Ministr Stanjura v pořadu ČT Události, komentáře k jadernému tendru

Zdroj: ČT, 31. 1. 2024, Události, komentáře

Moderátorka ČT
Dobrý večer, začínají Události, komentáře a detailní pohled na zásadní témata dne. Překvapení ve velké hře o dostavbu jaderných elektráren v Česku. Američané, kteří v pondělí získali zakázku na stíhačky F-35, reaktory v Dukovanech a Temelíně stavět nebudou. V tendru nejdražším v historii Česka pokračují Francouzi a Korejci. Jak silnou roli hrají politické zájmy? Potřebujeme hned čtyři obří reaktory za stovky miliard korun a přinese to lidem levnější elektřinu? Klíčové otázky pro klíčové hosty, ministra financí a 1. místopředsedu vládní ODS Zbyňka Stanjuru, a opozičního europoslance Ondřeje Knotka z hnutí ANO, oba vítám ve studiu.

Moderátorka ČT
Pane ministře, tak nejdřív nám, prosím, vysvětlete. Vypadli nebo nevypadli Američané z tendru?

Zbyněk Stanjura
Tendr končí, až když bude vybrán vítěz. To znamená, to máme ještě několik měsíců. Ale v této chvíli jsme požádali o to, aby z těch nezávazných nabídek na tři další bloky učinili závazné dva uchazeče, že ti splnili všechny podmínky, které byly kladeny na tu nabídku, kterou odevzdali na konci loňského roku.

Moderátorka ČT
A vás to překvapilo?

Zbyněk Stanjura
No, mě to překvapilo v zásadě nepříjemně, protože ty nabídky připravovaly velké týmy, desítek, stovek lidí. Ti uchazeči vedli konzultace s investorem a s českým státem takřka tři roky, ty nabídky mají desítky tisíc stran. Tak mě vlastně překvapilo, že jedna z nich nesplnila ty základní předpoklady.

Moderátorka ČT
Takže můžou se ještě, nebo nemůžou se vrátit Američané do hry?

Zbyněk Stanjura
V této chvíli je to hypotetická otázka.

Moderátorka ČT
Pane europoslanče, vás to překvapilo?

Ondřej Knotek
Můžu říct, že ano, i z toho důvodu, že samozřejmě čím je více potenciálních zájemců, tím je vždycky větší konkurenční prostředí. Takže je to možná trochu škoda, ale takový je život. Oni prostě nesplnili Američani jednu z těch podmínek, nedali ani jednu závaznou nabídku na ten jeden jakýkoliv reaktor a z tohohle důvodu prostě správně se s nima nemůže pokračovat dál, ale rozumím tomu tak, že pokud by se ještě v nějaké dohledné době třeba rozhodli to změnit, tak ty dveře otevřené mají, aspoň tak tomu rozumím.

Moderátorka ČT
Viděl jste všechny ty možné konspirace, které se kolem toho na sociálních sítích objevovaly? Jak to souvisí s F-16, jak to nesouvisí? Co Američané mají a nemají v kapse?

Ondřej Knotek
Já bych o tomto nechtěl spekulovat. Samozřejmě lidová tvořivost na internetu je a díky Bohu, díky Bohu teda za ní. Máme nadále dva kandidáty, jednoho evropského, jednoho tedy korejského, který ale staví hodně bloků, takže ať už by se šlo tou cestou té Evropy, protože Evropa chce stavět, dělat renesanci jádra, chce bejt lídr v těch technologiích, tak mělo by to výhodu tímto směrem. Na druhou stranu i ty Korejci jsou zase velmi zkušený dodavatel, takže prostě pro nás je důležité, abychom využili tu opci a měli co nejvíce rozpracovaných reaktorů, i vlastně když vláda hnutí ANO pracovala na tom tendru pro Dukovany, tak do té zadávací dokumentace dala právě tu opci, aby tam byla opce na ty další bloky. Takže už dva roky říkáme vládě, že na tom měla pracovat a jsme rádi, že na tom začala pracovat, a že Česká republika nakonec postaví čtyři velké a k tomu ještě několik malých reaktorů, protože souhlasím, co tam řekl pan kolega z SPD v úvodu, Česká republika bude potřebovat stabilní zdroj, který je jádro a Francie dneska má velmi nízkou emisní stopu, výrazně nižší než Německo, násobně nižší i kvůli tomu, že právě má hodně jaderné energie.

Moderátorka ČT
Pane ministře, pokračuje ještě vůbec ten tendr?

Zbyněk Stanjura
No samozřejmě, pokračuje.

Moderátorka ČT
Já se ptám proto, že třeba Michal Šnobr, minoritní akcionář ČEZu, dnes napsal na sociální síti X, že fakticky nepokračuje, že Korejci jsou do počtu, protože jsou dál ve sporu s Westinghouse, a že jsou tak ve hře vlastně jenom Francouzi.

Zbyněk Stanjura
No, já nemůžu říct obsah toho jednání, že jsme ve vyhrazeném režimu. Každá informace snižuje šanci na další vylepšení těch nabídek. Tak je to v zásadě v této chvíli pro členy vlády a těch, kteří dneska dali tu průběžnou zprávu o hodnocení nabídek, vlastně nevýhodná situace. Nicméně do poloviny dubna dostaneme ty nabídky, já předpokládám, že na přelomu května a června vláda bude rozhodovat a pak bezesporu jsme schopni veřejně říci ty základní parametry, které, které ty nabídky obsahují. Ten harmonogram se nemění, zůstává stejný, stejně poté, co vláda vybere toho nejvíce vhodného kandidáta, se ještě měsíce bude vyjednávat konečně znění té smlouvy mezi dodavatelem a investorem. Takže harmonogram jde dobře podle plánu a my věříme, že ten další krok přispěje k tomu, aby ty nabídky byly ještě kvalitnější, abychom byli schopni dodávat v požadované kvalitě, ale za dobrou cenu elektrickou energii v příštích desetiletích, protože všechny kvalifikované odhady předpokládají, že se bude zvyšovat spotřeba elektrické energie v České republice, a to je cesta, jak zůstat energeticky soběstační.

Moderátorka ČT
K tomu se určitě ještě dostaneme, ale já jsem se ptala kvůli tomu, že třeba EDF je státní, ptala jsem se kvůli tomu, co řekl pan vicepremiér Rakušan tento týden v Sokolově, byť potom to zestátnění ČEZu vlastně vzal zpátky. Mě zajímalo, jestli se přeřekl nebo prořekl?

Zbyněk Stanjura
Na to se musíte zeptat Víta Rakušana, ne mě.

Moderátorka ČT
Vy jste se ho na to neptal?

Zbyněk Stanjura
Tak já nebudu říkat soukromý rozhovor, který jsem měl. Já jsem rád, že to dementoval, já jsem to považoval za výrok, který určitě nebyl šťastný, ale tím, že ho dementoval, tak vlastně to uvedl na pravou míru a jestli to byl přeřek nebo něco jiného.

Moderátorka ČT
A zestátnění ČEZu je nebo není ve hře?

Zbyněk Stanjura
Nic takového na stole v této chvíli, v této chvíli není. O zestátnění ČEZu, nebo ovládnutí, nebo vykoupení se mluví minimálně od roku 2017, jak veřejně, tak neveřejně, takže to není žádná nová informace. Já ještě jsem jako opoziční poslanec viděl několik variant, jaké by mohlo být budoucí uspořádání ČEZu. Takže není to ani nový nápad, ale není v této chvíli nějak aktuální.

Moderátorka ČT
Pane europoslanče, pan prezident byl nedávno ve Francii, v Koreji nebyl, velvyslanec francouzský ten začal mluvit o čtyřech blocích, teď o tom mluví česká vláda. Máme v tom vědět souvislosti nebo ne?

Ondřej Knotek
To je otázka na pana prezidenta, ale já bych možná se vešel, ještě trošku navázal na pana ministra. Ono je naprosto důležité, pokud chceme stavět čtyři velké bloky, které budou mít nějakou x set miliardovou hodnotu a náklady, tak zkrátka ČEZ v současné formě asi nebude schopný takto postavit elektrárny. To znamená, tu elektrárnu postaví nějaký subjekt, který je výhradně vlastněn státem, protože jaderná energetika, jedna z nejvíce regulovaných a soukromý investor do toho toliko nepůjde. V podstatě my doporučujeme jít i tou francouzskou cestou během energetické krize. Emmanuel Macron využil té příležitosti, dokázal získat stoprocentní podíl v EDF a ty jaderné reaktory, které budou stavět ve Francii, budou stavět určitě snáz. Takže my musíme zajistit, aby ten ČEZ buďto byl stoprocentně ovládán státem, nebo nějaká jeho část, která bude zodpovědná za výstavbu toho jaderného bloku, aby byla pod státním vlivem, protože jinak bysme to měli těžší u Evropské komise, měli bysme to ve výsledku i dražší. Takže ta reforma je nezbytná. Za poslední dva roky, co je tady pan ministr ve vládě, tak ve sněmovně byly debatovány návrhy Lex ČEZ 1, Lex ČEZ 2. Dokonce odborníci nad tím kroutí, kroutí hlavou. Ty signály byly vyslány, že dojde k zestátnění ČEZu. Pak se dva roky nedělo nic. Mimo jiné ten Macron to zvládl za půl roku, jo, dobře, byli bysme třeba o trošku pomalejší, ale už to dávno mohlo být hotovo. Je to škoda, je to nevyužitá příležitost z té energetické krize a je to věc, na kterou je třeba se soustředit, protože pak se tady můžeme bavit o čtyřech blocích, ale pokud tu změnu neuděláme, tak to nepostavíme.

Zbyněk Stanjura
To je pořád dokola. Vy jste vládli osm let, co jste udělali? Soustředili jste se na to, aby tam mohli být Rusové a Číňané, tam jsme ztratili měsíce a roky. Pořád jste usilovali, pořád jste vysvětlovali, jak je to skvělé. Když nabídku dá i Rosatom a čínská firma, tam jsme ztráceli měsíce a léta. Když je to tak výborný nápad, proč jste to neudělali za těch osm let? Neudělali jste v tom vůbec nic. Ani co se týče akciového podílu státu v ČEZu, ani to, že byste ten tendr urychlili. Ten tendr jsme nevypsali my velmi rychle, na rozdíl od vás. Nebýt tlaku tehdejší opozice, dnešní koalice, tak jsme měli pak hlavu, nevím, jak bychom to řešili, kdybychom v té zakázce měli dneska Rusko a Čínu. Takže jako nevím, takové knížecí rady, mohli jste to udělat dávno. Neudělali jste a to. A teď nás ještě kritizujete za to, že se to dřív nestihlo. Já to vlastně vůbec nechápu.

Ondřej Knotek
No, za té krize se to hodilo. Jestli můžu, krátce zareaguju. Pane ministře, opět jste to zase prostě popletl? Bylo to hnutí ANO, které vyřadilo Rosatom z toho tendru. Vy jste to popletl, protože hnutí ANO vyřadilo, ta vláda hnutí ANO vyřadila Rosatom z toho tendru, vy jste byl před, já nevím, 10 lety ve vládě, před 12 lety ve vládě, která nechala Rosatom dojít až do finále Temelína a ptal jste se, co jsme dělali. No, získali jsme lithium, po vás jsme opravili OKD. Takže tam byly projekty, na který jsme se soustředili a připravili jsme ty Dukovany.

Zbyněk Stanjura
Ne, nic jste nepřipravili. Já se omlouvám. Tendr spustila naše vláda. Vy jste vládli osm let, situace před útokem a před zabráním Krymu mezinárodně byla úplně jiná, to bylo před rokem 2014, to jste zamlčel. Nebýt, nebýt Vrbětic a tehdejšího tlaku nás jako v opozici, tak jste tam ty Rusy a Číňany měli. Já jsem rád, že jste nakonec tomu tlaku podlehli, a že jste ty Rusy a Číňany vyřadili. A dneska se ukazuje, jak to byl prozíravý krok.

Moderátorka ČT
Promiňte, teď tedy ve hře zestátnění ČEZu není dobře, o tom jsme se tady bavili, ale co bude do budoucna? To ve hře je.

Zbyněk Stanjura
Tak já nevím, co budou dělat budoucí vlády za 8, 10, 12, 14, 16 let, to se těžko odpovídá. Já se vystříhávám výroku v tomto směru, protože je to společnost kótovaná na burze, každý takový výrok může být cenotvorný, neustále rok a půl odpovídám vlastně stejně na dotazy novinářů. Prostě člověk musí být v tomhle tom opatrný. Není to firma ledajaká, není stoprocentně ovládána státem, je kotována na burze a máme dodržovat pravidla vystříhat se cenotvorných výroků. A já dneska určitě žádný cenotvorný výrok nepronesu.

Moderátorka ČT
Pane europoslanče, jakou roli v tom všem hraje geopolitika? Teď máme vlastně Korejce a Francouze, koho potřebujeme víc? Hraje tohle roli tahle otázka?

Ondřej Knotek
Asi je v zájmu státu, aby se vláda zabývala. Jak říkám, máme tady evropský projekt, byl tady projekt americký, který teda v tuto chvíli je pozastaven, do toho z druhé strany planety korejský, roli to hraje i třeba z nějaké logické otázky dodavatelských řetězců, tak ta větší vzdálenost může na první pohled působit, působit jako problém, ale zároveň je tam zase ta velká zkušenost té firmy. Takže já třeba teď vidím z pohledu, když bychom si řekli, že chceme, aby ta Evropa byla silná, jo, Evropa ztrácí konkurenceschopnost, mohli bychom se o tom bavit dlouho proč, tak pokud se stane skutečně Evropa velmistrem v oblasti, v oblasti jaderných technologií, tak to určitě pomůže a tomu by zase nahrávala třeba ta cesta francouzská. Takže vláda se tím určitě zabývá. A jenom opravdu krátce, nechci se vracet, jednou větou. Ano, vy jste skutečně stiskli to tlačítko toho tendru tři měsíce poté, co jste vstoupili do vlády, protože 3-4 roky se na tom pracovalo, jinak by to znamenalo, že jste za tři měsíce připravili úplně všechno, včetně investičního modelu, dopadových studií, životní prostředí, jednání s Evropskou komisí. Takže, prosím vás, neříkejte to, vy jste to dostali v mašličkách, to je v pořádku.

Zbyněk Stanjura
Takový výraz vašeho Karla Havlíčka v mašličkách, neměli jste odvahu, neměli jste odvahu to spustit.

Moderátorka ČT
Pane ministře, jak vy vnímáte tuhle debatu o tom, koho víc potřebujeme - nepotřebujeme. Korea nebo Francie by byl váš favorit osobní?

Zbyněk Stanjura
Klíčové bude cena, záruky, platební modely, kvalita dodávky. Podle mě ty geopolitické vlivy mohou vstoupit v rozhodování, když budete mít dvě srovnatelné nabídky, ale pokud ekonomicky jedna bude mnohem výhodnější než druhá, tak je přece logické, že si vybereme tu ekonomicky mnohem výhodnější nabídku. Ten postup, který jsme zvolili, podle mě může přispět k tomu, že ty stávající nabídky budou vylepšeny jak cenově, tak třeba smluvními podmínkami a podobně. Samozřejmě, pokud ty nabídky budou velice srovnatelné, velice vyrovnané, tak by bylo vlastně nepoctivé říkat, že tam nemůžou hrát třeba i ty geopolitické úvahy. Ale klíčové je, aby tam byla garantována cena, kvalita, termín, dobré smluvní podmínky, dobré… aby tam byly milníky, za které budeme platit, aby tam bylo co nejmenší předfinancování bez toho, že by něco bylo splněno. To bude hrát klíčovou roli.

Moderátorka ČT
A při srovnatelných podmínkách tedy Francie?

Zbyněk Stanjura
Ne, to jsem říkal, že to pak budeme. Když budou srovnatelné nabídky, tak to budeme, tak to budeme srovnávat. Myslím si, že v této chvíli je naším zájmem, aby ti uchazeči se snažili podat co nejlepší nabídku tak, abychom měli z čeho vybrat, aby ta nabídka byla výhodná pro Českou republiku, a to znamená i pro domácnosti a naše firmy, které budou tu elektrickou energii nakupovat v příštích desetiletích.

Moderátorka ČT
Tady se bavíme o obrovských částkách. Pan Míl, bývalý šéf ČEZu, zmocněnec pro jádro, mluvil o tom dnes v interview ČT24, že je to vlastně riskantní investovat do takhle obrovského projektu za takové peníze v momentě, kdy ty technologie jdou natolik dopředu? Vy to nevidíte jako riskantní krok?

Zbyněk Stanjura
No, určitě to není krok, který můžete udělat bez odvahy a určitě to není krok a projekt, který nemá svá rizika. To určitě nechci podceňovat, říkat, že to je nějaká standardní jednoduchá zakázka, to určitě není. Ale my jsme od toho, abychom ta rizika vyhodnocovali, současně aby v tom jednání jsme ta rizika zmenšovali, abychom to podchytili co nejlépe ve smluvním vztahu. To je všechno pravda. My současně jsme velmi aktivní jako Česká republika ve vývoji těch malých modulárních reaktorů, snažíme se o to, abychom se na tom vývoji...

Moderátorka ČT
Nezavíráme si tímto cestu takhle?

Zbyněk Stanjura
Ne. Je třeba říct, ti, kteří se tomu nevěnují úplně podrobně, když si říkají malé modulární zdroje, tak ten jejich výkon odpovídá třeba těm stávajícím blokům v Dukovanech, to není jako představa, že to jsou úplně malé, co se týče budoucího výkonu.

Moderátorka ČT
A proč teda nejdeme rovnou touhle cestou?

Zbyněk Stanjura
No protože žádný malý modulární reaktor ještě není v provozu.

Moderátorka ČT
A jsou potřeba čtyři velké reaktory tady v tuto chvíli, protože ty technologie, a znovu to říkám, jdou nějakým způsobem dopředu?

Zbyněk Stanjura
My jsme dneska naznačili na té tiskové konferenci, že z hlediska ekonomického má logiku postavit nejdřív dva reaktory v jedné lokalitě a pak v druhé. Tím získáme nějaký čas jako Česká republika na rozhodování. Uvidíme, jaký ten vývoj těch modulárních reaktorů bude a my se na tom chceme aktivně podílet jako Česká republika a činíme v tom mnoho kroků. Takže uvidíme, sledujeme ten vývoj, chceme být součástí toho vývoje, jsou to výrazně modernizační projekty pro českou ekonomiku, v každém případě, a to můžu říct už z těch předběžných nabídek, bude tam významný podíl zapojení českého průmyslu a českých firem, ať vybereme toho či onoho dodavatele, to je součástí těch nabídek, aniž bych musel říkat podrobnosti a uvidíme za ty 3-4 měsíce, pak budeme schopni komentovat i vlastně ty konkrétní parametry, konkrétní ceny.

Moderátorka ČT
Konkrétní ceny, teď se tady bavíme o nekonkrétních cenách, ale mluví se o částkách 400 miliard za jeden reaktor nebo v součtu skoro dva biliony korun. To si myslíte, že na to budeme mít?

Zbyněk Stanjura
Já ty částky nechci komentovat, ale určitě přivítám, když se tady potkáme za čtyři měsíce a tu realitu porovnáme s těmito, s těmito odhady, abychom řekli, kdo se z těch, kteří odhadují ceny, aspoň přiblížil realitě a kdo ne. Já v této chvíli v zájmu České republiky, my přece nemůžeme říkat jednotlivým uchazečům, jak jsou na tom dneska, oni znají jenom tu svoji nabídku a podle mě pochopili, že ji musí vylepšit. Jakékoliv číslo, které řeknu, může způsobit, že ta nabídka nebude tak výhodná, jak by výhodná být mohla. Takže já myslím, že máme být trpěliví, že se nám to vyplatí jako České republice a uvidíme, jaký bude výsledek. Opravdu ty 3-4 měsíce, a pak můžeme porovnat ty odhady. Říkám, pak se ještě bude vyjednávat dlouhé měsíce ten konkrétní smluvní vztah. A tam zase bude naším cílem, aby ty podmínky byly co nejlepší pro investora, aby tam případně byly vysoké sankce, kdyby se stalo, že se něco prodlužuje a podobně. Tak v zájmu dobrého výsledku v této chvíli víc říci nemůžeme. A já myslím, že to většina lidí chápe.

Moderátorka ČT
Pane europoslanče, cena versus čtyři velké reaktory versus technologický pokrok, modulární reaktory. Vyplatí se nám to nakonec?

Ondřej Knotek
Jednoznačně ta koncepce, která teďka je na stole, ta dlouhodobá energetická počítá s tím, že kromě těch čtyřech až pěti velkých reaktorů Česká republika bude mít k tomu ještě 6–7 těch menších reaktorů, možná i výrazně menšího výkonu a třeba i v oblasti teplárenství pro průmysl. Takže pro nás je to jediné řešení, protože i když budeme, řekněme, snižovat spotřebu, tak stejně poptávka poroste, když budeme investovat do obnovitelných zdrojů, tak pořád v té rovnici a v té bilanci budeme potřebovat nějaký stabilní zdroj. Pokud připustíme teda tu filozofii, že jednoho dne opustíme fosilní zdroje, tak budeme potřebovat jadernou energii anebo výrazně víc obnovitelných zdrojů, který potřebují zase nějaký stabilizátor, protože prostě fungují jenom někdy. Takže ta vaše otázka správná, můžeme si to dovolit, budeme na to mít, budeme muset mít na ty zdroje energie a tyto reaktory jsou jistotou, že tady bude dostatečný výkon právě v době, kdy budou finišovat třeba ty pokročilejší malý reaktory. Takže skutečně smysl to dává. A zároveň k tomu financování, proto jsme chtěli, aby vlastně ČEZ poté, co jsme získali lithium zpátky do českých rukou, aby i na té Gigafactory, to znamená té výrobě a pak třeba i recyklaci baterií, aby se podílel ČEZ, který je právě třeba ideálně stoprocentně vlastněn státem. Protože z těch 8000 miliard korun, které v tom byznysu jsou, by pak určitě pár desítek, stovek miliard korun mohlo jít právě formou příjmů ČEZu na financování těch jaderných elektráren. Takže proto vlastně ve výsledku jsme byli možná trochu rádi, že nedopadla ta jednání s Volkswagenem, kdy vlastně tato vláda chtěla dát Gigafactory...

Moderátorka ČT
Jak se to projeví v peněženkách Čechů, bude elektřina levnější, pane ministře?

Zbyněk Stanjura
Tak levnější nebude. To je třeba říct. Bavíme se o letech 2035 a dál, to znamená, nemělo by to být procentuálně tak vysoký výdaj domácností či firem. My právě směřujeme k tomu, aby ta výroba elektrické energie byla konkurenceschopná v rámci Evropy. Víme, že ten jaderný program nepřipravuje pouze Česká republika, tradiční jaderné země jako, jako Francie, ale i země, které zatím to jádro neměly. Takže my jsme, a já myslím, že to je dobře, že jsme hrdým členem té jaderné aliance, která vznikla, jejímž členy dneska jsou země jako Spojené státy, Japonsko, Korea, Francie, Česká republika, Belgie. Je evidentní, že probíhá renesance jaderné energie a my máme tu výhodu, že máme zkušenost v tomto průmyslu, že máme zkušené a kvalitní lidi a dobrá soutěž nám umožní tuto zkušenost, tuto naši výhodu před těmi, kteří teprve budou spouštět jaderné programy ve svých zemích, abychom ji uplatnili, abychom měli dostatek kapacit. To znamená, abychom vyráběli dostatek elektrické energie, ale současně za cenu, která bude konkurenceschopná minimálně v rámci Evropy.

Moderátorka ČT
Pane europoslanče, vy byste si vsadil na rok 2036?

Ondřej Knotek
Ano. Řekl jsem to tady před dvěma měsíci a ano, věřím, že se to dostaví, protože skutečně těch států je tedy výrazně víc, a to, co tady řekl pan ministr, je strašně důležitý a souvisí to i s tím, že jste se ptala. Má to smysl stavět? Má, protože pokud bysme si udělali tu pauzu nějakou, tak nám ty odborníci vlastně odejdou do penzí, a proto teďka i vlastně stát má skupinu, která se zabývá tím, jak vzdělávat více lidi v oblasti jaderné energetiky, abychom prostě měli ty experty a právě tyto projekty díky tomu, že je budeme mít, tak nám umožní, abychom tu kontinuitu té naší vzdělanosti v této oblasti udrželi.

Zbyněk Stanjura
Já mám jenom poslední poznámku, máme ještě jednu velkou výhodu. Otázka jaderné energie není předmětem politického souboje. Je tady široká shoda v minulém i v tomto volebním období a je taky podpora veřejnosti pro tento druh energie a těchto elektráren. To je jako nesmírná výhoda České republiky. Proto potřebujeme jako dobře udělat to výběrové řízení, protože ta podpora je jedním z dobrých předpokladů nebo z klíčových předpokladů k tomu, abychom úspěšně vystavili ty bloky, ať už to budou ty klasické velké bloky nebo případně ty malé modulární, ale malé skutečně v uvozovkách, že oni budou mít tu výrobní kapacitu jako stávající bloky v Dukovanech.

Moderátorka ČT
Děkuji oběma a přeji hezký večer.