Staré penzijní fondy prohrávají boj s inflací. Vláda chce nižší poplatky
Zdroj: Seznamzpravy.cz, Datum: 29. 2. 2024
Druhá část rozhovoru ministra Zbyňka Stanjury pro Seznam Zprávy. Hovořil v ní například o navržených opatřeních NERV na podporu ekonomiky, připravovaných změnách pro investování penzijních fondů nebo o windfall tax.
Do jakých opatření na podporu růstu se vláda ještě stihne pustit? Aktuálně si z nich vybírá. Diskuse už běží o uvolnění pravidel na trhu práce. To je jen jedno z témat, které dnes probereme se Zbyňkem Stanjurou, ministrem financí a prvním místopředsedou ODS. Dobrý den, vítejte.
Dobrý den.
Vy sám osobně jste před časem prohlásil, že žádné velké reformy do konce volebního období už od vaší vlády patrně čekat nemůžeme. Nepřijde tak ta práce ekonomů, těch 37 opatření NERVu na těch skoro 50 stránkách, vniveč?
Když z té věty vytrhnete podstatnou část, kterou jste citovala. Já jsem říkal, žádné velké reformy, které by současně měnily desítky zákonů, už nečekejme. A to si myslím, že žádný z těch návrhů by neměnil desítky zákonů. Takže ty věty nejsou proti tomu, co v této chvíli posuzujeme a nad čím se radíme.
Jak se vám osobně ten seznam těch opatření líbí jako celek?
Abych řekl pravdu, něco se mi líbí, něco se mi nelíbí. Je to i podle toho, kdo je členem NERVu. Ti lidé mají různé pohledy na ekonomiku, na svět, od levého středu po pravý střed. Mně samozřejmě jsou bližší ta opatření, které odpovídají spíš těm pravicovým pohledům než těm levicovým, ale myslím si, že jako materiál je to velmi dobré a máme čím se inspirovat.
Podle našich informací si pan premiér vybere 10 dílčích opatření, která má za prioritní. Už si vybral?
To se musíte zeptat pana premiéra.
Asi s ním komunikujete, ne?
Já jsem říkal, že maximálně 10. Komunikuji s ním, ale určitě se neptám, jestli si už vybral. Já si myslím, že 10 je úplně maximální počet. Kdyby bylo na mně, tak se ještě koncentruji na menší počet těch opatření.
Takže to zní tak, jakože Vy už jste si alespoň vybral.
Já už jsem si vybral. Budu o tom mluvit se svými kolegy na vládě a budu jim říkat ty důvody, proč si myslím, kde máme koncentrovat svoji pozornost. Když jsem říkal, že je ten materiál dobrý jako celek, ale na druhé straně, pokud si dáte 37 priorit, tak vlastně nemáte žádnou. Takže podle mě z těch 37 priorit si máme vybrat ty, které my osobně považujeme každý z nás za ta nejpotřebnější. Osobně si myslím, že stát má hlavně identifikovat překážky, které brání soukromým investicím a brání rozvoji ekonomiky, a soustředit se na odstranění těch překážek. A ne že by stát chtěl všechno sám organizovat, všechno řídit, do všeho investovat. To si myslím, že není dobrá cesta.
Největší překážka za Vás je tedy jaká?
Dlouhodobě situace na trhu práce. To znamená určitě zjednodušení situace na trhu práce a pak povolovací procesy, aby netrvaly tak dlouho. Od 1. července bude v platnosti a účinnosti nový stavební zákon. Uvidíme, zda přinese to slibované zrychlení. Já věřím, že ano. Na druhé straně, pokud chceme mít nějaké dlouhodobé věci, které máme podporovat, tak já myslím, že to je vlastně oblast vzdělávání. Tam nevidíte výsledky za rok, za dva, ani za čtyři, ani za šest, ale podle mě vážná debata o tom, co se má vlastně učit, jak má vypadat systém vzdělání v České republice, je na místě. Ta debata určitě neskončí tím, že se přijme jeden nebo dva zákony, ale to je pro budoucí konkurenceschopnost české ekonomiky a ČR jako celku podle mě to nejdůležitější.
Vy jste zmínil situaci na trhu práce, tu NERV také kritizuje. Vadí mu, že trh práce je zatuhlý, že se lidé najímají i propouští poměrně složitě. Jako jeden z léků nabízí rozvolnění těch pravidel a zavedení mimo jiné výpovědi bez udání důvodu, ovšem výměnou za větší odstupné třeba. NERV se odkazuje na dánský systém Flexicurity, ale ten je založený hlavně na tom, že tomu vypovězenému člověku poskytne i větší ochranu, poskytne mu dostatek času na to, aby si našel stejně dobrou, anebo třeba i lepší práci, než kterou má, a stát mu v tom pomáhá. Vnímáte Flexicurity stejně, anebo se vám z toho líbí jenom ty výpovědi bez udání důvodu?
Já myslím, že nemůžeme žádný model žádného státu takhle slepě přenést, ať už je to Dánsko nebo jiný stát a přenést ho do ČR. Já si myslím, že máme mluvit hlavně se zaměstnavateli a zaměstnanci o tom, co jim vadí na stávajícím stavu. A ta rigidnost těch pravidel je bezesporu první důvod, který slyším. Stačí, když se zeptám i ve veřejné správě, sice je tam trošku jiný zákon, ale je to podobný princip. Jak složité je někoho najmout, jak složité je propustit někoho, který nic neporušil, žádný zákon, jenom prostě neodvádí dobrou nebo 100 % práci. A to jsou věci, které máme řešit. Určitě můžeme debatovat o tom, jestli nemá být delší zkušební doba, protože co poznáte za tři měsíce. To jsou všechny věci, které by pomohly. Ale z druhé strany je to podobné, pokud dostanete jako zaměstnanec dobrou nabídku a zaměstnavatel vás neuvolní, tak se velmi často stane, že ta nabídka je časově limitovaná. Dnes máme konec února, dejme tomu, že řekne, tak nejpozději do 15. března nebo 1. dubna bych potřeboval, abys nastoupil na tu novou pracovní pozici, ale pokud jste vázaný pracovní smlouvou a zaměstnavatel vám nevyjde vstříc, on může a nemusí, tak když vám nevyjde vstříc, tak ta šance vám uteče. Takže najít tu správnou míru flexibility pro zaměstnance i zaměstnavatele, netvářit se, že žijeme v 19. století, kdy zlí kapitalisti tady vykořisťují dělníky. Nic takového není. Každý zaměstnavatel vám řekne, že pro něho je klíčové mít dobré zaměstnance, nikdo se nebude zbavovat dobrých zaměstnanců, proč by to dělal?
Tak zase ta ochrana těch zaměstnanců je samozřejmě také důležitá. Takže k té mé otázce na ten sociální aspekt Flexicurity, protože třeba vím, že v Dánsku mají nezaměstnaní vyšší podporu v nezaměstnanosti, respektive pobírají vyšší náhradový poměr ze své mzdy, alespoň na čas. Pokud se ovšem nesnaží během té doby nějak třeba rekvalifikovat, nebo tu práci neshání, tak ta podpora se rychle krátí. Dokážete si tu vyšší podporu na určitý čas, za určitých podmínek, představit i u nás?
Obecně říkám ano, ale museli bychom se bavit o těch parametrech. Nicméně u nás vlastně žádná nezaměstnanost není dlouhodobě. Když se podíváte na počet nezaměstnaných a počet volných míst, tak vlastně žádná není, je nulová.
Ale ti lidé se nehýbou na tom trhu práce, což by také asi mohlo vyřešit…
No mimo jiné tím, že velmi často je požadavek, aby stát zachránil každou firmu. I tu, jejíž další fungování třeba nemá ekonomický smysl. Je obrovský tlak, aby se ty firmy zachraňovaly, a pak samozřejmě ta přirozená fluktuace lidí, že si hledají jiné, lepší, obdobné místo, je tím zpomalena. Takže v této chvíli opravdu, kdybychom měli desetiprocentní nezaměstnanost, tak se bavme o velkém sociálním aspektu v té nezaměstnanosti, ale v těchto měsících a v těchto letech, a úplně stejnou situaci očekáváme v roce 2024 na trhu práce, jako byla v minulých x letech, tak tady žádné velké sociální riziko opravdu nehrozí.
Kolik peněz jste schopni na systém à la Flexicurity alokovat? Protože ten dánský model je poměrně drahý a kolega Martin Čaban, když odhadoval náklady, jak by to bylo drahé v Česku, tak se dopočítal k číslu 80 až 120 miliard ročně.
No, to bych chtěl ten výpočet vidět. To by mě zajímalo, kolik lidí počítal, že by tuhle podporu mělo. To je přece klíčový parametr, ne? Když nemáme žádné nezaměstnané…
Asi to nebylo jenom na podporu, ale obecně na ten systém, protože ten systém je hodně založený na tom, že role Úřadu práce je veliká.
Já se omlouvám, ale když slyším jedno číslo, nevím, jak k němu ten autor přišel…
Vycházel z toho, kolik dává Dánsko na podporu té aktivní politiky nezaměstnanosti a pak to tedy asi hrubě dopočítal na ten český model.
Tak těžko se komentuje něco, kde vlastně neznám vstupní parametry. Nechci to zpochybňovat, nevím, ale určitě to nebude 80 až 120 miliard. To je úplně mimo realitu. Nevím, a to je to klíčové, kolik by takových lidí bylo, kteří by byli propuštěni bez udání důvodu, ale s tím vyšším odstupným, takže nemají sociální problém v tom okamžiku, když mají vyšší odstupné. Dneska je to vlastně tři, čtyři, pět měsíců. Kdyby to například byl dvojnásobek, když bude debata, že v té firmě je někdo déle než tři roky a dostane deset platů, tak si fakt myslíte, že musíme dávat ještě další desítky miliard, abychom mu hodně pomohli?
To by tedy za Vás bylo dostatečné? NERV taky doporučuje vtáhnout do české ekonomiky skoro půl bilionu korun ze třetího důchodového pilíře. To je zhruba 460 miliard, které leží v tzv. starých, neboli transformovaných penzijních fondech. Líbí se Vám nápad, že by se tyhle peníze vtáhly na kapitálový trh?
Mně se líbí, je tam volných zhruba 100 miliard. Za ostatní mají nakoupené především státní dluhopisy. My vedeme dlouhodobě jednání s Asociací penzijních společností, chystáme nový zákon o Národní rozvojové bance a chceme uvolnit i pravidla pro to, aby ty penzijní společnosti mohly například nakupovat budoucí bondy, které by mohla vydávat transformovaná Národní rozvojová banka. Ale ten potenciál je někde mezi 80 až 100 miliardami. My na tom pracujeme, takže zákon by měl platit od 1. ledna příštího roku. Už jsme poměrně daleko, v příštích týdnech už bude probíhat připomínkové řízení, takže předpokládám, že ještě před prázdninami by ty zákony mohly doputovat do Poslanecké sněmovny.
Je proto tedy třeba odbourat to pravidlo, tu garanci té kladné nuly, tedy záruku, že tyto fondy nesmí jít do minusu?
To je jiná debata. Je to věc i pro odborníky, proč Češi takhle konzervativně zůstávají v produktu, který je pro ně méně výhodný než ty transformované fondy.
Ptám se na to pravidlo, jestli teda bude potřeba toto změnit, jestli diskutujete i o tomto, když se bude v těch fondech moci investovat i do méně konzervativních nástrojů.
Nemyslím si, že je to úplně na stole, protože nezměníte ze dne na den chování spotřebitelů a střadatelů. Takový nějaký velký otřes by mohl vyvolat nežádoucí pohyby v tom systému. Takže debatujeme o tom, ale žádné velké změny v tomhle nečekám. Spíše se bavíme o tom, jak motivovat lidi, aby ty svoje peníze transformovali, aby si vybrali nástroje a produkty, které mohou být výnosnější. My jsme změnili pravidla od 1. ledna letošního roku. Ty první zprávy jsou zatím poměrně pozitivní, ale potřebujeme minimálně dvanáct měsíců, abychom je mohli vyhodnotit. Ale podle mě jsou dva měsíce zatím hrozně málo na to, abychom mohli zjistit, jestli je to jenom nějaká počáteční vlnka, nebo to bude nějaký setrvalý trend. To se teprve uvidí.
NERV taky poukázal na vysoké poplatky u penzijních fondů, hlavně tedy u těch starých, kde jsou výnosy prakticky nulové a investice konzervativní. Plánujete se zaměřit i na toto?
Debatujeme o tom.
A jakým směrem jdou vaše debaty? Že by se ještě nějak upravily ty stropy na poplatky?
Přesně tak. My to debatujeme tak, aby ten systém zůstal stabilní, ale je to věc, která k debatě je.
Pojďme se podívat na další téma, a to je EET. Zajímá mě, jestli už se nějak projevily, zeptám se nejdřív obecně, jestli už nějak projevily ty daňové změny, které přinesl konsolidační balíček, nebo je na to příliš brzy?
Je to příliš brzy. Pokud si vezmeme změny v přímých daních, tak je to vlastně první měsíc v lednových výplatách, takže únor je vlastně první měsíc, kdy to vidíme. Teď taky budeme vidět první inkaso DPH za měsíc leden. Takže je to příliš brzy. Uvidíme na konci února, ale to bude první signál o prvním měsíci fungování těch změn, které nastaly k 1. lednu.
Potřeba je samozřejmě každá miliarda v rozpočtu teď, jako vždy. Nelitujete toho, že jste zrušili elektronickou evidenci tržeb?
Ne, protože tam by žádné miliardy nepřibyly.
Jste si tím tak jistí, že by skutečně ten výnos nebyl?
No, možná jednu nebo dvě miliardy. Nedá se to dopočítat. To, že hnutí ANO tím šermuje a neustále ty odhady zvedá, kdysi to byl osm, pak deset miliard, pak dvanáct… EET nefunguje od roku 2020. To znamená, pokud by hnutí ANO mělo pravdu a jejich čísla, tak oni sami svým rozhodnutím připravili státní rozpočet o desítky miliard. To samozřejmě pravda není.
Podle našich informací existuje na ministerstvu financí nějaká nová pracovní skupina, která má za úkol řešit šedou ekonomiku. Co je zadáním této skupiny?
To máte víc informací než já. Nevím, kdo vám to říká, nic takového tam není.
Žádná taková pracovní skupina tam není, která by řešila třeba rozjetí nějakého podobného instrumentu, jako je elektronická evidence tržeb?
Ne.
Jak se chcete na tuto otázku zaměřit? Protože šedá ekonomika ubírá českému hospodářství skoro 14 % jeho výkonu.
To je odhad.
Samozřejmě, přesná čísla nejsou.
No a u té šedé ekonomiky je problém, že všechno je odhad. Kdyby šedá ekonomika rostla, jak tvrdí například opozice, tak to ve svých odhadech musí zohlednit i ČSÚ, protože i do HDP se započítává odhad šedé ekonomiky. A pak by pravděpodobně ekonomika jako celek rostla loni o nějakých 0,1 % nebo 0,2 % a neklesala by o 0,4 %. Jediné měřítko, které je mezinárodní, je tzv. daňová mezera co se týče DPH. My máme zatím odhad za rok 2022, protože to nedělá ČR, ale mezinárodní instituce, a tam je další pokles mezi roky 2021 a 2022 na necelých 6 %. Kdysi to bylo 15 a více procent. My k tomu potřebujeme dobré analytické nástroje ve finanční správě. Po letech řečí a slibů investujeme nemalé peníze do daňových skladů a do nového informačního daňového systému. Potřebujeme opravdu silné analytické nástroje, aby kontroly finanční správy nechodily na slepo. V okamžiku, kdy máte dostatek dat a umíte s nimi pracovat, tak se zvyšuje výběr daní a i ta kontrolní činnost je cílená. To znamená, že vychytáme ty, kteří se dlouhodobě a vědomě vyhýbají placení daní, a ne ty, kteří udělají nějakou chybu.
Na tom už se tedy pracuje. Kdy uvidíme efekty?
Záleží, jak dopadne zakázka, která je spuštěná. Je to veliká zakázka v řádu jednotek miliard korun. V této chvíli běží první kolo, kdy uchazeči se dotazují a budou prokazovat kvalifikaci, a ti, kteří projdou, pak budou dávat konkrétní nabídku. Záleží i na chování těch uchazečů, zda přijmu výsledek, pokud neuspěji. My jsme věnovali jak Finanční správa, tak Ministerstvo financí, extrémní pozornost zadávací dokumentaci. Chystali jsme ji více než 12 měsíců, abychom zvýšili pravděpodobnost, že ta zakázka proběhne standardně a úspěšně.
V jakém objemu je ta zakázka?
Jak jsem říkal, budou to jednotky miliard.
A kdy tedy má tento tendr skončit?
Chtěli bychom letos znát vítěze. Uvidíme, jak průběh a chování těch uchazečů, jestli tomu pomůže nebo ne. A pak od roku 2026 postupně náběh. To nebude tak, že se to nasadí najednou v jeden okamžik, ale postupně.
Když zůstanu ještě u daní, kolik se za loňský rok vybralo na windfall tax, kterou jste uvalili na banky, petrochemický průmysl a energetiku? Pořád držíte ten odhad kolem 40 miliard?
38 miliard jsme zveřejnili, to není žádné tajemství. Něco přes 19 miliard z druhého nástroje, tedy odvod z každé vyrobené megawatthodiny, tedy dohromady to bylo nějakých 57, nebo 58 miliard.
Zatím je ta daň platná do roku 2025. Je na stole zrušení windfall tax už letos, jak jste naznačil?
Budeme o tom debatovat v koalici. Vím, že někteří naši partneři mají jiný názor než já. Nebudu jmenovat. Pokud dám bokem, že stát platil poplatky za obnovitelné zdroje, tak ten systém byl loni v mínusu zhruba 18, možná 19 miliard. To znamená, mimořádné příjmy byly o 18 až 19 miliard nižší než mimořádné výdaje. A v letošním rozpočtu předpokládáme 17 miliard, to znamená, po těch dvou letech by to mělo být rozpočtově neutrální. Z mého pohledu to v takovém případě splnilo svůj účel a není třeba mít nadále mimořádné příjmy, protože už nebudou mimořádné výdaje. My jsme mnozí z nás říkali, že by bylo dobré, kdyby v tom střednědobém horizontu ten výnos byl zhruba stejný jako ty mimořádné výdaje za ty roky 2023 a 2024 bude, takže je to jedna z věcí, kterou já budu v rámci koalice debatovat se svými kolegy a budu navrhovat, abychom pro rok 2025 tu daň už neměli.
Za rok 2024 by ji ale firmy ještě zaplatily?
Ano. Protože ten deficit je zhruba kolem 20 miliard, a do toho nepočítám platby za obnovitelné zdroje, které byly taky několik desítek miliard korun, pak by nebyl splněn ten předpoklad, že zhruba ty mimořádné příjmy budou shodné jako ty mimořádné výdaje.
Říkal jste, že windfall tax je na mimořádné zisky, a ve chvíli, kdy se ukáže, že ten sektor žádné nerealizuje, tak by měla tato daň skončit.
Když nejsou mimořádné zisky, tak se windfall neplatí, ten systém je takto nastavený. Pokud se ukáže, že k mimořádným ziskům nedošlo, tak tu daň neplatíte. To je jako, když máte daň z příjmu právnických osob a Vaše společnost ten rok je ve ztrátě. Tak i přesto, že jsou tam nějaké sazby, tak žádnou daň z příjmu právnická osoba nezaplatí.
Rozumím, ale když se podíváte na příjmy z té daně, dá se zpětně říct, že to byly mimořádné zisky, i když ten výběr o tolik zaostal za odhady? Původně to bylo 80 miliard.
To bylo původně. On tolik nezaostal za těmi odhady. Musíme si vzpomenout, že když jsme zaváděli ten mimořádný nástroj, pak se tam dal ten strop, pak se zvolil jiný nástroj, to znamená, že pokud by neodváděli z každé vyrobené megawatthodiny ty peníze, tak by měli vyšší zisky a tím pádem by byla vyšší daň. Když jsme ten druhý nástroj zavedli, tak se odhadovalo, že bychom z něj mohli vybrat 60 až 70 miliard a byli jsme kritizováni, že je to málo, že se vybere víc, že ceny elektřiny budou vyšší. Naštěstí se ukázalo, že cena elektřiny šla dolů, takže výběr z té každé megawatthodiny byl nižší, což ale znamenalo, že byly nižší i platby za zastropované ceny. To mělo vliv na obě dvě strany rozpočtu. Takže někdo by mohl říct, že je to škoda, protože jsme mohli vybrat 100 miliard, ale pak bychom dali 150 miliard za zastropované ceny a ten výsledek by nebyl -20 miliard, ale -50. Takže já té kritice nerozumím. Tu situaci neovlivnila ČR, situace na trhu s elektřinou byla mnohem lepší, než experti předpokládali. Určitě máte nějaké archivy, můžete si pustit, co v roce 2022 říkali experti na energetiku, jak budou vysoké ceny, že nás to zastropování bude stát ne 100 miliard, ale možná až 300 miliard, a ta skutečnost byla naštěstí mnohem lepší.
Nicméně zrušení windfall tax pro letošek nenavrhnete?
Ne, protože to nemá podporu v koalici.
Vy sám byste to navrhl? Za vás jsou ty podmínky pro vypnutí windfall i pro letošek splněné?
Nemá cenu říkat, co by člověk udělal sám, vládneme v koalici. Já si to představit umím. Jsem příznivcem nižšího výběru daní. Pokud se ukáže, že v roce 2024 ty zisky už nebudou mimořádné, tak přestože není windfall tax vypnutá, tak nebude příjem. Takto je to nastaveno.
V další části rozhovoru ministr Stanjura komentoval tendr na výstavbu až čtyř nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně.