daném řízení se postupuje podle daňového řádu, který odvolání obecně připouští. Vzhledem k tomu, že zákon o evidenci tržeb speciální úpravu neobsahuje, je podání odvolání možné.
Ačkoliv bych rád přistupoval k této diskusi pouze pozitivně, na závěr bych chtěl zmínit hrubou lež, kterou zde minule prezentoval pan poslanec Kučera, který uvedl, že slovinský ministr financí odstoupil kvůli elektronické evidenci tržeb a chaosu mezi podnikateli. Za prvé – dr. Dušan Mramor je ministrem financí Slovinska. Za druhé – systém elektronické evidence tržeb ve Slovinsku funguje zcela hladce a bez problémů a podnikatelé jej velmi rychle přijali za vlastní. Jen pro informaci, průměrná doba odbavení účtenky v centrálním IT systému je dle údajů slovinské strany kratší než jedna čtvrtina sekundy. Takže je to další země, kde je tento moderní systém evidence tržeb zaveden a kde dochází k narovnání podnikatelského prostředí v oblasti hotovostních úhrad. Tak nevím, v čem je Česká republika tak specifická, že u nás to nejde.
Na závěr jen zopakuji svoji prosbu, argumentujme věcně a pravdivě nebo pojďme hlasovat. Protože ne v obstrukcích, ale v hlasování se rodí demokracie.
Děkuji Vám za pozornost.