Rozhovor s Davidem Havlíčkem, předsedou představenstva EGAP
Zdroj: Hospodářské noviny, 8.2.2024
Pro státní pojišťovnu EGAP byl loňský rok druhým nejúspěšnějším v její historii. „Svět se změnil a je v něm více rizik,“ komentoval v rozhovoru pro HN meziroční nárůst pojištění téměř o 70 procent předseda představenstva David Havlíček. Exportní garanční a pojišťovací společnost je klíčová pro české firmy vyvážející mimo Evropu. Její garance usnadňují zisk úvěrů od komerčních bank. EGAP nově rozšířila možnost pojišťování a podle nových pravidel OECD může dát garanci až na dobu 22 let, což by mělo na trzích mimo Evropu představovat konkurenci Číně. „Pokud má česká firma desetiletý úvěr a čínská třicetiletý, převáží to i kvalitu nabídky,“ uvedl Havlíček. Za covidu EGAP mimořádně zajišťovala i úvěry domácímu průmyslu. Zajistila i huť Liberty Ostrava, která ale úvěr nesplatila.
Jak velký objem pojištění loni EGAP udělala?
Dosáhli jsme téměř 70 miliard korun. V roce 2022 to bylo 41 miliard, nyní jsme u pojištění na úrovni jednoho procenta HDP. Je to nejvyšší číslo od roku 2012 a druhý nejlepší výsledek v historii pojišťovny. Poptávka exportérů po našich službách roste, protože se svět změnil a je v něm více rizik. Za covidu se rozpadla část dodavatelských řetězců. Zvýšilo se geopolitické riziko, což potvrzuje válka na Ukrajině i konflikt v Izraeli. Zároveň pomáhají podnikatelské mise ministrů a premiéra. Ten jezdí do několika zemí v Asii a Africe najednou, a exportéři tak mohou navázat více obchodních vztahů.
Je to ale i 70 miliard korun rizika.
Máme teď nejméně rizikové portfolio za dlouhou dobu. Pravděpodobnost selhání je na úrovni 0,8 procenta (k celkovým závazkům EGAP, pozn. red.). Dlouhodobě byl ukazatel rizikovosti mezi 1,5 až 2,5 procenta (tento interní index EGAP stanovuje riziko pojistné události v čase, pozn. red.).
Bude EGAP v zisku? Za rok 2022 to bylo 832 milionů.
Nemáme ještě auditovaná čísla, ale budeme na tom ještě lépe než předloni.
Třetí číslo, podle něhož se hodnotí váš výkon, je objem vymožených pohledávek. Jak jste na tom?
Budeme nad jednou miliardou korun.
Nenarušuje statistiky mimořádný program Covid plus, který na podporu domácího průmyslu schválila vláda Andreje Babiše?
Program ještě není uzavřený, ale považuji ho za úspěšný. Ve velmi krátké době jsme českým firmám ve 110 obchodních případech pomohli načerpat od komerčních bank úvěry 22 miliard korun. Tím jsme pomohli zachovat jejich provoz během pandemie. Celkem 70 procent z této částky už bylo uhrazeno. Záruku jsme museli zaplatit jen ve třech případech.
Největší případ garance byla ale huť Liberty Ostrava, kde jste loni museli zaplatit jeden a půl miliardy korun. Splácí vám to?
Je to živý obchodní případ, nemohu ho moc komentovat. Můžu jen potvrdit, že jsme garanci loni v září proplatili a snažíme se minimalizovat škody. Naše pohledávka ale patří k velmi dobře zajištěným, takže se cítíme v komfortní situaci (podle informací HN Liberty Ostrava zatím EGAP vrátila něco přes 10 procent částky, pozn. red.).
Zvažovali jste podání insolvenčního návrhu?
Nechceme být spouštěčem insolvence Liberty Ostrava. Není to náš hlavní scénář. Pokud k tomu dojde, tak samozřejmě všechny pohledávky přihlásíme.
Je ve hře prodej pohledávky?
To nemůžu komentovat. Jsou objemově pořád hlavní dlužníci v Rusku? Už ne. Z pohledu angažovanosti je Rusko na osmém místě. Před deseti lety bylo s 50 miliardami korun jedničkou. V průběhu války na Ukrajině se nám povedlo naši expozici výrazně snížit. Před dvěma lety jsme ji měli v Rusku přibližně 11 miliard korun, teď jsou to tři a půl miliardy, aniž by vznikly nové pojistné události. Naopak ze stávajících „nedobytných“ pohledávek se nám podařilo vymoci 420 milionů korun. Byť dostat peníze do Česka vyžaduje kvůli sankcím velkou míru kreativity.
Čekal bych spíš, že platit nebudou.
My také. Ze začátku jsme si to vysvětlovali tím, že byl uměle udržovaný silný kurz rublu zvýhodňující splátky v eurech a dolarech až o polovinu. Některé firmy dokonce splácely úvěry s předstihem. Ruské firmy asi rovněž vnímají, že se možná v nějaké střednědobé nebo dlouhodobé budoucnosti vrátí do mezinárodního obchodu.
Popíšete tu kreativitu ve vztahu k Rusku?
Třeba pro jednu platbu jsme museli využít šest různých bank ve čtyřech zemích. Samozřejmě dodržujeme sankce EU, problém máme i v tom, že Rusko uvalilo protisankce a omezuje platby do zahraničí na částku 10 milionů rublů měsíčně (asi 2,5 milionu korun). Snažíme se ruské dlužníky tlačit k volnějšímu výkladu těchto pravidel.
Jak je to s angažovaností EGAP na Ukrajině? České firmy o ni mají zájem, jako země ve válce přitom není normálně pojistitelná.
Ukrajinu jsem si od loňského března, kdy jsem se ujal funkce, vzal jako prioritu. Pojišťovat zde ale můžeme jen s podporou vlády. Jako to dělají jiné státní pojišťovny v Evropě. Loni v červenci vláda schválila zřízení Fondu Ukrajina a ministerstvo financí jako náš stoprocentní akcionář nám garantovalo navýšení kapitálu o 239 milionů korun a dalších 100 milionů šlo z fondů EGAP. Fond Ukrajina hlavně pomáhá obnovit obchodní vztahy, které už dříve existovaly. Než vznikl, musely tamní firmy platit předem, což byl pro ně problém.
Kolik už máte podepsaných pojistných smluv?
Devět. Jde zejména o firmy vyvážející zemědělskou techniku a potraviny. Máme přes dvacet dalších žádostí, jejichž celkový objem je přes 400 milionů korun.
To je víc, než máte.
Program kapacitně vyčerpán ještě není. Navrhujeme vládě úpravu parametrů, které by zajištění exportérů na Ukrajině administrativně usnadnily. Jde hlavně o dokládání části dokumentů, jež se v praxi ukázaly jako obtížně doložitelné. Třeba podmínka předchozí zkušenosti vývozních firem s dovozcem. Kvůli válce ale mohly tyto podniky přestat existovat a vznikl místo nich nový subjekt, který je s předchůdci totožný. Pro nás je to už při posuzování rizika stopka. Chceme upravit parametr, aby stačila historická zkušenost s platbou do Česka. Nemůžeme ale ustoupit od toho, že nepojistíme obchod s ukrajinskou firmou, kde je vysoké riziko, že nezvládne uhradit zakázky. Nebo pokud závod leží ve válečné zóně nebo poblíž ní.
Budete usilovat o navýšení limitu ve Fondu Ukrajina?
Ministr financí Stanjura už na strojírenském veletrhu v Brně (v říjnu 2023 – pozn. red. ) avizoval, že je ochotný o tom diskutovat. Zatím navíc nemáme žádnou neuhrazenou splátku. Jednání ale spíše budou o parametrických změnách podmínek fondu než o jeho navyšování.
Vidíte v zájmu firem o EGAP nový trend?
České firmy chtějí více investovat v zahraničí, koupit tam nějakou firmu a využít ji pro expanzi v daném teritoriu. Nebo tam vlastní společnost založí a postaví výrobu na zelené louce. To je typické pro miliardový trh v Indii. Pokračuje i hledání alternativních trhů za Rusko. Tady za poslední dva roky dost rostl Uzbekistán, s nímž se na brněnském veletrhu za účasti českého a uzbeckého premiéra podepsalo memorandum. Docela aktivní jsou ve střední Asii malé a střední firmy. Velkou zakázku v Uzbekistánu podepsala Škoda Transportation.
V Africe je vaším největším případem zakázka firmy Transcon na stavbu letišť v Senegalu. Roste zájem českých firem o tento kontinent? Je to vidět na číslech EGAP?
Nejnovější velkou zakázkou skoro za miliardu je dodávka čerpadel do Egypta, kterou udělala olomoucká Sigma Group. Je to obrovský projekt, díky němuž se zúrodní část pouště. Průtok těmi čerpadly bude tak velký jako průtok Vltavy pod Karlovým mostem. Máme v Africe ještě jednu velkou zakázku na dodávku autobusů, kterou ale nemůžu jmenovat. Pro EGAP je to těžký region, ale jsme ochotni tam pojišťovat. Liší se to však zemi od země, dlužník od dlužníka. A zásadní roli přitom hraje také délka splatnosti. Na mapě rizik EGAP je většina afrických států v kategorii „F“, tedy v té nejrizikovější. Pojistit vývoz například do Somálska je dlouhodobě v podstatě nemožné, do zmíněného Egypta pojišťovat lze. Posouzení je u každé země i případu vždycky individuální. Na každou pojistitelnou zemi přitom máme stanovenou maximální expozici, kterou jsme tam schopni mít (pohybuje se od 100 milionů po jednotky miliard korun – pozn. red.).