Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Dotaz:

Má žádost se týká tzv. principu ES, který vymyslela EU a jehož podstatou je převod peněz zadluženým zemím a jejich ekonomikám. V českých médiích se psalo, že při přijetí ESM dojde k závazku ČR k EU, který má v počátku cca 300 mld. Kč, ale není ohraničen maximální částkou.

Dle mne jsou při případném schválení ESM ze strany ČR a vzniku závazku dvě možnosti:

1. peníze do ESM půjdou z rozpočtu ČR či jiných již shromážděných zdrojů od daňových poplatníků
2. peníze do ESM se vezmou z účtů jednotlivců (nebo i PO?) přímo z jejich účtů v bankách.

K tomuto mám

Ad1) - postihne všechny daňovém, poplatníky - existují však kategorie obyvatel, která daně neplatí (myslím neplatí ze zákona a ne že nezákonně okrádají stát). Tzn. je zde otázka diskriminace.
Ad 2) - postihne FO či PO, které mají založeny v bankách účty a na nich mají nějaké peníze. Ale ne všichni daňoví  poplatníci mají v bankách účty a na nich peníze. Dále : jestliže má osoba X na účtu 100 000 Kč a osoba Y 10 Kč a požadavek ze strany ESM bude na                100 010 Kč, tak se osobě X vezme 100 000 Kč a osobě Y jen 10 Kč. Opět otázka diskriminace.

Moje otázky

1. jak budou peníze do ESM případně odváděny (možnosti 1 či 2)
2. zabýval se někdo nepoměry v placení dle ad1) a ad2)
3. zabýval se někdo diskriminací plynoucí z ad1) a ad2)
4. kromě otázky „zda se někdo zabýval“ se ptám i na přístup MF ČR k výše uvedeným bodům

Odpověď:

Děkuji za Váš dotaz o formě účasti České republiky na Evropském stabilizačním mechanismu (ESM). Dovolte mi, abych se popořadě vyjádřila k Vašim otázkám.

1. Jak budou peníze do ESM případně odváděny ČR se v současné době jako země mimo eurozónu na ESM nebude podílet. Není tedy mezi zeměmi, které upisují příslušný počáteční kapitál mechanismu. Účast na ESM může být pro ČR aktuální v okamžiku vstupu naší země do eurozóny, ke kterému se ČR zavázala svým vstupem do EU1. Vstup ČR do eurozóny ovšem není v současnosti na pořadu dne: na základě každoročního vyhodnocení plnění konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, které každoročně připravuje Ministerstvo financí ČR společně s Českou národní bankou, dosud Vláda ČR nestanovila, kdy by ČR měla do eurozóny vstoupit2. Přetrvávající potíže projektu společné evropské měny společně se stavem českých veřejných financí indikují malou pravděpodobnost změny tohoto postoje vlády ČR v nejbližším časovém horizontu.
   K Vaší první otázce mi dovolte ještě ozřejmit, jakou formu by případná budoucí účast naší země na ESM měla. Jak jsem již uvedla výše, k členství v ESM by ČR byla oprávněna  po svém vstupu do eurozóny3. Příspěvek ČR k základnímu kapitálu ESM by se pak odvíjel    od předem daného klíče, který zhruba odpovídá podílu země na obyvatelstvu a hospodářské výkonnosti eurozóny4. Podle interpretačního prohlášení ministrů financí signatářských zemí ESM, iniciovaného nálezem německého ústavního soudu z 12. září t. r., by pak jakékoli další navýšení podílu státu v ESM nad rámec základního kapitálu mělo podléhat schválení vnitrostátních orgánů daného člena. Pouze menší část daného poměrného příspěvku signatářské země je okamžitě splatná, zbylá část má formu příslibu signatářské země doplnit   v případě potřeby svůj příspěvek tak, aby celkový kapitál ESM byl udržen na potřebné výši    5. ESM je mezinárodní institucí zřízenou mezinárodní smlouvou podle mezinárodního práva,  a stojí tak mimo právní rámec EU. Příspěvky ČR do ESM by se tak nijak nelišily od příspěvků ČR vyplývajících z účasti naší země v jiných mezinárodních organizacích6. Z toho vyplývá, že z Vámi předložených forem realizace případné účasti ČR na ESM rozhodně neplatí Vámi uváděná varianta 2, tj. „stahování“ peněz z účtů obyvatel či podniků. Příspěvek ČR k základnímu kapitálu ESM by byl poskytnut ze státního rozpočtu ČR, a ten je zas jasně definován na příjmové (i výdajové) stránce. Tomu zhruba odpovídá Vámi uváděná varianta 1.
2. Zabýval se někdo nepoměry v placení dle ad1) a ad2)?
3. Zabýval se někdo diskriminací plynoucí z ad1) a ad2)?
4. Kromě otázky „zda se někdo zabýval“ se ptám i na přístup MF ČR k výše uvedeným bodům.

Jak bylo uvedeno výše, Vaše varianta 2 nepadá v úvahu. Co se týče varianty 1, jedná se obecně o problematiku struktury státního rozpočtu. Ta je trvale předmětem jednání parlamentu a jednou z hlavních otázek každých voleb. V případě dalších dotazů se na MF neváhejte znovu obrátit.