Firmy získaly pomoc od státu během covidu, teď by ji mohly vrátit na daních
Datum vydání: 29.05.2023, Zdroj: e15.cz, Autor: Jan Novotný
Ministr financí Zbyněk Stanjura připouští, že konsolidační balíček ještě může doznat některých změn po jednání se zaměstnavateli a podnikateli. „Možná jsme něco úplně nedomysleli, takže ještě nějaký detail budeme ještě projednávat a budeme to ještě řešit v příštích týdnech,“ uvedl šéf státní kasy.
Kdo podle vás na konsolidačním balíčku, který vaše vláda předložila, nejvíc získá a kdo nejvíc ztratí?
Nejvíc na něm vydělá Česká republika a její občané. Zdravé veřejné finance jsou nejdůležitější pro nízkopříjmové skupiny. V okamžiku, kdy by stát nebyl v dobré kondici, nemohl by například sociální systém být tak rozsáhlý nebo by nemusely být tak vysoké penze, jako jsou dneska. Nízkopříjmoví jsou samozřejmě na pomoci státu nejvíce závislí, mnohem více než vysokopříjmoví.
Dobře, ale pojďme si vzít třeba občany, kteří vlastní firmy nebo mají nemovitosti. Na ty konsolidační balíček dopadne negativně. Ti pak mohou říkat, proč jste to nevyřešili jinak, proč zatěžujete nás, proč my máme platit to, že stát má dluhy.
Děkuju, že jste to řekl. Protože na jedné straně se většina lidí shodne na tom, že musíme šetřit. Vychází to dokonce i z průzkumu, který máme. Tam většina lidí říká, že je třeba zvednout daně, ale ne ty, které se týkají mě. Je to docela lidské, přirozené. To znamená, pokud položíte obecnou otázku: Má stát více šetřit? Ano. Má stát ke snižování státního schodku případně zvýšit některé daně? Ano. Má zvýšit daň, která se týká vás? Ne. A to je obecný přístup. Co se týče daně z příjmu právnických osob, není to jednoduché rozhodnutí pro mě a ani pro mou politickou stranu. Na druhé straně si musíme říct, že roky 2020, 2021, 2022, částečně rok 2023 přinesly obrovské dotace ze strany daňových poplatníků vůči firmám. A to i z dobrých důvodů. Některé státy třeba v covidových letech dávaly pomoc formou půjčky. Jestli to byly opravdu desítky a desítky miliard této pomoci, tak si myslím, že není nic špatného na tom chtít část té pomoci vrátit zpátky ve formě daní.
Když jste říkal, že na tom vydělají všichni občané České republiky, nemyslíte si, že to naopak může poškodit ekonomickou aktivitu těch firem, když je více zdaníte?
A proč myslíte? Jsou dva procentní body dramatická změna? Nejsou. Netvrdím, že pro mě to bylo jednoduché v tomto konkrétním bodě. Respektive u všech bodů, které se týkají příjmové stránky. To pro mě bylo mnohem těžší než u těch bodů na výdajové straně. Já jsem řekl na naší ideové konferenci a opakuji to i v rozhovorech: S radostí hájím všechna opatření na výdajové straně rozpočtu a loajálně hájím všechna opatření na příjmové straně rozpočtu. Myslím, že ten rozdíl je jasný, ale budu to hájit jako celek. Jsem přesvědčen, že ty dva procentní body navíc sice nejsou příjemné, ale nepovede to k nižší aktivitě firem. Tím jsem si úplně jistý. Například zastropování cen energií jsme nakonec vyjednali tak, že jsme pomohli všem firmám bez ohledu na velikost. Vždy v té debatě musíme říct všechno.
Zatížíte firmy vyšší daní z příjmů právnických osob, zatížíte je i třeba tou vyšší daní z nemovitostí, což postihne spoustu firem, které vlastní nemovitosti, škrtnete dotace zhruba za 50 miliard, které šly z velké části firmám… Není ten balíček z velké části zaměřen proti byznysu?
Vůbec ne. A to snad není poškození podnikání, že škrtnu dotace. Já se dlouhodobě netajím tím, a vy to víte, že dotace jsou vlastně zlo v ekonomice. My jsme totiž dávno zapomněli, k čemu dotace vznikly. Dotace vznikly, aby se případně vyrovnávaly regionální rozdíly. Tak si sami řekněme, jestli dotace, které se poskytují v České republice, slouží k vyrovnávání regionálních rozdílů mezi bohatými a chudšími regiony, nebo jestli to je regulérní průmysl se vším všudy. Máte poradenské firmy, které píšou žádosti. Pak to kontroluje stát a vyhodnocuje. Pak přijde jedna kontrola, Finanční úřad, NKÚ. Kolik lidí to zaměstnává, abychom vzali peníze daňových poplatníků a někomu výběrovým způsobem ulehčili podnikání tím, že dostane dotaci?
To zní, jako kdybyste chtěli škrtnout veškeré dotace.
Kdyby to bylo na mně, tak ano.
To se přece nestane, ne? Víte už přesně, jaké dotace budete škrtat?
Já vím minimální objem. A pevně věřím, že skutečně v té větě je klíčové slovo minimální. Věřím, že je budeme schopni škrtnout ještě více, protože je to jeden z opravdu velkých zdrojů možných úspor a možného snižování schodku státního rozpočtu. Takže to určitě není proti podnikání. Možná proti některým firmám, které byly zvyklé na to, že si vylepšují dlouhodobě své hospodaření formou získaných státních dotací. O těch dvou procentních bodech jsem mluvil. Ale proč neříkáme stejně také to, že jsme pro roky 2023 a 2024 zrychlili odpisy, které firmám podle našich odhadů ušetří devět miliard daní a výnos ze zvýšené daně má být zhruba jedenáct miliard? Odbory to dokonce odhadují mnohem výše, na desítky miliard, my říkáme devět miliard ročně, za ty dva roky osmnáct miliard. A to jsme udělali vědomě proto, abychom podpořili investiční aktivitu firem. To znamená, když někomu dám daňovou úlevu, tak to se bere jako samozřejmé.
Nejdříve jste konsolidační balíček představili veřejnosti, až potom jste jednali třeba se zástupci podnikatelů. Nebylo možné s nimi jednat o těch věcech předem?
Je nás pět u jednacího stolu. Není reálná představa, že do politického jednání pěti politických stran zasedne ještě šestá strana – odbory a sedmá strana – zaměstnavatelé. I naši experti a ekonomové, kteří mají nějakou zkušenost s politikou, i když ne třeba aktivní, vědí, že jedna věc jsou ideální ekonomické návrhy. Druhou věcí je pak ale to, že pro každý z těchto návrhů musíte najít většinu v obou komorách parlamentu. A to jsou dvě úplně jiné disciplíny.
Projde balíček přesně v té podobě, v jaké byl představen?
Jestli to projde stoprocentně v této podobě, nevím. Kromě opravdu technických návrhů zákonů, které mají dvanáct paragrafů, si fakt nepamatuju zákon, který by nedostál nějaké částečné změny v průběhu projednávání, takže to se vyloučit nedá. Je možné, že tam bude nějaká technická chyba, legislativní chyba. Možná jsme něco úplně nedomysleli, takže ještě nějaký detail budeme ještě projednávat a budeme to ještě řešit v příštích týdnech.
Co jste možná nedomysleli?
Já vím, s čím jsem na těch jednáních vystupoval, a vím, jaký je výsledek těch jednání, který fakt budu hájit. Může se ukázat, že tam bylo něco, co jsme nedomysleli. Určitě nás čekají jednání se zástupci zaměstnavatelů a podnikatelů na jedné straně. Na druhé straně je velmi těžké jednat s odbory, které střílejí od pasu, vyhrožují generální stávkou, posílají do éteru úplně vymyšlená fantazmagorická čísla, pak je těžké seriózně jednat.
Znamená to tedy, že s odbory už jednat nechcete?
Asi budeme, ale nemůžete na jedné straně vyhrožovat, pořádat demonstrace proti důchodové reformě, která v té době ještě nebyla schválena, přičemž na těch demonstracích mluví všichni opoziční lídři a komunisté, a současně říkat, my bychom chtěli jednat s vládou. Oni si vybrali opoziční rétoriku. Na své akce zvou opoziční lídry. V pořádku, je to jejich volba, ale přece nemohou dopoledne hrozit generální stávkou a odpoledne velmi vážně vyjednávat o konkrétních parametrech toho či kterého zákona. Záleží na nich, jestli si vyberou komunikaci, nebo souboj.
Řekl jste, že jste možná některé věci úplně nedomysleli, nic konkrétního jste neuvedl. Já vám zkusím pomoct. Ty věci se mohou týkat třeba DPH. Vy jste uvedli, že chcete ten systém zjednodušit, ze tří sazeb chcete udělat dvě. Proč budeme mít pořád tři druhy daňového zatížení zboží a služeb: nula procent na knihy, 12 procent na položky ve snížené sazbě a 21 procent základní sazbu?
Tak dneska bychom měli čtyři. Pokud označím zboží, které nepodléhá DPH, za sazbu DPH, což bych v E15 neočekával…
Já jsem neřekl sazba DPH, ale tři druhy daňového zatížení.
Ale knihy budou bez DPH. To není nula. Jsou přesně vyjmenované služby, je to i harmonizované, které nepodléhají DPH.
Proč jsou tady neustále nějaké výjimky, ať už nulová DPH na knihy, nebo tiché víno bez spotřební daně?
Rušíme 22 daňových výjimek. Vzpomenete si, která vláda v jednom návrhu navrhla zrušení 22 daňových výjimek? Sem s nimi a bavme se o tom, jestli 22 je hodně, nebo málo. Já nejsem ve sněmovně.
To vám neberu, ale vezměte si, že tiskoviny máte ve třech rozdílných druzích zdanění. Knihy nemají DPH, časopisy mají 12 procent DPH, noviny 21 procent. Proč?
Tak jsme u toho, co vás zajímá.
Mě zajímá všechno.
Já mluvím o zrušení 22 daňových výjimek. Je to zjednodušení, nebo není?
Ptám se na ty výjimky, které i po vašem návrhu zůstávají.
Představa, že jedna vláda zruší všechny výjimky, není realistická. Mně by se to líbilo, myslím, že skoro každému ministru financí by se to líbilo, kdybychom ten systém zrušili. Já si myslím, že jsme dosáhli v tom vyjednání maximum možného z hlediska toho, že tu vládu tvoří pět politických stran. Kdyby ji tvořila jedna politická strana, tak vypadá ozdravný balíček pokaždé jinak, ale to by ta jedna politická strana musela mít většinu v obou komorách parlamentu, což při našich volebních systémech prostě není možné. Takže vznikl nějaký kompromis.
Neměl jste si víc dupnout jako zástupce ODS během vyjednávání?
Zjednodušíme hodně. Není to úplně všechno vyčištěné, to je pravda. Neděláme žádnou novou daňovou výjimku, jediná změna je daňová uznatelnost u velmi drahých osobních automobilů. Ono je to spíš zpřísnění, ale je to něco, co komplikuje daňový systém, to přiznávám. Ale myslím, že to rozhodnutí je správné, protože k dosažení zisku máte mít náklady. Základní definice je, že daňově uznatelné náklady jsou ty, které potřebujete k dosažení zisku.
Vláda také schválila novelu zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, který někdo přezdívá Lex ČEZ. Jaký smysl má ta novela?
Harmonizační, především k tomu je ten paragraf, který je tak široce diskutován. Já vlastně nevím, proč jsme teprve na začátku legislativního procesu, máme k dispozici srovnání členských států EU a jediný stát, který má vyšší procento hlasů akcionářů potřebné k rozdělení společnosti, je Rakousko.