Reakce ministra financí na článek Petra Soukupa "EET pro eshopy je postavené na hlavu”
Reakce ministra financí na článek Petra Soukupa "EET pro eshopy je postavené na hlavu”
Reakce ministra financí:
Tak nějak se stalo folklórem na českém internetu napsat článek o elektronické evidenci tržeb, který se bude tvářit pokud možno zasvěceně a odborně, nakydá na EET špínu a rozletí se po síti. Tenhle, od pana Petra Soukupa, je napsaný naprosto brilantně a není divu, že se po sítích úžasně šíří. Je mi až líto, že musím říct, že je plný naprostých nesmyslů. Šíří ho i respektovaní názoroví vůdci na Facebooku. Rád bych se vyjádřil k několika tvrzením. Myslím, že hovoří za vše.
„Zákon o EET je poměrně neurčitý, takže k němu musely ještě vzniknout metodické pokyny.“
Fakt super připomínka. Zákony se musí psát stručně a obecně, to je základní princip. Proto k nim existují výklady, metodiky, komentáře. Zkuste se někdy podívat, ke kolika zákonům takové výklady existují. Bude jich většina.
„EET sice prapůvodně cílilo na restaurace, ale v aktuálním výkladu postihuje třeba i eshopy.“
Omyl. EET nikdy necílilo na konkrétní segment, ale bylo od začátku koncipováno plošně. Supermarket, kominík, restaurace, masérka, e-shop… Vyberte si.
„Dobírka původně měla pod EET spadat, následně dostala výjimku a teď už je na etrzby.cz zase uvedeno, že pod EET spadá.“
Není pravda. Dobírka se neeviduje, pokud zákazník zaplatí kurýrní službě (pozor – nikoliv zástupci podnikatele) v hotovosti, ale ta ji pošle podnikateli na bankovní účet. V jiných případech se eviduje. Držíme stejnou linii – hotovost ANO, platby kartou ANO, převody na účet NE.
„Platba kartou pod EET spadá. Sice jsou platby kartou stejně připsané na účet, ale z nějakého tajemného důvodu musí být v EET evidované."
Ten důvod není zas tak tajemný. Jde o analýzu dat při běžných způsobech platby v maloobchodě zboží a služeb, kam spadá i platba kartou, za účelem cílení kontrol EET. Ano, je pravda, že u e-shopů je poměrně standardním způsobem platby i převod z účtu na účet, který se neeviduje (resp. podnikatel může, pokud je to pro něj jednodušší). Ale to by byla zase výjimka…a křik, že?
„Teď to může fungovat tak, že zákazník v neděli zaplatí objednávku a eshop mu ji v pondělí zabalí, přiloží fakturu a pošle. S EET ale musí probíhat proces jinak - zákazník musí hned po platbě obdržet zálohovou fakturu a účtenku aby bylo co nahlásit do EET.“
Asi největší omyl ze všech. Pokud je zákazníkovi zasílána faktura papírově, samozřejmě že stačí, aby ji dostal s příslušnými EET náležitostmi (kódy apod.) Žádná zálohová faktura není potřeba. V okamžiku platby (kartou/Paypalem) je nutno zaevidovat a zákazník dostane svoji standardní fakturu standardní cestou, ať už emailem nebo papírově v balíčku.
„S EET se ale situace dost zásadně komplikuje. Původně stačila primitivní HTML stránka s platebním tlačítkem, ale najednou potřebujete mít celý backend, který bude vystavovat zálohové doklady a odesílat (ne zrovna jednoduše) data finančímu úřadu.“
Takže e-shopy, které mají svůj byznys postavený na ELEKTRONICKÉ objednávce, ELEKTRONICKÉM zprocesování dané objednávky a ELEKTRONICKÉ platbě nejsou schopny zaslat ELEKTRONICKY zprávu ve standardním XML formátu a přijatý kód přidat na fakturu? To opravdu myslíte vážně?
„Je například nutné pravidelně žádat o nový certifikát pro komunikaci (EDIT: jednou za tři roky pro každý certifikát). To se provádí přes šílené rozhraní finančního úřadu a pro ověření se používá datová schránka. Pro automatizaci byste tak museli někomu dát údaje ke své datové schránce a to je zhruba stejné, jako byste mu vypsali bianco směnku.“
Té editace by to chtělo víc, ne? O certifikát se žádá přes zcela normální a nešílenou webovou aplikaci EET. Jednou za tři roky – ale jo, dá se tomu říkat pravidelně, s datovou schránkou se žádá (může, nemusí) o uživatelské jméno a heslo do téhle aplikace a ne o certifikát! Četl jste vůbec, pane Soukupe, ten zákon?
Autor: Andrej Babiš, ministr financí