Proč je správné zrušit superhrubou mzdu?
Komentář Aleny Schillerové, ministryně financí.
Právo | 9. 2. 2018 | Rubrika: Trhy & ekonomika | Strana: 19 | Autor: Alena Schillerová
Ministerstvo financí předložilo k připomínkám návrh zákona, který má zrušit superhrubou mzdu. Je součástí daňového balíčku s navrhovanou účinností od 1. ledna 2019. Podle očekávání se ale ihned vyrojily nepravdivé reakce o tom, že se tímto opatřením zvyšuje daňová zátěž nebo naopak že jde o laciný populismus, případně o kombinaci obojího. Jsou to tvrzení nepravdivá a v kombinaci absurdní. Ministerstvo financí jim ustupovat nebude.
Zrušením superhrubé mzdy se daně nezvyšují, daňový balíček naopak přináší občanům daňovou úlevu. Celkový dopad daňového balíčku na příjmy státního rozpočtu je minus 15 miliard korun. Nejenže tyto peníze zůstanou občanům v peněženkách, ale zároveň se naše země zbaví nesystémového a daňový systém deformujícího paskvilu, zavedeného někdejší vládou Mirka Topolánka k rafinovanému zamaskování skutečné výše příjmové daně. Ta nyní, právě kvůli superhrubé mzdě, reálně odpovídá sazbě 20,1 procenta, a nikoliv v zákoně uvedeným patnácti procentům. Zrušením superhrubé mzdy a dalšími opatřeními v daňovém balíčku ji chceme snížit na 19 procent.
Připomeňme si nejprve, jak superhrubá mzda vznikla. Musíme se vrátit do roku 2007, kdy tehdejší vláda řešila, jakým způsobem zavést slibovanou jednotnou daňovou sazbu 15 procent, aniž by státní rozpočet musel čelit bolestivému výpadku příjmů. Pomohl jí k tomu právě složitý, netransparentní, v evropských poměrech zcela ojedinělý a odborníky právem kritizovaný koncept superhrubé mzdy. Od 1. ledna 2008 se prostřednictvím umělého navýšení hrubé mzdy o sociální a zdravotní pojištění, hrazené zaměstnavatelem, základ daně zaměstnanců skokově zvýšil o 34 procent. Takže 15procentní sazba se počítá z nafouknutého základu a ve výsledku představuje reálné zdanění 20,1 procenta z hrubé mzdy.
Zrušit superhrubou mzdu a tím zjednodušit a zprůhlednit daňový systém byl již jeden ze slibů předchozí vlády, který nebyl realizován z rozumného důvodu. Zrušení superhrubé mzdy beze změny sazeb nebo jiných parametrů je totiž pouze administrativním opatřením, které by nepřineslo žádnou faktickou změnu daňové zátěže. Proto bylo odpovědné vyčkat se zrušením superhrubé mzdy do chvíle, kdy si díky lepšímu výběru daní můžeme dovolit snížit reálnou sazbu daně zaměstnanců z 20,1 na 19 procent.
U podnikajících fyzických osob je současně navržena možnost odečíst si od základu daně tři čtvrtiny odvedeného pojistného, což má obdobný efekt jako náhrada superhrubé mzdy hrubou mzdou. Jde o jedny z nejdůležitějších změn navrhovaných v rámci daňového balíčku, tedy souhrnné novely daňových zákonů pro rok 2019.
Kromě zrušení superhrubé mzdy a souvisejícího snížení daňové sazby je součástí daňového balíčku také zrušení takzvané solidární přirážky, která de facto není ničím jiným než druhou sazbou daně z příjmů přesahujících čtyřnásobek průměrné mzdy. S cílem dalšího zjednodušení je proto navrhováno zrušení solidární přirážky a její nahrazení sazbou daně ve výši 24 procent tak, aby byla zachována současná výše daňové zátěže v přibližně stejné výši.