Rozhovor s Kateřinou Arajmu o prodeji historicky cenných nemovitostí od ÚZSVM
Rozhovor s Kateřinou Arajmu, generální ředitelkou Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových
Konkursní noviny - Bulletin | 19.03.2021 | Rubrika: Rozhovor | Strana: 26 | Autor: Petr Blahuš
* Prodáváte hodně takových atypických – ať již velikostí, významem, historií nebo cenou – nemovitostí, takřka na úrovni malých šlechtických sídel?
Mezi pestrou nabídkou nemovitostí, které náš úřad prodává prostřednictvím transparentních veřejných dražeb, nebo výběrových řízení s elektronickou aukcí na webových stránkách www.nabidkamajetku.cz, se samozřejmě objevovaly a objevují i historicky cenné objekty, které byly postaveny jako rodová sídla šlechticů či významných podnikatelů. Jednalo se například o Schichtovu a Hönigovu vilu v Ústí nad Labem, Geipelovu vilu v Aši nebo funkcionalistickou vilu v Praze u barrandovských ateliérů postavenou pro strýce prvního českého prezidenta Miloše Havla.
* Převažují v těchto případech aukce elektronické či standardní?
ÚZSVM dříve tyto lukrativní nemovitosti nabízel k prodeji zejména ve fyzických veřejných dražbách. Od roku 2018, kdy jsme spustili vlastními silami vybudovaný historicky první státní elektronický aukční systém pro prodej nepotřebného státního majetku, nabízíme tyto nemovitosti převážně v transparentních elektronických aukcích. Veřejnost má díky tomu nejen možnost nakupovat z pohodlí svého domova, ale také online sledovat průběh i výsledky aukcí. Čísla nám také ukazují, že pro veřejnost je online prodej nepotřebného státního majetku stále atraktivnější. Důkazem toho jsou téměř tři tisíce úspěšných elektronických aukcí v roce 2020, které přinesly do státního rozpočtu téměř půl miliardy korun. Od spuštění systému do konce roku 2020 navštívilo stránky www.nabidkamajetku.cz přes jeden milion unikátních uživatelů. Elektronické aukce se nám výrazně osvědčily i v současné těžké koronavirové době. V elektronické aukci byla prodána právě i Schichtova vila v Ústí nad Labem.
* Když už jsme u těch šlechtických sídel, prodávali jste už někdy třeba zámek?
Ano, v minulosti se nám podařilo prodat ve veřejné dražbě například barokní zámek z roku 1734 v Načeradci na Benešovsku za 12 milionů korun. Patrový zámeček, který v minulosti sloužil například jako internátní škola nebo výchovný ústav, převzal ÚZSVM jako nepotřebný majetek od Dětského domova Sedlec-Prčice. Nového majitele získal také například barokní zámek v Brandýse nad Orlicí, který byl prodán ve veřejné dražbě za 3 990 000 korun. Brandýský zámek byl vystavěn na pokyn Františka Norberta Trautmannsdorfa na zbytcích bývalého panského domu v letech 1781 až 1783. ÚZSVM převzal zámek jako nepotřebnou nemovitost od Výchovného ústavu v Brandýse nad Orlicí.
* Nedělají při prodeji historických nebo z architektonického hlediska vzácných památek problémy třeba ochranáři?
Ačkoliv se většinou jedná o památkově chráněné objekty, žádné problémy jsme ze strany památkářů při jejich prodeji nezaznamenali. Každý prodej kulturní památky musí schválit Ministerstvo kultury ČR. ÚZSVM při hledání nových majitelů pro tyto jedinečné nemovitosti dlouhodobě a úspěšně spolupracuje například se spolkem Prázdné domy.
* Jaká jsou obecně největší rizika a nevýhody prodeje takovýchto velkých a historicky vzácných objektů – stáří, technický stav, památkáři...?
Cílem ÚZSVM je těmto jedinečným a historicky cenným nemovitostem co nejdříve najít nové majitele, kteří by jim vdechli nový život a našli pro ně smysluplné využití. Zájemci o tento majetek vždy vědí, co kupují, a počítají s tím, že mnohdy je nutná rekonstrukce, která musí být projednána s památkáři.
* Podle některých dražitelů má existovat pokyn ze strany státu, konkrétně ještě z časů tehdejšího ministra financí Andreje Babiše, aby se takovéto objekty neprodávaly skrze privátní dražebníky, ale přes stát. Můžete to potvrdit nebo vyloučit? Pokud to není pravda, neuvažoval stát někdy o tom, aby prodeje takovýchto významných objektů nabídl i nestátním, přesto však licencovaným dražebníkům?
Na základě novely zákona o majetku státu účinné od roku 2016 můžeme dražit vlastními zaměstnanci. Externí dražebníky od té doby nemáme důvod využívat. Výsledky našich prodejů dokazují, že i naši zaměstnanci tuto agendu bez problému zvládají. Státní instituce také předávají na základě této novely svůj nepotřebný nemovitý majetek našemu úřadu. Tím, že se tyto nemovitosti soustřeďují na jedno místo, můžeme je z jednoho místa inzerovat i prodávat. Veřejnost má tak všechny nabídky přehledně na jednom místě na našem webu www.nabidkamajetku.cz a nemusí tak zdlouhavě vyhledávat nabídky na stovkách webových stránek státních institucí.
* Pojďme zpět ke Schichtovce, jak vile jednoho z nejbohatších průmyslníků předválečného Československa, jehož legendární mýdlo s logem jelena zná dnes v Čechii asi každý, říkají v Ústí už celé generace. Původně měl být objekt Schichtovy vily po předání od akademické obce do rukou státu a následně ÚZSVM předán bezplatně veřejným institucím (přednostně byl nabídnut žijícím Schichtovým potomkům, ti však o něj nejevili zájem pozn. red.) Proč se tak nestalo?
ÚZSVM převzal areál, jehož součástí byla dvě významná rodinná sídla – Schichtova a Hönigova vila, od Univerzity Jana Evangelisty Purkyně na začátku minulého roku na základě darovací smlouvy. V souladu se zákonem o majetku státu jsme areál nabídli nejprve ostatním státním institucím. Žádná z nich o něj ovšem neprojevila zájem, a proto jsme začali hledat nového majitele pro tyto jedinečné nemovitosti mimo stát v transparentních elektronických aukcích na webových stránkách www.nabidkamajetku.cz.
* Je možné říci něco bližšího ke kupci schichtovi vily? Získal ji za cenu mnohem nižší, než bylo třeba už v roce 2017 odhadováno (samotný objekt za cca 19 milionů korun, cena celého areálu byla ovšem o tři roky dříve podle tiskové mluvčí tehdejšího majitele vily, ústecké UJEP Jany Šiklové odhadnuta na více jak 60 milionů korun pozn. red.) nebylo lepší zkusit další kolo aukce a získat tak do státního rozpočtu více peněz?
Podle námi dostupného znaleckého posudku z roku 2017 byla cena Schichtovy vily stanovena na 19,4 milionu korun a cena Hönigovy vily včetně sousední budovy bývalé ubytovny z roku 1956 byla stanovena na 10,8 milionu korun. Není tedy pravdou, že by byl areál ohodnocen částkou přesahující 60 milionů korun. Vítězem elektronické aukce na prodej historicky cenné Schichtovy vily se stala právnická osoba se sídlem na Vysočině. Název kupce bude moci být zveřejněn po schválení kupní smlouvy Ministerstvem kultury ČR. Věříme, že pro tuto jedinečnou nemovitost připomínající období významného ústeckého podnikatele a mecenáše nalezne smysluplné využití a vdechne jí nový život.