Nový náměstek Holub hostem Dvaceti minut Radiožurnálu
Zdroj: ČRo Radiožurnál, 3. 1. 2025
Prezident Petr Pavel v novoročním projevu řekl, že celková ekonomická situace naší země není špatná. Měl ve svém hodnocení pravdu a je možné jeho tvrzení doložit? „Vyzdvihl bych, že jsme těmi ekonomickými krizemi prošli stále s mimořádně nízkou mírou nezaměstnanosti, takže z hlediska sociálního smíru a soudržnosti není situace nějak výrazně špatná,“ hodnotí nový náměstek ministra financí Tomáš Holub, bývalý člen bankovní rady České národní banky.
Prezidentovo hodnocení ekonomického stavu Česka vzbudilo nesouhlas opozičních stran. Podle bývalého vicepremiéra Karla Havlíčka prezident přebírá „premiérovo manipulativní tvrzení o dobrém hospodářském stavu Česka.“ Vy jste vyzbrojen znalostí analýz ČNB. Jaký je náš hospodářský stav?
Já bych s panem prezidentem souhlasil v tom, že stav rozhodně není špatný. Ekonomika se pozvolna zotavuje z problémů, do kterých se dostala vlivem covidu, potom energetické krize a války na Ukrajině. Hrubý domácí produkt se nachází lehce nad úrovní roku 2019, a pokud – a to si myslím, tvrdí i opozice – jsme se v roce 2019 měli dobře, tak se v zásadě nemůžeme teď mít úplně špatně. Samozřejmě, není to žádná hitparáda. Loňský ekonomický růst byl kolem 1 % a tato ekonomika má rozhodně na víc. Ideálně by měla dlouhodobě růst tempem mezi 2-3 %, ale míříme tam. V letošním roce čeká ministerstvo financí růst HDP o 2,5 %. Zároveň bych vyzdvihl, že jsme těmi ekonomickými krizemi prošli stále s mimořádně nízkou mírou nezaměstnanosti, takže z hlediska sociálního smíru a soudržnosti není situace rozhodně nějak výrazně špatná.
Prezident v projevu také varoval před šířením polopravd a lží. Platí to i v ekonomickém zpravodajství?
Vždy je to také o interpretaci čísel. Vždy se můžete na sklenici dívat jako na poloprázdnou, nebo na poloplnou. Jak říkám, ekonomika rozhodně má na lepší výsledky, ale to, jakým způsobem se vyvíjí, rozhodně není žádná katastrofa. A letošní rok lze čekat další zlepšení.
Napadá vás nějaká často šířená polopravda, kterou byste mohl korigovat?
Myslím si, že obecně máme velice skeptický pohled na naše veřejné rozpočty, které zase můžeme vnímat jako poloplnou, nebo poloprázdnou sklenici. Velmi pravděpodobně jsme se za loňský rok, poprvé od vypuknutí covidu, dostali s veřejnými financemi pod 3 % schodku ve vztahu k hrubému domácímu produktu, což je minimální, ale přece jen evropský standard. Zdaleka ne všechny země Evropy jsou schopny tato pravidla dodržovat, ale v domácí debatě je vidět, že situaci veřejných financí vnímáme jako téměř tragickou. Není ani super skvělá, ani super tragická – tak někde uprostřed, taková pěkná trojka, ale v čase se zlepšuje.
Která z neznámých při odhadování jednotlivých ekonomických ukazatelů v novém roce zůstává největší? Je to návrat Donalda Trumpa do Bílého domu?
Je to návrat Donalda Trumpa do Bílého domu a s tím související výhled Německa. To, že se v letošním roce čeká zlepšení ekonomického růstu někam ke 2,5 %, je podmíněno tím, že Německo zrychlí. Ono loni prakticky stagnovalo. Předpoklady prognóz pro letošní rok jsou kolem jednoprocentního růstu, ale Německo je i v evropském kontextu velmi exportně orientovaná ekonomika. Má výrazný podíl na americkém trhu a případná obchodní válka, která by byla důsledkem nástupu Donalda Trumpa, bude Německo poškozovat z hlediska Evropy nadprůměrně. A my se s tím případně svezeme také, ve směru pozvolnějšího oživení ekonomiky.
Ono to ale nevypadá, že by se nemocný muž Evropy letos uzdravil. Podle vašeho odhadu, budou pokračovat vážné hospodářské problémy Německa?
Zatím to na výrazné oživení nevypadá. Když se člověk podívá na předstihové ukazatele z Německa, zejména jejich průmyslový sektor trpí. Když se na to člověk podívá z dlouhodobější perspektivy, německý průmysl je zhruba o 10 % níže, než býval ještě před 10 lety, takže syndrom Německa jako nemocného muže Evropy tam prostě je. A krize, které nastaly v poslední době – zdražení energie, případné další obchodní války – na Německo dopadají disproporčně více.
Když se vrátíme k nám, očekává se zpomalení růstu reálných mezd pod 3 %. I tak se průměrná mzda dostane k 50 tisícům, jak předpovídá vláda?
Já ta čísla nemám úplně v hlavě, ale čekal bych, že růst průměrné mzdy může být kolem 6 %, možná lehce nad 6 %. To znamená, bude se dál zvyšovat. Možná bych byl i lehce optimističtější z hlediska průměrného tempa, než jste říkal. Každopádně reálné mzdy porostou a postupně umazávají svůj propad, který nastal v důsledku postcovidové inflační vlny. To si myslím, že je další ze střípků, proč nevnímat náš ekonomický vývoj výrazně pesimisticky, protože i životní situace domácností se po těžkostech, kterými jsme si prošli, začala zlepšovat.
Mluvil jste o mimořádně nízké míře nezaměstnanosti u nás. Český průmysl hledá přes 260 tisíc kvalifikovaných pracovních sil. Podpoří vláda jejich větší migraci?
To si, upřímně řečeno, netroufám říct. Přece jenom jsem na ministerstvu financí opravdu pár hodin…
Tak já se zeptám jinak: měla by?
Já si myslím, že v rozumné míře ekonomická migrace českému trhu práce pomáhá. Velmi dobře to bylo vidět na tom, jak hladce trh nasál uprchlíky z Ukrajiny. To byly desetitisíce lidí, kteří se úspěšně zapojili do českého trhu práce a na datech nezaměstnanosti jsme to vůbec neviděli. Nemělo to žádné negativní doprovodné jevy, byl to odraz hladu po pracovní síle, který tady přetrvává.
Existují ale vůbec jiná řešení? Možná digitalizace, robotizace – co jiného?
Obecně, protože těžko podpoříme porodnost tak rychle, aby se nám začala zvyšovat pracovní síla – demograficky je mezi případnou vyšší porodností a pracovní sílou příliš dlouhá prodleva – imigraci nějakým způsobem můžeme podporovat. V zásadě je to ale o tom dosahovat zvyšování produktivity práce, ať už robotizací, využitím umělé inteligence nebo tím, že se lidé budou postupně, přirozeně přesouvat do zaměstnání, kde jsou schopni generovat vyšší přidanou hodnotu než v zaměstnáních, která mají momentálně.
Bylo by výhodné zavést euro, jak prezident také připomněl? A proč v novém roce porostou ceny bydlení? Poslechněte si celý rozhovor ZDE.