Rozhovor generální ředitelky ÚZSVM pro deník E15
Rozhovor s Kateřinou Arajmu, generální ředitelkou Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových
E15 | 07.07.2021 | Rubrika: Rozhovor | Strana: 12 | Autor: Pavel Otto
* Jaké historicky nebo jinak cenné objekty se nyní objevují mezi nemovitostmi, jež nabízíte přes elektronické aukce?
Aktuálně hledáme nového vlastníka lázeňského domu Mercur, který se nachází na kolonádě v Mariánských Lázních. Jde o secesní komplex z 20. století. Vyvolávací cena je stanovena na 67 milionů korun. Tento měsíc jsme také prodali poměrně velkou zemědělskou usedlost u Stráže nad Nežárkou, jejíž majitelkou kdysi byla operní pěvkyně Ema Destinnová. Díky téměř čtyřem desítkám příhozů se původní cena 4,2 milionu zvýšila na více než šest milionů. To byl velký úspěch, stejně jako prodeje dvou historických vil v Ústí nad Labem nebo zámků v Načeradci a v Brandýse nad Orlicí.
* Spolupracujete s památkáři?
Převody nemovitostí, které jsou kulturními památkami, vždy schvaluje ministerstvo kultury. Zatím jsme nezaznamenali žádný problém. Stejně budeme postupovat u velkého komplexu Paláce Broadway v centru Prahy.
* Bude to mimořádná záležitost i z hlediska ceny?
Jde o nejlukrativnější majetek v našem portfoliu, půjde o jedinečnou investiční příležitost. Palác Broadway jsme získali v roce 2016 od tehdejší Správy železniční dopravní cesty.
* Kolik za něj chcete?
Aukci startujeme 14. září, minimální cena je za osmnáct let existence úřadu vůbec nejvyšší. Začíná na částce jedné miliardy a 50 milionů korun. Překonáváme tak dosavadní rekord z roku 2015, kdy jsme za areál na náměstí Republiky získali 790 mi lionů. Zájemci budou muset před aukcí složit dvacetimilionovou kauci. Nový majitel Paláce Broadway bude muset počítat se značnými investicemi. Z našeho hlediska jde o nepotřebný majetek, neprojevila o něj zájem žádná organizační složka státu.
* Jakým způsobem získáváte majetek?
Pokud organizační složky státu prohlásí nějaké stavby, pozemky, nebytové nebo bytové prostory za nepotřebné, mají povinnost nám je předat. Převzali jsme už deset tisíc nemovitostí. Druhou cestou je takzvaná odúmrť, kdy zesnulý člověk nemá zákonné ani závětní dědice. Další majetky pocházejí z trestné činnosti. Jde například o zabavené nebo propadlé domy, vozy nebo nejrůznější předměty. U odúmrtí a trestné činnosti drtivě převažuje movitý majetek. V aukcích nabízíme například i různá páčidla a další nářadí zabavené dopadeným zlodějům.
* Ví stát přesně, co mu patří?
Ještě před pěti lety tomu tak nebylo. Poprvé v historii Česka výlučně naši zaměstnanci zpracovali projekt nazvaný mapa majetku státu. Prověřili veškeré majetky v katastru nemovitostí, které jsou zapsané na stát. Bylo to 1,6 milionu nemovitostí téměř dvou tisíc státních institucí. Nejprve jsme museli zjišťovat, zda vůbec existují. Výsledek byl skandální. Více než 1300 subjektů bylo nedohledaných nebo v konkurzu a likvidaci. Byl v tom obrovský nepořádek.
* Měly tyto subjekty hodně nemovitostí?
Podle katastru zhruba pětadvacet tisíc. Problém byl v tom, že tyto nemovitosti dlouhá léta blokovaly rozvoj obcí a krajů. Obraceli se na mě starostové a hejtmani, abychom jim pomohli tento majetek dořešit. V opačném případě by nemohli investovat do čistíren odpadních vod, škol, školek, hřišť nebo do cyklostezek.
* Inventura už je hotová?
Do února se nám podařilo snížit počet nemovitostí zapsaných na nedohledatelné a zaniklé státní instituce o 80 procent. Nyní jsou k nim už přiřazeni správní vlastníci, jako je například Státní pozemkový úřad, nebo jsme takový majetek převzali. To zákon umožňuje. Následně jsme nemovitosti předali jiným státním institucím nebo jsme je transparentně prodali.
* Snížil se za pandemie počet dražeb a aukcí?
Ani pro nás to nebylo jednoduché období. Měli jsme závazně nastaveno, kolik příjmů máme odvést do státního rozpočtu. Ale i díky našemu elektronickému aukčnímu systému se nám podařilo dosáhnout příjmů, které byly čtvrté nejvyšší od roku 2002, kdy úřad vznikl. Způsobil to i nebývalý zájem o chaty, chalupy a o další rekreační objekty. Vzhledem k úsporným opatřením je státní složky často vyřazují. Například při aukci rekreačního areálu ve Studnicích u Rokytna padlo přes čtyřicet příhozů a cena nakonec převýšila osm milionů korun.
* Daří se nalézat využití pro opuštěné stavby?
Občas s nadsázkou říkám, že mám stejný cíl jako squateři, tedy nemít zbytečně prázdné objekty. V některých případech brání nakládání s nemovitostmi neukončené soudní spory. Těch bezdůvodně nevyužívaných nemovitostí ale výrazně ubylo, v podstatě je v portfoliu nemáme.
* Snížil se v posledních letech počet budov, které stát nevyužívá?
Soustřeďujeme se na administrativní budovy, kde mimo jiné sledujeme obsazenost. Tu se nám podařilo zvýšit. Naopak jsme snížili kancelářskou plochu na jednoho zaměstnance. V roce 2007 na každého pracovníka připadalo šestnáct metrů čtverečních. Nyní je to třináct metrů. Rádi bychom se dostali na evropský standard, který je ještě o metr nižší. Je s tím spojený významný multiplikační efekt. Čím méně plochy je pro státní zaměstnance potřeba, tím méně se najímají kanceláře od soukromých osob. Navíc ušetříme i na provozu a na údržbě. Veškeré komerční nájmy se podařilo zrušit ve dvou stech obcí.
* Ušetřil stát?
Ročně to bude okolo 130 milionů korun. Také se vypověděly pro stát nevýhodné nájmy. Plyne to z ukazatelů, které uvádějí, kolik stát v dané obci hradí na nájemném. Letos se poprvé podařilo sevřít nůžky tak, že na jeden metr čtvereční už stát více inkasuje z pronájmu svých objektů, než kolik platí za nájem kanceláří.
* Zabýváte se tedy i pronájmy kanceláří pro státní zaměstnance?
Díky registru, který provozujeme, máme přehled o umístění všech složek státu po celém Česku. Praha přitom představuje velký paradox. Byť se tam nachází pouze čtrnáct procent všech objektů, kde tyto složky sídlí, cena za nájmy prostor přesahuje 58 procent všech těchto celopražských výdajů. Ročně to je půl miliardy korun. Současně jsou v hlavním městě nejdražší provoz i údržba. V posledních letech končíme s nevýhodnými pronájmy, které stát pro svoje složky musel hradit. Teď ale tyto možnosti skončily, stát už nemá další objekty, kam by zaměstnance umístil. Proto si vláda jako jeden ze svých programových cílů vytkla výstavbu nového administrativního komplexu v Letňanech.
* Jaké další úspory by bylo možné ještě získat?
Klíčová je Praha, kde působí 38 tisíc státních zaměstnanců. Z toho chceme umístit do chystaného administrativního komplexu v Letňanech méně než třetinu těchto pracovníků. Zejména by šlo o ty, kteří jsou umístěni v pronajatých kancelářích a energeticky náročných objektech. Pokud bychom nic neudělali, za deset let by stát zaplatil pět miliard na nájemném a dalších 13 miliard za provoz a údržbu. Zároveň je řada budov, které v Praze vlastní stát, ve špatném stavu, a proto by byly nutné investice za sedm miliard korun. Dohromady tedy státu hrozí výdaje 25 miliard.
* Co by bylo s budovami, které úředníci opustí?
Do Letňan by se přemístilo ministerstvo pro místní rozvoj včetně všech složek, které zastřešuje. Budova na Staroměstském náměstí by se otevřela veřejnosti, byly by tam muzea a galerie. Dále by se podle modelu, který jsme zpracovali přede dvěma lety, přestěhovala ministerstva životního prostředí a kultury. Posledně jmenované sídlí v Nostickém paláci na Malé Straně, který by byl také zpřístupněn veřejnosti. Rozhodně se nepočítá s tím, že by se historicky cenné objekty prodávaly. Prodej by se týkal pouze dřívějších bytových domů, které byly přestavěny na kanceláře a jsou nyní využívány v Praze složkami státu. Těmto budovám by přitom šlo navrátit jejich původní účel, tedy bydlení. To by městu určitě velmi pomohlo.
* Prodáváte pouze nemovitosti a movité věci?
Občas státu propadnou i domácí mazlíčci nebo hospodářská zvířata. Podle zákona na ochranu zvířat se musíme postarat i o ta týraná. Snažíme se pro ně ve spolupráci s útulky nalézt nové majitele. Některá zvířata ale potkal lepší osud. Nedávno naším prostřednictvím našel nové vlastníky pro své hřebce i Zemský hřebčinec Tlumačov. V elektronické aukci se mu podařilo zvýšit cenu za jednoho koně na 300 tisíc korun.
* Čím se úřad ještě zabývá?
Je to kategorie takzvaně nedostatečně identifikovaných majitelů. Jde o nemovitosti, které jsou v katastru zapsané například na dávno zesnulé osoby. Celý seznam máme na našich webových stránkách. Každý by se měl podívat, zda tam nefiguruje některý z jeho předků. Je to 175 tisíc nemovitostí. Vzhledem k tomu, že i tyto nemovitosti často blokují rozvoj obcí a krajů, zahájili jsme šetření u sedmdesáti tisíc položek a polovinu jsme už vyřešili. Naprostá většina případů končí dodatečným projednáním dědictví. V podstatě pomáháme občanům dohledávat jejich rodinný majetek. Je to důležité i proto, že pokud si občané nepřipíší tento majetek do konce roku 2023, stane se vlastnictvím státu a součástí našeho portfolia. Tento přechod je daný zákonem.