Spotřebitele má stát chránit, nikoliv opečovávat
Rozhovor ministra financí Andreje Babiše pro Zlatou korunu
V minulém roce vzplála poměrně živá debata kolem zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Jak diskusi vnímal ministr financí a jak se díval na výsledek?
Ta debata se skutečně táhne dlouho a je složitá protichůdnými zájmy všech zúčastněných. Loni neprošel náš původní návrh, i když to byl návrh vládní a reagoval na řadu problémů v této oblasti. Nynější novela je výsledkem těchto debat, jakkoliv já osobně nejsem zastáncem cenové regulace mezi silnými a soběstačnými subjekty jako jsou pojišťovny a finanční poradci. Cílem je omezit nekalé praktiky u předčasného ukončování smluv zejména investičního životního pojištění, tzv. přetáčení smluv, kde existuje odkupné. Návrh upravuje nejen ručení zprostředkovatelů za provize při předčasném ukončení, ale i způsob výpočtu odkupného, do kterého se tyto a další náklady na sjednání pojištění promítají. Pojišťovny je budou muset rozložit alespoň do pěti let, takže při předčasném ukončení smlouvy dostanou klienti na odkupném více než nyní. To je pro klienty dobrá zpráva.
Je pojistný trh opravdu v „ohrožení“? Musí se něco dělat, mělo by se něco dělat, nebo se nemusí dělat zatím nic?
Podle nás je potřeba rozvázat ČNB ruce pro účinný dohled, zvýšit profesní nároky na prodejce pojištění a také zlepšit srozumitelnost složitých produktů životního pojištění. Do konce roku proto předložíme nový zákon, který uceleně upraví distribuci v pojišťovnictví. Zároveň je to ale o vzájemném vymezení se mezi zprostředkovateli a pojišťovnami. Cílem státu je vytvořit podmínky, které umožní spotřebitelům odpovědné rozhodování.
Připravuje se úprava Zákona o spotřebitelském úvěru. Co bude nového, dočkají se klienti lepší ochrany?
Zákon zabrání klamání a zneužívání spotřebitelů, má řadu nástrojů k omezení neférových praktik. Těmi jsou mj. omezení sankcí za prodlení se splácením, rozšíření působnosti zákona i na úvěry do 5 000 Kč (dnes tyto tzv. mikropůjčky řešeny vůbec nejsou), umožnění předčasného splacení úvěrů na bydlení, převod licenčních a dohledových pravomocí do ČNB nebo systém ověřování odbornosti prodejců. Na druhé straně to neznamená, že by klienti měli přestat být obezřetní. Lichváři a podvodníci to budou zkoušet jinak, zákonem řešíme praktiky, které známe nyní.
Čeho všeho se dotkne možnost předčasného splacení? Jak to bude fungovat například u hypoték?
Zákon omezí náhrady, které banka může po klientovi žádat, na tzv. účelně vynaložené náklady. Ve složitých životních situacích, jako je např. úmrtí nebo dlouhodobá nemoc, bude předčasné splacení zdarma. Také umožní každý rok zdarma splatit 20 % jistiny. O výsledné podobě ale kvůli předloženým pozměňovacím návrhům rozhodne až Sněmovna.
Dopady na trh jsme konzultovali, obavy z možných cenových dopadů konkrétních opatření také zazněly. Samozřejmě, že pokud se zákon změní významněji v důsledku pozměňovacích návrhů, mohou to banky výrazněji pocítit a zvýšené náklady promítnout do zvýšení úrokových sazeb.
Bavíme-li se o regulaci obecně, jste příznivcem nastavení pevných mantinelů, nebo spíš transparentnosti, která umožní informovanou volbu spotřebitele?
Spíše jsem zastáncem svobodného rozhodování a tedy vyrovnávání podmínek mezi slabším klientem a silnějšími institucemi. Musíme brát v potaz, že některým spotřebitelům transparentnost nepomůže a zkrátka podmínky nepochopí. Samozřejmě, orientovat se na poli finančních trhů je stále složitější a ne každý to zvládá. Na druhou stranu různé porovnávače a kalkulačky mohou být klientům dobrým pomocníkem. Nicméně platí, že první zkušenost s finančním trhem často přichází až se sjednáním nějakého produktu, což s sebou nese určitá rizika. Tento nedostatek znalostí pro správné rozhodování v rozumné míře je proto potřeba vyvážit určitými právy. Proto je důležitá ochrana spotřebitele. Stát přece jenom řadu produktů přímo či nepřímo podporuje a měl by mít pod určitou kontrolou, za jakých podmínek jsou sjednávány. Samosebou se to nesmí přehnat. Rozumná a logická ochrana je jedna věc a opečovávání pak něco zcela jiného.