Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím

Dotaz:

Prosím o poskytnutí odpovědi podle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Pokud by Českou republiku postihl státní bankrot, zajímalo by mě, jaké konkrétní dopady by měl na její obyvatele? Jak by se dotkl důchodců, lidí ve státní správě a v soukromém sektoru, matek na mateřské dovolené? Přestaly by se vyplácet důchody, stát by zabavil úspory lidí v bankách, lidem ve stspr by se zkrátily platy?

Odpověď:

K Vaším otázkám uvádíme následující:

Nastane-li státní bankrot, stát nebude schopen dostát svým závazkům, tzn. bude insolventní. To však nutně neznamená neschopnost státu hradit důchody, platy zaměstnanců státní správy a jiné příspěvky státu jako např. mateřská dovolená. Přímou ztrátu by zaznamenali pouze věřitelé státu. Stát by jim nebyl schopen splatit přijaté úvěry včetně úroků.

Nepřímým důsledkem státního bankrotu je obvykle nutnost restriktivních opatření ve státním rozpočtu. Stát je nucen snížit výdaje a zvýšit daňové příjmy, neboť schodek státního rozpočtu nemůže krýt dalšími výpůjčkami na trhu. Nepřímo by se tak státní bankrot dotkl i domácností a soukromých firem. Úsporná opatření jsou v takové situaci nutná, avšak vždy závisí na prioritách konkrétních tvůrců hospodářské politiky v daném období, a proto je nelze předjímat.

Stát jako takový však bude fungovat dál a budou zajištěny všechny jeho základní funkce včetně výplat důchodů a dalších mandatorních výdajů a zajištění chodu státní správy alespoň v minimálním rozsahu. V demokratických zemích je zabavování úspor občanů v bankách prakticky nepředstavitelné. Ke snížení platů zaměstnanců ve státní správě by v případě státního bankrotu v rámci rozpočtové restrikce pravděpodobně došlo.

Výše uvedené je však obecným popisem následků státního bankrotu a je třeba zdůraznit, že České republice státní bankrot v současné době v žádném případě nehrozí. Vláda se zavázala dlouhodobě a transparentně snižovat deficit státního rozpočtu, což se skutečně děje. Je zároveň známo, že naše země je mezi věřiteli a potenciálními investory považována za mimořádně spolehlivého a stabilního dlužníka.

V rámci Evropské Unie zaujímá Česká republika jednu z nejlepších pozic co se týká úrovně a udržitelnosti veřejného dluhu. Mezinárodně uznávané ratingové agentury hodnotí Českou republiku jako důvěryhodnou zemi s nízkým rizikem neschopnosti splácet své závazky.

Důkazem toho je i skutečnost, že české státní dluhopisy patří mezi dluhopisy s nejnižšími úrokovými sazbami v Evropské Unii. Kdyby existovaly pochybnosti ohledně solventnosti České republiky, investoři by jistě požadovali mnohem vyšší úroky za podstoupené riziko.