Rozhovor Aleny Schillerové o zrušení superhrubé mzdy

Rozhovor s Alenou Schillerou, ministryní financí ČR
Zdroj: blesk.cz | Datum: 19. 8. 2020 | Rubrika: Politika | Autor: Jakub Veinlich

Původně, když premiér Andrej Babiš před nedávnem přistoupil na zrušení superhrubé mzdy, měla jste připravených několik variant. Která z nich je teď ve hře?

Je to varianta, kterou jsem neměla úplně připravenou, takže ji teď dopočítáváme. Slíbili jsme ale, že to nejdříve projednáme s panem premiérem a pak si teprve řekneme, která z těch variant připadá v úvahu.

Primární varianta je ta, co máme v programovém prohlášení vlády. Tedy že zrušíme superhrubou mzdu. Efektivní zdanění 20,1 % dámě na 19. To proběhlo připomínkovým řízením mezi jednotlivými rezorty už v roce 2018, ale odhalilo to určité nedostatky, jako například že bychom OSVČ zvedli daň z 15 % na 19 %, ale tam se to dalo ještě kompenzovat tím, že 2/3 zaplaceného sociálního pojištění by si mohli lidé dát do výdajů. Ale pořád by to bylo zvednutí daně.

A pak to odhalilo, že určitá skupina lidí, například ti, kteří mají příjmy jen z pronájmů, by šli z 15 na 19 %, a to je problém, to nemáte jak kompenzovat. A to byl jeden z důvodů, proč jsme tento návrh stáhli.

Dobře, pak tu byl návrh, ať se zruší superhrubá mzda a zavede 15% daň. To vám nevyhovovalo?

Mně osobně jako daňaři to dávalo největší smysl. Postupně by nám vymizel například takzvaný Schwarz systém, kdy si někdo snižuje náklady, ale otevřeli by se nám nůžky, protože nesmíme zapomenout, že máme také solidární přirážku a tu jsme se také zavázali zrušit. V praxi to znamená, že lidé se čtyřnásobkem průměrné mzdy, což je teď letos zhruba 140 tisíc, tak nad to platí ještě 7 % bez sociálního a bez zdravotního pojištění. A tady není důvod, aby byla sazba 15 %. Vezměte si, že čím bude ten příjem větší, tak tím na to člověk vydělá.

To je tedy to, co říkal vicepremiér a šéf ČSSD Jan Hamáček po schůzce s vámi, že by považoval za rozumné, aby těch sazeb bylo více?

Ano, on přišel s návrhem, který je ale k diskusi. Nijak jsme se při tom nehádali, přišel prostě s návrhem, ať ty sazby jsou třeba tři. V tuto chvíli to ale musím nechat propočítat…

Jaké ty varianty sazeb jsou tedy na stole?

15% - základní sazba a po zrušení té solidární přirážky bychom tam nechali tu efektivní, která je dnes zhruba 23,3 %, takže se bavme 23 a mezitím by tam byla ještě jedna, ale ta je k diskusi. To navrhuje pan Hamáček. Samozřejmě, čím víc máte sazeb, tím je systém složitější, takže to teď musíme především přepočítat a říct si pásma, abychom pomohli těm nízkopříjmovým a středněpříjmovým. Ta hranice je ale velmi tenká a vezměte si, že učitelům slibujeme průměrný plat 45 tisíc, tak je přeci hned nezatížíme vyšší daní.

Sama víte, že zrušení superhrubé mzdy bude znamenat velkou díru do rozpočtu. Původně se mluvilo o 90 miliardách. Ekonomka Helena Horská tvrdí, že jinak než zvýšením daní, nebo zavedením nových daní, se tento výpadek nahradí jen těžko. Půjdete touto cestou, nebo se daně zvyšovat nebudou?

Ne, touto cestou určitě nepůjdeme. Ale neřeknu vám teď, kde ty peníze vezmu. Ale co vím už teď, že počítám s určitou vyšší mírou zadlužení i v příštím roce. Ta krize, kterou teď máme, je prostě bezprecedentní, je srovnatelná s třicátými lety minulého století. Jedním ze zdrojů ale musí být určitě spotřeba. Jako vláda to musíme podpořit.

S Janem Hamáčkem jste se na společné schůzce bavili také o přípravě státního rozpočtu na příští rok. Bavili jste se skutečně jen o rozpočtu na rok 2021, nebo jste se nějak vrátili ještě i k tomu letošnímu, například v duchu, jestli schodek 500 miliard bude stačit, nebo si půjdete říct ještě o další?

Já jsem řekla, že už nehodlám jít do Poslanecké sněmovny se čtvrtou novelou rozpočtu. Myslím, že ten finanční prostor se tam vytvořil poměrně značný. Zatímco výdaje jste schopný ukočírovat, tak příjmy jsou pro nás velkou neznámou. Takže to budu sledovat, a pokud by se ten rozpočet vyvíjel negativně, ne oproti tomu, co předpokládáme, tak ho určitě nenechám padat volným pádem a budu chtít vázat výdaje.

Budu nutit rezorty, aby si udělaly priority svých výdajů, kvůli čemuž už jsem jim napsala dva dopisy. Ale je vidět, že ekonomika začíná konečně naskakovat a nevyvíjí se ten rozpočet na letošní rok úplně špatně. Naším úkolem teď je, že musíme vracet důvěru firmám.

Vláda se dušuje, že už nechce stopnout ekonomiku kvůli koronaviru, tak jako letos na jaře. Naopak chcete ekonomiku rozhýbat. Příští rok bude navíc volební. Jak moc budete při tvorbě rozpočtu štědrá, jak moc bude vláda rozdávat? Kam až jste ochotná jít při tvorbě rozpočtu na rok 2021? Jak vysoký bude schodek?

To číslo vám neřeknu, protože bude odvislé od toho, jak spočítáme ekonomickou predikci a příjmy.

Bude ten schodek nižší, než je nakonec schválený na letošní rok – tedy méně než 500 miliard?

To určitě. Určitě jsem připravena předložit nižší schodek. Ale to je vše, co chci teď říct, protože těch neznámých je stále ještě příliš mnoho.

Dobře, v programovém prohlášení vlády máte závazek, že průměrný důchod bude v roce 2021 15 tisíc korun, průměrný plat učitele má být 45 tisíc. Dodržíte to?

Ano, dodržíme. I toho jsme se dotkli s panem vicepremiérem Hamáčkem při naší úterní schůzce. Myslím, že na to máme shodný názor. Ale je potřeba to prodiskutovat ještě s panem premiérem a myslím, že pak by měli společně předstoupit s panem Hamáčkem a říct jasné slovo. To je můj názor.

A co nějaký předvolební dáreček důchodcům. Chystáte nějakou jednorázovou platbu k důchodům?

Já bych se k tomu klonila. Ale klonila bych se k tomu, abychom to udělali ještě letos. Třeba někdy okolo Vánoc. Máme na to v koalici hodně společný názor. O té částce, jaká by to měla být, jsme se také už bavili, ale je neseriózní ji teď říct, dokud není ještě úplně dojednaná.

Bude to měně nebo více než tisíc korun?

Víc. Ale víc teď neprozradím.

Postupně budou končit různá koronavirová ekonomická opatření. Počítáte s tím, že nějaká budou platit také ještě i v příštím roce?

To, co jsme chtěli nastartovat, jsme nastartovali, myslím, že většina podpor běží, jak má, v příštím roce už o ničem neuvažujeme. V pondělí jsme v rámci koalice jednali jen o dvou tématech, která musíme vyřešit. A to, dokdy bude fungovat program Antivir, a hlavně je potřeba aktivizovat kurzarbeit. Antivirus byl dobrý program, který pomohl udržet zaměstnanost, ale přežil se. Firmy dnes naopak potřebují ne držet lidi na překážkách, ale poslat je do práce, vyrábět, a potřebují, aby jim stát pomohl v době, kdy nemají tolik zakázek, co měly před pandemií.