Ministr financí pro Blesk ke kontrolám marží
Datum vydání: 8.4.2022 | Zdroj: blesk.cz
Jak vysoké jsou marže dle informací, které nasbíraly kontroly na benzinkách?
„Dozvěděl jsem se, že ty marže byly v měsící únoru nižší než v březnu, což mě znepokojilo. Například u nafty byla průměrná marže v únoru 3,03 korun, v březnu 4,91. U benzinu to pak skočilo z marže 2,29 korun na 4,39 korun. Netýká se to každého provozovatele, netýká se to každé čerpací stanice, takže někdo mohl mít marži stejnou nebo dokonce i nižší. Únor byl poslední mírový měsíc a v okamžiku, kdy objektivně rostla cena ropy na burzách, si nemyslím, že měly ještě růst marže. Já po prodejcích nechci, aby prodělávali, nebo byli na nule, ale debata o přiměřenosti je přece legitimní.“
Chovali se podle vás nemorálně?
„To je asi silný výraz. Ale někteří z nich využili situace. Pro někoho je morální jedna koruna zisku, pro jiného tři. Podnikání je věc založená na zisku, nikdo nepodniká, aby měl ztrátu.“
Zatím ještě marže zastropovat nechcete, vyčkáte, jak se bude situace vyvíjet. Jak vysoká by ale byla, pokud byste ten strop nastavil? Určovala by se v procentech?
„Podívali bychom se na uznatelné náklady a k tomu by byla ta povolená přirážka, tedy marže. Byla by v korunách, nebyla by v procentech. Je to poměrně komplikovaný výpočet, který máme připravený, a vše by se řídilo zákonem o cenách.“
Kdy, jestli vůbec někdy, se dostaneme na lednové ceny, které byly kolem 36 korun za litr?
„To strašně záleží na tom, jak dlouho potrvá ukrajinská válka. To prostě já teď neumím předpovědět. Každopádně musí ceny na burze radikálně klesnout.“
Vláda snížila spotřební daň o 1,50 korun na litr. Proč jste nesáhli také na daň z přidané hodnoty.
„Tak zaprvé je to v rozporu s evropským právem.“
Je? Pokud vím, je tam prostor pro snížení.
„Můžete přesouvat zboží do jiných sazeb přechodně. Ale je to opatření mimořádně drahé, protože přináší velké výpadky státního rozpočtu – kdybychom třeba pohonné hmoty dali do nejnižší sazby 10 procent, tak by nás to stálo desítky miliard ročně – a současně musíme zvyšovat důchody, sociální dávky, protože reagujeme na inflaci, a ty peníze se musí někde vzít. Navíc kdybychom snížili DPH, podnikatelům to nepomůže, protože oni účtují ceny pohonných hmot bez téhle daně. A když se podíváme na spotřebitele, zaplatili by to všichni, jak ti, co mají auto, tak ti, co mají nejdražší auta.“
To zaplatí i teď se snížením spotřební daně, ne?
„To souhlasím, ale zásah 1,50 korun na litr, který bude stát v souhrnu jednotky miliard, je něco úplně jiného než zásah, který bude stát desítky miliard. Já jsem byl nedávno na setkání ministrů financí všech členských zemí Evropské unie a všichni mě varovali, abychom neměnili DPH. A nepoznala byste z toho, který ministr byl z levostředové či pravicové strany. Všichni říkali jako jeden muž, že to je strašně drahé opatření. A navíc, politicky je teď jednoduché dočasně snížit cenu i o 21 procent. Ale co za ty tři, čtyři měsíce, až ta podpora skončí? Musíte tu cenu zase zvednout.“
Lidé se ale přesto hořce smějí tomu, že jste jim zásahem do spotřební daně zlevnil nádrž o asi 60 korun a také tomu, že to bude až od června.
„To je o legislativních lhůtách, ten zákon musí schválit obě komory. Nejdříve může platit od 1. června. Do konce září pak bude platit proto, abychom zhodnotili, jak porostou ceny té komodity. Nevylučuju ani, že budeme snížení spotřební daně prodlužovat.“
A když skončí ten konflikt dřív, třeba už v květnu, což si přejeme všichni a nikoliv kvůli cenám pohonných hmot, ratifikaci toho snížení daně zastavíte?
„Platit to bude tak jako tak. Rozhodli jsme se po zralé úvaze. Pokud mezitím ty ceny spadnou z jakéhokoliv důvodu, tak budeme aspoň chvíli kompenzovat ztráty, které všichni měli v období, kdy byly ceny nejvyšší. A to není vůbec špatné.“
Dopravci, kterým jste prominuli silniční daň a umožnili odložit platby DPH do konce října, říkají: Díky, to je hezké, ale my stejně asi zkrachujeme. Podle Česmadu dokonce čtvrtina firem, nedostane-li nějakou přímou finanční injekci… Tak dáte jim něco?
„Otázka není, jestli dáme nebo nedáme, jestli chceme nebo nechceme. My máme v takovém stavu veřejné finance, že nemůžeme. Samozřejmě, že srovnáváme, co dělají okolní státy, a ty dopravce podporují ojediněle a na omezenou dobu. My se snažíme, aby případné problémy v ekonomice nebyly masové. Proto jsme zrušili silniční daň do 12 tun, nad 12 tun ji dáváme na minimální evropskou úroveň, rušíme přimíchávání biopaliv a spotřební daň dáváme na evropsky nejnižší možnou hodnotu u nafty. Za žádné doby se ale nedají vyloučit jednotlivé případy podnikatelského neúspěchu.“
Zrovna Česmad ale nemluví o jednotlivcích. On tvrdí, že zkrachuje čtvrtina firem.
„Řekněme si to za tři měsíce a vyhodnoťme to. Každé sdružení včetně Česmadu správně hájí ten svůj sektor, my jako vláda musíme posuzovat ekonomiku jako celek. Za mě podpora, kterou poskytujeme dopravcům, není malá a pevně věřím, že bude stačit.“
Tohle si o rozhodnutí snížit spotřební daň myslí exministr financí Miroslav Kalousek: „Není nad konzistentnost: Vláda měsíc přesvědčivě argumentuje, proč nepůjde cestou plošných opatření, proč nejsou vhodná a proč si je nemůžeme dovolit. Souhlasí s ní všichni odborníci. Tuto komunikaci zakončí rozhodnutím o plošném opatření. A to ještě horším z možných. Ach jo…
„Ach jo, já k tomu nemám co říci.“
No ale já jeho údiv chápu. Vy i vláda už týdny říkáte, že to plošné opatření nebude, abyste ho nakonec udělali. Tak co vás zlomilo, abyste aspoň s tou spotřební daní šli dolů?
„Já nejsem zlomený. Mě nikdo nezlomil. Nakonec mě přesvědčil postoj okolních států, abychom nezhoršovali konkurenční prostředí pro naše dopravce a občany. V dnešní době společného evropského trhu je vše provázané, a jakmile náš klíčový soused Německo snížil spotřební daň na evropsky nejnižší možnost a udělali to i Poláci, tak to byl vzhledem k našim dopravcům, kteří jim konkurují, jediný správný krok.“
Já vím, že vy jste z Opavy, kde jsou v celorepublikovém srovnání spíš nižší příjmy. Když přijedete domů, nejsou na vás naštvaní, že nechcete lidem pomoci více, ať už kvůli benzinu nebo třeba i DPH na potraviny, kterou opozice navrhuje snížit?
„Já žiju ve vesnici, kde jsem se narodil, a známí se mnou mluví velmi otevřeně. A věřím, že když viděli na totemu na benzince ceny, mohly padnout poznámky, které by byly publikovatelné až po desáté večerní. Ale nikdo na mě nenaléhal, ať s tím něco dělám.“
Ani v hospodě?
„Tam já skoro nechodím, protože nepiju pivo. Chodím mezi lidi normálně, i na nákup. Dobře vím, kolik co stojí a jasně, že mě lidé oslovují a mluví se mnou, jsem na to zvyklý a připadá mi to normální. Ale já se nakonec rozhoduji na základě analýz, dopadu na státní rozpočet.“
Podle šéfa ČNB Jiřího Rusnoka nás čeká největší propad životní úrovně od 90. let. Souhlasíte s ním?
„Lednové prognózy ať už ministerstva financí nebo centrální banky mluvily o inflaci 8,5 procenta, což nejsou čísla, na která jsme byli dosud zvyklí. Zvyšování inflace nad ten rámec jde jednoznačně na vrub ruské agresi. Kromě toho, že Putin válčí na Ukrajině a zabíjí tam civilisty, vede s námi informační, dezinformační, hybridní a ekonomickou válku. Tohle jsou důsledky.“
Jak to mají lidé zvládnout? Mluvíte k nim skrz nejčtenější médium a u některých nejde o to, jestli poletí na dovolenou nebo si koupí nové auto, ale o to, jestli se vůbec budou mít čeho najíst.
„Já si nemyslím, že je dobře, aby ministr lidem radil, jak se mají chovat, co si mají koupit a co ne… mě samotného by štvalo, kdyby mi to nějaký ministr radil. Ale požádal bych je, ať se nebojí říci státu o pomoc, ať se nestydí. Každému se to může stát. Ta sociální síť funguje, my jsme zvedli příspěvky, možná je zvedneme znova, pokud ceny opět vyskočí. Tentokrát se nouze může týkat lidí, kteří nikdy nepotřebovali pomoc od státu, a já prosím, ať si o ni fakt řeknou. Sami poctivě platili daně, ze kterých se v jiných dobách pomáhalo jiným lidem. Stát je tu od toho, aby poradil a pomohl lidem v tísni. Tohle není otázka rozpočtu. Když to bude potřeba, ty částky se vyplatí.“
Šéfka Sněmovny nedávno sklidila bouři, když řekla, že stát tu není od toho, aby se staral o lidi. Mluvil jste s ní o tom?
„Nemluvil a podle mých informací to bylo vytržené z kontextu. Celé jsem to neslyšel a člověk má mluvit sám za sebe. Já si myslím, že stát má vytvářet pravidla, aby v něm byli úspěšní aktivní lidé a současně, aby se pomohlo těm, kteří si sami pomoci nemohou, ať už dočasně nebo dlouhodobě. Sociální politika je pravicové téma, socialistická politika je levicové. Socialistická politika chce pomáhat všem, ale soucit a solidarita jsou pravicové hodnoty. Těm, kteří jsou úspěšní, podle mě vůbec nevadí, že stát z jejich daní pomůže těm, kteří jsou méně úspěšní. Současně platí, že spoléhání na pomoc ostatních nesmí být životní program. Ale většina lidí, která pomoc potřebuje, jsou slušní lidé. Mají dočasný problém a stát je tu od toho, aby jim jej pomohl vyřešit. Zároveň má vytvářet jednoduchá pravidla, nemít velkou byrokracii, lidem příliš neříkat, jak mají žít.“
Na Ukrajince je, na obyčejné Čechy není.“ I tohle vůči vládě a často i vám zaznívá na sociálních sítích. Jak to vnímáte?
„Úplně strašně mě to štve. Já nerozumím těm hlasům. Komu závidíme 5 tisíc korun měsíčně? Ženě, která utekla s dítětem a jednou taškou bez úspor a už nemá domov, zatímco její manžel na Ukrajině bojuje? Náš rozpočet má pro letošek 1900 miliard. Nevíme, kolik bude stát celková pomoc ženám a dětem, ale kdyby to bylo 50 miliard korun, tedy 2,5 procenta všech výdajů, je to moc? Když začnou pracovat – a oni chtějí pracovat – budou platit stejné daně jako Češi za stejných podmínek jako Češi a podporovat svojí prací české občany, kteří berou dávky v hmotné nouzi. Tohle nejsou ekonomičtí migranti, kteří tu hledají štěstí. Málokdy se v politice rozčiluju, ale takovéhle názory mě opravdu rozčilují.“