Jiří Pos: výstavba paralelní dráhy je pro mě prioritou číslo jedna
Rozhovor s Jiřím Posem, předsedou představenstva Letiště Praha
Datum vydání: 20.09.2021 | Zdroj: Deník | Rubrika: Zpravodajství | Strana: 3 | Autor: JAN ŠINDELÁŘ
* Jaké jsou vaše první dojmy po návratu na Letiště Praha?
V osobní rovině to znamená téměř návrat domů. Situace tady je bezprecedentní. My jsme se doposud setkávali s krátkodobými úbytky objemu provozu, třeba když se dostaly do potíží ČSA nebo na Islandu chrlila sopka popel. To jsme byli čtyři dny bez provozu. Ale s tím, co se děje dnes, se to srovnávat nedá. To je byznysová rovina mého návratu. Naštěstí již dochází k oživení.
* Dá se nějak předpovídat?
Naše organizační jednotka leteckého obchodu je v úzkém kontaktu s leteckými společnostmi, sleduje jejich zájem obnovovat spojení. Zatím se to děje v nižších frekvencích a kapacitách, ale už se z Prahy létá do 115 destinací. Rekord zde na letišti byl 170 destinací. Režim přípravy jednotlivých sezon je standardní, teď na podzim bude probíhat slotová konference, na začátku ledna pak budeme mít lepší obrázek, neboť je takzvaný Slot Return Deadline. Je tu ale vliv, který nemáme pod kontrolou, a tím je míra ochranných opatření při cestování přes hranice.
* V souvislosti s Prahou se nyní hodně mluví o Eurowings, které budou v říjnu v Praze otevírat základnu se dvěma letadly. Bude se jejich přítomnost v Praze rozšiřovat?
Máme informace o umístění dalších letadel od letní sezony. Je to přirozený proces obsazování volného místa po ČSA. A my doufáme, že tento dopravce, oproti bázování třeba Ryanairu, přinese do Prahy i nějaký potenciál transferových cestujících, i když čísla z dob největšího rozmachu ČSA jsou nenávratně pryč. V jednu dobu tvořili transferoví cestující skoro 24 procent, dnes jsme na jednom procentu a méně.
* Přitom lákat lukrativní přestupující cestující bylo ještě nedávno téměř zaklínadlo každého vedení letiště. Jak to aktuálně vypadá s návratem dálkových linek, když pomineme, že Emirates a Qatar Airways už létají?
Nechci říci, že rezignujeme na potenciál transferů. Jako nejpravděpodobnější vidíme přestupy z dálkových linek na regionální lety do destinací, které nejsou tak kvalitně obslouženy. Je to například jih Evropy nebo Kanárské ostrovy. K tomu mohou být významným partnerem třeba Smartwings. Nejžhavějším želízkem v ohni, pokud jde o dálkové linky, je společnost Korean Air, která by se mohla do Prahy vrátit v dubnu. Vše bude záležet na epidemické situaci. Máme také indikace, že společnost Delta Air Lines nabírá česky mluvící posádky na bázi v New Yorku. Jednáme ale i s dalšími dopravci, například s Bamboo Airways, které už byly hodně blízko k zahájení provozu z Hanoje do Prahy.
* Co Čína?
Nad návratem kapacit mezi Prahou a Čínou visí velký otazník. Před pandemií byly tyto lety provozovány s poměrně významnou finanční podporou z čínské strany a je otázka, zda aktuální politická situace bude nahrávat tomu, aby k obnovení došlo, jak rychle to případně potrvá a s jakými kapacitami. Na druhou stranu jednáme s tchajwanskou společností China Airlines.
* Máte nějaké odhady počtu cestujících pro příští léta?
Pro příští rok pracujeme se třemi verzemi finančního plánu. Pesimistická varianta počítá s 3,6 milionu odbavených cestujících, neutrální s pěti miliony a optimistická s 8,6 milionu cestujících. Pro letošek budeme rádi, když dosáhneme 3,8 milionu.
* Počítáte do budoucna s návratem na čísla roku 2019, kdy letištěm prošlo rekordních 17,8 milionu cestujících?
Jsme jako letiště velice závislí na příjezdové turistice a ta stále pokulhává. Návrat na čísla roku 2019 máme zatím v predikcích na rok 2026.
* Není to pro manažera zoufalá pozice, když přijde do podniku, jehož další vývoj nemá úplně ve svých rukou a musí čekat, jaké zásahy přijdou zvenčí?
Není to tak zoufalá situace, neboť věřím, že už nemůže být hůř. Pro mě je velkým zklamáním především nekonzistence přístupu jednotlivých zemí Evropské unie k ochranným opatřením. Musím naopak ocenit dosavadní vedení společnosti, že zareagovalo na situaci velice pragmaticky, bohužel bylo třeba zredukovat počty zaměstnanců, máme i způsob, jak efektivně pokrýt nedostatek likvidity. Máme před podpisem úvěru na sedm miliard s klubem bank za velice výhodných podmínek. Nejsme přitom vázáni využitím těchto finančních prostředků na konkrétní projekty. Abychom byli celoročně provozně ve vyrovnaném hospodaření, potřebujeme zhruba šest milionů cestujících. Při osmi milionech už máme vyrovnané hospodaření včetně odpisů a při 12 milionech budeme v kondici, kdy se můžeme bavit o rozvojových investičních plánech.
* Těch máte v šuplíku dost. Budou se revidovat? Zřejmě největší pozornost budí chystaná paralelní ranvej a výstavba nového terminálu, papírově výrazné rozšíření terminálu T2.
Nyní se připravuje dvouletý investiční plán a pětiletý výhled a samozřejmě dojde k zásadnímu přehodnocení priorit. Výstavba paralelní dráhy je pro mě prioritou číslo jedna. Paralelní dráha je důležitá nejen z pohledu kapacit, ale bude znamenat i zásadní přínos pro bezpečnost provozu. Budeme mít dvě nezávislé dráhy, na vzlety a na přistání.
* Jak vidíte obecně budoucnost létání? Nestane se z něj po velkém zlidovění v minulých letech opět spíše luxusní záležitost?
Je potřeba brát velmi vážně zvýšení nákladů, které přijde s takzvanou zelenou vlnou. Výroba letadel a provoz se bude zdražovat, protože se budou hledat alternativní formy pohonu. To se určitě promítne do cen letenek. Oblíbenou je také diskuse, na jakou vzdálenost má letadlo smysl ve srovnání s vysokorychlostní tratí. K tomu je třeba dodat srovnání, kolik stojí kilometr VRT a kolik ranvej. Myslím si, že na vzdálenosti nad 500 kilometrů bude nadále první volbou letecké spojení. Podle mého názoru se časem vrátíme na čísla roku 2019, ale poté už nebude docházet k těm skokovým nárůstům, které jsme sledovali mezi lety 2010 a 2019. I když seženete levnou letenku, musíte mít v cíli ubytování, něco tam jíst a tak dále. Takže létání nikdy nebude pro každého.
* Máte nějakou libůstku či přání, které byste si po návratu na Letiště Praha chtěl rychle splnit?
Mám. Co nejdříve bychom chtěli znovu otevřít exkurze, abychom letiště ukázali veřejnosti. Chceme rovněž udělat cyklostezku kolem letiště, což bude trvat déle, a také rozšířit val pro spottery.