Žádost o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.

Dotaz:

V současné době dle platných právních norem mají fondy a investiční společnosti jen bohužel velmi malé povinnosti co se týče povinného přesného zveřejňování informací o svém portfoliu.

Domnívám se, že by přispělo k větší průhlednosti, a především k ochraně investic investorů, kdyby měly (například pololetně) fondy a investiční společnosti jasně formulovanou zákonnou povinnost zveřejňovat informace, do čeho přesně (např. jakých druhů akcií, jakých dluhopisů atp.) a v jakém objemu investovaly. Dle mých zkušeností se některým investičním společnostem do jakéhokoliv podrobnějšího zveřejňování svého konkrétního portfolia "nějak nechce"! Často poskytnou klientovi odpověď, že oni nepodávají podrobné informace, do čeho přesné investovali.

Obracím se proto na Vás s následujícími dotazy. Považuje Ministerstvo financí ČR výše popsané problémy investorů za důvod k dalším legislativním krokům, které by vedly zejména k větší průhlednosti v oblasti kolektivního investování a k ochraně investic zejména drobných investorů? Pokud ano, v jakém časovém období se legislativní kroky připravují a jak důrazným způsobem?

Odpověď:

Reagujeme na Váš dotaz týkající se povinnosti fondů kolektivního investování a investičních společností uveřejňovat podrobné informace o složení svého portfolia, resp. portfolia, které obhospodařují. Ve svém dopise uvádíte, že máte zkušenosti s odmítnutím poskytnutí informací o uskutečněných investicích ze strany investičních společností a dotazujete se na případné chystané legislativní změny v této oblasti.

Povinnosti při informování investorů ze strany fondů kolektivního investování a investičních společností upravuje zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování (dále jen „zákon“) a vyhláška č. 603/2006 Sb., o informační povinnosti fondu kolektivního investování a investiční společnosti (dále jen „vyhláška“). Informace, kterých se týká Váš dotaz, jsou povinně uveřejňovány v rámci výroční zprávy investiční společnosti a fondu kolektivního investování ( § 86 zákona, § 3 až § 6 vyhlášky) a pololetní zprávy fondu kolektivního investování(§ 86 zákona, § 7 vyhlášky). Vedle toho jsou fondy kolektivního investování povinny uveřejňovat za každý kalendářní měsíc údaj o struktuře svého majetku (§ 88 odst. 1 písm. c) a odst. 2 zákona, § 9 vyhlášky). Vyhláška ve svých přílohách stanoví pro každý z výše uvedených dokumentů seznam údajů, které v nich musí být obsaženy. Například informace podle § 88 musí podle přílohy 9 vyhlášky obsahovat „celková aktiva v majetku fondu kolektivního investování a jejich statisticky členěné složky - vklady a jiné pohledávky v dalším členění na vklady, pohledávky z repo operací, pohledávky vůči nemovitostním společnostem a ostatní pohledávky, nástroje peněžního trhu v dalším členění podle splatnosti, dluhopisy, akcie a obdobné investiční cenné papíry, cenné papíry fondu kolektivního investování, ostatní podíly včetně účastí na nemovitostních společnostech, deriváty v členění podle druhu a účelu vzniku, stálá aktiva v členění na nemovitosti a ostatní stálá aktiva, a ostatní aktiva“. Všechny uvedené dokumenty musí být uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup, tedy prostřednictvím internetu (podrobnosti stanoví § 17 vyhlášky). Pro výroční a pololetní zprávu navíc platí, že musí být podílníkům či akcionářům k dispozici v sídle fondu a na požádání jim musí být bez zbytečného odkladu bezplatně zaslány (§ 87 zákona).

Upozorňujeme, že Fondy kvalifikovaných investorů (§ 56 a § 57 zákona) plní výše uvedené povinnosti s určitými výjimkami uvedenými v zákoně.

Z výčtu údajů a stanoveného způsobu uveřejňování je zřejmé, že cílem právní úpravy je mimo jiné zpřístupnit investorům podrobné informace o provedených investicích fondu kolektivního investování.

Může ovšem nastat situace, že investiční společnost odmítne investorovu žádost o poskytnutí informace o svých obchodech, aniž by se dopustila protiprávního jednání. Právní řád totiž neukládá investičním společnostem vyhovět takovým individuálním žádostem. Za dostatečné je považováno splnění výše uvedených povinností, avšak investiční společnost by v takovém případě měla investora odkázat na příslušné povinně uveřejňované dokumenty. To by neplatilo v případě, kdy by investiční společnost byla k takovému jednání povinna na základě smlouvy uzavřené s investorem či na základě svých obchodních podmínek.

Vzhledem k výše uvedenému Ministerstvo financí považuje stávající právní úpravu poskytování informací o investicích fondů kolektivního investování za dostatečnou pro účinnou ochranu zájmů investorů a v dohledné době nechystá její změny. V případě podezření na neplnění zákonných povinností ze strany povinného subjektu doporučujeme obrátit se na Českou národní banku jakožto orgán dohledu v oblasti kolektivního investování.