Náměstek ministra financí Mora Marek hostem Otázek Václava Moravce

Zdroj: ČT 24,  28.01.2024 
Otázky Václava Moravce – od min. 24:44

Václav Moravec, moderátor ČT
Ostrov koruny v Evropské unii. Diskuze viceguvernérky centrální banky Evy Zamrazilové a náměstka ministra financí Marka Mory. Ještě jednou hezké nedělní odpoledne vám všem divákům zpravodajské Čtyřiadvacítky, stále jste v jedinečném prostoru pro diskuzi. 
Ani po 20 letech členství v Evropské unii se v České republice neplatí eurem. V nejbližší době se to nejspíš nezmění, a to přesto, že část vládní koalice chce, aby Česká republika usilovala o vstup do systému směnných kurzů RM2 a částečně tak navázala českou korunu na euro. Diskuzi o téměř zapomenuté společné evropské měně aktuálně rozpoutal novoroční projev prezidenta Petra Pavla, který k přípravám na přijetí eura vyzval. Premiér Petr Fiala ale tento týden zopakoval, že s ničím takovým do konce volebního období nepočítá.

Petr Fiala, premiér, předseda strany /ODS/
Předpokládám, že pokud budeme plnit maastrichtská kritéria, tak další vláda po příštích volbách už může přemýšlet nad tím, jestli si dá euro jako cíl, nebo půjdeme jinou cestou.

Václav Moravec, moderátor ČT
Česká republika nejspíš letos splní tři ze čtyř kritérií pro přijetí eura, přiměřenou inflaci, míru úroků i zadlužení.

Martin JAHN, člen představenstva za oblast prodeje a marketingu společnosti Škoda Auto
Myslím si, že my máme na to, abychom v nejbližší době plnili maastrichtská kritéria, vstoupili do RME a zahájili proces přijímání eura.

Václav Moravec, moderátor ČT
Přesto vláda zatím nejmenovala a zdá se, že ani jmenovat nehodlá, nového národního koordinátora pro vstup do eurozóny. Posledním koordinátorem pro zavedení eura byl do roku 2017 bývalý viceguvernér České národní banky Oldřich Dědek, ten by s přípravami na přijetí eura neotálel.

Oldřich Dědek, bývalý viceguvernér ČNB
Já bych jako se moc neohlížel na současnou situaci, těžkou situaci, která postupně odeznívá, ale díval bych se do budoucna, že od toho jsou prognózy, aby nám řekli, jaká bude kondice České republiky, dejme tomu, ode dneška za dva, za tři roky a pokud by byla dobrá, potom se sejdou ty dnešní přípravy, které se mohou realizovat za 2, 3 roky, a to spadne do toho příznivého období.

Václav Moravec, moderátor ČT
Společný materiál České národní banky a Ministerstva financí, který každoročně vyhodnocuje připravenost České republiky na přijetí jednotné evropské měny, by měl Fialův kabinet projednat během příštích několika týdnů. Podle místopředsedy občanských demokratů, ministra dopravy Martina Kupky, vláda obsazení pozice národního koordinátora pro euro zatím nejednala, řekl to minulý týden v otázkách. Našimi dalšími hosty jsou viceguvernérka České národní banky, bývalá předsedkyně národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Vítejte po čase v Otázkách, hezké nedělní odpoledne.

Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky
Dobré poledne. Děkuji za pozvání.

Václav Moravec, moderátor ČT
A děkuji, že mé pozvání přijal i náměstek ministra financí České republiky, bývalý viceguvernér České národní banky Marek Mora. I vám přeji hezké nedělní odpoledne, vítejte.

Marek MORA, náměstek ministra financí 
Dobrý den.

Václav Moravec, moderátor ČT
Chybí vám jako člověku z ministerstva financí, protože národní koordinátor pro přijetí eura byl pod ministerstvem financí a nejdéle 10 let zastával tu pozici váš bývalý kolega, viceguvernér centrální banky Oldřich Dědek, chybí vám naplnění, obsazení této pozice?

Marek MORA, náměstek ministra financí 
Mně osobně naplnění, obsazení této pozice, jak to nazýváte, nechybí, ale pokud by teďka ta koaliční jednání vedla k tomu, že by se ta pozice měla znovu obsadit, tak si dovedu představit, že by to mohlo být součástí kompromisu. Ale asi by si musela koalice vyjasnit, co by ten národní koordinátor měl dělat, protože ve všech zemích, kde fungoval, pokud já vím, tak to skutečně byl koordinátor pro vstup do eura, to znamená, že koordinoval všechny ty praktické a legislativní kroky, aby se do eurozóny vstoupit mohlo, a to se vlastně odehrávalo v situacích, kdy ta daná země rozhodla, že to euro přijme. Ale my vlastně nevíme, jestli rozhodneme teď, že chceme přijmout euro, tak ani nevím, jestli by mělo smysl takového koordinátora mít.

Václav Moravec, moderátor ČT
Ale kupříkladu, že vstoupím do vaší řeči, Svaz průmyslu a dopravy tlačí na to, že i ta věcná debata, pokud by byla autorita, jakou byl kupříkladu Oldřich Dědek, který také pracoval v centrální bance, a vy oba jste působili nebo působíte v centrální bance, že by to věcnosti té diskuze týkající se přijetí nebo nepřijetí eura pomohlo?

Marek MORA, náměstek ministra financí 
Tak to jsou podle mě dvě odlišné věci, jedna věc je to praktické naplňování té přípravy, koordinace praktických legislativních kroků, co všechno, jaké zákony by se musely změnit. Ono možná bychom si takovou prověrku měli udělat i před tím vstupem do toho RM2, takže v rámci toho by to možná dávalo smysl, ale úplně jiná debata pro mě je taková, jak vy říkáte, moderátor takové věcnosti té debaty, to nevím, jestli nějaký nepolitický koordinátor může dělat, a navíc bych si myslel, nechci tady zbytečně být jedovatý na svého ex kolegu Oldřicha Dědka, ale proč jste to teda nedělo těch 10 let, co on v té funkci byl? Proč se už tehdy nevyselektovala ta hlavní důležitá nosná témata, a neřeklo se tohle, tomu se věnovat nebudeme, to jsou vyloženě nesmysly a nebyla na tom nějaká větší celospolečenská shoda, protože dneska vlastně celá ta argumentace nebo ty argumenty nebo debata kolem eura je částečně velmi zmatená, myslím si, že obě strany používají někdy velice zavádějící argumenty.

Václav MORAVEC, moderátor
Odpověď Evy Zamrazilové, nechybí vám to, že nemáme naplněnu pozici národního koordinátora pro euro, po čemž volá, volají kupříkladu zaměstnavatelé, ale zároveň i část koaličních nebo většina koaličních stran.

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka ČNB, bývalá předsedkyně Národní rozpočtové rady
Já myslím, že Marek to vystihl velmi dobře, myslím si, že řekl úplně všechno podstatné. Určitě nelze říci, že by tady ta pozice vysloveně chyběla, ale co je důležité říci, je to, že pokud tady není datum vstupu do eura, tak nevím, jestli má smysl obsazovat tu pozici, to je věc číslo jedna. A další věc je, že k tomu případnému stanovení data vstupu k přijetí eura do eurozóny by musela být širší politická shoda, bez té to prostě nedává smysl, protože ten proces je dlouhodobý, náročný, často slyšíme o tom vstupu do režimu směnných kurzů, ERM II jako v podstatě o automatické věci, ale i to je vážný krok s řadou podmínek, které by musely být splněny legislativně a tady vám přichází na řadu parlament, který ty změny neodsouhlasí bez toho, aniž by byla širší politická shoda nebo široká politická shoda. A není nic horšího, než nějaký krok vyhlásit, k něčemu se přihlásit s tím, že v tom našem volebním systému je potom vysoká pravděpodobnost, že to o 2 roky později někdo zarazí, protože ten vstup do té eurozóny by určitě nešel stihnout za jedno volební období, protože minimálně 2 roky by trvala jenom ta samotná příprava pro ten vstup do toho režimu měnových kurzů. A v momentě, kdy jste v tom režimu, tak byste tam měl být co nejkratší dobu, úplně to nejhorší, co by se nám mohlo stát, že bychom se do tohoto režimu, do toho mechanismu, dostali a poté by nějaká nová politická reprezentace ten proces zastavila. Každý politický obrat může vlastně znamenat pozvánku pro spekulanty s českou měnou.

Václav MORAVEC, moderátor
On debatu, politickou debatu o vstupu České republiky do eurozóny znovu odstartoval v lednu prezident republiky, který ji zmínil v souvislosti s 20. výročím vstupu země do Evropské unie, protože jsme se v přístupových dohodách zavázali k tomu, že euro přijmeme. Když se podíváme na mapu Evropy, tak jednotnou evropskou měnu používá 20 ze 27 členských zemí Evropské unie, vidíte, že zakládajícími členy eurozóny jsou Belgie, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, později k euru přistoupily Řecko, Slovinsko, Kypr, Malta, Slovensko, pobaltské státy a naposledy vloni Chorvatsko, eurem jako vlastní měnou teď platí 350 000 000 občanů Evropské unie. Z vašeho pohledu jako ekonomů je těžké asi hledat shodu v politice, když není ani mezi ekonomy, co vám na té argumentaci o přijetí jednotné evropské měny a jejího vlivu na tuzemskou ekonomiku, protože od ledna slýcháváme ty argumenty, že kdybychom byli v jednotné evropské měně, nedržíme se tak dlouho s vysokou inflací v České republice. Podniky a zástupci podnikatelů říkají vysoké úrokové sazby, vysoká inflace drtí tuzemskou ekonomiku, kdybychom byli v eurozóně, jsme na tom líp. Z těch ekonomických pohledů, v čem vám debata o euru přijde divná v České republice, když budu diplomatický. Eva Zamrazilová. 

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka ČNB, bývalá předsedkyně Národní rozpočtové rady
Dobře. Takže například často se říká, že v momentě, kdybychom měli jednotnou měnu, potom by podniky získaly peníze, kterými se musí vlastně hedgovat proti kurzovému riziku.

Václav MORAVEC, moderátor
Zajišťovat, česky řečeno.

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka ČNB, bývalá předsedkyně Národní rozpočtové rady
Zajišťovat. A jenomže tyto peníze dnes získávají vlastně banky, takže ty peníze by se jenom přesunuly, přesunuly z té škatulky bank do té škatulky těch nefinančních podniků a pro ekonomiku jako celek by to vůbec žádné plus nebylo. Můžete mi říci ano, ale banky odlévají své zisky do zahraničí. A já vám na to můžu říci, ano, většina exportérů, 85 % jsou firmy pod zahraniční kontrolou, které rovněž odlévají zisky do zahraničí, takže z tohoto úhlu pohledu nula od nuly pojde. Ty argumenty by se skutečně měly probírat, probírat poctivě a mělo by se říci, co všechno by bylo třeba hlavně pro ten vstup do té eurozóny udělat. A podle mě už jsem říkala, že minimální podmínkou je ta politická shoda tak, aby ten delší pobyt v ERM II nenarušoval, nenarušoval, nenarušoval prostě stabilitu české koruny. A druhá věc, která si myslím, je plnění těch podmínek, které nám vlastně Evropská komise neustále posílá v těch hodnotících zprávách nejrůznější doporučení, což jsou vlastně naše domácí úkoly pro to, abychom mohli dobře fungovat v eurozóně, ony jsou to často smysluplné rady vlastně i pro ten nový růstový model české ekonomiky, takže minimálně tam zaznívá absolutní nutnost stabilizace veřejných financí, protože tady vidíme, že i při té, i pokud by reforma Mariana Jurečky, která bude brzy představena, i při té reformě bychom maastrichtské kritérium prorazili někde, dejme tomu, nejpozději do 10 let, a to maastrichtské kritérium veřejného dluhu by prostě mělo být dlouhodobě udržitelnou záležitostí.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale krátkodobě my to splníme, když se podíváme na ta konvergenční kritéria známá jako maastrichtská kritéria... Tak rozpočtová kritéria stanoví maximální výši schodku státního rozpočtu a veřejného dluhu, to splníme letos, měnová kritéria týkající se inflace, výše úrokových sazeb a stability měnového kurzu asi také letos splníme.

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka ČNB, bývalá předsedkyně Národní rozpočtové rady
Stabilita měnového kurzu se nedá hodnotit bez toho, aniž bychom byli v tom mechanismu těch směnných kurzů, pokud by se to hodnotilo zpětně, což by byl naprosto ideální stav, to si myslím, nevím, jestli by se nějaká taková věc dala vyjednat v tom období konzultací vlastně před tím samotném vstupem do toho systému ERM II, ale bylo by to ideální, kdyby se to kritérium mohlo hodnotit zpětně, protože naše vlastně ekonomika už je natolik vyspělá, že bez nějakých otřesů, jakými je válka na Ukrajině nebo covid, tak si myslím, že prostě to kritérium by splňovala velmi hladce a bylo by nejlépe, kdyby se dalo hodnotit zpětně, ale ještě zpět k těm podmínkám, ta stabilita těch veřejných financí musí být dlouhodobá na desítky let dopředu a ne jenom do roku 2032 nebo 33, kdybychom slavně přijali euro.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale to asi není možné zajistit na desítky...

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka ČNB, bývalá předsedkyně Národní rozpočtové rady
Já myslím, že je to možné, kdyby se zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti povýšil na zákon ústavní, pak si myslím, že by ta šance byla vyšší.

Václav MORAVEC, moderátor
Odpověď Marka Mory. Souhlasíte s tím, že byste povyšoval zákon o rozpočtové odpovědnosti?

Marek MORA, náměstek ministra financí 
Na tuhle konkrétní otázku, ano, to já bych povýšil taky na ústavní zákon, ale to je samozřejmě v českých velký problém, ale v zásadě, pokud vy jste říkal, co je na té debatě české nejdivnější, tak možná divné je i to, do jaké míry a s jakou intenzitou my to tady vedeme tu debatu, myslím si, že v takové intenzitě se to v těch ostatních zemích, které to euro přijímaly, asi ta debata nevedla, pokud je mi známo, ale teďka se tady nebudu věnovat těm jednotlivým nejdivnějším argumentům, ale v souhrnu bych řekl, že je potřeba si uvědomit, že euro nás jaksi ekonomicky nespasí, ono nás neposune do nějaký vyšší ekonomické ligy, ale zároveň nám ani nijak výrazně neublíží.

Václav MORAVEC, moderátor
Když se podíváte na tu diskuzi týkající se kupříkladu inflace, vývoje inflace, můžeme se podívat opět na mapu Evropy v České republice a v eurozóně. V České republice byla předloni v lednu inflace pod 10 %, po celý rok 2022 už byla dvouciferná, převážně nad 15 %. V září dokonce dosáhla meziročně 18 %. Loni se postupně ten růst zpomaloval, pod 10 % klesla meziroční inflace loni v červnu, na konci loňského roku meziročně ceny klesly o 6,9 %. Inflace v eurozóně jako celku, tady máme ten modrý, modrou část grafu, která to kopíruje, pod 7 % loni v březnu, v říjnu už klesl meziročně na 2,9 %, na stejné hodnotě byla inflace v eurozóně i na konci loňského roku. Byli bychom odolnější, pokud bychom byli v euru v souvislosti s inflací a tím, co jsme si zažili v uplynulých 2 letech?

Marek MORA, náměstek ministra financí 
Já si myslím, že na nějaké opravdu kvalitní hodnocení je potřeba ještě nějaký delší odstup, takhle rychle se to nedá udělat. Pravda je ta, že podle mého názoru naše měnová politika působí to, že jsme měli úrokové sazby na úrovni 7 %, teďka beru to dvoutýdenní reposazbu, tak to samozřejmě pomohlo tlumit výrazně ty inflační tlaky, pokud vezmu tu část inflace, nebo tu měřenou inflaci, kterou centrální banka může skutečně ovlivňovat, kterou my nazýváme jádrová inflace, tak té v jádrové inflaci už zdaleka nejsme, v uvozovkách, těmi šampiony nebo těmi nejhoršími. V listopadu jsme byli devátou nejhorší zemí, teď jsme osmou, je před námi prostě 8 nebo 9 zemí, z nichž polovina je v rámci eurozóny. A já si myslím, že v první polovině tohoto roku uvidíme ještě větší propad téhle té inflace u nás. Takže o tom, jestli měnová politika působí a jak působí, uvidíme s větším odstupem, já jsem přesvědčen, že působí, a že bychom vlastně inflaci měli větší, takže já patřím k téhle té skupině ekonomů, ale na to objektivnější zhodnocení, jak říkám, je potřeba ještě asi trochu času.

Václav MORAVEC, moderátor
Z vašeho pohledu je asi zřejmé, že vy se budete zastávat, paní viceguvernérko, měnové politiky centrální banky, podíváme se na vývoj úrokových sazeb ještě pro srovnání v České republice a v eurozóně.

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka ČNB, bývalá předsedkyně Národní rozpočtové rady
Ještě takový širší úhel pohledu - my se dost těžko můžeme srovnávat s celou eurozónou, my se musíme s inflací nebo v oblasti inflace sledovat víceméně se zeměmi, které mají podobnou strukturu jako my, to jsou nově přistoupivší země do EU, tzn. Maďarsko, Polsko, Slovensko, Chorvatsko, pobaltské země. A například v pobaltských zemích byla inflační vlna skutečně, řekla bych, nejsilnější, nejmohutnější, teď sice odeznívá, ale například na Slovensku je i pro příští rok očekávaná inflace přes 4 %, podstatně vyšší než u nás. Stejný konsensus Forecast pro nás počítá pro letošní rok s inflací 2,7 % a na Slovensku něco přes čtyři. Takže je vidět, že možná politika evropské centrální banky i pro samotné Slovensko umožnila určitou perzistenci inflace na delší období, kterou jsme se nějakým způsobem zhostili.

Václav MORAVEC, moderátor
A nemyslíte, že se budou ještě korigovat, že to očekávání, že se výrazněji letos přiblížíme té průměrné inflaci k inflačnímu cíli ČNB, že to ještě bude korigováno, protože jde o příliš optimistická očekávání z vašeho pohledu?

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka ČNB, bývalá předsedkyně Národní rozpočtové rady
Zatím inflační předpovědi od ledna loňského roku až do ledna letošního roku naopak klesaly, takže analytici, kteří se ještě loni obávali perzistence, už to tak dneska nevidí. Již před rokem jsem byla přesvědčená, že ta letošní lednová inflace bude začínat trojkou, v tom jsem byla osamocená. Dneska je to konsensuální názor. My čekáme pro letošek tu inflaci kolem 2,6 - 2,7, není tam už ani tak široká variabilita těch jednotlivých odhadů. Očekávám, že i MMF sníží svůj odhad pro inflaci v letošním roce, který byl poměrně vysoký. Ale při konzultacích, kterých jsem byla přítomna, naše argumenty byly opravdu shledány dostatečně validními a myslím si, že i tato prognóza se sníží.

Václav MORAVEC, moderátor
Že by bylo možné čekat tedy...

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka ČNB, bývalá předsedkyně Národní rozpočtové rady
Obrat v prognózách nečekám, ale samozřejmě zase musím být pokorná, ta inflace je opravdu ošklivá porucha. A ohledně té její perzistence samozřejmě nemůžu říct, že se jí nebojím vůbec, ale ty obavy se poněkud zmírňují.

Václav MORAVEC, moderátor
I u Marka Mory, neočekáváte, že ty cíle a výraznější přiblížení se k dlouhodobému cíli ČNB, inflačnímu cíli, že nejsou optimistická očekávání?

Marek MORA, náměstek ministra financí 
Jak už jsem řekl, očekávám, tak jako se to odehrávalo v druhé polovině minulého roku, že i v první polovině tohoto roku inflace bude dále padat nebo spadne na podstatnější úroveň, než jak jsme to znali v minulosti. Určitě je na místě velká obezřetnost ze strany centrální banky v tom střednědobějším horizontu, aby se nám nevrátila druhá vlna, ale myslím si, že sazby na dnešní úrovni jsou dostatečně přísné, možná bych řekl dokonce až příliš přísné na to, co očekáváme. Ale jak říkám, chápu jistou obezřetnost ze strany centrální banky. Ještě bych doplnil tu věc, že dneska srovnávat míry inflace je trošku obtížné, protože za normálních okolností vycházíme z toho, že funguje normálně tržní prostředí a cenotvorba probíhá na trhu, ale dneska je do té cenotvorby tolik přímých zásahů ze strany státu na poli energetiky, na poli potravin, víme, že v Maďarsku třeba bylo přímo zastropováno asi šest skupin potravin a podobně, že pak to mezinárodní srovnání je obtížné a je potřeba se dívat možná do jiných ukazatelů. Třeba někdo vychází s inflací trochu lépe, nebo zejména s energetikou, ale pak vidíme, že se to projevuje v nárůstu deficitu státního rozpočtu, to vidíme třeba na Slovensku, takže je potřeba to pojímat jaksi vcelku. Já myslím, že ten český příběh, byť byl velmi dramatický, že se nakonec s odstupem třeba ještě toho jednoho roku, rád se tady s vámi uvidím za rok, že ho budeme hodnotit o mnoho optimističtěji a lépe, než to hodnotíme teď.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale zároveň tady máme i ta dlouhodobá hodnocení, když se podíváme na ekonomiku jako celek, která ukazují, a to říkal i ministr financí, že se ČR nevrátí na předcovidovou úroveň. Ministerstvo financí totiž zhoršilo výhled tuzemské ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt by měl růst o pouhé 1,2 %, ještě v listopadu přitom ministerstvo financí očekávalo 2% růst. Ekonomiku krom jiného brzdí i spotřeba domácností.

Zbyněk STANJURA, ministr financí /25. 1. 2024/
Pokud bojujete s vysokou inflací, tak jako vlastně tím důsledkem je nižší spotřeba, za mě je důležitější mít nižší inflaci než vyšší spotřebu, my jsme taky snížili odhad inflace pro rok 2024, měla by se pohybovat v průměru za rok těsně nad 3 %. A díky tomu se bude zvyšovat kupní síla, postupně se bude zvyšovat spotřeba domácností, takže co je důležité, po dvou letech porostou reálné příjmy, reálné mzdy a v tom mezinárodním srovnání se po dvou letech budeme opět přibližovat úrovni eurozóny, protože v ČR by ten růst HDP měl být vyšší, než bude průměr v EU a v eurozóně.

Václav MORAVEC, moderátor
Ještě před 10 lety jsme mluvili o růstovém potenciálu tuzemské ekonomiky kolem 4-5 % a teď vidíme, že tuzemská ekonomika není schopná nebo nebude schopna s největší pravděpodobností se ani letos vrátit na tu předcovidovou úroveň. Kde je tedy hlavní problém?

Marek MORA, náměstek ministra financí 
Tak těch problémů je asi celá řada. Já si myslím, že jedním z nich jsou skutečně velké bariéry na celé řadě trhů, na trhu práce, na trhu zboží a služeb a odbourávání aspoň části těchto bariér by bylo jistě žádoucí, ale není to lehká práce, protože my si ty bariéry tvoříme různými formami regulace, jak na národní, ale zejména i na evropské úrovni, tak to prostě dneska je. Když se podíváte na jakoukoliv právní regulující normu, minulý týden jsem byl na debatě o povolenkách EU ETS a o té vyrovnávací zahraniční daně, to je ten mechanismus, ta uhlíková daň, co bude na hranicích, tak jsem si podíval na obě ty regulace, ony mají desítky a stovky stran.

Václav MORAVEC, moderátor
Když se podíváte na jiné země, tak ne, že by na tom nebyly tak špatně.

Marek MORA, náměstek ministra financí 
Tam jsem se chtěl dostat.

Václav MORAVEC, moderátor
Tak jestli není problém u nás, protože NERV, Národní ekonomická rada vlády, i právě v souvislosti, protože nízký potenciál ekonomiky se projevuje na nižších příjmech, stejně tak nižší utrácení domácností a jsou to spojené nádoby i s rozpočtovými deficity a podobně.

Marek MORA, náměstek ministra financí 
Já jsem k tomu chtěl ještě dostat. Nás prostě brzdí, bych řekl, všechny jako Evropu, pak máme specifický faktor, tu naši velkou propojenost s německou ekonomikou, která sama o sobě bojuje s velkými strukturálními problémy tím, že jí prostě odešla, nebo poklesla poptávka na ruském trhu velmi výrazně nebo téměř, nebo na čínském trhu. Plus ten energeticky náročný průmysl, který samozřejmě tu německou ekonomiku také drtí a my samozřejmě se s těmi Němci vezeme. My se s nimi vezeme vždycky v těch dobrých časech, ale bohužel i v těch časech horších, takže to platí taky. A plus máme některé naše možná národní předpisy, jak už jsem říkal, třeba na tom trhu práce, možná některé další, které nás brzdí, takže bylo by dobré si udělat inventuru. A možná ten návrh, který představil NERV na konci minulého týdne, by k tomu mohl pomoci. Projít si, kde ty brzdy jednotlivé jsou. A pokud by vláda zvládla si z toho vybrat 3, 4, 5 věcí a s nimi skutečně zkusit něco udělat, by bylo dobře, ale zároveň varuji před tím to, že by se to projevilo, že by vláda už mohla i sklízet plody takové práce, bude velmi těžké. To se projeví někdy s odstupem, já nevím, jednoho, dvou, tří let.

Václav MORAVEC, moderátor
Vy, když se podíváte na to, co vy byste jako náměstek ministra financí z toho materiálu NERVu, který je před námi, protože jde o tři desítky opatření, které jsou rozepsány do toho koncepčního dokumentu, který je ale ekonomy poměrně chválen, že díky bohu, že je takový koncepční materiál, pokud byste si z toho vzal ty 3-4 návrhy jako realista a říkáte díky bohu za ně, kdyby je tato vláda prosadila. Aby to nejvíc pomohlo tuzemské ekonomice, protože něco jiného je, co se dá v Česku prosadit, a to, co by nejvíce pomohlo ekonomice.

Marek MORA, náměstek ministra financí 
Tak to já bych se musel teda ještě do hloubky zamyslet, no ne, tak bylo to v pátek, já jsem si to tak rychle proběhl, ty headliny, nedokážu úplně kvalifikovaně říct. Myslím si, že máme určitě rezervu na trhu práce, myslím si, že by bylo dobré, pardon, jenom, aby mi to bylo připomenuto, udělat něco v oblasti veřejné správy, myslím si, že skutečně platí, že máme příliš mnoho obcí, což nás brzdí v řadě prostě různých řízení a třeba to způsobuje to, že máme příliš velké množství škol a podobně, takže zejména ta kvalita vládnutí je něco, na co bych se soustředil, na trh práce bych se soustředil, samozřejmě vzdělávání je dlouhodobá věc, ale ta podle mě třeba souvisí na tom, v té oblasti regionálního, zejména základního školství i s těmi obcemi, takže bych se snažil dívat se na tyhle ty věci, ale zároveň vím, že jsou jedno, druhé, třetí téma velmi ožehavé politicky, takže do jaké míry by se vládě podařilo s tím něco udělat, je jiná otázka.

Václav MORAVEC, moderátor
Proč není využíván ten růstový potenciál tuzemské ekonomiky, jestli vůbec v současnosti už máme růstový potenciál 3-4 %, anebo...

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka ČNB, bývalá předsedkyně Národní rozpočtové rady
Nemáme. Ten potenciální produkt dneska odhaduje ministerstvo financí už pod 2 % bohužel, takže to jenom na okraj, ale jinak já souhlasím s tím, že ten trh práce, říká se mu někdy matka všech trhů, tak pro mě je to také klíčová věc, určitě je důležité, a hodně se o tom hovoří a je to spousta doporučení z OECD, z Evropské komise, ze všech možných, ze všech možných úhlů pohledu, zkrátit rodičovskou dovolenou, vrátit matky na trh práce, dala bych, myslím si, že by bylo určitě dobře, třeba kdyby byla povinnost zaměstnavatelů, aby se matka po mateřské nebo krátké rodičovské mohla vrátit na částečný úvazek, takovou povinnost legislativa zaměstnavatelům vůbec neukládá. Takže ta matka má mezi sebou často 0,1 volbu, která je velice bolestná, protože ten návrat úplně od malého dítěte na tu úplně plnou zátěž je prakticky nemožný. A stejně tak je to na tom opačném konci pracovního trhu, tam také jsou doporučení ohledně toho, jak motivovat zaměstnance v důchodovém věku, postproduktivním, aby nešli do důchodu opravdu okamžitě 0,1, ale aby ještě nějakou dobu zůstali, předávali své zkušenosti. A kde jsme? Zase u těch částečných úvazků, u flexibility...

Václav MORAVEC, moderátor
Chápu to správně, když to, do čehož vy vkládáte naděje v souvislosti s tou důchodovou reformou, reformy trhu práce, že bychom výrazně mohli zvýšit potenciál tuzemské ekonomiky?

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka ČNB, bývalá předsedkyně Národní rozpočtové rady
Já myslím, že třeba ženy v tom věku, dejme tomu, mezi tím 30., 40. rokem, především oni zadarmo vystudují, velmi často ženy vzdělané zůstávají doma dlouho, a tím, že nemůžou se vrátit třeba po půl roce, po roce formou homeofficu, částečného úvazku zpátky, tak ztrácíme velký kvalifikační potenciál, protože jde často opravdu o vzdělanou pracovní sílu kvalifikovanou, která tu kvalifikaci za těch, já nevím, 3, 4, 5 let, co je doma s dvěma dětmi, tak jí ztratí, může začínat znovu, má nízký, samozřejmě, že se potom diví, že má nižší příjem než kolega, který těch 5, 6 let pracoval. A celé to končí u celoživotního nižšího příjmu a tím pádem i u nižšího starobního důchodu, což je něco, co řešila komise pro spravedlivé důchody v předchozích letech, takže tohle by vůbec být nemuselo. Stejně tak by to zlepšilo finanční situaci, dejme tomu, těch osob už v tom důchodu, kdyby si nějakou formou částečného úvazku mohly přivydělávat, ale částečný úvazek je pro naše manažery pořád ještě neslušné slovo, nemají ho rádi, mají rádi, když jim někdo v té práci opravdu odsedí celý den, tak aby mohli kdykoliv, takže je to i tady o kvalitě managementu. A samozřejmě v té veřejné správě to je dvojnásob o kvalitě managementu a o byrokracii nehovořím, to je...

Václav MORAVEC, moderátor
Chápu správně, paní viceguvernérko, že by, pokud by ta opatření, kupříkladu i navržená NERVem v pátek, nebo zveřejněná NERVem v pátek, byla uskutečněná, tak se výrazně může zvýšit potenciál tuzemské ekonomiky?

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka ČNB, bývalá předsedkyně Národní rozpočtové rady
Já jsem neviděla ty výpočty, já jsem neviděla ty výpočty, musela bych se podívat, jak je to...

Václav MORAVEC, moderátor
Ony zatím nejsou výpočty doprovozeny…

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka ČNB, bývalá předsedkyně Národní rozpočtové rady
Hlavně začít, hlavně aspoň začít a začít s tím, co je legislativně možné schválit v průběhu té doby, která vládě ještě zbývá, aby to potom někde nezamrzlo zase po, dejme tomu, povolebních vyjednáváních, případně kdyby se politická reprezentace změnila, už jsme takových situací zažili dost, důchodová reforma, EET, to jsou všechno věci, které s námi měly zůstat alespoň v nějaké podobě, a neměla ji ta změněná politická reprezentace okamžitě zase nějakým způsobem rušit.

Marek MORA, náměstek ministra financí 
Aby se nám nestalo to asi, co kolegyně Zamrazilová tady naznačuje, že tady budeme teďka půl roku debatu o tom, kterých 5 opatření si z toho rejstříku 37 vybrat. Já bych taky čekal, já chápu, že kolegové z NERVu chtěli mít tu paletu nabídky jaksi co nejširší, ale jak už jsme se bavili, u toho eura není úplně shoda ani mezi ekonomy, takže kdyby ti ekonomové se třeba shodli na 10, aby si politici mohli vybrat 5, bylo by to jednodušší. Teďka dosáhnout politické shody s 37 opatřeními, mám obavu, že zabere prostě spoustu času a nejhorší bude, že se o tom bude debatovat zase rok a neudělá se nic. Takže kdyby se rychle mohly udělat aspoň nějaké věci, bylo by to dobře, ale bude...

Václav MORAVEC, moderátor
A je to, je to možné, Marku Moro, podle vás spočítat, jinými slovy, jestli, když začneme u toho trhu práce, a to, na čem vy oba dva jste se shodli, že se jasně ukáže, že u těchto opatření výrazně zvýšíme potenciál tuzemské ekonomiky a nebudeme se, lidově řečeno, plácat kolem těch 2 % a tím nám bude ubíhat, budou nám ubíhat...

Marek MORA, náměstek ministra financí 
On ten nedostatek shody mezi ekonomy je právě možná v tom, že ony ty věci se nedají úplně jasně spočítat, jak se říkalo, oni se dají odhadnout, něco se, na něčem bude větší shoda, ale že bysme to úplně všechno dokázali. 37 opatření teďka propočítat a vybrat ekonomické, ta nejúčinnější, obávám se, že to by bylo asi trochu složité, ale spousta věcí určitě spočítat jde.

Václav MORAVEC, moderátor
Ale z pohledu vás jako náměstka ministra financí by bylo dobré ještě zúžit ten seznam 37 opatření NERVu na nějakých 10, na kterých bude shoda...

Marek MORA, náměstek ministra financí 
Já bych doporučil vládní koalici, aby si vybrala 3, 4, 5, ale hlavně, aby je udělala co nejrychleji, ale teďka z toho „meníčka“ těch vybrat ty 3, 4, 5 z těch 37, o tom může být teďka ten politický boj, a to je to, na čem zase budeme trávit politickou energii a čas. A to je škoda.

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka ČNB, bývalá předsedkyně Národní rozpočtové rady
Já jsem o té rychlosti mluvila také hned na začátku samozřejmě a velmi bych se přimlouvala za nějakou podporu malým a středním podnikům, protože to jsou ty jediné, které jsou schopny mít na začátku vývoj, výrobu, marketing, prodej, jinak my jsme uvízlí v té pasti té střední přidané hodnoty. A co se ale týče té podpory, já nemyslím podporu finanční, myslím tím podporu byrokratickou, regulatorní, odbourávání bariér, protože ty malé a střední podniky, které by měly být páteří ekonomiky, tak trpí tou přeregulovaností a přebyrokratizovaností mnohem víc než ty velké, často nadnárodní firmy, pro které je snadné si na to najít právní služby, často je ještě dováží ze zahraničí a tak dále, takže tohle by bylo, to je věc, o které také mluvím už desetiletí.

Václav MORAVEC, moderátor
A budu rád, když o tom budete dál mluvit v Otázkách a přijmete naše pozvání do dalších ekonomických diskuzí, které se týkají potenciálu tuzemské ekonomiky. Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky, a náměstek ministra financí Marek Mora byl mými nedělními hosty. Přeji hezký zbytek neděle. Děkuju, že jste přišli.