Schillerová: Lidi na Moravě to nezlomilo, nenecháme je v tom
Zdroj: Právo, 04. 07. 2021
Úder tornáda na jižní Moravě byla událost, která tvrdě zasáhla do životů tisíců lidí. Vláda pomůže i těm, kteří případně nebyli ani dostatečně pojištění, řekla Právu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Jižní Moravu před týdnem ve čtvrtek zpustošilo tornádo. Vy jste na místo záhy vyrazila. Co vám z toho utkvělo nejvíc v hlavě? Co vás třeba nejvíc zarazilo nebo naopak potěšilo?
Vyrazila jsem už v noci na pátek, těžko hledám, jak to popsat slovy. Použili jsme všichni slovo apokalypsa. Myslím, že snímky v médiích nejsou tak vypovídající, jako když tam jste, vidíte emoce lidí. Připomíná to výjevy z válečných filmů. Spadané domy, auto vpáčené do domu napříč, alej topolů, ze kterých zůstaly jen pahýly.
Já jsem z toho regionu, narodila jsem se na jižní Moravě, mám tam rodinu, o to víc to pro mě bylo emocionální. Potěšila mě obrovská nezlomná vůle místních, už druhý den odklízeli trosky, pomáhali si. Když jsme tam chodili druhý den s premiérem Babišem, tak nám to vyprávěli a snažili se, aby je to nezlomilo.
Na sociálních sítích jsem zaznamenal i kritiku na vaše fotografie v jednom z postižených míst. Sedíte na nich ve¬dle premiéra Babiše a působíte oba uvolněně...
Řeknu, jak to vzniklo. Byli jsme tam sami, bez kohokoli z našich tiskových oddělení, hanba by mě fackovala, kdybych se nechala u neštěstí lidí fotit. Pronásledovala nás horda novinářů. Na sklonku dne jsme se už loučili, sedli jsme si na patník, abychom vstřebali emoce. Celý den nás pronásledoval jeden fotograf, který pořád cvakal. Premiér ho velmi zdvořile žádal, aby nás už nefotil a jel domů za rodinou, možná v tu chvíli jsem se usmála, když mu to řekl. Jsme jenom lidi.
Toto se neděje každý den, je to bezprecedentní situace, v níž zůstali hlavně senioři, nemůžeme je v tom nechat.
Vláda hned přišla se škálou pomocných programů. Rozpory ale vyvolal záměr kompenzovat až dvěma miliony korun nepojištěné a podpojištěné lidi stejně jako ty pojištěné. Zástupci pojišťoven si mimo záznam stěžují, jaký to vysílá signál, říkají, že to je na hraně morálního hazardu. Přitom vy sama jste původně ohlásila, že pojistné se odečítat nebude, aby lidé věděli, že se vyplácí mít pojištění...
Byla to katastrofa, kterou nečekáte, nepřipravíte se na ni. Četla jsem, že to bylo největší tornádo v Evropě za 20 let, nic takového tady nebylo. Z rozhovorů s lidmi vyplynulo, že někteří opravdu nebyli pojištění. Řeknu vám příklad pětaosmdesátileté paní, které to úplně zničilo dům. Ukazovala mi v jedné místnosti urnu syna, který před pár dny zemřel, chtěla se pojistit, žila tam s tím synem, ale nestihla to... Přece v tom ty lidi nenecháme.
A tak jsme řekli, že budeme poskytovat kompenzaci až dva miliony korun a k tomu si tito lidé mohou vzít úvěr až tři miliony s nízkým úrokem a dlouhou dobou splácení. Důležitá samozřejmě je výše škody. Není ale pravda, že když máte pojistku, tak to není výhoda. Když je škoda třeba čtyři miliony Kč a dotyčný dosáhne na pojistku dva miliony, tak dva miliony dostane dotaci a má to zaplaceno.
Ale když platil drahou pojistku a dostane z pojištění čtyři miliony, tak ji platil tak trochu zbytečně, jelikož dva miliony navíc od státu už nedostane.
Toto se neděje každý den, je to bezprecedentní situace, v níž zůstali hlavně senioři, nemůžeme je v tom nechat. Navíc podmínka pro získání pomoci od státu je, že se musí okamžitě pojistit. Nejprve si musí udělat pojistku na stavbu, pak na dům. Jinak by museli peníze vrátit.
Jinými slovy, je ta pomoc s benevolentnějšími pravidly opravdu výjimečná? Nebude se opakovat? A když ne, nebojíte se třeba i žalob při jiných budoucích událostech? Žaloby teď na stát prší ve velkém.
To nařízení vlády není nic nového, podobně to bylo nastaveno při povodních, kdy řada lidí nebyla pojištěná nebo byla podpojištěná. Tohle přece není normální situace, jako když vám třeba shoří dům, který jste si nepojistil. Tornádo nikdo nečekal. Normálně to nedělám, ale chtěla bych poděkovat pojišťovnám. Od soboty v místě operují, pomáhají nám s odhadem škod, vyplácejí zálohy ve výši 50 procent pojištění.
Když budu dělat větší a drastičtější škrty, jak mě vyzývají někteří opoziční poslanci, bude to na úkor toho, že zaškrtím investice, připravím lidi o peníze, prostě to, co se stalo za minulé krize. A kam to vedlo? K další recesi. A to já nechci.
Požádalo už ministerstvo o příspěvek na pomoc jižní Moravě z Fondu solidarity EU? Kolik můžeme očekávat peněz a kdy?
Ještě ne. Máme na to dvanáct týdnů od vypuknutí události. Tak dlouho ovšem čekat nechceme, ale potřebujeme zpřesněný odhad škody. Každý den se mění údaje, kolik domů se bude demolovat. Jsou tam i podmínky, že celková škoda musí být minimálně 1,5 procenta HDP daného regionu, což odpovídá 11,6 miliardy Kč. To už víme, že bude překročeno.
Žádost následně posoudí Evropská komise a vyplatí nám maximálně 2,5 procenta celkových škod, a to můžeme použít jen na veřejné škody. Takže při škodě 15 miliard korun to vychází 300 až 400 milionů. Ta částka nás nezachrání, ale pomůže.
Covidová nákaza ustoupila, jenže s nakažlivější mutací delta hrozí další vlna. Neobáváte se jí? Dříve jste řekla, že doufáte, že podpůrné programy už nebude nutné znovu spouštět.
Já doufám, děláme pro to všechno. Ve čtvrtek jsme měli mimořádné jednání vlády, na němž jsme přijali všechny návrhy ministra zdravotnictví na zpřísnění pravidel při cestování. Velmi apelujeme na očkování – je to jediná cesta, jak se ochránit. Víte, že pro bezinfekčnost už nebude stačit první dávka. Experti také vedou debaty o třetím očkování. Takže děláme všechno pro to, aby na podzim nebyly žádné uzávěry, nebylo by to dobře.
Vy sama už jste očkovaná oběma dávkami, jak je nyní potřeba?
Na druhou dávku půjdu ve středu, přiznám se, že jsem se s tou první trochu zpozdila. Bála jsem se, abych neměla vedlejší účinky v době pracovní cesty například do zahraničí nebo se zasedáním Sněmovny, z toho důvodu jsem šla trochu později. Nakonec se ale vedlejší účinky žádné neprojevily.
Pandemie enormně zatížila státní pokladnu. Deficity jsou rekordní, v červnu skončil rozpočet v minusu 265 miliard. Pro letošek je schválený schodek půl bilionu. Bude to tolik?
Jsem přesvědčena, že půlbilionový schodek postačí, a pokud bude ekonomika šlapat, výsledek bude určitě lepší. Když se podíváte na pokladní plnění, měli jsme teď meziměsíční propad v uvozovkách už jen 10 miliard. Předtím to bylo meziměsíčně 63 miliard korun, o měsíc dříve 67 miliard. Takže je vidět, že nůžky se zavírají. Ekonomika je otevřená, šlape. Pokud otevřená zůstane, určitě dosáhneme lepšího výsledku. Pak bych se klonila i k těm názorům některých ekonomů, že by schodek mohl být ke 400 miliardám.
I pro příští rok ale navrhujete schodek 390 miliard korun. Není to příliš mnoho? Zvlášť pokud bychom už nemuseli zavírat ekonomiku?
Příští rok bude, doufám, první rozpočet po covidu. Ze dne na den to ale nemůžeme takto zlepšit, když jsme měli dvakrát navrhované půlbilionové schodky. To by znamenalo drastické škrty a já chci konsolidovat citlivě. Konsolidace začíná příští rok. Můj návrh je snižovat každý rok strukturální deficit minimálně o půl procenta, což znamená nominálně něco kolem 40 miliard ročně. To je poměrně hodně, když to máte vyškrtat nebo to najít na příjmové straně.
Je to citlivá konsolidace, abychom nezaškrtili ekonomiku. Když budu dělat větší a drastičtější škrty, jak mě vyzývají někteří opoziční poslanci, bude to na úkor toho, že zaškrtím investice, připravím lidi o peníze, prostě to, co se stalo za minulé krize. A kam to vedlo? K další recesi. A to já nechci.
Národní rozpočtová rada a další ale varují před dluhovou brzdou už za tři roky. To by se musel sestavovat vyrovnaný rozpočet. Šéfka rady Eva Zamrazilová upozornila, že se propadáme do stavu, kdy bychom už ani neplnili podmínky pro přijetí eura. Váš plán konsolidace považuje za nedostatečný.
Do EU jsme poslali takzvaný konvergenční program a jeho součástí je i takzvaná konsolidační strategie. Ta má dva scénáře. První je autonomní, tedy jak by se vyvíjely veřejné finance, když by se nestalo nic. V něm bychom v roce 2024 byli na zadlužení 54,6 procenta HDP. Značka zpomal je na 55 procentech, to ještě není dluhová brzda. Ta je podle maastrichtských kritérií na 60 procentech.
Představila jsem takzvaný alternativní scénář, kde říkám, pojďme snižovat o půl procentního bodu strukturálního deficitu tak, abychom v roce 2024 byli na zadlužení 52,8 procenta HDP. Chtěla bych připomenout, že jsme byli a stále jsme čtvrtá nejméně zadlužená země v EU. Před pandemií jsme měli zadlužení 29 procent HDP, na konci loňského roku to bylo 37 procent.
Připomínám, že když hnutí ANO přebíralo ministerstvo financí, byli jsme zadluženi na 41 procent HDP, což bylo podstatně více.
Chcete mimo jiné zmrazit pro příští rok platy státních zaměstnanců. Odbory hrozí protesty. Jednáte s nimi? Co na jejich pohrůžku říkáte?
Zrušili jsme superhrubou mzdu. Všichni, nejen státní zaměstnanci, ale i ti v soukromých firmách, získali sedm procent čistého ze mzdy, protože se snížily daně na 15 procent. Protože bylo predikováno, že platy v soukromém sektoru neporostou, navrhla jsem zmrazení pro rok 2021 pro veřejný sektor. Ať jsou na tom všichni stejně.
Mohu se pohybovat jen v tom, co mi rozpočet dovolí. Musíme se chovat rozumně, jsme v nejkrizovějším roce této země od 30. let minulého století.
Takže platí zmrazení u hasičů, policistů, vojáků? A přidáte učitelům? Řekla jste, že o tom budete v létě jednat s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO). Kolik byste mohli kantorům přidat?
Určitě musí růst platy zdravotníků, což je úhradová vyhláška, kterou vyjednává ministr zdravotnictví. Tam zvedáme platbu za státního pojištěnce o dalších 200 korun, což je dalších 14 miliard, jejich platy se pravděpodobně zvednou.
Jsem připravena jednat o rozumné trajektorii růstu platů učitelů. Budeme se o tom bavit v rámci možností rozpočtu, jsem připravena o tom jednat s ministrem školství během letních prázdnin. Číslo, procento teď neřeknu.
Tato vláda si určila důchodce jako jednu ze svých hlavních priorit. Když se podíváte, jak rostly důchody za naší vlády, tak vidíte, že je to konzistentní vládní politika.
A co premiérem navržené zmrazení platů ústavních činitelů? Stejně jako v minulosti to naráží na odpor některých činitelů a soudců? Od toho si něco slibujete?
Všichni ústavní činitelé by se měli zachovat vůči zbytku národa velmi poctivě. Pokud to ne¬udělají, tak jim příští rok porostou platy skoro o šest procent, když ostatním neporostou. My jsme nakonec jako vláda k poslaneckému návrhu Andreje Babiše dali neutrální stanovisko, protože proti němu vystoupila ministryně spravedlnosti Benešová s tím, že je velmi odmítavé stanovisko soudců, Soudcovské unie k tomu, aby se jim zmrazily platy. Protože okamžitě to někdo z nich zažaluje a Ústavní soud to zruší.
Komunisté nejsou součástí naší vlády, jen nás podporovali a tolerovali, ale díky nim prošlo sedm rozpočtů a mohli jsme masivně podpořit ekonomiku, to chci připomenout. Na rozdíl od opozičních stran, které jenom kritizovaly.
Chtěla bych, aby zaznělo, že my se bavíme o platu úředníků, které jsem navrhla zmrazit, kde je průměrný plat 40 tisíc korun. Průměrný plat soudců je ale 140 tisíc. Rozumím argumentům, že justice musí být nezávislá, a tudíž její soudci dobře zaplaceni. To vše chápu a také vím, že bychom s tím návrhem u Ústavního soudu pravděpodobně prohráli. Ptám se ale, kde je nějaká solidarita s touto zemí v krizi? Předpokládám, že by potom vznikl pozměňovací návrh, který z toho vypustí soudce a asi i státní zástupce, ale zdůrazňuji, že si nemyslím, že je to dobře.
Ve státní správě má podle návrhu rozpočtu přibýt 5500 míst. Kde a proč?
Z toho 4235 je pedagogů, je to v rámci reformy regionálního školství, protože půlíme hodiny a potřebujeme tedy více učitelů. Je to zhruba 3,7 miliardy korun, co jsem musela navýšit do rozpočtu. Pak je to tisícovka příslušníků bezpečnostních sborů, 550 je vojáků, protože máme nějaké závazky vůči NATO. A počet úředníků naopak o 236 snižujeme. Opozice nás kritizuje, ale ať někdo z nich poví učitelům, že je nepotřebujeme.
Přibydou nějací úředníci kvůli českému předsednictví v EU za rok?
Nějaké lidi jsme nabrali, ale celkově počty úředníků snižujeme. Přijímáme především specialisty, například na ministerstvo zahraničí. Lidé nabraní kvůli předsednictví budou zaměstnáni na dobu určitou.
Jaké si myslíte, že bude navýšení důchodů příští rok? Vláda chce přidat 300 korun nad zákonnou valorizaci, kdy bude upřesněný odhad valorizace?
Valorizace je odhadovaná na 458 korun, přesnou výši budeme vědět až v srpnu podle dat ČSÚ. Počítáme s tím, že valorizace bude nakonec i o něco vyšší, ale maximálně něco kolem pěti¬stovky.
Navrhli jsme navýšit pevnou částku důchodů o 300 korun, takže bychom se pohybovali celkově někde těsně pod 800 Kč od 1. ledna. Slíbili jsme, že v roce 2021 bude průměrný důchod kolem 15 tisíc, ale už teď je to více. S těmi třemi stovkami by pak byl příští rok průměrný důchod 16 195 korun.
Kritici opět upozorňují na to, že přidáním důchodcům nafukujete deficit, a taky že si kupujete hlasy.
To vysvětluji každý rok, protože každý rok jsou nějaké volby. Minule nás napadali za to, že jsme dali jednorázový příspěvek 5000 Kč, protože důchodcům zdražil spotřební koš. Kritici to spojovali s krajskými volbami, teď zase s parlamentními. Tato vláda si určila důchodce jako jednu ze svých hlavních priorit. Když se podíváte, jak rostly důchody za naší vlády, tak vidíte, že je to konzistentní vládní politika.
Povedete volební kandidátku ANO na jižní Moravě. Vstoupíte do ANO?
Kandidátku ještě musí potvrdit celorepublikový orgán hnutí ANO, já jsem zatím byla nominována oblastním a krajským sněmem, čehož si vážím. Osobně jsem nestraník, zatím mě to nijak nehendikepovalo. Takže v tuto chvíli nad členstvím nepřemýšlím. Prostě prosazuji politiku ANO, jsem ve vládě za hnutí ANO, to zatím stačí.
S kým byste šla do případné budoucí koaliční vlády?
Zase vám odpovím klasickým: koalice se sestavují až po volbách a vždycky se řeší různé varianty, takže počkejme, až voliči rozdají karty. Potom zasedneme k jednacímu stolu a budeme o tom vyjednávat.
Kdyby příští vláda fungovala na stejném půdorysu jako teď, tedy s ČSSD, s případnou podporou KSČM, to si dokážete představit?
Vládli jsme takto čtyři roky, protože jsme chtěli, aby tato země měla stabilní vládu. To se snad daří, není moc premiérů, kteří by udrželi stabilní vládu čtyři roky i v nejkrizovějším roce. Komunisté nejsou součástí naší vlády, jen nás podporovali a tolerovali, ale díky nim prošlo sedm rozpočtů a mohli jsme masivně podpořit ekonomiku, to chci připomenout. Na rozdíl od opozičních stran, které jenom kritizovaly, že máme dávat víc, ale nikdy pro rozpočet nezvedly ruku.
Jednička ANO v Moravskoslezském kraji, hejtman Ivo Vondrák, nevyloučila sblížení s ODS, jež je vedle lidovců a TOP 09 součástí trojkoalice Spolu. Co na to říkáte?
Ivo Vondrák je podobně jako já pravicově smýšlející člověk. Je to jeho postoj, je to velice úspěšný hejtman, úspěšný lídr a myslím si, že je to jeho legitimní názor, má na něj právo a nelze proti němu nic namítat. Já jeho názoru rozumím.