Rozhovor Aleny Schillerové pro Blesk
Ministryně financí pro Blesk: Sekyra za Covid půl bilionu? Opozice by stála víc.
Datum vydání: 17.06.2020 | Zdroj: Blesk | Rubrika: Politika | Strana 3 | Autor: Tomáš Belica
* Podle kritiků bylo zřejmé už dávno, že původně schválené deficity 200 a pak 300 miliard nebudou stačit. Je schodek 500 miliard už konečný?
Já v to pevně doufám. A řekla jsem vládním kolegům, že jsem bytostně přesvědčena o tom, že letos jdu s novelou zákona o státním rozpočtu do Sněmovny naposledy. Ta velká neznámá je čas a rozsah škod. Když jsme začínali s dvěma sty miliardami, nevěděli jsme, jak dlouho budou vládní opatření trvat a kolik budou stát.
* Podle OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj – pozn. red.) se letos ekonomika Česka propadne o 9,6 procenta, a v případě další vlny epidemie dokonce o 13,2 procenta. To je pátý největší propad na světě…
Ta statistika mě nepotěšila. My budeme mít vlastní makroekonomickou predikci 10. srpna, teď taková predikce nedává příliš smysl. Ale nemyslím si, že se bude od OECD příliš lišit. Pracuji s těmito čísly. Ale my už nikdy nemůžeme ekonomiku zavřít tak jako teď. My už musíme mít chytrou karanténu a mít vše nastavené. Ale na druhé straně těch statistik OECD bylo víc a ty mi zase udělaly radost. Statistiky jako saldo veřejných financí. Přes letošní zadlužení zůstáváme na předních pozicích jako před pandemií.
* V srpnu budete znát dopady opatření na rozpočet?
Ano, budeme mít za sebou více než polovinu roku pokladních plnění, budeme znát čísla z okolních zemí, takže bude to mnohem přesnější, než kdybychom to dělali teď.
* Dopady krize se teprve mají plně projevit, ať už v podobě velké nezaměstnanosti nebo snížením kupní síly obyvatel. Co s tím?
Úplně nejvíc nám pomůže, když budeme podporovat důvěru spotřebitelů. V tom, že mohou utrácet, že se nemusí obávat jet na dovolenou, že se nemusí bát o práci. To je to základní. Pokud totiž lidé začnou mít strach a politici nebo média ten strach budou vyvolávat, tak to nikomu nepomůže. Proto jsme se rozhodli tak vysoce zadlužit, abychom lidem pomohli. Máme tu robustní sociální systém, takže tady nehrozí nikomu, že zůstane na dlažbě. Sledujeme nezaměstnanost, pořád ta čísla nejsou dramatická…
* Dramatická mohou teprve být, odhaduje se až osmiprocentní nezaměstnanost…
„ Ale to my nevíme. Pořád máme více volných míst, než kolik máme nezaměstnaných. Souhlasím, že je to potřeba sledovat. Ale když jednám s některými podnikatelskými svazy, tak si stěžují, že nemají dostatek pracovníků. Nebo když se bavím s ministrem zemědělství, říká, že je problém sehnat lidi v zemědělství. A tak shání cizince. Neříkám, že by tam měli lidé jít dělat, ale myslím si, že by se kapacita ekonomiky měla maximálně využít. Když se maxi třeba propouští v jedné oblasti, tak by měli dostat šanci lasti, nějaké jiné.“
* Už teď se schodkem kem 500 miliard vycházíte zít ze srovnání ministrů financí nejhůř. st D Druhý největší deficit by byl v roce 2009 za Miroslava ros Kalouska (cca 192 m miliard – pozn. red.).
Já si, pane redaktore, stojím za tím, že pokud nezaškrtíme spotřebu, tak jak se stalo při poslední krizi, ať klidně taková srovnání vznikají. Když to pomůže naší zemi, tak já to klidně přežiju. Řeknu vám ale jednu zajímavou věc. Nechala jsem si přesně spočítat – protože se chystám příští týden na opoziční boj – kolik by stály »covidové« návrhy z dílny opozice. Ty, které buď podala samostatně, nebo jako pozměňovací návrhy do našich zákonů. Chcete vidět tu částku?
* Řekněte... Opozice přece často říká, že vláda přejímá její návrhy.
To nevím, ale je mi to úplně jedno. Podstatné je přijmout dobré návrhy. Kdybych ale vzala všechny návrhy, které ke Covidu–19 podali, bylo by to za 722,8 miliard. Tak to by mi ani ten schodek nestačil. To jen tak na okraj.
* Časopis Forbes vám teď přisoudil první příčku v žebříčku nejvlivnějších žen Česka. Zdůvodnil to tím, že žádná jiná žena u nás momentálně nehospodaří s větším množstvím peněz. Potěšilo vás to?
Překvapilo mě to. Já to přijímám s velkou pokorou a velmi si toho vážím. Už v roce 2017, kdy jsem poprvé vstoupila do politiky, jsem řekla, že jsem úplně obyčejná ženská, právnička z Brna.
* V koalici jste se shodli na snížení digitální daně pro velké internetové firmy ze sedmi na pět procent. Její zavedení už také není otázkou letošního roku, ale spíš příštího. Proč?
Od počátku podporuji celosvětové řešení digitální daně ve shodě s OECD, ale to se táhne, proto jsem prosazovala v koalici, aby se účinnost posunula až na 1. leden 2021. Aby se dal využít prostor, protože znovu začínají i na půdě EU vznikat řešení digitální daně. Každé takové řešení je lepší než národní, když to každá země uchopí po svém, není to ideální stav. A z toho pohledu, i jak se vyvíjejí debaty na půdě OECD, si myslím, že sazba 7 procent je skutečně velmi vysoká. Takže jsem ráda, že se na tom shodla i koalice.
* Jenže s touto sazbou se operuje už řadu měsíců a ještě předtím, než se o to začali zajímat Američané, řada ekonomů upozorňovala, že je sazba vysoká a že může přijít odveta ze strany USA. Nebyl to tedy důvod?
To není vůbec výsledek jednání na diplomatické úrovni. Oficiální jednání se zatím nevedou, to jsou zatím jen neoficiální rozhovory. Nejde o sazbu jako takovou. Problém je v tom, že teoreticky by mohla mít americká strana strach, že daň cílí proti jejich firmám. Tak to ale vůbec není. Náš návrh je napsán tak, že je obecný a podle parametrů mohou být americké firmy, které pod tu daň vůbec nespadnou, a naopak firmy z jiných kontinentů se pod ní dostanou.
* Při sedmiprocentní sazbě měl roční výnos z daně činit pět miliard korun. Jaký by byl při pěti procentech?
Byl by nižší. Ono se to nedá přesně odhadnout. Počítali jsme to podle odhadů z jiných evropských zemí a přizpůsobili to našemu trhu. Pokud by to bylo pět procent, bylo by to kolem jedné, dvou miliard.
* I takové peníze by se teď hodily.
Hodily. Myslíme si, že bychom neměli úplně vybočovat, protože žádná země sedm procent nemá.
* Zaznamenal jsem, že vracíte do hry paušální daň pro živnostníky. V jaké jste fázi?
Teď jde návrh do legislativní rady, pak na vládu. Máme trochu zpoždění způsobené jednak Covidem, a také že jsme nebyli schopni vyladit připomínky některých rezortů, zejména s ministerstvem práce a sociálních věcí.
* V čem jsou výhody pro osoby samostatně výdělečně činné?
Největší výhoda paušální daně je, že když jste OSVČ a pošlete v roce 2021 na finanční úřad 5740 korun, máte hotovo. V té částce je 100 korun daň, pak 3126 korun dělá pojistné na sociálním, které není to minimální, je navýšené o 15 procent kvůli důchodovému systému, aby měli slušný důchod. Většina z nich dneska platí jen to nezbytné minimum. A pak je tam zdravotní pojištění a to dělá 2514 korun. To pošlete a už se o nic nestaráte. Nepodáváte daňové přiznání, nikdy vám nepřijde daňová kontrola, nemusíte si platit žádnou účetní, ale pozor, musíte mít příjmy jen do milionu korun. Nesmíte být plátce DPH.
* Zmínila jste rezort paní Maláčové. V čem ta s tím má problém? Vyšší odvody živnostníků na sociálním kvůli důchodům ji snad musí těšit, ne?
My tam máme s ministryní nevypořádané připomínky. My to nevybudujeme, pokud nebude MPSV spolupracovat, protože tam musí dojít k propojení IT systémů. Hledáme cestu, protože paušální daň máme ve vládním prohlášení a je to další klíčový projekt. V připomínkovém řízení zaznělo, že by to mohlo motivovat k švarcsystému, ale tomuto argumentu skutečně nerozumím. Přece nemůžeme říct: živnostníci, my vám nebudeme zjednodušovat život, aby náhodou nezačalo více lidí podnikat. Živnostník chce být živnostníkem a my těm nejmenším s příjmy do jednoho milionu korun chceme život zjednodušit.
* Jaký čekáte zájem?
Nemyslíme si, že se k ní přihlásí všichni OSVČ. Tím, že nebudou podávat žádné daňové přiznání, nemůžou si uplatňovat ani žádné slevy a úlevy. Celá řada těchto osob má bonus na děti a tak podobně, takže ti pravděpodobně do toho nepůjdou. Odhadujeme, že by se do systému mohlo přihlásit nějakých 140 tisíc lidí. Musí se rozhodnout, buď zaplatí tuto platbu a už se o nic dál nestarají, ale už to nemohou s ničím kombinovat.