Žádost o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.

Dotaz:

Do Informační kanceláře Ministerstva financí bylo dne 23. dubna 2008 doručeno písemné podání se žádostí o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, týkající se organizační struktury finančního úřadu a systému generování čísla jednacího.

Odpověď:

Na základě Vaší žádosti o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, doručené dne 23. dubna 2008, Ministerstvo financí vyhovuje Vašemu požadavku o poskytnutí informací a k Vašim dotazům sděluje následující:

Jak vyplývá z ustanovení § 32 odst. 2 písmo a) a g) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "ZSDP"), je jednou ze základních náležitostí rozhodnutí mimo jiného i označení oprávněného správce daně, který rozhodnutí vydal a vlastnoruční podpis pověřeného pracovníka správce daně s uvedením jména, příjmení a funkce a otisk úředního razítka se státním znakem, kteroužto náležitost lze nahradit zaručeným elektronickým podpisem pracovníka a jeho kvalifikovaným certifikátem. Rozhodnutím v určité věci správce daně zakládá, mění nebo ruší práva nebo povinnosti jmenovitě v něm určené osoby a činí tak z pozice státního orgánu zákonem k takovým činnostem zmocněného. Poslední čtyřčíslí v čísle jednacím tedy v žádném případě nemá určující charakter ve smyslu, kdo rozhodnutí vydal, neboť se nejedná o individuální rozhodnutí konkrétního pracovníka správce daně tak, jak jej patrně chápete, ale skutečně o rozhodnutí správce daně.

Námitky podle ustanovení § 16 odst. 4 písmo d) ZSDP je oprávněn daňový subjekt podávat proti postupu pracovníka správce daně v rámci u něj prováděné daňové kontroly. Vzhledem k tomu, že daňový subjekt, u něhož je prováděna daňová kontrola, má ve vztahu k pracovníku správce daně právo mimo jiné na předložení služebního průkazu pracovníka a na to být přítomen jednání s ním a po ukončení spolupodepisuje projednání zprávy, neměl by tedy vzniknout problém s identifikací pracovníka správce daně, jehož postup hodlá daňový subjekt napadnout. Jména pracovníků zúčastněných na konkrétní daňové kontrole jsou daňovému subjektu známa rovněž z protokolu o jejím zahájení. Nadto daňovým subjektem je momentem podání námitky zahájeno o ní nadřízeným pracovníkem správce daně řízení, v němž samozřejmě tento pracovník pro posouzení její důvodnosti či nedůvodnosti a vyvození důsledků musí zhodnotit i to, zda předmětná námitka byla směřována vůči příslušné osobě. Námitka navíc může vždy směřovat jen proti konkrétním pracovníkům, kteří se na provádění kontroly podílejí, číslo jednací není podstatnou skutečností, neboť námitka bude patrně směřovat na faktická jednání pracovníků správce daně v rámci kontroly, s nimiž vešel daňový subjekt v kontakt a s jejichž postupem nebyl spokojen. I v případě, že by daňový subjekt neoznačil konkrétního pracovníka správce daně, který dle jeho názoru v rámci u něj prováděné daňové kontroly nepostupoval v souladu se zákonem, bylo by o takovéto námitce vedeno řízení.

Aprobační oprávnění jsou svěřena zaměstnancům finančních úřadů na základě podpisového řádu vydávaného jednotlivými finančními ředitelstvími. Jde o vnitřní předpis závazný mimo jiné i pro oprávnění a povinnosti podepisovat písemnosti vyhotovované u jednotlivých finančních úřadů a jeho úprava může být u různých finančních ředitelství poněkud odlišná.

Organizační struktura konkrétních finančních úřadů, která Vám poslouží k ozřejmění vztahů nadřízenosti a podřízenosti, je však u jednotlivých finančních úřadů rovněž odlišná a sice v závislosti na velikosti příslušného úřadu. Žádost o tyto informace je tedy nutno směřovat na základě zákona č. 106/1999 Sb. a v jeho mezích na konkrétní finanční úřad.