Ministr Stanjura hovořil v pořadu Interview ČT24 o jaderném tendru

Zdroj: ČT 24, 17. 7. 2024, Interview ČT24

Moderátor Martin Jonáš
Zakázka dosud nevídaných rozměrů, která promění mnohem víc než jen českou energetiku. Vláda rozhodla, že jaderné bloky v Česku bude stavět jihokorejská společnost KHNP. Čím její nabídka předstihla francouzského konkurenta? A jak stát ufinancuje projekt za stovky miliard korun? Zeptáme se ministra financí a místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury. Hezký večer.

Ministr financí Zbyněk Stanjura
Dobrý den.

Moderátor
Pane ministře, premiér Fiala řekl na tiskové konferenci, kde jste oznamovali toto zcela zásadní rozhodnutí, že korejská nabídka byla lepší než ta francouzská, vlastně ve všech parametrech, které se měřily v tomhle tendru, o kolik byla lepší?

Zbyněk Stanjura
To já myslím, že není důležité, o kolik, ale lepší byla. My jsme posuzovali ekonomickou výhodnost, to má několik parametrů, za prvé cena výstavby, velmi důležitý, možná rozhodující faktor, za kolik bude ta vyrobená megawatthodina z nových jaderných bloků. Současně jsme posuzovali způsob financování výstavby, jestli někdo požaduje zálohu anebo někdo nepožaduje zálohu. Taky jsme se dívali na obchodní podmínky, to znamená, jaké jsou garance, jaké jsou případné sankce, kdyby se nedodržely ty základní milníky, zejména časové. Ve všech těch parametrech byla ta nabídka prostě lepší.

Moderátor
Na druhou stranu, hodně se řešila i ta politická dimenze tendru, mluvilo se o tom, že Francie je evropská mocnost, která vlastně nabízela České republice i nějaký dlouhodobější plán na to, jak kooperovat s českým jaderným průmyslem, jaderným know how. Mohli jste vůbec tohle to brát v úvahu? Jestli se, já to řeknu úplně lidově, jestli se Paříž naštve nebo nenaštve, když tu zakázku nedostane?

Zbyněk Stanjura
Podle mě nemohli. My jsme ty politické důvody řešili ještě v minulém volebním období, kdy - díky tlaku tehdejších opozičních, dnes vládních stran - z toho tendru vypadlo Rusko a Čína, a pak ti ostatní tři uchazeči byli z demokratických zemí. Všechny prošli bezpečnostní kontrolou našich bezpečnostních složek, to znamená, teď už to měli v rukou jednotliví uchazeči a opravdu jsme posouvali pouze tu ekonomickou výhodnost. Já jsem řekl těch pět základních parametrů. A podle smlouvy, která je uzavřena mezi státem a investorem a byla uzavřena už v minulém volebním období, my jsme mohli vyloučit v rámci hodnocení některého z uchazečů z bezpečnostních důvodů a žádné takové bezpečnostní důvody prostě neexistují, takže ten paragraf jsme nemohli využít a taky jsme ho nevyužili.

Moderátor
Pojďme postupně k těm parametrům. A možná ten, který se velmi často zmiňuje v souvislosti skoro se všemi projekty jaderných elektráren v Evropě, tj. zpoždění a následné vícenáklady, které s tím vznikají. Michal Šnobr, mluvčí menšinových akcionářů společnosti ČEZ, k tomu píše: Ta cena, která se zmiňuje, která padla na tiskové konferenci, 200 miliard. Musíme to brát tak, jako když se uvádělo při stavbě jaderných bloků Hinkley Point ve Velké Británii, původně sedm miliard liber za jeden jaderný blok, aktuálně ta cena je na 23 miliardách. Michal Šnobr říká, to je realita, není vyhnutí. Není vyhnutí?

Zbyněk Stanjura
Myslím, že i v zadávací dokumentaci a v celém výběrovém řízení jsme zohlednili i mezinárodní zkušenosti. Když jsem mluvil o těch garancích a sankcích, tak samozřejmě, nedá se vyloučit dneska, že to bude přesně na konci roku 2036, nicméně jsou tam potom významné sankce, takže bude motivován ten vybraný uchazeč, aby své povinnosti a termíny splnil.

Moderátor
Jsou tam sankce, ale není to tak, že by Korejci platili všechno, co bude nad tento časový limit a tento finanční limit.

Zbyněk Stanjura
Ne, to není pravda. V té nabídce je ta cena konečná, nepřekročitelná.

Moderátor
200 miliard korun.

Zbyněk Stanjura
Ano, je to v eurech, my jsme to zhruba přepočítali podle stávajícího kurzu, přibližně 200 miliard korun na jeden blok.

Moderátor
A zároveň korejská společnost v dnešním tiskovém prohlášení říká, tohle je odhad české vlády, který je základem pro jednání o konečné smlouvě. Takže ono se zdá, jako by to Korejci tak úplně neviděli.

Zbyněk Stanjura
Já to vidím taky jako základ pro jednání, tu nabídku.

Moderátor
Ale chce jít ještě níž.

Zbyněk Stanjura
My se chceme hlavně soustředit na obchodní podmínky, na způsob financování, sankce, garance a všechny tyhle věci. Investor to velmi podrobně popsal v požadavcích na uchazeče, preferovaný uchazeč to splnil ze všech uchazečů nejlépe, ale že by to splnil úplně na 100 procent, to není pravda. Takže opravdu bude následovat zhruba devět měsíců vyjednávání, podle harmonogramu by ta smlouva měla být podepsána na konci prvního čtvrtletí příštího roku.

Moderátor
Ale to, že by si KHNP vyžádala a vynutila vyšší cenu, to prostě vylučujete?

Zbyněk Stanjura
To vylučuju, ta cena je závazná.

Moderátor
Ta cena je závazná, na druhou stranu, co v ní je všechno obsaženo? Vy jste mluvil v první řadě o přípravných pracích v průběhu příštích pěti let 80, až 80 miliard korun, to je v tom zahrnuto nebo to je extra výdaj?

Zbyněk Stanjura
Ne, to je v tom zahrnuto a je to odhad právě ze způsobu financování. Odhad, kolik bude stát příprava v letech 2025–2029. Ono se to bude postupně v těch letech zvedat. Například pro příští rok to jsou necelé tři miliardy korun.

Moderátor
A těch 200 miliard korun obsahuje vlastně jenom náklady, takzvaně overnight, tedy jako kdyby se to v dnešních cenách postavit, postavit přes noc. Co financování? To tam není.

Zbyněk Stanjura
Financování prvního nového bloku máme notifikováno, já myslím, že je to docela unikátní notifikace, že se nám povedlo notifikovat tu veřejnou pomoc, veřejnou podporu na 52 let, na 12 let výstavby, to znamená, my investorům půjčíme peníze, bezúročně, do spuštění nového bloku, na zhruba těch 12 let to bude bezúročně a poté, když začne ten nový blok vyrábět, tím pádem mít tržby a zisk, bude docházet ke splácení. A pak druhou částí té notifikace je vlastně, že pro zvýšení jistoty investora budeme vykupovat elektřinu za garantovanou cenu dalších 40 let, takže to máme 12+40, takže v rámci té notifikace pátého bloku v Dukovanech máme vyjednanou veřejnou podporu na příštích 52 let. Od ledna pracujeme na případné variantě, že by vláda rozhodla, jako rozhodla dneska, to znamená dva bloky, ty práce budou dokončeny nejpozději do konce letošního roku. Vycházíme z toho modelu notifikace pro první nový blok, ale nebude to úplná kopie.

Moderátor
K tomu se ještě dostaneme. Ale vy vlastně mluvíte o tom, jak to bude vypadat z hlediska financování, z hlediska investora, tedy společnosti EDU 2. Stát si na to přece bude muset buď půjčit nebo vydělávat.

Zbyněk Stanjura
Půjčit, protože máme deficitní rozpočty.

Moderátor
Takže bychom měli počítat s tím, že ta kapitálová obsluha bude něco stát a teď, kolik to bude?

Zbyněk Stanjura
Já jenom připomenu, že víme, jaké jsou deficity státního rozpočtu letos, 252 miliard, loni 288 za jeden jediný rok. Za ty dva roky 2023 a 2024 ten dluh, který udělal státní rozpočet, bude vyšší než cena obou bloků a těch 400 miliard bude rozloženo na příštích 15–18 let. Jenom chci připomenout, že loni kapitálové výdaje byly zhruba 210 miliard korun, tak kdybych řekl 200 miliard, že je roční průměr, tak v příštích pěti letech, to znamená, v té přípravné fázi, budou kapitálové výdaje státu přibližně jeden bilion korun a z toho zhruba 80–85 miliard bude směřovat na přípravné práce pro EDU 5 a EDU 6. Z toho je jasné, že tady nepotřebujeme řešit žádné mimořádné nástroje, nemusíme omezovat jiné investice, nemusíme omezovat jiné výdaje státu.

Moderátor
Dobře. Co potom? Na kolik se cena celková vyšplhá, když do toho započítáme i úvěry z toho, že si stát bude muset vypůjčit?

Zbyněk Stanjura
Ta smlouva, ta notifikace, je o tom, že poté, kdy ten úrok začne nabíhat, to znamená v okamžiku, kdy ten blok začne vydělávat, tak ten úrok musí být nejméně o 1 % vyšší, než za kolik si půjčuje stát. Dneska vám nikdo nepoví, za kolik si bude půjčovat stát. Byly roky, kdy to bylo za 0,5, pak byly roky, kdy to bylo za 4 %, teď je to pod 4 %. Je to ale nejlevnější způsob financování. A proč jsme k tomu přistoupili, aby byla co nejlevnější, co nejnižší ta výstupní cena vyrobené megawatthodiny elektřiny. Čím levnější máte financování, tím příznivější cena pro domácnosti, ale i pro český průmysl a všechny české podnikatele.

Moderátor
Má pravdu analytik Radim Dohnal, když říká, že ta celková cena za jeden blok, když se do toho započítá i financování, bude spíše 400 miliard než 200 miliard korun? Takže to může být i víc?

Zbyněk Stanjura
Já myslím, že věští z křišťálové koule. Podle mě to číslo nedává žádný smysl. Nikdo neví, jak se bude vyvíjet inflace v příštích 12 letech, nikdo neví, jaká bude cena energií od roku 2036. Nikdo nemůže říct, jestli ta cena bude mimořádně vysoká nebo ne, ta garantovaná cena výkupu, a bude to nakupovat státní obchodník. Stát nakoupí veškerou vyrobenou elektřinu. Tak znamená, že v některých případech bude i ten investor vracet státu. To není jako jednosměrná ulice, ale obousměrná. Mně to přijde velmi úsměvné, protože kdo si vzpomene v roce 2036, až se bude spouštět elektrárna, na odhad analytika v roce 2024? Já jsem taky v lednu četl, že to celé bude stát 2 až 3 biliony. Když si vzpomenete, podíváte se na články, které byly v únoru poté, co jsme rozhodli, že si chceme dát závazné nabídky na ty opce na další bloky. Myslím, že ta cena je dobrá, byla nejlepší z těch uchazečů. V této chvíli je jasné, že vyrobená cena už v cenách toho roku 2036 a dál - to znamená i při zohlednění předpokládané inflace za těch 12 a více let - bude nižší, než je dnešní cena na světových trzích. A to je podle mě dobrá zpráva.

Moderátor
Jaká je pravděpodobnost, že skutečně ta výkupní cena bude odpovídat ceně na evropském energetickém trhu v takhle dlouhém horizontu? Přece je pravděpodobnost, že ta cena v Evropě na energetických trzích se propadne níž, než bude ta výkupní cena z nových jaderných bloků, pak znamená, že každá kilowatthodina, kterou vykoupí státní obchodník z jaderných bloků, bude dotována z peněz daňových poplatníků.

Zbyněk Stanjura
To jsou dvě různé věci. Řekněme si, jak to je dneska. Cena 90, 94 eur za megawatthodinu, součástí té smlouvy, kterou podepíše investor na konci března, bude ta garantovaná cena, ta bude nižší než těch 90 eur. Připomínám, že loni, když jsme zastropovali ceny, tak byly zastropovány na 200 euro za megawatthodinu. Já to samozřejmě nemohu vyloučit, že za 12 let bude cena megawatthodiny 50 eur, ale nepovažuju to za pravděpodobné.

Moderátor
Mluvili jsme o té notifikaci pro druhý jaderný blok, která není uzavřená, kterou respektive nemáme od Evropské komise potvrzenou.

Zbyněk Stanjura
No, nemůžeme, protože dneska jsme teprve rozhodli, že budeme stavět dva bloky, takže nemůžeme ten den, kdy rozhodneme, nemůžeme mít notifikování.

Moderátor
Rozumím, ale jsme si jako Česká republika jistí, že jí skutečně dostaneme? Že Evropská komise na tohle kývne?

Zbyněk Stanjura
Jistí je asi příliš silný výraz, ale máme dobrou zkušenost s jistou notifikací na ten první blok, takže já věřím, že ji získáme.

Moderátor
Ale bude muset být odlišná oproti té, která je uzavřená, kterou máme povolenou na ten první blok.

Zbyněk Stanjura
Nemusí být odlišná, ale myslím si, že mírně odlišná bude. Záleží na nás.

Moderátor
Nemusí být odlišná? Já jenom budu citovat komentátora Pavla Párala, který říká: dceřiná společnost ČEZ více než jeden blok stavět nemůže. Vládě jinými slovy nezbude nic jiného, než odkoupit společnost EDU 2.

Zbyněk Stanjura
Já ten názor nezastávám, pro toho investora je velmi silným nástrojem vlastně ta smlouva mezi státem a investorem. Tak za prvé, půjčíme peníze bezúročně po celou dobu výstavby, to znamená na EDU 5 do roku 2036, na tom EDU 6, tam se předpokládá spuštění o rok až o dva později, takže do roku 2038 levnější peníze neseženete. Jeden investor bude mít jistotu 40 let, že to prodá tak, aby nejenom pokryl náklady na výstavbu, ale měl tam přiměřený zisk, já tam to riziko prostě nevidím.

Moderátor
Ty dva bloky může stavět společnost ČEZ v tom stavu, v jakém je teď. Je to dceřiná společnost ČEZu, která je obchodní společností většinově vlastněnou státem, takže není zapotřebí, aby stát do toho nějakým způsobem intervenoval, nemusí odkupovat EDU 2, tím méně vyplácet menšinové akcionáře ČEZu?

Zbyněk Stanjura
To jsou dvě různé věci, v té smlouvě, která byla uzavřena ještě v minulém volebním období, jsou okolnosti, za kterých stát musí vzít EDU 2. Například, že politickým rozhodnutím se zastaví v nějaké fázi, to je přípravy nebo už stavby, ta samotná stavba. A pak je logické, že když to budou politické důvody, že to stát odkoupí a pokryje ztráty, které z takového politického rozhodnutí vzniknou, tak to už je ošetřeno v té prováděcí smlouvě.

Moderátor
Ale z toho důvodu, že by EDU 2 byla prostě ve výsledku předluženou společností, pokud by si od státu půjčovala ve výsledku, no, teď mluvme tedy technicky o čtyř stech miliardách korun, to prostě není důvod k tomu, aby stát, respektive vy, abyste uvažoval o tom, že by stát měl odkupovat EDU 2?

Zbyněk Stanjura
Stát se to může. To já vůbec nevylučuju, ale není žádný důvod, abychom to dělali v nejbližší době.

Moderátor
Není to plánem pro tu notifikaci pro druhý jaderný blok? Kde tedy budou ty změny v té notifikaci oproti tomu prvnímu?

Zbyněk Stanjura
Není. Tak za prvé, součástí té nabídky jsou i nějaké nástroje, které by se na to financování mohly využít. Ty posoudíme, protože teď bude těch devět měsíců probíhat to jednání. A pak jsou ještě některé jiné nástroje, které naši experti na financování v této chvíli prověřují.

Moderátor
Jaroslav Míl, bývalý šéf ČEZu, prohlásil, že ta notifikace na ten první blok se nepovedla, protože Dukovany dvě nemají vytlačovat obnovitelné zdroje z energetického mixu, tak je to stanovené v tom dokumentu.

Zbyněk Stanjura
Ne, já myslím, že to není přesná interpretace. Ať mi někdo ukáže, jak jsem říkal, vyjednanou veřejnou podporu na příštích 52 let. Já to považuji za úspěch to vyjednávání.

Moderátor
Tohle to tam není? To, co říká pan Jaroslav Míl? To znamená, že bychom nemuseli omezovat provoz, anebo dokonce vypínat Dukovany dvě, v okamžiku, kdyby byla přemíra nabídky...

Zbyněk Stanjura
Takhle úplně přesně to není. Že potřebujeme zvýšit produkci z obnovitelných zdrojů je jasná věc. Myslím si, že ten energetický mix, který je pro Českou republiku vhodný a potřebný, je postaven na jádru a bude postaven na obnovitelných zdrojích, dneska my zrovna jeden kolega říkal, že vlastně končí dvěstěleté období, kdy energetika stála na uhlí, že pomalu končí a že tato zpráva o tom, jak chceme budovat jadernou energetiku, jaderné zdroje, to znamená bezemisní zdroje, je vlastně dobrá zpráva i pro budoucí generace.

Moderátor
A jde to dohromady? Budeme muset omezovat výrobu v jaderných elektrárnách kvůli obnovitelným zdrojům? Pro ekonomiku jaderných zdrojů je třeba, aby běžely prostě 24 hodin denně. Změní se tohle?

Zbyněk Stanjura
Já si myslím, že v zásadě se to nezmění. Nemohu vyloučit nějaké drobné změny, ale opravdu v červenci 2024 vést nějaké vášnivé polemiky, jak to bude přesně v provozu roku 2036 mi nepřijde produktivní, my se máme soustředit teď, ať uzavřeme dobrý smluvní vztah a pak, abychom se stali výjimkou v té historii stavby jaderných elektráren, že to zvládneme postavit v daném termínu a za předpokládané náklady.

Moderátor
Zároveň americká společnost Westinghouse nelenila, na dnešní oznámení české vlády reagovala s tím, že společnost KHNP neměla právo nabídnout České republice tohle technické řešení, protože se právě s Westinghousem soudí o licenčních podmínkách. Tohle pro vás není ohrožení smlouvy?

Zbyněk Stanjura
To není ohrožení ani překvapení. Myslím, že to je veřejně známá věc. Myslím, že mohu říct, že součástí nabídky toho preferovaného dodavatele je plná garance za to, že veškeré náklady, které by plynuly z výsledků těch sporů, by šly za tím preferovaným dodavatelem a ne na úkor českého státu nebo českého investora.

Moderátor
Proč se vlastně bude stavět primárně v Dukovanech, když tam není dostatek vody pro provoz dvou nových reaktorů?

Zbyněk Stanjura
Tak já nejsem odborník na jadernou energetiku, ale na tyto otázky, které zní mnoho let, je odpověď těch, kteří tomu skutečně rozumí, že se budou používat i nové, jiné metody chlazení a že nebude potřeba tolik vody. Já myslím, že to je opravdu odborná věc těch, kteří řeší to, tu technologii, to není věc politiků, aby obhajovali konkrétní technické řešení. Myslím, že to je věc známá a jsem si jistý, že ti, kteří ty nabídky hodnotili, to vzali v potaz. My jsme dostali dneska zajímavou informaci, jenom na tom hodnocení se podílelo více než 200 odborníků a když to spočítali, tak na tom hodnocení bylo 200 000 člověkohodin, to jsou tisíce stran a já nemám žádné pochybnosti o tom, že máme dobré experty, kteří to zhodnotili velmi kvalifikovaně.

Moderátor
Já jen jestli by to v tom Temelíně nebylo jednodušší, respektive nebylo by jednodušší začít tam, když tam ten prostor je, vody je dost?

Zbyněk Stanjura
Tak součástí dnešního rozhodnutí vlády, je, že budeme vydávat opci, závaznou opci, na další dva bloky v lokalitě Temelín, pro nás ideální, že by ta opce platila pět let, to znamená, že v průběhu pěti let by česká vláda mohla tu opci využít a postavit ty další dva bloky v Temelíně. Současně je samozřejmě varianta, že vláda tu opci nevyužije a může ten dvojblok v Temelíně případně svěřit i jinému dodavateli. A současně se zapojujeme jako Česká republika, chceme se zapojit velmi aktivně do vývoje a výroby těch malých modulárních reaktorů a de facto se spočítá, že první z nich by mohl být právě v lokalitě Temelín.

Moderátor
Když opět porovnáme ty dvě nabídky z francouzské a z korejské strany, jaký byl poměr zapojení českého průmyslu? Byla to zhruba ta stejná cifra okolo 60, 65 % objemu té zakázky?

Zbyněk Stanjura
Ne, nebyla. Já opravdu nejsem jako oprávněn k tomu, abych zmiňoval podrobnosti z nabídky z EdF, v nabídce toho preferovaného dodavatele je to 60 % podílu pro české firmy a to číslo prostě bylo vyšší než v druhé nabídce.

Moderátor
Jakou máme záruku, že korejská strana tuhle cifru dodrží?

Zbyněk Stanjura
Tak součástí té smlouvy, která se uzavře do konce března, bude i seznam subdodavatelů, které taky projdou bezpečností kontrolou, to znamená, naše bezpečnostní složky prověří i ty dodavatele, co je dodavatelský řetězec a to bude součástí. Takže budeme vědět, která firma má dělat kterou subdodávku a z toho ti odborníci ví, jak objemově významné to je. Takže to bude zasmluvněno do konce března. A nemohou bez souhlasu investora, bez souhlasu české vlády vyměnit ty subdodavatele, pokud budou nasmlouváni a oni musí být nasmlouváni do konce března.

Moderátor
No a je cílem to, že i budoucí projekty KHNP prostě budou s podílem českých výrobců? Ono se mluví o tom, že tady mohla být česká turbína použitá, bude používána i v těch dalších stavbách, které bude KHNP realizovat?

Zbyněk Stanjura
Tak je to samozřejmě naším cíle. Já si myslím, že ta spolupráce se nemá omezit pouze v uvozovkách pouze na dva jaderné bloky v České republice a budeme se snažit v rámci těch jednání prostě být úspěšní a být součástí takových typů reaktorů, s tím podílem českého průmyslu i mimo Českou republiku.

Moderátor
Ale zatím je to tak, že tohle KHNP slibuje? Nebo to teprve bude k jednání?

Zbyněk Stanjura
To je určitě teprve k jednání. Já jsem nebyl detailně u těch jednání, takže to nemohu vyloučit ani potvrdit, ale určitě je to v zájmu české vlády, aby taková jednání probíhala a možná už probíhají.

Moderátor
Když se podíváme na celkovou energetickou koncepci České republiky, o které vy jste zatím nejednali, respektive to jednání ještě není uzavřené. V každém případě předpokládám, že asi zůstane v platnosti to, že už do roku 2030, což je v podstatě z energetického hlediska za rohem, se má počet, respektive objem obnovitelných zdrojů v energetickém mixu zdvojnásobit, když tohle se sečte s tím objemem a finanční zátěží, kterou přinese pro státní rozpočet ten jaderný tendr, tak co to udělá s českými financemi?

Zbyněk Stanjura
Znovu. Odhadový náklad je 400 miliard za příštích 13 státních rozpočtů, třináctkrát 200 miliard tady bylo loni. Ono to poroste, ale kdybych to vzal, tak je to 2,6 bilionů normálních kapitolových výdajů a z toho říkáme, že 400 miliard půjde na ty dva jaderné bloky, takže když to porovnáme, tak jsme někde kolem 16, 17 % za tu dobu, takže ono to není tak, že to vynaložíme v jednom roce, to by byl opravdu velký problém.

Moderátor
Rozumím. Ale zjevně před Českou republiku jsou obrovské investice do energetiky, které se nebudou omezovat jen na jádro. Co to znamená? Budou se zvyšovat daně nutně?

Zbyněk Stanjura
Ne. To určitě není cesta, zvyšování daní.

Moderátor
Česká republika se více zadluží?

Zbyněk Stanjura
Ani to ne. Já si myslím, že máme mít ambici, abychom zůstali mezi těmi státy, kterým nějaké problémy kvůli vysokého zadlužení nehrozí. Před několika týdny zahájila Evropská komise disciplinární řízení se sedmi státy kvůli nadměrným schodkům. My jsme tomu unikli jenom díky tomu, že jsme schválili konsolidační balíček pro roky 24 a pro další roky. Dozvěděli jsme se před několika týdny, když Český statistický úřad revidoval výsledky české ekonomiky, že na konci loňského roku bylo to zadlužení České republiky zhruba 42,5 % vůči HDP, to znamená, že na tom nejsme vůbec špatně a nemělo by se na tom nic změnit. Na druhé straně, investice do klíčových strategických projektů se té ekonomice nakonec vrátí, takže my se nemůžeme dívat pouze na to, jestli v jednom nebo ve dvou letech by to náhodou nebylo vyšší zadlužení, musíme mít pohled, co to dá celé ekonomice a samozřejmě výstavba, tak velká investiční akce má velmi pozitivní dopad na hrubý domácí produkt a na celou českou ekonomiku. Takže ano, krátkodobě to může v některých letech znamenat mírné zhoršení výsledků, ale dlouhodobě se to České republice bezesporu vyplatí.

Moderátor
Naším hostem byl ministr financí Zbyněk Stanjura. Mockrát děkujeme.

Zbyněk Stanjura
Děkuji za pozvání.