Návrh státního rozpočtu hlavním tématem Událostí, komentářů na ČT24

Zdroj: ČT24, 3. 9. 2024

Moderátor Daniel TAKÁČ
Dobrý večer, je 22 hodin a právě začínají Události, komentáře s následující nabídkou pro nejbližších 60 minut. Za chvíli debata ministra financí Zbyňka Stanjury a místopředsedy PS Aleše Juchelky. Na stole je návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 230 miliard korun. Oživí český průmysl a zachová sociální smír, jak slibuje vláda, nebo dopadne na střední třídu, jak vyhrožuje opozice? Téma nejenom pro politiky, ale taky pro analytičku Janu Klímovou z ČRo. 

Zhruba do dvou týdnů chtějí odboráři uzavřít jednání s vládou o zvyšování platů v příštím roce. Do té doby zůstávají ve stávkové pohotovosti. Od ledna požadují růst tarifů pro zaměstnance ve veřejné sféře o deset procent. Po dnešní schůzce to označili za svou prioritu. Celkový objem peněz na platy by tak v novém rozpočtu měl vzrůst až o osm procent. Situaci se chtějí zabývat i na zítřejší tripartitě. 

Ministr financí, první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura a místopředseda PSP ČR, stínový ministr práce a sociálních věcí hnutí ANO Aleš Juchelka. Dobrý večer vám oběma. 

Tak, pane ministře, dnes jsme to slyšeli, od odborů: 10 % do tarifů pro příští rok. Celkový objem na platy má vzrůst o 7 až 7,5 procenta. Tak o tom Josef Středula mluvil. To dáte státním zaměstnancům? 

Ministr financí Zbyněk STANJURA
Takto nerozhoduje ministr financí a rozhoduje to vláda. My jsme se dohodli, a odboráři to ví, my jsme jim to oznámili minulou středu, že když pominu pedagogy, kteří mají speciální úpravu, a tam ten nárůst bude zhruba sedmiprocentní, tak jsme se rozhodli a shodli jsme se na vládě, že objem platů zvedneme o pět procent. Dohromady ty dvě položky dělají více než 20 miliard, navýšení objemu platů proti roku 2024, a určitě to ní 3,7 %, o kterých mluvil Josef Středula. Já jsem upozornil ve veřejných výstupech, že v úterý večer jsme se dohodli na těch 5 % zvýšení objemu platů. Rozpočet je velmi komplikovaný materiál. V této chvíli to není rozepsané po jednotlivých kapitolách, je to dané ve Všeobecné pokladní správě a teď v těchto dnech se zpracovává rozpis do jednotlivých kapitol a automaticky ty jednotlivé kapitoly ještě budou povýšeny zhruba o těch 10 miliard korun podle počtu zaměstnanců, kteří jsou napojeni na státní rozpočet. Takže ten objem celkový je zhruba 21 miliard korun. Když vezmu zvýšení platů pro pedagogy, na to je zákonný nárok, o tom se vlastně nevyjednává, a ta druhá věc je to zvýšení objemu platů pro všechny ostatní o těch 5 %. 

Moderátor
Víte, to jsou velké miliardy, to jsou procenta. Josef Středula říká nějaká procenta, vy říkáte nějaká procenta. Myslím si, že státní zaměstnance asi nezajímá objem peněz na platy, ale je zajímá, co budou mít na výplatní pásce. No, ale to. O kolik víc tam budou mít. Já vím, že to z toho vychází, ale řekněte, prosím, státním zaměstnancům, o kolik víc na té výplatní pásce.

Zbyněk STANJURA
Tak záleží, každý z nich má individuální slevy na dani, takže nedá se říct, ale kdyby to bylo v průměru a všichni měli stejně, jako že nemají, tak u pedagogů to bude o 7 % hrubého víc a u těch ostatních o 5 % hrubého víc.

Moderátor
Čili každý se může podívat na svou výplatní pásku a zhruba o pět nebo sedm procent víc by od ledna tam měli vidět v hrubém platu. Pane místopředsedo, vy, vy jste státním zaměstnancům dal to, co chtějí odbory, 10 % do tarifů a až zhruba sedm a půl, 8 % v tom celkovém objemu musí zaměstnanci placení státem dostat. 

Místopředseda PSP ČR Aleš JUCHELKA
Řeknu fakta. Tady vlastně ministerstvo, ministerstvo kultury, které je také v gesci ODS, tak pan ministr Baxa říká, že jim klesly pracovníkům v kultuře platy mezi lety 21 až 25 o 25,7 procenta. To je vlastně o jednu čtvrtinu toho, co oni v tuto chvíli mají na svých výplatních páskách. Já říkám 10 procent ano, navýšení hlavně pro tu první kategorii, kde se i v tarifech samozřejmě, jo, protože ty na tarifní platy, a víme to my u ministerstva školství, tak z těch nadtarifních platů někteří ředitelé museli platit ty nepedagogické pracovníky, kteří měli nízké mzdy, například uklízečky. Takže v tuto chvíli těch 10 % je minimum pro všechny ty v té kategorii, kteří jsou jako soudní zapisovatelky, techničtí pracovníci v sociálních službách, ve zdravotnictví, pracovníci v kultuře, samozřejmě nepedagogičtí pracovníci, což znamená školníci a kuchařky, kterým se dva roky nezvyšovaly jejich platy. A to si myslím, že je prostě jasný ukazatel toho, že by se s tím už mělo začít něco dělat, protože někteří lidé nám tady právě z této kategorie padají do sociálních dávek, takže de facto pobírají například příspěvek na bydlení, kterých meziročně vzrostlo o zhruba 100 tisíc žadatelů. Takže za mě to je v tuto chvíli prostě úplně jakoby nesmyslná diskuse, protože po dvou letech by si zasloužili navýšení právě v té první kategorii minimálně o 10 %. 

Moderátor
Rozumím tomu správně, pane místopředsedo, že kdybyste se dostali do vlády, a o tom rozhodnou volby příští rok, ale kdyby se to stalo, tak vy se teď před voliči zavazujete, že tarify těchto zaměstnanců narostou o 10 procent. 

Aleš JUCHELKA
Ano, pro ty, kteří jsou zapisovatelky u soudu, kteří stávkovali. 

Moderátor
To znamená ty nejnižší tarifní tabulky. 

Aleš JUCHELKA
Ano, kdy se vlastně nepedagogičtí pracovníci platí z těch nadtarifních platů, to vám potvrdí ředitelé škol a takto bych mohl pokračovat dál a dál. To, že se v tuto chvíli vyjednávalo pozdě. Já vůbec nerozumím tomu, že když tady byl požadavek od začátku září, že se vyjednávalo tři dny před 1. září. 

Zbyněk STANJURA
To není pravda. 

Aleš JUCHELKA
No tak samozřejmě, že je, protože vy jste se s nimi nedomluvili ve středu po vládě a ve čtvrtek ráno v osm jste s nimi měli jakoby pokračování, kdy neustále říkal pan ministr Jurečka: OK, asi se nějak domluvíme od 1. 9. Potom jste pana ministra Jurečku hodili jako vláda přes palubu, protože jste řekli, žádné peníze. Bavíme se v rámci rozpočtu o příštím roce, to znamená, deset procent je minimum v té první kategorii u tady těchto pracovníků, kteří mají skutečně nejméně.

Moderátor
Jednali jste pozdě a málo, pane ministře?

Zbyněk STANJURA
Ne, jednali jsme včas. Jednali jsme dlouze. O příštím roce teprve budeme jednat. Jestliže vláda bude schvalovat návrh státního rozpočtu zhruba za tři týdny, od zítřka, tak je prostor. Návrh rozpočtu jsme podle zákona představili 31. srpna, takže teď je prostor. Samozřejmě neformálně, nezávazně jsme už odbory jednali o roku 2025. To bylo tak součástí debaty o tom, co má být od prvního září roku 2024. Ale to, co říká Aleš Juchelka má jeden problém, on se tváří jakoby se tarif rovnal celý plat. Vy jste položil správnou otázku: co uvidí na výplatní pásce? Vůbec není zaručeno, když se zvýší pouze tarifní část, že se to projeví na výplatní pásce celá ta částka, protože kromě tarifů máte různé příplatky a pak samozřejmě prostor pro odměňování. Já jsem dlouhodobě příznivec toho, aby velká část toho odměňování byla v nadtarifní složce, aby ten bezprostřední první nadřízený uměl ohodnotit ty nejlepší, aby měl prostor pro odměny. Odbory dlouhodobě zastávají jiný názor, oni by chtěli, aby ta tarifní součást platu byla minimálně 80 procent, nejlépe 90 procent, ale pak to znamená, že všichni berou stejně a nemůžete ocenit ty nejlepší pracovníky, protože nemáte z čeho. Takže já bych rozuměl, kdyby říkal Aleš Juchelka, že navrhne zvýšení objemu platů o 10 procent, to by skutečně viděli na té pásce výplatní. Ale když se řekne, že tarify o 10 procent, to nezaručuje, že se to automaticky projeví. Může a nemusí. A jestli si řekneme ta čísla, tak ten objem o těch 21 miliard je přes 7 procent proti stávajícímu roku. Objem. A to je vlastně klíčové. Druhá věc je pak ten vnitřní rozpad u každého zaměstnance, kolik má to zaručené, ten tarif, kolik má osobní příplatek, jestli má nějaký příplatek za vedení atd. A pak, jaký je prostor pro odměňování těch nejlepších. 

Moderátor
Předpokládám, že ta výhrada pana Juchelky, opravte mě, jestli se mýlím, bude: to ale musí vláda dát dost peněz na to, aby ty nadtarifní složky se nepoužívaly třeba na platy nepedagogů. Těch 21 miliard navíc pro všechny, ten celkový objem, ten to nevyřídí? 

Aleš JUCHELKA
My se bavíme o roce 25, protože vlastně během těch posledních čtyřech měsíců, to znamená září, říjen, listopad, prosinec, ten objem byl 4,6 až 6,6 miliard korun. A pokud budeme řešit, tak za mě 21 miliard je opravdu absolutní minimum v tom, abychom mohli říct, že nám tady státní zaměstnanci pracují opravdu v důstojných podmínkách. Já včera jsem se sešel třeba s kamarádem policistou, který říká: spousta mých kolegů bude odcházet, protože oni prostě mají nízké platy. Nástupní plat policisty je 30 tisíc korun, a hasiče 30 700 a to je jiná kategorie, než máte kuchařku a školníka. Teď si vezměte, že máte pracující na 8 hodin plného úvazku. Školník se zamiluje do kuchařky, mají spolu děti a skončí na sociálních dávkách. Půjdou žmoulat čepici na úřad práce, aby jim dali příspěvek na bydlení. Přitom pracují na plný úvazek pro školu. To je skutečnost, protože příspěvek na bydlení mají i ti, kteří nastoupí jako absolventi VŠ na Úřad práce se svým platem. 

Zbyněk STANJURA
Nepůjdou určitě hromadně pro sociální dávky. Samozřejmě nedá se vyloučit individuální případ, nikdy u žádné věkové či sociální skupiny. Musel bych znát jejich čisté příjmy, jestli mají děti atd. To se nedá takto říct od stolu. Je to takový hezký PR příběh, ale dá se říct, že stoprocentně platí nebo stoprocentně neplatí. Když taky mluvíme o hrubých mzdách a porovnáváme se třeba s rokem 2019, je třeba říct, že tím, že jsme snížili daně zaměstnancům, tak není úplně korektní porovnávat hrubý plat v roce 2019 v roce 2025. Protože čistého je o sedm procent víc. Hlasovali jsme pro to oba dva. 

Aleš JUCHELKA
Ale taktéž jsme měli tady nějakou inflaci, která ty reálné mzdy, a to vám klesalo po celou dobu vašeho vládnutí, klesaly lidem reálné mzdy. Mohli si koupit vždycky méně za to, co jim přišlo na účet. Devět čtvrtletí za sebou vám klesaly reálné mzdy, byli jsme na chvostu EU. 

Zbyněk STANJURA
V roce 2024 porostou reálné mzdy. Dneska byly publikovány výsledky za druhý kvartál. Dnešní odhad Českého statického úřadu, ne žádných politiků, je, že letos porostou reálné mzdy o čtyři procenta a příští rok je podobný odhad, že porostou o čtyři procenta. Jestli říkám, že poroste plat, objem platů o 7 %, inflace se odhaduje kolem 2,2 procenta, tak je to docela jednoduchá matematika, o kolik by mohly růst reálné příjmy. 

Aleš JUCHELKA
Ano, jednoduchá matematika je i v tom, že víme, jakým způsobem právě ta inflace s těmi reálnými mzdami zamíchala. Taktéž vidíme například u vašeho kolegy a ještě jednou to zopakuji, ministra kultury Baxy, který říkal, že mezi lety 21 a 25 klesl i pracovníkům v kultuře příjmy o 25,7 %. 

Zbyněk STANJURA
Já se omlouvám, ale Aleš Juchelka to špatně interpretuje, je mi to líto. On mluvil o kupní síle, ne o tom, že klesly platy. A to je fakt rozdíl. 

Aleš JUCHELKA
Reálně jejich příjmy.

Zbyněk STANJURA
Ale řekl jste plat, tak jsem vás opravil.

Moderátor
Prosím velice krátce. Letos už žádné přidání, to je mrtvá věc, to skončilo tím, že jste se nedohodli. To už je konec. 

Zbyněk STANJURA
Každé jednání skončí buď dohodou, nebo nedohodou. Náš sociální partner, odbory, si vybrali nedohodu, takže to skončilo nedohodou. To tak někdy bývá u těch jednání.

Moderátor
Odboráři říkali, do 18. budeme mluvit, 19. se uvidí, jak se vláda zachová, když odbory vyhlásí stávku. Jste připraveni ve dvou volebních letech čelit odborářským stávkám kvůli platům? 

Zbyněk STANJURA
Tak to musí odpovědět každý sám za sebe. Já si myslím, že ten návrh v oblasti platů je dobrý, že je realistický. Můžeme si říkat, jak bychom si přáli, o kolik by to rostlo, ano, ale všechno bylo na dluh, to musíme říct. A ten dluh neplatí nikdo jiný než daňoví poplatníci. A platí dlouhodobě, že nejvíce na dobrých státních financích jsou závislé nízkopříjmové skupiny. Čím je člověk bohatší, tím je méně závislý na tom, jestli mu stát pomůže nebo nepomůže. Když má nízké příjmy, tak je mnohem více závislý na tom, jak hospodaří stát. Jenom poslední čísla, abychom věděli. Obsluha státního dluhu neboli platba za staré dluhy, bude příští rok 100 miliard. Takže my vlastně 1. ledna začínáme sto miliard. Jestli říkáme, že deficit je navržený 230 a z toho 100 miliard jsou úroky, tak reálně hospodaříme s deficitem 130 miliard. Já vím, že 230, že to je pravda, a je to ten nejvíce mandatorní výdaj. Musí tam být, protože buď bychom si nepůjčili jako ČR, nebo bychom si půjčovali podstatně dráž. Nám se povedlo otočit trend hodnocení vývoje české ekonomiky ratingových agentur. To není PR věta, to má praktický dopad na to, kolik platíme úroky za ty peníze, které si stát půjčí. Bohužel neplatí to okřídlené, ono je to sice pravda, že stát hospodaří pouze z penězi daňových poplatníků, které vybere. To by bylo fajn a znamenalo by to, že máme minimálně vyrovnaný rozpočet. Takže my hospodaříme s tím, co vybereme daňových poplatníků a k tomu je každoroční dluh. O tom vedeme debatu, jestli se snižuje. On se evidentně snižuje a současně platí, když se na to podívá, když se na to podívá poctivě opozice, tak musí říct, že jsme naplánovali rekordní investice. Můžete vzít jakékoliv kritérium, absolutní číslo, relativní číslo. Zvyšujeme i národní zdroje pro investice, nejenom ty evropské, ale ty národní zdroje. A kdybychom dávali národní zdroje jenom tolik, co vaše vlády, tak deficitní 230, ale 160. 

Moderátor
A co ta stávka?

Zbyněk STANJURA
Zítra máme předsednictvo tripartity, kde o tom budeme určitě jednat. A všimněte si opět, že ti odboráři kladou nejvyšší důraz na zvyšování těch tarifů. Jedné části celkových platů. Za mě je důležitější ten objem. 

Moderátor
Podpořili byste stávku? 

Aleš JUCHELKA
Já se domnívám, že opravdu je důvod k tomu se začít jako hlasitě ozývat právě z toho důvodu, jak jsem říkal, dva roky nebyly navýšeny opravdu platy tady těmto zaměstnancům a domnívám se, že v tuto chvíli po tom všem, co si prožili z hlediska inflace, klesání reálných mezd devět čtvrtletí po sobě, z hlediska toho, jakým způsobem se jim skutečně i díky konsolidačnímu balíčku zdražil jejich život, že je potřeba začít se ozývat.

Moderátor
A kam ty platy, do tarifů?

Aleš JUCHELKA
Ano, do tarifů, protože právě proto se zablokuje to, že ti ředitelé například v těch školách, opakuji to potřetí, z těch na tarifů budou platit například ty nepedagogické pracovníky, jako jsou kuchařky.

Zbyněk STANJURA
Tady máme naprosto špatný systém obecně, který je třeba změnit. My tam posíláme peníze a ty školy neřídíme. Zřizovatel nemá žádnou motivaci k tomu, aby to ekonomicky vyřešil lépe, protože on z těch úspor nic nemá. My jsme zahájit debatu se samosprávami, že bychom převedli ty peníze, které dneska stát dává na nepedagogy do rozpočtového určení daní. Tam jsem si jistý, že pak bude motivace samospráv, aby ušetřily. Úplně vážně. Za prvních šest měsíců stát vykázal deficit skoro 200 miliard. Samosprávy za prvních šest měsíců vykázaly hospodářský výsledek 82 miliard, nejvyšší v historii. To znamená, že prostor pro zřizovatele, aby zvyšovali platy zaměstnancům například ve školách, existuje. Není to tak, že státní rozpočet je přebytku a rozpočty samospráv jsou ztrátové a deficitní. 

Moderátor
Poprosím vás o chviličku strpení, vrátím se ke státnímu rozpočtu a vrátím se k němu s hlavní analytičkou, ekonomickou analytičkou ČRo Janou Klímovou. Jano, dobrý večer. Tak platy: 10 % do tarifů chtějí odbory. Asi 7, osm, řekněme, procent v objemu by to mělo znamenat pro ten příští státní rozpočet. Chtějí odbory něco, na co stát má, může si to dovolit?

Analytička ČRo Jana KLÍMOVÁ
 Tak je samozřejmě otázka, jak stát si zvolí priority. Stát se tentokrát rozhodl, že ta jeho hlavní priorita jsou investice, což je samozřejmě fajn, ale pokud bych chtěl přidat na platy, tak nemůže třeba ubrat tady nebo prostě. Někde jinde. Peníze v rozpočtu, záleží, jak se rozdělí, ale chápu odbory, že se snaží prostě vyjednat víc, protože je pravda, že za těch posledních pět let prostě klesly reálné mzdy, reálné platy, pardon, o 16 procent. 

Moderátor
Dá se to nazvat tedy skutečně realistickým požadavkem, že toto by, toto by bylo fér vůči lidem, které platí stát? 

Jana KLÍMOVÁ
Jako těžko říct, co je, co je opravdu fér, ale opravdu jsou ve státní správě nebo především v příspěvkových organizacích, v různých dalších společnostech placených ze státního rozpočtu, které poskytují nějaké služby, tak jsou platy, které jsou opravdu hodně podprůměrné a nízké a k nějaké nápravě by tam mělo dojít. Na druhou stranu třeba průměrné platy na ministerstvech, takových těch ústředních orgánech, zase si myslím, že na tom nejsou tak úplně špatně, aby třeba nemohli žít jako bez navýšení 10 %. 

Moderátor
Proč jsou tak velkou mantrou pro odbory ty tarify? Ono se to projevilo i v té debatě, kterou jsme tady vedli. Do tarifů anebo spíš podporovat ty nadtarifní složky? Odbory nechtějí výkon, anebo jsou šéfové ve státní správě tak špatnými lidmi, že je potřeba se proti nim bránit. Ukotvení masivní části platu do tarifní tabulky. 

Jana KLÍMOVÁ
To, co máte v tarifu, je prostě jistota, to musíte dostat. A nehrozí tam to, že třeba příští rok stát bude chtít opět šetřit, protože třeba už nebudou volby v roce 2026, takže se třeba ten objem na ty mzdy zase sníží. A to, co třeba příští rok dostanete na odměnách v té netarifní složce, tak na to třeba už ten další rok jako zase nebude. Takže to, že to máte přímo v tarifu, je prostě taková tutovka. Takže jako ze strany odborů to samozřejmě chápu. Jak říkám, tak jako jsou to jenom lidé, někdo má nějaké to hodnocení prostě nikdy nemůže být úplně asi stoprocentně objektivní. Já nevím, jakým způsobem se třeba u jednotlivých státních úředníků hodnotí přesně ten výkon, podle čeho? Takže prostě samozřejmě, že nějaký lidský faktor tam může hrát roli, takže já jako z tohoto pohledu chápu to vyjednávání odborů, že tlačí na ty tarify, protože to prostě budou muset dostat. 

Moderátor
Abychom nezůstali jenom u platů, jak zhodnotit konsolidační úsilí vlády?

Jana KLÍMOVÁ
Je určitě dobře, že byl přijatý konsolidační balíček, protože myslím, že to bylo sto padesát miliard pro dva roky 24, 25, které by se bez toho prostě neušetřily. Ale bohužel i tak vidíme, že ten strukturální schodek je založený prostě tak vysoko, že ať děláte, co děláte, tak pořád 200 miliard někde chybí. Takže si myslím, že je jasné, že prostě bez nějaké větší reformy, nějaké části, ať už jsou to právě ty samosprávy, třeba fungování v některých věcech ve školství, tak nevím, jestli se dá proškrtat prostě dalších 200 miliard v nějaké nejbližší době. 

Moderátor
Jsme u toho škrtání, vláda spíš škrtá nebo spíš investuje? Ten příští rozpočet je spíš seškrtaný nebo spíš prorůstový a investiční anebo projídací anebo investiční? Jaký je? 

Jana KLÍMOVÁ
Určitě je investiční. Investice v celkové výši 251 miliardy korun jsou, je více než schodek dvě stě třicet miliard, takže v tomto nepochybně jako je to, je to dobrá věc, protože investicemi prostě zakládáte nějaké budoucí zisky, příjmy, takže to je určitě správná cesta. 

Moderátor
Jednání o státním rozpočtu mají i ten politický rozměr. Teď narážím na Ivana Bartoše, který chce 7 miliard navíc, a zatím Piráti říkají: nedáte, tak my taky nedáme, nedáme své hlasy pro státní rozpočet. Jak vážný politický problém to je? V jaké situaci jsme se ocitli, kdyby jedna z vládních stran, koaličních stran nepodporovala hlavní vládní zákon roku, to znamená státní rozpočet?

Jana KLÍMOVÁ
No, tak vzhledem k tomu, že Piráti mají čtyři poslance ze sto osmi, tak, tak by stejný rozpočet prošel. A pokud by tedy se k nim ještě někdo nepřidal z jiných koaličních stran, takže v tomto by toho asi moc nezískali a spíš možná, že by jim to mohlo uškodit. Piráti nejsou teď úplně dobré pozici kvůli problémům se stavebním řízením, takže nevím, jestli takové jako silné gesto, že nepodpoří celý rozpočet kvůli tomu, že Ivan Bartoš se 7 miliard navíc na bydlení, tak nevím, jestli by to jako úplně bylo dobře vysvětlitelné. 

Moderátor
A je to věcný požadavek, je to faktický požadavek. Je potřeba 7 miliard na to, aby se podporovala výstavba dostupných bytů? 

Jana KLÍMOVÁ
Já se přiznám, že to neumím toto posoudit. Proč přesně 7 miliard, do čeho přesně by to mělo jít? Jako to, že je potřeba podporovat dostupné bydlení, to je určitě pravda. Jsou rozjeté programy třeba pro obce, aby začali právě oni využívat svoje prostředky s podporou státu. Takže na tyto programy si myslím, že by se třeba měly najít peníze, ale nevím, do jaké míry zrovna na příští rok, kolik je připravených projektů, jestli je na to potřeba fakt sedm miliard korun a jestli se třeba nedají najít, já nevím, z evropských fondů nějakých nebo z něčeho jiného než přímo ze státního rozpočtu. 

Moderátor
Jana Klímová, analytička ČRo děkuji za účast v Událostech, komentářích. Tak a vracím se k oběma pánům, k ministru financí Zbyňku Stanjurovi, místopředsedovi PS a stínovému ministru práce a sociálních věcí Aleši Juchelkovi. Pane ministře, jak hodně ten státní rozpočet máte s jednotlivými ministry doprojednán? Že se nám tady objevují ty věci, které jsme slyšeli: Vy nedáte, my taky nedáme.

Zbyněk STANJURA
Tak já myslím, že panovala na jednání členů vlády poměrně vysoká shoda. Poctivě říkám, že nikdo z ministrů, nikdo ze správců kapitol, ať už to jsou ministerstva nebo ostatní kapitoly, nedostal kolik, kolik by v ideálním případě chtěl. A právě proto jsme zvolili model, abychom o tom jednali vláda jako celek, protože není důležité, jestli přesvědčí konkrétní člen vlády ministra financí, on musí přesvědčit vládu jako celek, že ta jeho resortní priorita a je o něco důležitější než priorita jiného resortu. Jinak se ten rozpočet udělat nedá. Ale ty tři týdny určitě ještě využijeme k jednání. Já si fakt nepamatuji, nikdy se to nestalo, že by srpnový návrh rozpočtu nedoznal změny buď v té fázi, než se to pošle do sněmovny, nebo pak projednávání ve sněmovně. Pro mě jsou klíčové vlastně ty parametry, které se budou projednávat v prvním čtení, to znamená celkové příjmy, celkové výdaje a deficit. A samozřejmě je možné, že ještě teď během těch necelých tří týdnů dojde k přesunu mezi kapitolami a to samé se může stát v PS. A to se vlastně každý rok děje, ať je u vlády kdokoliv, a každý rok se děje, ať u vlády kdokoliv, že vládní koalice podporuje rozpočet a opozice je proti. Jenom připomenu, si pamatuji z minulého volebního období, kdy byly dvě vládní strany. Na vládě jedna pro to nehlasovala, ale v té PS nakonec ta vládní koalice tehdy hlasovala proti nám, protože jsme byli v opozici, jednotně. Já věřím, že se to nestane, že se dohodneme, že jako v předchozích letech vláda schválí návrh rozpočtu jednomyslně a k tomu povedeme ta jednání do toho 25. září.

Moderátor
Pane místopředsedo, vy budete mít nějaké požadavky na vládu, pokusíte se něco prosadit, případně zato vládě něco slíbíte, podporu? 

Aleš JUCHELKA
Ne, tak v tuto chvíli PS ještě nezasedala, takže nezasedaly ani žádné politické kluby. Ani ten náš. A vlastně jsme ten návrh mohli vidět až minutu před půlnocí v sobotu. Myslím si, že by bylo dobré se na to připravit a samozřejmě i o tom i diskutovat. Já v tuto chvíli, když jsem si více rozebral rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí, který má o 42 miliard více, tak tam budu samozřejmě chtít vědět nějaké konkrétní položky, kterých se týká. Například na zdravotně postižené je tam minus 300 milionů korun. To nevím, kde se tam vzalo, proč to takto je, protože například u příspěvku na péči, který s tím souvisí, je navýšení o 7 miliard. Takže mě, já se budu ptát, co to teda v tuto chvíli znamená, protože tady jakýkoliv prudký pohyb může opravdu být velmi jakoby ztížený pro život těch zdravotně postižených. Taktéž samozřejmě víme, že u Ministerstva práce a sociálních věcí jsou některé položky, které vlastně nedokážou predikovat dříve, než dojde k nějaké realitě, jako je počet narozených dětí a vlastně další věci. Mě na tom rozpočtu nejvíce samozřejmě vadí kromě toho projednávání, které bylo skutečně za mě netransparentní, bylo za mě utajované právě, protože už v tuto chvíli se mohli scházet různí experti nad tím a mohli přemýšlet o tom, jakým způsobem ten státní rozpočet budou zlepšovat, protože mohli o tom diskutovat v těch předchozích letech a samozřejmě, že to je součástí nějaké, bych řekl, politiky konzervativní, to znamená, která prostě následuje ty tradice, které v demokratické společnosti jsou důležité. Když to dělali předtím všichni ministři, aby se to prostě dodrželo, protože na to byli v rámci odborné veřejnosti všichni zvyklí. 

Moderátor
Utajili jste to proto, aby experti neměli moc času. 

Zbyněk STANJURA
Experti budou mít září, říjen, listopad minimálně. Tři měsíce, čtvrt roku, ale co je důležité, ten rozpočet je postavený na makroprognóze ze srpna, to znamená, ta čísla už prostě sedí. Dubnová makroprognóza je prostě méně přesná každý rok než ta srpnová. Takže jsme vyšli z reálných čísel, která jsme schopni obhajovat. My jsme publikovali, jaký se odhaduje růst HDP v příštím roce, predikovali jsme, jak by měl růst objem platů, nejenom mezd, jenom připomínám, že 82 procent zaměstnanců pracuje v soukromé sféře zhruba, to jsou mzdy a platy jsou v tom. Takže je to mnohem přesnější. Ano, debaty o nepřesných čísel mohou být velmi vášnivé, ale nikam by nevedly. Já myslím, já jsem už říkal v jiné televizi v neděli, letos je to poprvé, příští rok to bude podruhé, za dva roky to bude potřetí. A pak si nikdo nevzpomene na ty prázdninové hádky nad nepřesnými čísly. Změnili jsme zákon. Nevšiml jsem si, že by kdokoliv v průběhu projednávání zákona proti tomu protestoval nebo to napadal. My jsme navrhli a prosadili, že Ministerstvo financí má poslat vládě, ne, že vláda schvaluje, že má poslat vládě do konce srpna návrh rozpočtu a to jsme splnili. Před tím v minulém zákoně bylo, že se to mělo poslat do konce května a do konce června vláda měla schválit ta předběžná čísla. To vyvolávalo podle mě zbytečné debaty nad čísly, které byly v té době k dispozici. Po mě ten postup mnohem lepší. Mnozí ekonomové to doporučí. 

Aleš JUCHELKA
Jenom říkám, že politicky se mohlo už nějakým způsobem směřovat k tomu, že ta diskuse se mohla nějakým způsobem vést. To, že vy máte problém v komunikaci obecně jako vláda, buď jako někoho nálepkujete, osočujete, nebo děláte ty věci tajně a jako ještě infantilní provokaci dáte jednu minutu před vypršením termínu. 

Zbyněk STANJURA
Víte o tom, že to byly loni stejně? To loni nevadilo? 

Aleš JUCHELKA
Proto říkám, že to je infantilní. Provokace, protože vy víte moc dobře, že když to v sobotu dáte minutu před půlnocí a v neděli okamžitě všechny diskuse budou o tom, tak to je prostě takový jako trapný špílec. 

Moderátor
Pane místopředsedo Juchelko, prosím, ty investice. Slyšeli jsme tady od Jany Klímové, že ten rozpočet je výrazně investiční, je?

Aleš JUCHELKA
Není. Může se tak samozřejmě tvářit, my to vidíme, je tam 250 miliard na investice, z toho těch 62 na ministerstvo obrany, což samozřejmě je v rámci toho rozpočtu podle zákona investice tohoto státu. Jenomže investice, tak jak říkala paní Klímová, já jsem si tady její slova poznamenal, a s tím já souhlasím, by měla vlastně implikovat multiplikovat do rozpočtu nějaké budoucí zisky a příjmy. A na to já právě myslím. A vlastně ty investice do té obrany nic takového nedělají. To je prostě pro úzkou skupinu lidí, kteří vlastně ty investice budou mít a já s ním jako nemám problém, akorát nemůžeme o tom hovořit jako o investicích, které multiplikují do rozpočtu nějaký efekt. Když to samozřejmě jakoby očešeme, tak můžeme říct, že ta minulá vláda měla ty investice vyšší než tato vláda. A de facto takto se můžeme bavit i o dopravních stavbách, poněvadž když se podíváme samozřejmě na to nominální HDP a budeme tam samozřejmě k němu v rámci HDP říkat, ty investice, které jsou na dopravní stavby, tak tam je také výrazně nižší procento. Faktické peníze nám trošičku sežrala samozřejmě inflace, takže v tuto chvíli my si za ně koupíme asi zhruba o čtvrtinu méně z hlediska toho, co potřebujeme jako stát, než tomu bylo třeba před inflací. Taktéž se nemůžeme v rámci toho rozpočtu bavit, a to jsme se už tady na začátku trošičku prostě jakoby rozebrali, o tom samotném jako sociálním, sociálním smíru.

Zbyněk STANJURA
Je to vlastně úsměvné. Poslední rok Babišovy vlády 2021 byly investice 177 miliard, z toho 103 z národních zdrojů a Aleš Juchelka s klidnou tváří tvrdí, že je to víc než 251. Hnutí ANO není schopno uznat ani to, že tam jsou rekordní investice. Opravdu si myslíme, že výdaje do obrany jsou k tomu, abychom vydělávali, nebo k tomu, abychom se ubránili a odstrašili? Za prvé, tak já mám čísla, které jsem si vyžádal z Ministerstva obrany. V tomto volebním období bylo uzavřeno 33 723 smluv resortu obrany a z toho 32 405 s českými subjekty. V posledních letech pro české subjekty šlo 120 miliard korun. Jsou tam všude české společnosti na těch velkých projektech, kde jsou zahraniční dodavatelé, protože nejsme soběstační ve výrobě sofistikovaných zbraňových systémů, samozřejmě participuje český průmysl. 

Aleš JUCHELKA
Já to nezpochybňuji, jenom říkám, že prostě pro mě jsou investice jako pro ekonoma to, co multiplikuje nějaký efekt do státního rozpočtu. Teď to ještě házíte na tu tzv. pseudohodnotovou politiku.

Zbyněk STANJURA
Obrana vlasti je podle vás pseudohodnota? 

Aleš JUCHELKA
Ne. 

Zbyněk STANJURA
Tak to neříkejte.

Moderátor
Pánové, já vám musím poděkovat za tuto debatu už, ale myslím, že v rozpočtu ještě dostaneme oběma. Děkuji, na shledanou.