Vycházím z dat a trendů. Řídit se komentáři je konec správné politiky, říká Stanjura
Datum vydání: 25.07.2023 | Zdroj: aktualne.cz | Rubrika: Domácí | Autor: Radek Bartoníček, Pavla Adamcová
Ocitl se pod extrémním tlakem opozice i koaličních partnerů. Někteří pochybují, zda je ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS schopný těžkou situaci zvládat. Rostoucí schodek státního rozpočtu se začal lepšit až v posledních týdnech. Stanjura tvrdí, že situaci zvládne. Dokončit musí přípravu rozpočtu na příští rok a přichystat se na odezvu plánovaného šetření, které dopadne na každou domácnost.
Je vaše pozice ve vládě stejně silná jako před rokem a půl, kdy kabinet vašeho stranického šéfa Petra Fialy nastupoval?
Podle mě člověk nemá sám hodnotit svou pozici. To je na ostatních a je to velmi subjektivní. Ale pokud trváte na nějaké odpovědi, tak bych řekl, že moje pozice je stejná jako před rokem.
Cítíte od premiéra stále stejnou důvěru? Nemáte pocit, že by o vás začal pochybovat?
To se musíte zeptat jeho. Nemám takový pocit.
Říkal jste si v poslední době, že to zabalíte?
To si člověk říká po celou dobu politické kariéry. Stejně jako v jiné práci si člověk občas řekne: Mám to zapotřebí? Nemám to zapotřebí? To je normální. Každého občas napadne, jestli by neměl práci změnit.
Vy jste teď trochu na koni, státní rozpočet po hrozivém půlroce nabral optimistický směr. Alespoň částečně jste si oddechl, ne?
Ale já nejsem na koni. Od začátku roku jsem přece říkal: Počkejme si na další měsíce. Různí lidé včetně opozice tvrdili, že nevím, co dělám. Teď je ale vidět, že náš plán byl realistický. Věděli jsme, co děláme.
Schodek letošního rozpočtu vláda plánuje ve výši 295 až 300 miliard korun. Stojíte si za tím, že to nebude víc?
Ano. Když to nakonec bude 300,2 miliardy, opozice bude křičet, že to není 295 miliard, tím jsem si jistý. Říkám to na základě analýzy, není to něco, co bych si vymýšlel. Kolikrát jsme od opozice slyšeli, že budeme muset přijít s novelou státního rozpočtu. Ale nebude to potřeba.
Od odborníků často slyšíme: Rozvoj naší země se před deseti patnácti lety zastavil. Je potřeba mnohem více investovat. Není možné omezovat výdaje na vědu a výzkum. Souhlasíte?
Já to podepisuju, nepolemizuji s tímto, se všemi třemi větami souhlasím.
Ale dělá vaše vláda, po čem odborníci volají? Neškrtá ve vědě a výzkumu?
Samozřejmě, že dělá. Podívejte se na investice. Neškrtli jsme ani jedinou.
A co věda a výzkum? Četl jste například hodně sdílený komentář s titulkem Vláda se zřejmě rozhodla zlikvidovat Akademii věd?
Nečetl. Ale počkejte si na konečný návrh státního rozpočtu na rok 2024. Já myslím, že věta o škrtání výdajů na vědu a výzkum nebude platit.
Takže uděláte v rozpočtu změny?
Počkejte si na konečnou podobu. Zatím jde o pracovní podklady, ve kterých se můžou věci ještě měnit. Jsem připraven hájit rozpočet, který předložíme do sněmovny. Nebudu komentovat rozpracované stupně a jednotlivé pracovní materiály. Kdyby vláda skutečně snižovala výdaje na vědu a výzkum, ať nás někdo kritizuje. Ale já vím, že to vláda neudělá.
Ke konsolidačnímu balíčku připravenému pro ozdravení veřejných financí chystáte pozměňovací návrh. Víte, co v něm bude?
Nevím.
Opravdu?
Jednání ještě neskončila. Budou pokračovat do konce srpna a uvidíme, jestli se pět koaličních stran dohodne na nějaké změně.
Označil byste něco za absolutní prioritu vlády?
Úkolem státu je vytvářet dobrou infrastrukturu, nejen dopravní. Poslední dva roky ukázaly, že potřebujeme investovat do té energetické. Dále do digitalizace státu. Jedna z priorit vlády jsou investice do vzdělávání, to soukromé investice nenahradí. Chceme podporovat technologický vývoj a zaměřit se na otázku malých jaderných reaktorů. A také investovat do bezpečnosti, do obrany státu.
Hodně se debatuje o tom, jestli nezatěžujete lidi s nižšími příjmy na úkor těch, kteří je mají vysoké. Nebo na úkor bohatých firem. Občas zazní, jestli nejste "ministr podnikatelů" nebo "ministr firem".
Nevím, jak vás něco takového mohlo napadnout.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj například upozornila, že v Česku je nízké zdanění lidí s vysokými příjmy. Vypadá to, že na jejich platy nechcete sáhnout.
Kdyby byla pravda, že dáváme přednost lidem s vysokými příjmy, tak bychom nezískali tolik voličů v parlamentních volbách v roce 2021. Naše volební zisky ukazují, že taková výtka je úplný nesmysl.
Takže nesouhlasíte s tím, že ODS je hlavně pro podnikatele a pro bohatší.
Chceme hájit zájmy střední třídy. Zdaleka to nejsou jenom podnikatelé, živnostníci a majitelé firem. Týká se to i středněpříjmových zaměstnanců. Státní finance drží střední třída. A není nic překvapivého, že tato třída chce, aby se stát postaral o ty nízkopříjmové. Ty skupiny nejsou proti sobě.
Je tu ale mnoho lidí s nízkými příjmy, kteří se dostávají do stále větších problémů. Poukazuje na to například sociolog Daniel Prokop. Čtete jeho analýzy?
Potkávám Dana Prokopa na jednání Národní ekonomické rady vlády, jeho analýzy jsou zajímavé. Aniž bych chtěl cokoli zlehčovat, chtěl bych poukázat na to, že máme v Evropě nejmenší počet lidí ohrožených chudobou, nejmenší procento mladých, kterým hrozí chudoba, nejnižší nezaměstnanost. To jsou dobré zprávy. A náš ozdravný balíček je první balíček za poslední léta, který nesahá na sociální dávky. My jsme se skutečně snažili, aby příliš nezasáhl zranitelné skupiny.
Vnímáte ale třeba situaci v sociálních službách? Platy jsou tam stále nízké, zájem o tuto práci malý a fronty seniorů na domovy důchodců předlouhé.
Není to můj resort, abych mohl nějak do hloubky debatovat o sociálních službách. V roce 2013 dal stát na sociální služby přibližně tolik jako klienti. Devět ku devíti miliardám. Loni zaplatili klienti 11 miliard a stát 23. Zlepšil se tedy? To jsou data a trendy, které sleduji a upřednostňuji nad subjektivními dojmy či emocemi. Rozsah sociálních služeb poroste, stejně jako průměrný věk dožití. Teď je potřeba podívat se na ten trend, kolika procenty se na financování služeb podílejí klienti, samosprávy, zdravotní pojištění a kolika stát. Jestli jeho podíl roste, nebo klesá.
Mimochodem, hodně se debatuje o možném rušení Základních uměleckých škol (ZUŠ). Skutečně máte v plánu jejich konec?
To není úplně téma pro ministra financí, ale spíše pro ministra školství. Detaily opravdu neznám. Jen vím, že ministr školství Mikuláš Bek tuto informaci už dementoval.
Jste přesvědčený, že úspory budou mít efekt? Často vidíme, jak je přetížená státní správa, jak kolabují úřady práce, v jakém stavu jsou další služby.
Ale my přece nepřistupujeme k úsporám podle jedné šablony, aby je všichni dělali stejně. Konkrétní věci zvažujeme a na základě toho se rozhodujeme.
Na jednu stranu lidé slyší o nutnosti úspor v řádech milionů korun, a zároveň třeba o nákupu drahých stíhaček. Pro mnohé je těžké to pochopit.
Ještě jsme o koupi nerozhodli. Pokud se ale pro ni rozhodneme, budeme vysvětlovat, že bezpečnost něco stojí. Každý majitel domu nebo auta může rozhodnout, zda investuje a pojistí se. Do pojištění - tedy v tomto případě do obrany naší země - investovat musíme. Uvidíme, jaká bude nakonec ta částka a na kolik let bude rozložena, jinými slovy do kolika státních rozpočtů se promítne. Nepůjde o jednorázový výdaj.
Tématem těchto dní je rušení platebních terminálů a platby v hotovosti u podnikatelů. Podle některých odborníků se tím chtějí udržet v šedé ekonomice. Na vině má být vaše rušení EET. Pořád si za ním stojíte?
To s dnešní debatou vůbec nesouvisí. Jak dlouho nefunguje EET? Od března 2020. V červenci a v srpnu 2023 - přestože to nezlehčuji - tady zruší karty s nadsázkou tři obchodníci. Já tu souvislost nevidím. Máme zatím jediná čísla, za první pololetí přibylo pět procent míst, kde akceptují karty. Nemám to po sektorech, takže se může stát, že v některém to narůstá a jinde klesá.
Proč tedy podle vás nelze na řadě míst platit kartou?
Když se ptám lidí, co se tím zabývají dlouhodobě, uvádějí dva hlavní důvody. Mnozí dodavatelé, kteří navážejí zboží, chtějí peníze v hotovosti. Někteří také zmiňují výši bankovních poplatků. Já věřím, že přijdou nové bezhotovostní platby, které budou levnější nebo úplně bez poplatků. Vývoj proběhne v rámci konkurenčního boje. A chtěl bych počkat na čísla za celý rok, kolik bylo platebních transakcí. V této chvíli nevidím důvod, aby do toho stát zasáhl.
Můžete nám říci, na koho při rozhodování dáte především? Objevují se informace, že málo komunikujete s lidmi na svém ministerstvu.
Ale to často zaznívá od těch, kteří vůbec nevědí, jak vypadá můj pracovní den, nevědí, kolik mám schůzek a s kým mluvím. Nikdo se mě na toto nezeptal.
Proto se ptáme.
Lidé si často myslí, že co ministr financí navrhne, platí. Ale tak to není. Copak má vláda jen ministra financí a premiéra? Ano, to by bylo fajn, to bychom se domluvili. Ale někdy se zapomíná, že vláda rozhoduje kolektivně.
Pokud jde o vaše rozhodování, o co se opíráte?
Vycházím jenom z dat. Dlouhodobě sleduji různá data v ekonomice, makroekonomické analýzy, vidím, jak se plní státní rozpočet, jak vypadá míra nezaměstnanosti a další věci. Zajímají mě hlavně trendy. Je důležité, jestli se něco otáčí, nebo neotáčí, ať už v příjmech, nebo výdajích státního rozpočtu, či v jednotlivých sektorech ekonomiky.
Vnímáte kromě svých podporovatelů také kritiku v médiích? Jestli jste muž na svém místě, jestli s vládou netápete, jestli umíte najít cestu z tunelu.
Po těch letech, když vidím jméno komentátora, jsem schopný odhadnout, jestli ke mně bude kritický, nebo ne. Řídit se podle komentářů je konec správné politiky. Člověk má dělat to, co považuje za správné.
Uznal byste, že jste se v něčem mýlil? Že jste se dopustil chyb?
Každý, kdo něco dělá, a já se snažím dělat, tak chybuje. Neznám nikoho, kdo by nechyboval. Samozřejmě jsem udělal chyby. To je normální.
A řekl byste některé?
Ne. Když se zeptám s nadsázkou, vy byste je o sobě řekli?