Stanjura: Nebojím se, že by vláda padla

Datum vydání: 13.05.2023, Zdroj: novinky.cz, Autor: Jakub Svoboda

Vládní úsporný plán šetří zejména na výdajové straně státu a je z podstaty protiinflační, nikoliv že by inflaci víc podněcoval v dalším růstu. Právu to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda podle něj ustojí nespokojenost, kterou svými škrty vyvolala.

Od nepaměti se říká, že vláda, která zdraží pivo, padne. Nebojíte se toho?

Ne. Když si vzpomenu, kolik stálo pivo, když já byl ve věku, kdy už jsem mohl legálně pivo pít, tak stálo korunu sedmdesát. Takže pivo, stejně jako všechno ostatní, zdražuje průběžně, ale vlády kvůli tomu fakt nepadají.

Pivo je pro českou ekonomiku mnohem významnější než víno. Proč jste se rozhodli nezvýšit zdanění vína, třeba s výjimkou malých tuzemských vinařů? Vinaři jsou významně daňově zvýhodněni, jako by snad alkohol ve víně byl méně škodlivý. Proč tato výjimka ze spotřební daně u producentů vína trvá?

Na to mám jednoduchou odpověď: protože se na tom shodla vládní koalice v rámci politických vyjednávání.

Dobře, kde byste vy osobně byl v oblasti úprav daní přísnější? A jak jste dospěli ke kompromisu? Proslýchá se, že lidovci v posledních dnech tlačili právě na nulové zdanění vína a TOP 09 za to chtěla nulovou DPH pro knihy. Rodilo se to opravdu takto živelně?

Jednali jsme několik měsíců. Je to logické, je nás pět vládních stran. Každý má jiné návrhy, jiné programové priority. Takže jednoduché to nebylo. Proto to trvalo relativně dlouho. Na druhé straně máme jednomyslnou shodu, to je velmi cenné.

V balíčku platí, na co já jsem kladl důraz: abychom se soustředili zejména na úspory. Aby úspory výdajů byly vyšší než potenciální nové příjmy.

Ale průběh jednání komentovat nebudu. Nevím, kolik hodin a dnů jednání jsem absolvoval, ale bylo jich opravdu mnoho. A i když jsme měli nějakou dílčí dohodu, tak platilo, že dokud není domluveno všechno, tak není domluveno nic. Základní parametry změn byly politickým rozhodnutím vedení vládních stran a šlo o to, naplnit je konkrétními opatřeními.

Jasně, ale někdo přicházel s jednotlivými návrhy. Mohl byste prozradit, kdo navrhl třeba přeřazení novin do základní sazby DPH 21 procent?

Nemohl. Ta debata totiž takhle neprobíhala. Omlouvám se, jestli si někdo představuje, že jsme si řekli: teď se budeme věnovat speciálně novinám a tomu, jak bychom jim uškodili – tak to opravdu ne.

Debatovali jsme o tom, které položky a služby mají být ve snížené sazbě. Šli jsme velmi podrobně položku po položce a debatovali, které mají například zdravotní nebo sociální význam, a mají proto být ve snížené sazbě. Až na druhém místě byla debata, jestli bude jedna, nebo dvě snížené sazby a v jaké mají být ty sazby výši.

Každý, komu se potenciálně mají zvednout daně, je proti. Je to logické. Není to vůbec překvapivé, ale my prostě nemůžeme vyhovět všem.

Už rok máme dvojcifernou inflaci, která tvrdě dopadá na domácnosti i firmy. Vláda prezentuje konsolidační balíček jako sociálně citlivý a zároveň protiinflační. Změny v DPH ale nemají jiný potenciál než vést ke zdražení některých položek. Včetně léků, tepla, vody či stravování. Firmy asi také budou chtít promítnout vyšší zdanění příjmů do svých služeb a zboží.

Můžete mi říct, kdo z expertů říká, že ten balíček je proinflační? Pokud snižujete deficit, tak to je protiinflační krok vlády. Takhle jednoduché to je. A deficit se má díky našemu balíčku snížit výrazně. Navíc, my jsme prezentovali celkovou změnu DPH a její celkový rozpočtový dopad jde do minusu, to přece není proinflační krok, ale naopak. Jenom na potravinách je to minus 12 miliard korun. Je to komodita, která je dnes velmi drahá, a kde se nižší DPH může v cenách projevit.

Nepamatuji si, že by snížení DPH někdy vedlo ke snížení spotřebitelských cen.

Je potřeba, aby spotřebitelé vyvíjeli tlak na obchodníky, protože to je právě obchodník, kdo by měl slevu na DPH do konečné ceny promítnout. Zaznamenal jsem jejich vyjádření, že to tak udělají, tak uvidíme.

Dá se ale balíček skutečně označit za sociálně citlivý? Zasáhne především zaměstnance, hlavně novým odvodem na nemocenské pojištění ve výši 0,6 procenta z hrubé mzdy, a většími odvody i menší živnostníky.

Ano, zvyšujeme odvod, relativně hodně, ale za tři roky budou OSVČ sociální pojištění platit z 60 procent minimální mzdy, a to mi opravdu nepřipadá jako přehnané. To je věc, kterou jsem připraven hájit. Sociální aspekt balíčku spatřuji v tom, že u položek, které tvoří podstatnou část spotřebního koše, jde DPH dolů. A to jsou potraviny, stavební práce pro bydlení a některé léky a zdravotnické pomůcky.

Nebude vyšší zdanění více vysokopříjmových zaměstnanců znamenat, že je to bude motivovat, aby přešli na takzvaný švarcsystém?

Nemyslím si. Není to tak jednoduché přejít do švarcsystému. Pro ODS je to jedna z bolestných změn, ale je to součást ­dohody a já ji budu hájit jako celek.

Co přesně znamená to avizované zeštíhlování státu, které koalice prosazuje? Jak to má vypadat?

Nejprve snižujeme objem platů ve veřejné sféře. To je tlak na ty, kteří o tom budou reálně rozhodovat, aby zvážili, zda budou mít více zaměstnanců s nižším platem, nebo méně lidí s vyšším platem. Věřím tomu, že to povede k tomu, že se budou rychleji rušit zbytné agendy a snižovat počet míst ve veřejné sféře. My se o to snažíme a jdeme v resortu financí příkladem. Za šestnáct měsíců jsme snížili počet míst o 925 a neskončili jsme.

Takže propouštění?

Může to být i propouštění, ale ne nějak masové. Přirozená fluktuace je úřad od úřadu dvě, tři, čtyři, pět procent. Máme i úřady, kde je fluktuace osm procent, a nyní se bavíme o dvou procentech. Takže si myslím, že skoro vždy by ke snížení objemu platů o dvě procenta stačila pouze ta přirozená fluktuace.

Mohou se týkat ty odchody třeba i policistů a hasičů?

Nedokážu odpovědět. To bude na každém správci kapitoly. Ale abychom si rozuměli, to není tak, že každá kapitola musí jít o dvě procenta dolů. To by byl mechanický přístup. Je to tak, že v souhrnu má objem platů poklesnout o dvě procenta. Takhle to chápou všichni členové vlády. Protože se může například stát, že z nějakých důvodů někde počet státních zaměstnanců poroste. Třeba v armádě. Budeme to posuzovat indivi­duálně.

V kontextu toho je asi nutné připomenout, že lidé čekají na přiznání důchodů nebo některých dávek i sto dní, což je nad zákonnou lhůtu, protože úředníků je málo.

Stát musí plnit své termíny, o tom není žádná debata. Ale je třeba se ptát, když to trvá tak dlouho, jestli to není náhodou tím, že máme moc byrokracie. Vždy je automatická odpověď, že na řešení každého nového úkolu potřebuje víc úředníků. Já si myslím, že spíš potřebujeme zjednodušovat procesy ve státní správě.

Ale k vaší otázce. Nemám detaily o tomto konkrétním případě, tak nechci radit takhle z dálky. Ale obecně platí, že si to mnohdy komplikujeme my sami jako stát, že toho chceme příliš mnoho, a pak se divíme, že to jde hrozně pomalu.

Za covidu jste vy jako ODS měli na stát, respektive tehdejší vládu, velké nároky, ať už ve zdravotnictví, v opatřeních, nejrůznějších kompenzacích. A v situaci, jako je válka na Ukrajině, se stát také asi trochu hodí.

Té otázce nerozumím.

Ta otázka zní, kde má zeštíhlování státu podle vás hranice.

Od těch hranic jsme ještě tedy pěkně daleko, musím říct. Musíme si definovat cílový stav. A to je efektivní, relativně malý stát, který vykonává, co má, a včas a s dobrou kvalitou. To je cílový stav. To je ten ideální svět. Teď se k tomu musíme přiblížit. Musíme digitalizovat, snižovat byrokracii, naučit se pracovat s daty. Máme jako stát hodně dat, ale neumíme s nimi pracovat. Proč chceme po občanech dokola ta samá data, která už stát někde má? Když se nám toto podaří prosadit, stát bude výkonnější a současně levnější.

Bude ještě tato vláda navrhovat nějaké změny v tomto směru, třeba v oblasti zdravotnictví nebo školství? Je v úvaze třeba zapojení komerčních pojišťoven do zdravotního systému?

Nedokážu odpovědět. To je problematika, kterou se podrobněji zabývá ministerstvo zdravotnictví. Neměl jsem ani čas v minulých týdnech, abych to nějak podrobněji studoval.

Za pět minut dvanáct, na hraně útesu, státu hrozí, že zkrachuje. Takové dramatické výroky ve čtvrtek zaznívaly z úst vládních špiček. Z ratingu renomovaných světových agentur to ale nevyplývá. Jejich hodnocení výhledu Česka byla v posledních letech přes všechny ty krize relativně příznivá. Měly by tedy podle vás změnit své analytiky?

Ne, to určitě ne. Ale pokud nám rating později klesne, tak už bude pozdě začít šetřit. Pak se zejména státu velmi zdražuje obsluha státního dluhu a budeme platit desítky miliard navíc na vyšších úrocích. Takže my to děláme proto, abychom si to dobré hodnocení udrželi.

Pojďme k úsporám. Státní dotace chcete v příštím roce snížit o 45,6 miliardy korun. Je to nejvýznamnější část vládních úspor. Kde přesně chcete škrtat?

Měli jsme k dispozici asi šest nebo sedm papírů A3 popsaných velmi malým písmem, kde jsme měli všechny dotace identifikovány s tím, kolik je v letošním rozpočtu a jaký je předpoklad pro příští a přespříští rok. Tohle jsme procházeli asi pět týdnů velmi podrobně. Nejprve si všichni členové vlády udělali představu o charakteristice dotací v jednotlivých resortech, zda to jde neziskovému sektoru, samosprávám, nebo podnikatelskému sektoru.

A pak jsme se s ministry shodli na tom, kolik ve které kapitole uspoříme. A je samozřejmě na každém, jak toho dosáhne. Buď konkrétní dotační program úplně zruší, nebo ho ponechá a sníží jeho alokaci, anebo zvýší spoluúčast financování těch, kteří dotaci čerpají. Je na každém, jaký přístup si zvolí.

Tedy jsou to rámce?

Ano, ale rámce, které vycházejí z podrobné analýzy dat. My víme, jaký charakter dotací a v jakém objemu v každém resortu máme. Na základě podrobné politické debaty jsme stanovili realistické rámce, o kolik se minimálně národní dotace sníží.

Za ministerstvo průmyslu bylo zveřejněno, že vláda nebude proplácet doplatky firmám a domácnostem za obnovitelné zdroje energií. Je to přes 18 miliard. Začnou si to lidé platit od příštího roku sami?

Toto opatření platí patnáct měsíců, není vůbec překvapivé. Budeme o něm rozhodovat v druhé polovině letošního roku podle toho, jaké budou ceny energií.

Je to v těch dvaceti mi­liardách, které ministerstvo průmyslu deklarovalo, že ušetří?

Tam jde o snížení objemu vyplácených dotací. Otázka je, až ten objem snížíme, jak se na tom podělí stát, firmy a domácnosti, to bude záležet na cenách energií. V tomto konkrétním programu musíme snížit celkový objem podpory obnovitelných zdrojů o 14 miliard. Jak se zbytek rozdělí mezi stát, firmy a domácnosti, jestli to bude procentuálně stejné, jako to bylo do konce září 2002, k tomu se ještě chceme vrátit. My jsme si vědomi rizika arbitráží, ale na základě právní analýzy ministerstva průmyslu jsme se rozhodli to riziko podstoupit.

Změnou zákona?

Ano. Důležité je, že tady nečekám politický střet. Tady bude podpora širší než jen u vládních poslanců.

Budou se škrty v dotacích týkat i samospráv?

Je to možné. Hlavně se ale bude škrtat v neinvestičních dotacích v podnikatelském sektoru. U samospráv je třeba si uvědomit, že nás čeká období, kdy máme šanci čerpat rekordní množství z evropských peněz.

Zruší se podpora z programu v zemědělských dotacích, z něhož v minulosti čerpaly velké firmy včetně Agrofertu, Madety, Kunína nebo Hamé. Ministr zemědělství Nekula řekl, že od příštího roku bude na dotaci určeno nula korun…

Pokud se k tomu ministerstvo zemědělství takhle postaví, jsem rád. Myslím si, že nemáme poskytovat dotace velkým firmám. Smysl dotací je snižovat regionální rozdíly a nerovnosti.

Když vypíchnu jednotlivosti jako krácení těchto dotací, vyšší sazbu DPH pro tištěné noviny, zvýšení korporátní daně, …, jak moc hrálo v rozhodování vlády roli, že tyto věci se zásadně týkají byznysu expremiéra Andreje Babiše, nebo přesněji lidí z jeho okolí?

Vůbec žádnou. Na těch jednáních to za ty dlouhé týdny a měsíce nepadlo ani jednou. Ani mě nenapadlo, že bych tato opatření posuzoval tímto způsobem.

Kvůli zrušení superhrubé mzdy, což před třemi lety prosadila ODS s ANO a SPD, stát podle expertů přichází o 120 miliard ročně. Proč jste raději nepřišli s úpravou daně z příjmu, nevrátili zdanění na původní úroveň, ale přicházíte s asi šedesáti opatřeními?

Co by to znamenalo? Každý zaměstnanec by měl snížený čistý příjem v průměru o sedm procent. To by bylo sociálně citlivé? My jsme tehdy ty peníze nechali lidem. Já a naše strana jsme přesvědčeni, že lidé si s těmi penězi poradí lépe než kterákoliv vláda.

Na předvolebních billboardech Spolu bylo, že nebudete zvyšovat daně. Myslíte, že příště vám voliči znovu uvěří?

My jsme slibovali, že nezvýšíme daňovou zátěž. Když se podíváte do programového prohlášení, i tam je uvedeno, že nezvýšíme celkovou daňovou zátěž. A tu jsme loni pro rok 2023 a 2024 snížili o zhruba 30 miliard. A ta nová opatření udělají v roce 2024 plus 31 miliard. Takže ten slib, že se nezvýší celková daňová zátěž, je v podstatě splněn. Nemůžu říct, že nezvýším žádnou daň, protože bych nemohl také žádnou snížit. Je to jiný daňový mix.

Loňské snížení se týkalo především podnikatelského sektoru…

Počkejte, ale největší nová příjmová položka je 22 miliard z daně z příjmu právnických osob. Takže to odpovídá tomu, co říkáte, a máte pravdu, že největší snížení bylo v podnikatelském sektoru a největší příjmová položka je z daně právnických osob.

Pojďme ke státnímu rozpočtu. Už na konci dubna byl deficit 200 miliard korun a připomínám, že plán vlády je 295 miliard za celý rok. Bude potřeba novela státního rozpočtu?

Uděláme všechno pro to, abychom ten deficit udrželi. Máte pravdu, že vývoj zatím není příliš optimistický, ale má to i objektivní příčiny. Pečlivě to sledujeme a nechci říkat, že jsme v absolutním klidu a nic se neděje, ale současně nechceme propadat panice. Mnohem chytřejší budeme po prvních šesti měsících, protože nejpozději 3. července uvidíme, jaké budou příjmy z windfall tax. První platby přijdou až v září, ale už v červenci budeme z přiznání vědět, kolik to bude. Také už byl zveřejněn návrh na dividendu ČEZ, to je jednorázový příjem rozpočtu 44 mi­liard.

Situace není jednoduchá a úkolem vlády je šetřit všude, kde to jde a kde to je rozumné. A uděláme všechno pro to, abychom ten deficit udrželi.

Chcete bojovat s dezinformacemi, informovat a vzdělávat veřejnost, o což se snažíme my i další seriózní noviny. Vy je ale chcete zatížit takovou daní, která není nikde jinde v Evropě. Proč?

Popisoval jsem, jak jsme debatovali o DPH. Nevím, jestli víte, kolik je ten potenciální dopad jejich přesunutí do základní sazby. Je to zhruba 200 milionů korun ročně.

Takže tím spíš…

Ale třeba ty knihy bez DPH jsou minus 400 milionů ročně. Tak to prostě je.

Takže je to dáno tím, že vyšší DPH na noviny musí být, aby mohla být nulová na knihy?

Ne, jen jsem chtěl říct, že když jsme procházeli jednotlivé položky, tak jsme zvažovali, jaké jsou dopady. To je všechno. Tady se bavíme o zvýšení ceny novin o dvě tři koruny. Rozumím, že nikdo, komu se mají zvýšit daně, z toho není nadšený.

Premiér Fiala nedávno vypíchl společenskou funkci novin a zároveň řekl, že je vláda rozhodně víc danit neplánuje, protože nechce ohrozit nezávislou žurnalistiku a vzdělanost.

Myslím si, že zvýšení DPH nezávislou žurnalistiku ne­ohrozí.