Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Dotaz:
V roce 2008 vám bylo při kontrole Nejvyšším kontrolním úřadem zjištěno dopuštění se správního deliktu podle zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, a to :
Nerespektování zákona o zadávání veřejných zakázek a chybně zvolený způsob zadání veřejné zakázky, např.: KA č. 07/12 – MF zadalo jednomu zájemci veřejné zakázky na pořízení nebo provoz informačních systémů pro čerpání pomoci ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti formou výzvy, aniž byly pro tento způsob zadání splněny podmínky.
V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím žádám o zodpovězení následujících otázek:
- Jaké okolnosti, skutečnosti vedly k porušení zákona?
- Došlo v souvislosti s porušením zákona k selhání nebo porušení povinností konkrétní zodpovědné osoby, resp. skupiny osob?
- Pokud nebyla určena zodpovědná osoba, proč k tomu nedošlo?
- Byla uskutečněna jiná opatření, aby se v budoucnu zamezilo výskytu podobných případů? (např. změna směrnic)
Odpověď:
Dle našeho názoru se jedná o různorodost při interpretaci ustanovení § 50 odst. I písmo e) zákona č. 199/1994. Dle tohoto ustanovení lze využít způsob zadání jednomu zájemci v případě, že v rámci zakázky půjde o "částečné obnovy, rozšíření nebo úpravy předmětu původní zakázky (zboží nebo zařízení), pokud by změna uchazeče vedla k tomu, že by zadavatel musel pořizovat plnění veřejné zakázky s odlišnými technickými znaky, které by s sebou přinášelo technickou neslučitelnost nebo potíže při provozu a údržbě ".
Dle našeho názoru předmětná zakázka všechna tato specifika splňovala, neboť se jednalo o úpravu již stávajícího informačního systému (lS VIOLA FM), resp. jeho částečnou obnovu. Tímto postupem mohly být z větší části využity funkcionality stávajícího informačního systému, které byly pro administraci prostředků strukturálních fondu a Fondu soudržnosti společné s těmi pro před vstupní nástroje (Phare, ISPA, SAP ARD), čímž došlo k časovým a finančním úsporám. Nedomníváme se tedy, že zde došlo k porušení tehdy platného zákona o zadávání veřejných zakázek. Z tohoto důvodu byl nález NKÚ obsažený v předmětném kontrolním závěru ze strany Ministerstva financí rozporován. Rovněž tak z výše uvedených skutečností nebylo zapotřebí zjištění konkrétní zodpovědné osoby, resp. nebylo zapotřebí přijetí jakýchkoli opatření.