Vyjádření Ministerstva financí ke stanovisku NKÚ ke státnímu závěrečnému účtu

Zpráva NKÚ se jednostranně zaměřuje pouze na hodnocení hospodaření státního rozpočtu, ale už nebere v úvahu stav veřejných financí jako celku ani účelné nastavení vazeb mezi státním rozpočtem a státními fondy na jedné straně a místními rozpočty na straně druhé. Z hlediska připravenosti na cyklické výkyvy ekonomiky je ale potřeba posuzovat veřejné finance v celkovém jejich kontextu.

Tvrzení, že veřejné finance jsou na případnou recesi připraveny hůř než před deseti lety, je přitom potřeba odmítnout. Dostatečnou rezervu pro běžné cyklické výkyvy ekonomiky totiž zajišťuje dodržování střednědobého rozpočtového cíle, kterým je strukturální deficit (tedy saldo bez vlivu hospodářského cyklu a jednorázových opatření) ve výši maximálně 1 % HDP. Pro léta 2020 – 2022 pak byl střednědobý rozpočtový cíl snížen na strukturální deficit 0,75 % HDP.

V této souvislosti připomínáme, že v roce 2008 a 2009 byly veřejné finance hluboko pod hranicí střednědobého rozpočtového cíle, protože strukturální deficit tehdy dosahoval 3,2 % HDP, resp. 4,2 % HDP. Naproti v současné době je střednědobý rozpočtový cíl plněn. Strukturální saldo veřejných financí vykazuje od roku 2016 přebytek, který v roce 2018 dosáhl 0,4 % HDP.

V současnosti má ČR jedny z nejzdravějších veřejných financí v EU. V roce 2018 hospodařily veřejné finance ČR s přebytkem ve výši 0,9 % HDP, což je druhý nejlepší výsledek v historii. Dluh vládního sektoru od roku 2013 setrvale klesá a loni poklesl na 32,6 % HDP. Podle těchto kritérií byla ČR v roce 2018 třetí nejlépe hospodařící zemí EU.

Odpovědné hospodaření veřejných financí bylo dále posíleno v roce 2017 reformou fiskálního rámce a přijetím zákonů týkajících se rozpočtové odpovědnosti (zejména zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti). To vše se příznivě odráží i v hodnoceních renomovaných ratingových agentur, které v minulých měsících potvrdily ratingová hodnocení či vylepšily své výhledy.

Co se týče mandatorních a kvazimandatorních výdajů, více než polovinou se na nich podílí sociální výdaje. Ministerstvo financí přitom dlouhodobě upozorňuje na nutnost přistoupit k revizi systému sociálních dávek, kterou musí provést Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tento krok by mohl výrazně přispět ke snížení podílu mandatorních výdajů na příjmech či výdajích státního rozpočtu.