Reakce MF na NKÚ: Česko neutrácí víc, než je nutné
Ministerstvo financí počítá s plánem konsolidace, díky kterému se strukturální saldo bude snižovat postupně, a to o půl procentního bodu HDP ročně. Toto tempo konsolidace je zcela přiměřené a nepoškodí rozjezd po pandemické krizi. Tento postup je plně v souladu s doporučeními respektovaných světových ekonomických pracovišť a Evropské komise, které vydala ke Konvergenčnímu programu České republiky. Podle konsolidačního plánu MF v predikovaném období do roku 2024 nedojde k dosažení poměru dluhu k HDP ve výši 55%, ale v případě ministryní financí preferovaného scénáře 52,8%. V případě méně ambiciózního scénáře pak 54,6%.
Plán počítá s tím, že nebudou valorizovány provozní výdaje, tedy že fakticky budou klesat. Počítáme se zmrazením platů ústavních činitelů a nezvyšování objemu platů na státní zaměstnance. Prioritně budeme cílit na kapitálové výdaje ze zdrojů Evropské unie, ať již jde o strukturální a investiční fondy, nebo nové instituty, jako je Nástroje pro podporu a oživení. V rámci úspor připomínáme, že ze poslední 2 roky jsme redukovali počet míst ve státní správě o 4 300, což přineslo úsporu více než 3,5 mld. Kč. Prosadili jsme systémové změny, jako je novela zákona o rozpočtových pravidlech, která zastavila růst státního aparátu a problém tzv. černých duší.
Ministerstvo financí se neztotožňuje s tvrzením NKÚ, že do vládní pomoci zahrnulo výdaje, které nesouvisí s pandemií. Například NKÚ zmiňovanou finanční pomoc páteřním nemocnicím v době bezprecedentní zdravotní krize naopak považujeme za příklad opatření, které má přímou souvislost se zvládáním pandemie. Je nutné si uvědomit, že kromě pomoci podnikatelskému sektoru a ekonomice, která již přesáhla 528,8 mld. K, s pandemií nerozlučně souvisely i další výdaje. Jedná se například o vyšší sociální dávky nebo kapitálové výdaje. I tyto vyšší výdaje měly za cíl stabilizovat tuzemskou ekonomiku, podpořit její růst a snížit související sociální tlaky.
Co se týče metodiky, na jejímž základě Ministerstvo financí tuto celkovou sumu kvantifikovalo, využili jsme stejnou strukturu, kterou k tomuto vykazování aktuálně aplikují i ostatní země a odborná pracoviště. Jedná se o členění do třech základních kategorií: (1) přímá podpora, (2) odklady daní a odvodů a (3) záruční schémata. Celkové číslo naopak nezahrnuje některá další opatření a výdaje, které je obtížné vyčíslit, jako je úvěrové moratorium nebo vyšší částky směřované na vyplácenou sociální podporu. Díky tomu je možné vládou schválenou pomoc jednoduše srovnat s ostatními zeměmi. I toto srovnání jasně ukazuje, že Česká republika patří mezi země, které na podporu své ekonomiky uvolňují (v poměru k HDP) nejen ve srovnání se zeměmi EU, rozhodně nejvíce.
