Žádost o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.

Dotaz:

Obracím se na Vás s žádostí o poskytnutí informace dle zák. č. 106/1999 Sb., týkající se navrácení majetku dle vyhl. č. 128/46 Sb.:

Počet žádostí od účinnosti předpisu 128/46 Sb., z toho počet žádostí o vydání věci, kterým bylo vyhověno, kolik žádostí bylo zamítnuto, a jaký byl nejčastější důvod zamítnutí žádostí.

Ráda bych tyto žádosti, pokud by to bylo možné, uspořádala do tří období a to do roku 1948, od r. 1948 - 1989 a po roce 1989.

Dále žádám o poskytnutí informace, kolik žádostí bylo podáno u Vašeho ministerstva, případně u jiné organizace, pokud máte tyto údaje, dle novely zák. č. 116/1994 Sb.: počet žádostí, počet, kterým bylo vyhověno a počet zamítnutých žádostí a zda se jednalo o vydání věcí nebo o poskytnutí finanční náhrady.

Současně žádám o informaci, zda byl převeden majetek Židovskému muzeu, jak je uvedeno v § 1, odst. 2, zák. č. 212/2000 Sb. o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem, a kdy se převod uskutečnil.

Dále Vás žádám o informaci, zda je zpracovaný nový seznam věcí, které budou nařízením vlády převedeny na židovské obce, mimo nařízení vlády 335/2001 Sb., 152/2002 Sb., 184/2003 Sb., 123/2004 Sb.

Odpověď:

1. Informace týkající se navracení majetku podle zákona č. 128/1946 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, ve znění pozdějších předpisů.
   Z dikce zákona č. 128/1946 Sb. vyplývá, že upravoval majetkové nároky osob, které je pozbyly neplatným majetkovým převodem z doby po 29.9.1938 v důsledku okupace nebo rasové, národní či politické perzekuce. Nároky vůči osobám, které věc nabyly neplatným majetkovým převodem ve smyslu uvedeného zákona, bylo možné uplatnit do 3 let ode dne účinnosti tohoto zákona (tj. do 16.5.1949) u příslušného okresního soudu, a to především na vrácení věci či práva, resp. na vyplacení přiměřené peněžité náhrady, pokud věc vrátit nebylo možné, např. z důvodu ohrožení důležitých veřejných zájmů.
   Z uvedeného je zřejmé, že Ministerstvo financí nemělo v daných záležitostech založenu žádnou působnost a je pravděpodobné, že z této doby ani neexistují žádné statistické údaje týkající se počtu žádostí (resp. žalob) o navrácení majetku.
   Ze zkušeností z práce se spisy ohledně poskytování finančních náhrad podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 116/1994 Sb. však máme zato, že častým důvodem k zamítnutí žádosti o navrácení majetku po 25.2.1948 byl právní názor soudu, že osoby uplatňující nárok jsou osobami státně nespolehlivými z důvodu, že opustily republiku a nepodílely se na budovatelském úsilí československého lidu.
2. Informace vztahující se k zákonu č. 116/1994 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, v platném znění.
   Novela zákona č. 87/1991 Sb. provedená zákonem č. 116/1994 Sb. otevřela novou lhůtu pro dokončení restituce židovského majetku v případech, kdy nárok sice byl podle tehdy platných restitučních zákonů po válce uplatněn, ale nebyl z kvalifikovaných důvodů po nástupu totalitního režimu po 25.2.1948 uspokojen (tj. v důsledku politické persekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody).
   Přednost naturální restituce (tj. vydání věci oprávněné osobě) před poskytnutím finanční náhrady je základním principem restitučních zákonů přijatých po 1.1.1990. Do právních vztahů, které se týkají naturální restituce, nejsou orgány státní správy České republiky oprávněny jakýmkoli způsobem zasahovat (tuto pravomoc mají pouze nezávislé soudy). Ministerstvo financí poskytuje pouze finanční náhrady podle zákona č. 87/1991 Sb. za nemovitý majetek, který nelze ze zákonem uvedených důvodů vydat (a v omezených případech i za věci movité, nikoliv však v souvislosti se zákonem č. 116/1994 Sb.). Z uvedeného vyplývá, že Ministerstvo financí nemá k dispozici informace souvisejícís navracením majetku v restituci a na zdejším ministerstvu není a nikdy nebyla vedena souhrnná evidence či statistika týkající se majetku restituovaného podle shora uvedeného zákona.
   Ministerstvo financí pouze vede evidenci žadatelů o poskytnutí finanční náhrady, u kterých však nevede oddělenou evidenci žadatelů podle zákona č. 116/1994 Sb., neboť to zákonná úprava nevyžaduje.
   S ohledem na shora uvedené údaje Ministerstvo financí nemůže poskytnout přesné počty odškodněných obětí holocaustu. V úvahu by připadalo vypracování pouze hrubého odhadu, kolik finančních náhrad bylo vyplaceno podle zákona č. 116/1994 Sb. a kolik žádostí dle tohoto zákona bylo zamítnuto. Ministerstvo se pokusilo takový odhad učinit - vyplývá z něj, že dosud byla poskytnuta finanční náhrada za cca 240 restitučních případů, zatímco nároky týkající se cca 360 případů byly zamítnuty. Je však nutno zdůraznit, že údaje jsou velice nepřesné, a to s ohledem na skutečnost, že Ministerstvo financí mělo ve svém řízení celkem cca 90 000 restitučních žádostí, které z kapacitních důvodů není možné jednotlivě prozkoumávat.
   Pokud jde o důvody, pro které byly žádosti podané podle zákona č. 116/1994 Sb. zamítány, uvádíme, že byly různé tak jako u ostatních restitučních žádostí, tj. nesplnění oprávněnosti žadatelů, podmínky státního občanství České republiky či rozhodného období, pozdní uplatnění nároku, příp. nemožnost vydání věci.
3. Informace k zákonu č. 212/2000 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
   Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 212/2000 Sb. se věci uvedené v příloze k tomuto zákonu převedou bezúplatně do vlastnictví Židovského muzea v Praze do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Z informací uvedených na webových stránkách Židovského muzea vyplývá, že v tomto případě je dána působnost Ministerstva kultury. Doporučujeme Vám proto obrátit se s žádostí o poskytnutí podrobnější informace na uvedené ministerstvo.
4. Informace, zda je zpracovaný nový seznam věcí, které budou nařízením vlády převedeny na židovské obce.
   Z ustanovení § 2 zákona č. 212/2000 Sb. je zřejmé, že seznam věcí, které mají být bezúplatně převedeny ve smyslu § 1 odst. 1 zákona, předkládá vládě Federace židovských obcí. Vzhledem k tomu, že daná záležitost jde opět mimo dispozici Ministerstva financí, obraťte se, prosím, přímo na Federaci židovských obcí.