Jiří Žežulka, ředitel Sekce výkonu daní GFŘ hostem pořadu Peníze a vliv

Zdroj: iRozhlas.cz, 13.2.2024, Peníze a vliv, Autor: Jana Klímová

• Finanční správa chce do tří let spustit daňový informační systém. V příštích měsících by už měla začít soutěžit dodavatele. Pokud by při spouštění systému došlo k výpadkům jako v případě e-občanek nebo elektronických přihlášek na střední školy, stát by mohl přijít o miliardy na daních.
• Zkušenosti s tím má finanční správa na Slovensku, kde se nový systém zaváděl už před jedenácti lety. Tehdy na nějakou dobu systém „zhasl“. „Následně objem daňových úniků vyletěl až ke 40 procentům,“ popsal v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Jiří Žežulka, který byl prezidentem slovenské finanční správy poslední tři roky.
• Na postu skončil loni v prosinci, po nástupu nové vlády Roberta Fica. Od února pracuje jako ředitel sekce výkonu daní, která má na starosti kontrolu výběru, na tuzemské finanční správě.

Křeslo prezidenta slovenské finanční správy jste dal sám k dispozici, když nastoupila vláda Roberta Fica. Proč? Nevěřil jste, že můžete „přežít“? Nebo jste to vyhodnotil, že je to tradice?

Není v tom nic osobního. Za svou tříletou éru na Slovensku jsem zažil čtyři výměny ministrů. Při každé výměně ministrů jsem dal k dispozici svou rezignaci a každému z těch ministrů jsem tu rezignaci předával a bylo na nich, aby si rozhodli, jestli chtějí, abych pokračoval, nebo ne. Udělal jsem to tak i u posledního pana ministra a on byl jediný, který tu rezignaci využil.

Není to, promiňte, ale trochu šílené, nabízet rezignaci při každé výměně ministra? Takto by přece státní správa neměla fungovat.

Neměla. Na druhou stranu si myslím, že to je jakási součást úřednického života. Na Slovensku ministr financí prezidenta finanční správy vybírá, odvolává a jmenuje. Mám za to, že každý ministr financí má právo spolupracovat jenom s těmi lidmi, se kterými on sám chce. Proto jsem tu funkci dal k dispozici a dávalo mi to smysl.

Šéf Směru Robert Fico o vás koncem roku 2022 veřejně prohlásil, že jste zapletený v jisté korupční záležitosti. Měl prý k dispozici nějaké uniklé e-maily mezi podnikateli a z nich mělo vyplývat, že jste chtěl procenta z plateb, které jim měly přijít z finanční správy. Vy jste potom řekl, že ty e-maily byly zfalšované, že byly upravené. To je obrovské obvinění, zvláště pro šéfa finanční správy. Jak jste to vnímal a jak ta kauza dopadla? Jaké to mělo následky?

Popravdě řečeno, tato vystoupení současného premiéra Fica na moje rozhodnutí nemělo žádný vliv. Když se to obvinění objevilo v éteru, tak pan premiér, tehdejší poslanec Fico, to fakticky pouze zopakoval na tiskové konferenci. Ty informace se objevily na nějakém celkem pofidérním serveru.

Já jsem k tomu měl slyšení v Národní radě, kde jsem poslancům finančního a rozpočtového výboru na tvrdých datech jednoznačně dokázal, že je to nesmysl, protože ty peníze měly být za to, že finanční správa zaplatí nějakou svoji pohledávku. Ta pohledávka ale byla zaplacena dávno předtím, než já jsem na Finanční správu přišel, takže si myslím, že v tomto ohledu se ta obvinění ukázala jako nesmyslná.

Nicméně celou tu věc šetřila moje vlastní inspekce a zároveň podávala nějaké doplňující informace Národní kriminální agentuře. Já samozřejmě nejsem obeznámen, jak s tím tato agentura dál pracovala, ale do současné doby mě nikdo nekontaktoval, takže předpokládám, že celý ten příběh skončil.

Jak vlastně funguje na Slovensku zákon o státní službě, když je s každou novou vládou možné široce obměnit vedení státních úřadů? Předpokládám, že nějaký zákon o státní službě na Slovensku je. Jakým způsobem se tedy formálně správně mění šéf finanční správy?

Zákon sice existuje, ale nevztahuje se na finanční správu. Finanční správa Slovenské republiky má svůj vlastní zvláštní zákon, kde je napsáno, že prezidenta finanční správy jmenuje a odvolává ministr. Může ho odvolat i bez udání důvodu. Stejně tak potom prezident finanční správy může bez udání důvodu odvolat generální ředitele, to znamená ředitele těch jednotlivých sekcí. Takže ta výměna je ze zákona prakticky možná.

Z minulosti máte zkušenosti i z české finanční správy. Jaký je rozdíl mezi tím, jak zákon o státní službě funguje na Slovensku a u nás? Je možné takto jednoduše odvolat někoho i v Česku?

Není, protože českým státním úředníkům v určitých pozicích dává ten zákon garanci funkčního období. Já v současné době pracuji jako ředitel sekce výkonu daní na Generálním finančním ředitelství a mám pětileté funkční období. Pokud v průběhu těch pěti let nebudu mít negativní služební hodnocení nebo se nedej bože nedopustím nějakého trestného činu, tak fakticky není možné mě z té funkce odvolat. To znamená, že v Čechách taková změna ze zákona úplně možná není.

Z české inanční správy jste dříve také odcházel, když se u nás změnila vláda. Bylo to po volbách v roce 2013, když se stal ministrem financí Andrej Babiš (ANO). Tehdy nuceně odešel z postu šéfa finanční správy pan Jan Knížek, který ji dlouhodobě vedl před tím, a vy jste byl Andrejem Babišem pověřen řízením…

… jako zastupující generální ředitel, ano.

Pak jste ale také musel odejít. Dokonce Andrej Babiš potom veřejně v roce 2017 v jedné debatě říkal, že vás i Knížka se „úspěšně zbavil“. Takže dříve to u nás v podstatě bylo možné jako na Slovensku a teď už to možné není?

Ze zákona to samozřejmě možné není, respektive to není tak jednoduché. Na druhou stranu pořád si musíte uvědomit, že stojíte v čele nějaké instituce, a jestliže váš nadřízený s vámi nechce z jakýchkoliv důvodů spolupracovat, tak nemá smysl hájit pozice a být na té židli v uvozovkách zakopaný, protože to poškodí tu organizaci.

Kdyby došlo k výměně vlády a byla tam nějaká vzájemná antipatie, tak samozřejmě mohou všichni zůstat v pozicích, ale ten, kdo ve finále bude trpět, bude ten útvar nebo ta celá organizace. Prostě není možné, aby finanční správa existovala v nějaké velké antipatii s ministerstvem financí, to nedává smysl. Je pochopitelné, že i ti šéfové, přestože jsou chránění nějakou funkční dobou, tak potom odcházejí sami.

A to byl i váš případ v roce 2015, kdy jste skončil?

Já jsem tehdy odcházel sám. Nicméně to bylo po dohodě už z roku 2014, protože jsme se, řekněme, trošičku myšlenkově rozešli s panem ministrem (Andrejem Babišem – poz. red.), měli jsme nějaké přísliby, které se nenaplnily. Zkrátka a jednoduše už jsem u toho nechtěl být.

A co vám vadilo konkrétně? V čem jste se myšlenkově rozešli?

Řekněme to tak, že já jsem měl nějaké požadavky, když jsem tu funkci zastupujícího generálního ředitele přijal, a ty podmínky pan ministr nesplnil. Takže to byl ten důvod, proč jsem odešel.

V jakém ohledu to byly nesplněné podmínky?

Měl jsem nějaké požadavky ve vztahu k bývalému generálnímu řediteli. Myslím si, že ti lidé v těchto pozicích by neměli končit ze dne na den. Neměli by se ocitnout na ulici už jenom z čistě pragmatického hlediska, protože ti lidé mají spoustu informací a nechcete je potkávat na druhé straně barikády.

Měl jsem představu, že bývalé vedení Generálního finančního ředitelství dál zůstane na Generálním finančním ředitelství v nějaké jiné pozici, pan ministr mi to tehdy přislíbil, ale následně přišel s nějakou jinou variantou, která se mi vůbec nelíbila.

Tak teď byste měl prozradit, co to bylo.

Bylo to tak, že přišlo jakési obvinění, které se nezakládalo na pravdě, a to potom eskalovalo do nějakého trestního stíhání, které bylo zastaveno. Bylo to takové hodně neférové z mého pohledu.

Takže nakonec jste se na druhé straně barikády ocitl i vy, protože jste šel dělat daňového poradce pro společnost Apogeo.

Ano.

Pokud hnutí ANO vyhraje za dva roky volby, myslíte si, že zase budete muset změnit místo po těchto zkušenostech, které máte s Andrejem Babišem, byť jste před chvílí řekl, že máte na pět let podle služebního zákona ochrannou lhůtu?

Když jsem byl od paní generální ředitelky (Simony Hornochové – pozn. red.) obeznámen o tom, že jsem vyhrál výběrové řízení, tak jsem jí víceméně oznámil, že moje existence na finanční správě končí s koncem jejího angažmá. To znamená, jakmile by skončila paní generální ředitelka, tak já nemám důvod tam být dál.

Pojďme se podívat na českou finanční správu. V čem je jiná než ta na Slovensku? Slovenská třeba může i vést vyšetřování finančních podvodů. Znamená to, že má širší kompetence?

Ano, je to vlastně trochu jiná organizace. Finanční správa na Slovensku zahrnuje jak daňovou, tak celní část. Je to vlastně spojení toho, co v Česku známe pod finanční a celní správou.

Součástí slovenské finanční správy je zároveň něco, čemu se říká kriminální úřad finanční správy, což je analogie k odboru pátrání Generálního ředitelství cel tady v Praze. Ale kolegové z kriminálního úřadu finanční správy mají kompetence dělat nejen prověřování daňové trestné činnosti, ale zároveň v určitých případech mají i tu pravomoc vyšetřovací, takže jsou vlastně orgánem činným v trestním řízení.

Takže mohou i zahajovat trestní stíhání?

Přesně tak. Zahajují trestní řízení a sdělují obvinění.

Myslíte, že i to je ten důvod, proč je třeba slovenská finanční správa pod větším politickým tlakem?

Osobně si myslím, že slovenská finanční správa je pod tímto tlakem kvůli tomu, co se tam odehrálo v minulosti, protože kriminální úřad finanční správy byl v určité míře zneužit skupinou osob, která prostřednictvím právě kriminálního úřadu získávala informace o podnikatelích nebo ty podnikatele vydírala. Takže proto podle mého názoru je ten velký tlak a dohled na finanční správu.