Schillerová: Při provizoriu se platy nezvýší
Rozhovor s Alenou Schillerovou, ministryní financí
Datum vydání: 02.10.2021 | Zdroj: Právo | Rubrika: Zpravodajství | Strana: 4 | Autor: Tomáš Volf, Jakub Svoboda
* Ekonomové i Národní rozpočtová rada, vedle části opozice, kritizují váš návrh rozpočtu jako příliš rozdávačný na úkor zadlužení. Původně jste chtěla zmrazit platy státních zaměstnanců kromě učitelů. Nakonec jste ale hlasovala pro rozpočet, jenž počítá s plošným navýšením o 1400 Kč. Proč?
Už to tak bývá, že údělem ministra financí je být tím rozpočtově nejpřísnějším. Návrh hnutí ANO zvýšit platy o inflaci je ale přesto něčím, co si náš rozpočet může dovolit. Naše zadlužení je šesté nejnižší v EU a čísla za třetí čtvrtletí potvrdila, že oproti březnu státní dluh poklesl o 86 miliard.
* Největší nárůst v rozpočtu 2022 proti roku 2021 má resort životního prostředí, říkají, že to souvisí se spolufi-nancováním operačních programů EU, Národního plánu obnovy. První velké investice by měly mířit do dopravy, rozpočet dopravy přitom stoupl jen o 316 milionů…
Ve státním rozpočtu na rok 2022 počítáme s výrazným navýšením výdajů ministerstva životního prostředí. Celkem 9,4 miliardy korun jde z Národního plánu obnovy a dalších 1,1 miliardy korun směřuje na Operační program Spravedlivá transformace. Oproti roku 2021 navyšujeme o dvě miliardy korun výdaje na Operační program Životní prostředí. Státní fond dopravní infrastruktury bude příští rok hospodařit celkově se zhruba 140 miliardami korun. Pro rok 2021 byl rozpočet SFDI schválen ve výši 127,5 miliardy korun. Pokračujeme tak v trendu navyšování výdajů směřujících do dopravy. Investice jsou jasnou prioritou naší vlády. Posílení zdrojů na výstavbu a modernizaci železnic, silnic a dálnic považujeme za jeden z důležitých stimulů pro udržení průmyslu a zaměstnanosti.
* Rozpočtová kapitola Nejvyšší stavební úřad (NSÚ) má letos i v roce 2022 plánované výdaje 0 korun, přitom vzniknout by měl v lednu. Jak je to možné? Asi bude potřebovat peníze na software, budovy či nájmy, zaměstnance?
V této chvíli má Nejvyšší stavební úřad skutečně v rámci návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2022 nastaveny závazné parametry s nulovými hodnotami. Bez daného opatření by totiž nebylo možné nově vznikající kapitolu zařadit do návrhu rozpočtu. V tomto smyslu jde o technický krok. Stanovení konkrétních prostředků pro tento úřad od 1. ledna 2022 bude předmětem dalších jednání, agenda stavebního zákona je nicméně v gesci ministerstva pro místní rozvoj, které vznik NSÚ zastřešuje.
* Rozpočet bude schvalovat až nová Sněmovna a mohou nastat komplikace. Opozice připouští, že po Novém roce může být pár měsíců rozpočtové provizorium, tedy že by se peníze v poměru po měsících rozdělovaly podle letošního rozpočtu. Dopadne to tak?
Pokud by nová Sněmovna rozpočet neschválila, tak by to tak skutečně bylo. Důrazně bych však před takovýmto scénářem varovala. Znamenalo by to například nemožnost čerpat nároky z nespotřebovaných výdajů či hrozbu pro víceleté investiční projekty.
* Kdyby od ledna skutečně bylo rozpočtové provizo rium, zvedly by se platy státních zaměstnanců, nebo ne?
V období provizoria nelze zvyšovat platy a schvalovat tarifní tabulky (což nynější vláda neučinila, schválila pouze v rámci rozpočtu peníze na platy – pozn. redakce). Věřím, že zvítězí zodpovědný přístup poslanců, kteří rozpočtové provizorium nepřipustí.
* Letošní rozpočet je plánován se schodkem 500 mi liard. Jak to nakonec dopadne?
Troufnu si říci, že se v závěru roku budeme pohybovat okolo 400 miliard.
* Kritizovala jste zvyšování sazeb ČNB, která se tím snaží přibrzdit inflaci. Proč?
Rozhodnutí ČNB přehodilo výhybku hospodářské politiky ČR na kolej typickou pro rozvojové země. Zatímco centrální banky ve vyspělém světě podporují růst a životní úroveň, ta naše zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně. Domnívám se, že skutečné inflační tlaky jsou jinde. Je to nedostatek pracovních sil, nedostatek materiálů, logistické problémy, zdražení energií na světových trzích. Mají globální charakter a restriktivní kroky ČNB na ně nemají žádný vliv. Na peněženky Čechů bohužel vliv mít budou.
* Proti zvedání sazeb vystoupil i premiér Andrej Babiš. Měli by však politici mluvit nezávislé centrální bance do jejího rozhodování?
Tvůrci fiskální a monetární politiky by spolu měli komunikovat, nikoliv předstírat, že vzájemně neexistují. ČNB je suverénní regulátor, o jehož nezávislost netřeba mít obavy. Připomínám, že úrokové sazby nejsou jen o inflaci, ale také o růstu ekonomiky, kurzu a nezaměstnanosti.
* Ekonomové namítají, že i důchodcům by se mohlo přidat střídměji, ovšem jsou silná voličská základna…
Čísla Eurostatu sice budou až za několik týdnů, ale je pravděpodobné, že mezinárodní srovnání jasně potvrdí, že tempo našeho zadlužení je aktuálně nejnižší ze všech zemí EU. Není proto důvod a není ani ospravedlnitelné, aby naši senioři oproti seniorům žijícím v mnohem zadluženějších zemích živořili.