Ministr Stanjura hostem pořadu Události, komentáře
Zdroj: ČT 24, 4.1.2024, Události, komentáře
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Dnes budeme diskutovat jak o rozpočtu, tak i o euru. A tím začneme s bývalou ministryní financí Alenou Schillerovou, dobrý večer.
Alena SCHILLEROVÁ
Dobrý večer, děkuji za pozvání.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
A se současným ministrem financí Zbyňkem Stanjurou, dobrý večer.
Zbyněk STANJURA
Dobrý večer.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Pane ministře. Když se o té společné měně zmínil pan prezident Petr Pavel ve svém proslovu, tak se psalo, že tím odjistil granát. Jak moc výbušné téma je to v koalici?
Zbyněk STANJURA
Já si vůbec nemyslím, že tím byl odjištěn granát a že je to výbušné téma. V tomto volebním období je naším úkolem zlepšovat veřejné finance tak, abychom se dostali do stavu, kdy Česká republika bude plnit Maastrichtská kritéria. Až je budeme plnit, pak je na místě debata. V okamžiku, kdy je neplníme a kdy tam vlastně vstoupit nemůžeme, tak ta debata v zásadě racionální není.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
To je jasné, ale vzhledem k tomu, co říkal pan premiér, tak ono to znělo, jako by to nebylo téma. Je to téma?
Zbyněk STANJURA
No, v tomto volebním období to téma nebude. Není to v programovém prohlášení vlády. Jestli to bude téma v příštím volebním období, to v této chvíli nedokáži odhadnout. Myslím si, že to může být jedno z témat jak předvolební kampaně v roce 2025, tak příštího volebního období. Naším úkolem je v tomto volebním období dát do pořádné finance, aby ta debata dávala smysl.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Takže ve volebních kampaních v normálních klidných časech to rozebírat nelze?
Zbyněk STANJURA
Nějak jsem nepochopil otázku. Ve volebních kampaních, v normálních klidných časech?
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Vy jste říkal, že to bude téma před volbami?
Zbyněk STANJURA
No, ve volebních kampaních. A já předpokládám, že to budou klidné časy v předvolební kampani. Myslím typu, že nepřijdou žádné externí šoky, které jsme tady viděli v posledních čtyřech letech, které zasáhly nejenom ekonomicky, ale i společensky život v České republice. A pak to bezesporu může být jedno z témat, o kterém se bude mluvit v předvolební kampani.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Paní Schillerová, ministr Válek napsal na sociální síti X tohle. Až euro přijmeme, budeme se sami sebe ptát - Sakra, proč jsme to neudělali už dávno? Nemá pravdu? A není takovým tím typickým příkladem třeba Slovensko? Slováci už to totiž neřeší. Už to není téma. Nikdo neřeší, jestli to bylo dobře, nebo špatně. Přijmuli to, pro ně je to teď dobře.
Alena SCHILLEROVÁ
Tak já nebudu komentovat, že to komentuje pan ministr Válek. Já myslím, že ve zdravotnictví je spoustu jiných problémů, kterým by se měl věnovat.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
On mluvil za celou TOP 09.
Alena SCHILLEROVÁ
To teď nechám stranou. No, pro hnutí ANO to není téma. My zastáváme tento názor dlouhodobě. Já si pamatuju i doby, kdy jsme splňovali Maastrichtská kritéria. A i tehdy, když se zpracovával materiál, společný materiál Ministerstva financí a České národní banky, ze kterého má vyplynout z hodnocení ekonomických kritérií, zejména těch Maastrichtských. A má se navrhnout, zda se bude stanovovat termín přijetí eura. Tak vždy naše vláda schválila toto datum nepřijímat, nebo nestanovovat. Podobný materiál jsem se dívala, že už zpracovalo Ministerstvo financí. Pan ministr ho bezesporu podepsal, protože je vložen v systému. Také v materiálech České národní banky je uvedeno, že se nemá stanovovat termín přijetí eura. Trochu nerozumím tomu, proč to nebylo schváleno do konci roku, protože je usnesení vlády, které zavazuje, aby se to předložilo.
Zbyněk STANJURA
Předložilo se to.
Alena SCHILLEROVÁ
Předložilo ano, je to v pořádku. Takže předpokládám, že vláda se s tím ve velice krátké době bude zaobírat. Ale ten návrh je tam jasný. A pro mě z toho vyplývá, že prostě dvě klíčové instituce navrhují nestanovovat termín přijetí eura. Dokonce navrhují ani nevstupovat do toho systému ERM II, což je jakýsi předpokoj přijetí eura, který musíte projít dva roky, abyste do něho mohli vstoupit. Já si prostě myslím, že je celá řada ekonomických důvodů, proč nevstupovat do eurozóny. Tím základním je to, že průměr zadlužení eurozóny je 90 %. To jsou země, možná i půlka, která má přes 100 % HDP zadlužení. My jsme teď na 44 %, jestli se nemýlím. Takže pořád jsme premianti.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Takže to jsou ta vaše slova. Cituji: Dokud se eurozóna nereformuje, tak není dobré do ní vstupovat?
Alena SCHILLEROVÁ
Ano, určitě. Protože jestliže vedle sebe máte země jako Řecko a dále další vyspělé země. Od roku 2012 je tam evropský stabilizační mechanismus, na základě kterého musíte ručit za závazky vlastně i těch dalších zemí, které jsou za mě teda už předlužené.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Není to přece jen alibismus, takové to tak si počkáme, až se to zlepší, ale sami se na tom podílet nebudeme?
Alena SCHILLEROVÁ
Ne, proč bychom se na tom měli podílet? Proč by se naši daňoví poplatníci měli podílet na tak obrovských dluzích, zejména jižních států? Vždyť by se to přece těžko obhájilo. A ten evropský stabilizační mechanismus, ten dokonce od toho roku 2012 ukládá složit určité peníze v hotovosti. Snad na Českou republiku, kdyby bývala byla v eurozóně, tak by tam padal během 12 let zaplatit asi 40 miliard a asi 250 miliard ručit za závazky. Prostě to jsou velmi nevýhodné podmínky.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Ještě jedna věc, paní Schillerová. Paní Nerudová napsala zase na sociální síti Instagram nebo teď nevím na které. Babiš brojí proti euru, ale jeho firmy v něm mají půjčky. A ptá se - nižší úroky pro Agrofert, vyšší pro občany? Co byste jí na to řekla?
Alena SCHILLEROVÁ
Tak firmy, já nejsem tady mluvčí Agrofertu. Ale firmy si dneska běžně mohou půjčovat v eurech. Proč by si půjčovat nemohly? Dokonce už teď je od 1. ledna novela zákona o účetnictví, která se začala zpracovávat ještě za mého působení na Ministerstvu financí, kde umožňuje i účtovat v eurech a i v další měně. Takže to ani firmám nedělá žádné větší problémy. Samozřejmě je tam celá řada ekonomických kritérií. Porovnání ekonomické úrovně, cenové úrovně, platové úrovně a tak dále. To je konzistentní názor a jednoznačný názor hnutí ANO. My jsme to dneska ještě znovu otevřeli na stínové vládě, abychom se o tom ubezpečili, ale ten názor máme dlouhodobě. Já se domnívám, že prostě došlo ke zdražení a že celkově to pro nás ekonomicky nedává žádný smysl.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Takže ekonomické důvody jako hlavní důvody?
Zbyněk STANJURA
Rozhodnutí o přijetí eura bude čistě politické rozhodnutí v okamžiku, kdy budeme splňovat ta ekonomická kritéria. Když se podíváme, kdo vlastně to euro podporuje, kdo ne, tak tím, že jsme prosadili do legislativy ten koncept funkční měny, tak otupujeme ten spor v podnikatelské veřejnosti, protože exportéři jsou logicky pro přijetí eura, protože je to výhodné pro jejich byznys. Mají od 1. ledna šanci účtovat v eurech, v dolarech nebo v librách. Já sám jsem zvědavý, až to vyhodnotíme za rok nebo za dva, kolik firem tuto možnost použije. A ti, kteří se toho eura obávají, tu povinnost zatím nemají. Ale já se budu opakovat. Dejme do pořádku veřejné finance a pak ta debata bude mít smysl.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Co kdyby to nebylo politické téma? Co kdyby o tomhle tématu rozhodli lidé v referendu? Tak jako o tom mluvil exprezident Klaus?
Zbyněk STANJURA
Já osobně jsem proti referendu. A nechci měnit názorem podle toho, co by bylo případnou otázkou toho referenda. Myslím, že naše ústava je postavena na zastupitelské demokracii. My jsme nikdy jako občanští demokraté zákon o referendu nepodporovali. Myslím, že minulá vláda se pokoušela ten zákon přijmout. My jsme byli proti tehdy a jsme proti i dnes. Myslím si, že to je odpovědnost politické reprezentace, aby takové otázky rozhodla.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Paní Schillerová.
Alena SCHILLEROVÁ
Tak já mám v tomhle opačný názor. Já se domnívám, že to musíme zohlednit i právě proto, že to bude politické rozhodnutí. Viděla jsem ten průzkum v jiné televizi. Myslím, že včera to bylo přes 70 % českých občanů, kteří jsou proti euru. Já jenom vidím reakce na svých sociálních sítích, když jsem tam dala příspěvek, takže to je opravdu výbušné téma.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Že tomu málokdo rozumí, že o tom nebyla žádná široká společenská debata.
Alena SCHILLEROVÁ
Já si myslím, že jsme konzervativní země a že my si vážíme vlastní měny. A že je to velmi silná měna ve vztahu k americkému dolaru. Upevnila se za poslední čtyři roky. Takže já pro to nevidím žádný důvod. A musíme zohledňovat názor občanů, kteří by z toho logicky měli strach. My se naopak nebráníme referendu. Myslíme si, že by to bylo na místě, aby se takto závažná záležitost rozhodla v referendu.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Ale není to referendum zbytečné proto, že my jsme se přece k přijetí eura zavázali, když jsme vstoupili do Evropské unie.
Alena SCHILLEROVÁ
Ano, my jsme se před 20 lety bohužel k tomuto zavázali. My jsme si nevyjednali výjimku, jako například Dánsko. Zavázali, ale nebylo nikdy řečeno kdy. Ten termín tam žádný není, nemáme nůž u krku.
Zbyněk STANJURA
Dánsko nemá výjimku.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Co říkáte?
Zbyněk STANJURA
Že Dánsko nemá výjimku.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
No, ale může mít vlastní měnu. Tak si to tehdy vyjednali. A my nemáme žádný nůž na krku, abychom to museli přijmout, já nevím, do 5 let, do 10 let. Takový nůž tady není.
Co kdybych teď chtěla nějaké datum, pane ministře?
Zbyněk STANJURA
Tak jestli se nám povede dát veřejné finance do pořádku tak, abychom na konci roku 2025 plnili všechna Maastrichtská kritéria, tak v roce 2026 může začít normální politická debata. Pokud se budoucí vládní většina rozhodne a stanoví datum. Pak má smysl vstoupit do systému směnných kurzů ERM II. Tam musí být minimálně dva roky. Takže realisticky to nejde před 1. 1. 2029. Kdyby někdo říkal, že to chce, tak z toho harmonogramu, jak jsem ho dneska popsal, tak to prostě možné není. Takových dat jsme už slyšeli za uplynulých 20 let příliš mnoho. A já se nebudu přidávat k těm, kteří řeknou, že to bude za 5, za 6 nebo za 7 let. Myslím si, že nejdřív musíme dát do kupy veřejné finance a pak se o tom vážně bavme.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
A o tom budeme pokračovat. Teď pojďme na rozpočet. Máme nejlepší hospodaření státu od pandemie Covidu-19. Ale zároveň čtvrtý nejvyšší schodek státní pokladny. Deficit 288,5 miliardy korun představilo Ministerstvo financí. Stát tak vykázal o 6,5 miliardy nižší schodek, než se původně plánovalo. I proti předchozímu roku jde o lepší výsledek, skoro o 72 miliard.
David MAREK, hlavní ekonom, Deloitte
V kontextu vývoje rozpočtu posledních letech je to dobrý výsledek. Nicméně když se na to podíváme s trošku větším odstupem, téměř 290 miliard korun, to je šílená částka, naprosto šílená.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Paní Schillerová, vy jste řekla, že je to nejhorší nekrizový výsledek hospodaření státu v historii Česka. Ten loňský rok nebyl krizový.
Alena SCHILLEROVÁ
Já neřekla, že loňský rok byl nekrizový. Samozřejmě tam byla energetická krize. Letos nemáme ani Covid, nemáme energetickou krizi. Co se týče války na Ukrajině, tak s tím jsou spojeny jednotky miliard. Takže je to nejhorší nekrizový výsledek. A navíc to číslo pro mě není reálné. Tak, jak jsem upozorňovala, tak není reálné a musíme tam prostě započítat další věci. Musíme si říct, co dalšího tam hraje roli.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Dostaneme se k tomu, pane ministře.
Zbyněk STANJURA
Tak paní poslankyně Schillerová publikovala na sklonku roku 2022 svůj odhad, že schodek bude 470 miliard. Jo, tak se podívejte, co jste říkala a jaký je výsledek. To za prvé. Ale ono to není zase nic výjimečného. Rozpočty, když jste byla ministryně financí, se lišily o 130 miliard výsledek proti plánu.
Alena SCHILLEROVÁ
V Covidu.
Zbyněk STANJURA
Mimo Covid třeba o 52 miliard. 52 miliard v necovidovém roce. Samozřejmě, že byl krizový rok. Celý tento i minulý rok jsme neustále poslouchali vystupování opozice ve sněmovně, že je krize a krize a krize. Neustále strašení občanů. A potom 4. ledna se řekne - loni krize nebyla, byl to nekrizový rok. Ale to podstatné jméno není důležité. Důležité je, že se ukázalo, že jsme měli pravdu my. Já jsem tady před několika měsíci v podobném duelu odpovídal na otázku vašeho kolegy. Jak přesvědčím lidi, že to je realistické. Říkám v lednu, až budeme znát výsledky. A ty výsledky jsme dneska zveřejnili. Takže se ukázalo, že ti, kteří strašili schodkem 400, 470 miliard, 350 miliard prostě přestřelili. Neměli pravdu a my jsme to hospodaření zvládli.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
No, ale je možné označit to celkové hospodaření státu za úspěch, když státní dluh přesáhl tři biliony?
Zbyněk STANJURA
Poprvé po letech ten státní dluh vůči HDP klesl. Sice mírně, ale já jsem neříkal, že to je úspěch ve smyslu, že máme hotovo. To už bychom například ta všechna Maastrichtská kritéria plnili, kdybychom měli hotovo. Ale ten trend je evidentní. 420 miliard v roce 2021, 360 miliard v roce 2022, necelých 290 miliard v roce 2023. A ten trend bude pokračovat i v příštích letech. V příštím roce budeme jedno z těch klíčových kritérií plnit. To znamená, že deficit veřejných financí jako celku za příští rok je odhadován na 2,2 %, výrazně pod těmi 3 %. Ještě si musíme říct, že ty 3 % nejsou ideální výsledek. To je mezní hranice, která mimochodem taky byla určena kdysi politicky. Ale není to tak, že když máme 2,9 %, že je hotovo, že je to vynikající. Takže dobrá zpráva je v tom, že jsme navrhli a schválili rozpočet, který byl realistický, že ten trend postupného snižování toho deficitu je evidentní, že v něm budeme pokračovat v příštích letech. A určitě bych neřekl, že máme hotovo a že může být spokojeni a už nemusíme v naší rozpočtové politice a v naší legislativě cokoliv měnit. Důležité kromě toho absolutního čísla je to procentuální vyjádření. To je číslo, které se používá v mezinárodním srovnání. Počkáme si několik měsíců, abychom měli to mezinárodní srovnání, jaký byl deficit veřejných financí mezi členskými státy. Jak jsme v této soutěži 27 členských států dopadli. Dneska ta čísla samozřejmě znát nemůžeme.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Přesto Národní rozpočtová rada tedy hodnotí hospodaření státu pozitivně, vesměs se v tom shodují i experti. Nevěříte odborníkům?
Alena SCHILLEROVÁ
Tak nemůžeme z toho vytrhnout dvě věty. Já jsem poslouchala, než jsem jela k vám do studia, zástupce Národní rozpočtové rady. Hovořil tam i o určitých problémech stejných, jaké pojmenovávám já. Přičtěme si, prosím, k tomu schodku 18 miliard mimorozpočtové půjčky do Státního fondu dopravní infrastruktury. Ta měla být ve státním rozpočtu. Ptala jsem se na to explicitně náměstka Mory, vašeho náměstka, který má rozpočet pod sebou na rozpočtovém výboru. Proč to není ve státním rozpočtu, jestli to tam mělo být, odpověděl ano. Je to ze záznamu v rozpočtovém výboru. A to, že tady říkáte argumenty, že jste si půjčil výhodněji. Ano, v pořádku. Tak jste si na nějakou přechodnou dobu půjčil výhodněji, ale to neznamená, že i ta půjčka měla být ve státním rozpočtu. Měl jste ji tam připočíst. Je to prostě mimorozpočtová půjčka. Já znám šéfku EIB Naďu Kalviniovu, vy asi taky.
Zbyněk STANJURA
Ano.
Alena SCHILLEROVÁ
Byla to dlouholetá ministryně financí Španělska. A já teda nevím nic o tom, že by dávala nějaké benefity, nebo EIB, dávala za netransparentnost. Čili mělo to být součástí státního rozpočtu.
Zbyněk STANJURA
Ne.
Alena SCHILLEROVÁ
Bez diskuze mělo. Tak, jak je to prostě.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Ona to teda zmiňuje i Národní rozpočtová rada.
Alena SCHILLEROVÁ
Ano, přesně tak.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Není, pane ministře, fér přiznat, že to je matoucí, protože ono pak nejde prostě porovnávat tu výši schodku státního rozpočtu v loňském roce a v těch předchozích.
Zbyněk STANJURA
To není pravda. Tu metodiku, jak se počítá schodek veřejných financí ve vládním sektoru, nedělá Česká republika a žádná česká vláda. Dělají to evropské instituce, je na tom evropská shoda. To není žádné schování. To se schovat nedá. Ale otázka je úplně jednoduchá, abych to vysvětlil divákům. Tak buď si půjčíte za 4,5 %, nebo za 4 %. Každý normální člověk si vybere ty 4 %. My jsme říkali, že když to bude výhodné, tak si budeme půjčovat. Jistou část roku to výhodné bylo, půjčili jsme si 10 miliard od EIB. 10 miliard zhruba od toho půl procentního bodu za lepší úrok. To vůbec není špatné. Kdybychom udělali tu operaci, o které mluví paní Schillerová, to samozřejmě můžeme, pak je třeba říct ale, že bychom nevykázali 211 miliard kapitálových výdajů, ale takřka 230, že bychom těch 19 miliard k tomu připočetli. Jo takže.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Tyhle počty vám dávají smysl?
Alena SCHILLEROVÁ
Ne.
Zbyněk STANJURA
Jak to, že ne?
Alena SCHILLEROVÁ
18 miliard jste mi potvrdil písemně, že jste si půjčili. Mám to od vás odpovězeno.
Zbyněk STANJURA
Z EIB 10 miliard.
Alena SCHILLEROVÁ
Ano, 18 miliard máte mimorozpočtovou půjčku. Mám to od vás písemně podepsáno.
Zbyněk STANJURA
Můžete mi říct, co to je rozpočtová půjčka, když říkáte mimo rozpočtovou půjčku?
Alena SCHILLEROVÁ
No, protože jste to měl ve státním rozpočtu.
Zbyněk STANJURA
Já nevím, co je rozpočtová půjčka.
Alena SCHILLEROVÁ
Mícháte, teď mícháte.
Zbyněk STANJURA
Nic nemíchám.
Alena SCHILLEROVÁ
Hrušky s jablky. Říkáte, ano v sektoru veřejných financí se to objeví. Tam se to objeví. To je jasné. Ale stejně jste to měl mít ve státním rozpočtu.
Zbyněk STANJURA
To říkáte už 15 měsíců.
Alena SCHILLEROVÁ
No a je to pořád pravda. Říká to i Národní rozpočtová rada. Neříkám to sama. Příští týden se uvidíme u Ústavního soudu. Bude tam vlastně předmětem spor o mimořádnou valorizaci. Nebudu tady opakovat celý ten systém, jak to bylo schváleno. Je to o částce zhruba 20 miliard. Nikde není napsáno, že to vyhrajete. Experti se shodují, že je to 50 na 50. Takže jestli byste to nevyhráli, tak zatížíte příští rozpočty částkou 20 miliard jenom proto, že jste si chtěli vylepšit toto hospodaření. A samozřejmě mohu pokračovat dál.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Pane ministře.
Zbyněk STANJURA
Tak i kdybych připustil, že má paní Schillerová pravdu, tak počítá.
Alena SCHILLEROVÁ
50 na 50.
Zbyněk STANJURA
Já mluvím úplně o něčem jiném, neskákejte mi do řeči. 288 miliard deficit. I kdybych připočítal těch 18 miliard, tak jsme na 306 miliardách. Já jsem říkal, že bude 295 miliard. Tak tolerance 11 miliard. Vy jste říkala 470 miliard. Takže to je mimo 164 miliard.
Alena SCHILLEROVÁ
Pane ministře.
Zbyněk STANJURA
I kdyby. No, jsou na to vaše písemné vyjádření.
Alena SCHILLEROVÁ
Ano. Já se ráda vyjádřím.
Zbyněk STANJURA
Nemusíte se vyjadřovat, to už jste se vyjádřila.
Alena SCHILLEROVÁ
To se vyjádřím ráda proč.
Zbyněk STANJURA
To si všichni přečetli. Takže ten rozptyl je velmi malý. Ten důvod, proč jsme si brali půjčku z EIB, už jsem vysvětlil. Prostě bylo to v jistém časovém období výhodné. Není to žádné překvapení. My jsme to říkali už v září roku 2022. Dokonce v té době se uvažovalo o té půjčce až ve výši 30 miliard. Nakonec byla jenom 10 miliard, pak se ukázalo, že ta výhodnost se ztratila. Nemá cenu používat složitější nástroj než ten standardní, jako jsou emise státních dluhopisů. Ale i kdyby, tak je to 306 miliard, respektive 306 miliard nebo 304 miliardy, což je mnohem blíž tomu, co jsme v tak turbulentní době navrhovali. Vzpomeňme si, jak byla nejistá cena energií. Jak byla nervozita na trzích v září 2022, kdy vláda odeslala návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny. Dneska po 15 měsících je kde kdo chytrý. Říká, já jsem to věděl, že budou nízké ceny energií. Čelili jsme kritice, že bude potřeba 200 miliard na zastropování cen a podobně. Nicméně celý rok jsme s tím rozpočtem pracovali. Já jsem říkal dopředu, že si s tím poradíme, že nemůžeme čekat jedno velké rozpočtové opatření, ale rozumně jsme hospodařili zejména s běžnými výdaji. Když se podíváte, tak ta úspora je především na výdajové straně v běžných výdajích. U těch kapitálových výdajů to nedočerpání je mimořádně nízké, jak procentuálně, tak vlastně v absolutní hodnotě. Jenom připomenu, že na začátku v tom rozpočtu bylo 202 miliard kapitálových výdajů a skutečnost je 211 miliard.
Alena SCHILLEROVÁ
Je otázka, z čeho se to skládá.
Zbyněk STANJURA
Máte to v té prezentaci.
Alena SCHILLEROVÁ
Ano, já to okomentuju.
Zbyněk STANJURA
Všichni ostatní se mohou podívat, z čeho se to skládá. To znamená, půl roku jsme poslouchali, že vláda seškrtí investice. Máme obavy o ty investice.
Alena SCHILLEROVÁ
Ano.
Zbyněk STANJURA
Ukázalo se, že ty obavy byly liché.
Alena SCHILLEROVÁ
To jste udělali.
Zbyněk STANJURA
Obavy byly liché. Protože jsme to poškrtali. To co říkáte, nedává žádnou logiku. Ta čísla vás usvědčují z toho, že nemáte pravdu.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Váš komentář k tomu.
Alena SCHILLEROVÁ
Tak jestli mohu, pane ministře, vy jste sestavil na rok 2023 rozpočet, který byl plný účetních triků.
Zbyněk STANJURA
Ne.
Alena SCHILLEROVÁ
Teď bych to teda vysvětlila já. Proto jsem se obrátila i na Nejvyšší kontrolní úřad. Pod mým neustálým tlakem jste se dostavil 17. 7. na rozpočtový výbor. Měl jste tam 50 miliard z emisních povolenek, které jste věděl, že nikdy nedostanete do rozpočtu. Nesedělo vám tam 20 miliard na sociální odvody. Z Windfall tax už jste z těch 85 miliard začal vycouvávat. A dal jste nám takovou tabulku, tak se nedivte, že na základě těch vašich prvních čísel, která neseděla - sám jste v tom rozpočtovém výboru vysvětloval, že těch 50 miliard se tam objevilo na vládě, že nešlo z ministerstva.
Zbyněk STANJURA
To je pořád dokola.
Alena SCHILLEROVÁ
Ano a předložil jste.
Zbyněk STANJURA
Já vím, že vás ten výsledek rozčiluje.
Alena SCHILLEROVÁ
Ne, nerozčiluje.
Zbyněk STANJURA
Musíte se radovat.
Alena SCHILLEROVÁ
Mě rozčiluje váš způsob netransparentního účtování. To mě rozčiluje.
Zbyněk STANJURA
Já neúčtuju, já fakt neúčtuju.
Alena SCHILLEROVÁ
Už 17. 7. jste předložil materiál, kde jste očekával schodek 321,1 miliardy. To, že jste potom začal honit kočku za ocas, vzal si navýšenou dividendu místo 38 miliard 54 miliard.
Alena SCHILLEROVÁ
Pro iRozhlas jste říkal, že se budou stavět tři jaderné bloky. To znamená, vy jste si zase půjčil z toho ČEZu a ten státní rozpočet to tam bude muset dodat. Když se podívám na Windfall tax, tak to je na zápis do Guinnessovy knihy rekordů.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Tak pojďme tohle probrat. Já jsem se k tomu chtěla dostat. Situace, když se očekávání teda nepotká s výsledkem.
Zbyněk STANJURA
Když jsme u té dividendy ČEZu, tak si připomeňme, na co jste asi zapomněla. Kolik chtěl Andrej Babiš vyplatit dividendy ČEZu do státního rozpočtu? Vzpomenete si, paní poslankyni?
Alena SCHILLEROVÁ
Myslíte v….
Zbyněk STANJURA
200 miliard, 200 miliard navrhl Andrej Babiš, abychom odčerpali ČEZu do státního rozpočtu. My jsme udělali 52 miliard, v rozpočtu bylo 43 miliard, rozdíl je 9 miliard. Vzali jsme 100 % čistého zisku. Víte, kolik jste brali procent čistého zisku, když jste byla ministryně financí?
Alena SCHILLEROVÁ
Bralo se zhruba 80 – 100 %. Já to dobře vím.
Zbyněk STANJURA
122 %.
Alena SCHILLEROVÁ
Pak se narovnaly..
Zbyněk STANJURA
122 %.
Alena SCHILLEROVÁ
Pak se narovnaly podmínky. Přijal se k tomu materiál a podle toho se mělo postupovat. Ale tady jde o to, že to stejně z toho státního rozpočtu některá příští vláda bude muset tomu ČEZu dát zpátky a teď se podívejme na Windfall tax.
Zbyněk STANJURA
Já jsem ještě nikdy neslyšel, že by vlastník vracel dividendu svému podniku.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Vy jste na mimořádných opatření zavedených kvůli vysokým cenám energií loni vybrali zhruba 60 miliard korun. Z toho 39 miliard vynesla daň z neočekávaných zisků. To je takzvaná Windfall tax. 18,5 miliardy korun šlo do státního rozpočtu z odvodů z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny.
Zbyněk STANJURA
Ano.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
U obou to mělo být dohromady 100 miliard. Ruku na srdce, fakt vás to překvapilo, že to bylo těch 60?
Zbyněk STANJURA
Pozitivně ano. To není tak, že máme mimořádné příjmy, kterými si vylepšujeme hospodaření státu. Díky tomu, že byly mnohem nižší ceny na světových trzích elektrické energie, zejména plynu, než kdokoliv z expertů očekával. Podívejme se zpětně. Podívejte se, jaké byly odhady na konci roku 2022 a jak budou vysoké ceny energií. Díky tomu taky byly mnohem nižší výdaje ze státního rozpočtu. Takže my jsme vždycky říkali, že ty mimořádné příjmy by v ideálním případě měly být rozpočtové neutrální s mimořádnými výdaji. To za loňský rok úplně splněno nebude. Ale díky tomu, že letos pro rok 2024 s Windfall tax je 17 miliard korun. Tak pokud sečteme ty dva roky, tak už se budeme blížit tomu, že mimořádné příjmy pokryjí ty mimořádné výdaje. Z těch dvou nástrojů jeden už v letošním roce nefunguje a není ani potřeba díky cenám na světových trzích. Je třeba říct, že v okamžiku, kdy jsme ten druhý nástroj zaváděli a byl to evropský nástroj, který se dojednal během českého předsednictví. Tak v té době jsme už říkali, že se to přelije, že výnos Windfallu bude někde 40, 45 miliard. Byl skoro 40. Takže to bylo hodně přesné. A ta druhá část těch zastropovaných cen výrobců za vyrobenou megawatthodinu jsme říkali kolik si vezmeme a že z toho budeme pokrývat ty zastropované ceny. Díky tomu, že ty ceny jsou nižší nejenom v České republice, ale v Evropě, tak jsme míň vybrali. Ale samozřejmě mnohem míň jsme taky vyplatili. Takže ten cíl mimořádné příjmy, aby pokrývaly mimořádné výdaje, byl takřka splněn. Ten rozdíl není tak dramatický. Zase připomenu dobu, kdy jsme ten rozpočet chystali. Nebo by bylo lepší, kdybychom vybrali víc na kompenzace zastropovaných cen? Ten výsledek, ten deficit mezi příjmy a výdaji by pak zůstal stejný nebo by byl ještě vyšší. Takže podle mě bychom z toho měli mít radost všichni. Byla to dobrá zpráva pro domácnosti, firmy, ale ve svém důsledku i pro státní rozpočet.
Alena SCHILLEROVÁ
Tak já se teda rozhodně neraduju. 85 miliard jste říkala, že byl ten odhad v tom materiálu ze 17. 7. 2023. Teď nám předložil pan ministr na rozpočtovém výboru osobně. Tak tam už měl 63. Nakonec podle dnešní prezentaci, podle dnešní prezentace to bylo 39 miliard.
Zbyněk STANJURA
46 miliard bylo v tom materiálu. Podívejte se, máte ho sebou.
Alena SCHILLEROVÁ
Mrknu se, já tady vidím teda 63 miliard. Dobře.
Zbyněk STANJURA
To je včetně těch odvodů.
Alena SCHILLEROVÁ
39,1 miliard podle dnešní vaší prezentace. No, ale i kdyby z toho zaplatilo 34,4 miliard ČEZ. A tady zase vytváříte…
Zbyněk STANJURA
Já nevím, jak to víte?
Alena SCHILLEROVÁ
Tak já jsem to viděla ve vaší prezentaci, ve vaší prezentaci bylo ...
Zbyněk STANJURA
Energetické společnosti.
Alena SCHILLEROVÁ
Energetické společnosti, no, tak to si asi nebudeme nalhávat ...
Zbyněk STANJURA
No, ale není tady jediná.
Alena SCHILLEROVÁ
Převážně ČEZ. No a už jsem slyšela ve veřejném prostoru, že minoritní akcionáři za předpokladu, že většinu zaplatí prostě ČEZ, se budou obracet na arbitráže, což je zase rozpočtové riziko do budoucnosti. Ale co je teda opravdu na zápis do Guinnessovy knihy rekordů a kdo je opravdu vítězem tady v tom souboji Windfall tax, tak jsou banky. 2 %, tj. 33 miliard jste odhadovali a vybrali jste 700 milionů, takže to je úplně neuvěřitelné. Při těch rekordních ziscích.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Poslední komentář, pane ministře.
Zbyněk STANJURA
Kde ty peníze skončily? U klientů bank. Dostali vyšší úroky, my jsme o 8 miliard vybrali víc na srážkové dani, o 8 miliard jsme vybrali víc. Zeptejte se občanů, jestli je lepší, když skončí u nich nebo ve státním rozpočtu, jak vám odpoví? Určitě vám odpoví, že je pro ně lepší, když to skončí u nich. Tak takhle to bylo. Já myslím, že to je dobrá zpráva. Za prvé to mělo protiinflační charakter. To znamená, když dostali střadatelé vyšší úrok, tak se snižovala pravděpodobnost toho, že ty peníze vyberou a utratí v daném roce a tím budou zvyšovat inflační tlaky. A druhý, a to byl ten pozitivní signál a pozitivní přínos do státního rozpočtu, je výnos daně z příjmu fyzických osob ze srážkové daně.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Tak my víc už času nemáme.
Alena SCHILLEROVÁ
Tak já musím říct poslední slovo. Ano, zeptejte se se občanů.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Jedna věta.
Alena SCHILLEROVÁ
Ano, bude to jedna věta. Na podzim, když se zaváděl Windfall tax, tak už úroky byly až na kosmetické změny ve stejné výši, jaké prostě zůstaly i nadále. Naopak se začaly snižovat na jaře roku 2023.
Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka
Děkuji vám oběma, že jste přišli do Událostí, komentářů.
Zbyněk STANJURA
Děkuji za pozvání.
Alena SCHILLEROVÁ
Děkuji za pozvání. Dobrou noc.