Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Dotaz č. 1:

Proč byly zdaněny majetkové podíly vzniklé z transformace ZD dle znění ustanovení zákona č. 42/1992 Sb., které byly vydány oprávněným osobám, když se jednalo o dodatečné rozdělení již zdaněného majetku. Zásada zákazu dvojího zdanění zde neplatí? Jedná  se o případy, kdy oprávněná osoba tento majetkový podíl vložila do svého podnikání v případě soukromých zemědělců.

Dotaz č. 2:

Proč nebyly zdaněny vypořádací podíly vydané členům družstva v procesu přeměny družstev na akciové společnosti? Výpočtem vypořádacího podílu došlo vesměs k navýšení hodnoty původního majetkového vkladu a podílu. Proč nedošlo ke zdanění tohoto majetkového příjmu?

Odpověď k dotazu č. 1 a 2:

Jde-li o zdanění příjmů z  vypořádání majetkových podílů na transformovaném družstvu, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, v § 32 stanoví, že  majetkové podíly vzniklé podle tohoto zákona na základě transformace družstev podléhají daním a poplatkům podle zvláštních předpisů při jejich vyplacení. Zákon č.  586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) v § 3 odst. 4 písm. a) stanoví, že předmětem daně nejsou mimo jiné i  příjmy získané  vydáním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva. Podle § 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 146/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, příjmy získané vydáním nemovitostí nebo movité věci anebo majetkového práva, které nejsou předmětem daně, jsou také:

1. příjmy získané oprávněnou osobou  tím, že jí byl vydán základní podíl na majetku družstva;
2. příjmy získané oprávněnou osobou  z dalšího podílu na majetku družstva plynoucí z transformace, pokud byly ponechány v družstvu, které bude po transformaci působit dál;
3.  příjmy získané oprávněnou osobou z dalšího podílu na majetku družstva plynoucí z transformace, pokud byly touto osobou vloženy podle schváleného transformačního projektu do dalšího družstva nebo některého typu obchodní společnosti; není přitom rozhodující, zda je uvedený podíl vložen ve věcném plnění nebo v penězích na vklad člena družstva, společníka nebo formou převodu na akcie akciové společnosti;
4. příjmy oprávněné osoby  z vydání dalšího podílu na majetku družstva plynoucí z transformace  v nepeněžní formě. 

Předmětem daně však jsou příjmy z dalšího podílu na majetku družstva plynoucí z transformace, které byly oprávněné osobě  vyplaceny. Tento vyplacený  příjem z dalšího podílu na majetku družstva plynoucí z transformace podléhá zdanění podle § 36 odst. 2 zákona, tj. daní srážkou, která činí 15 %. Jedná se o příjem podle § 10 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů.

Vložila-li oprávněná osoba  (např. soukromý zemědělec, jak je v dotazu uvedeno) vydaný majetek do svého obchodního majetku pro podnikatelskou činnost ve smyslu § 4  odst. 4 zákona, jsou příjmy plynoucí  z tohoto majetku již zdanitelnými příjmy  podle § 7 zákona.

Dotaz č. 3:

Proč FAÚ neřeší účetní podvody při tzv. vytunelování majetku družstev, kdy nebyl proveden výpočet vypořádacího podílu, aby nebylo zřetelné majetkové zhodnocení vložených i nevložených majetkových výnosů a podílů.

Dotaz č. 4:

Proč FAÚ neřeší podvody s čerpáním dotací v ZD Úsovsko se sídlem v Klopině,  v spol. Úsovsko a.s. Klopina (zařízení pily v Polici a jatek v Klopině nebylo provozováno po stanovenou dobu) a ve firmách, které spol. Úsovsko a.s. vlastní. Je přípustné, aby   firma – a.s. kupovala své vlastní akcie? Nákup polí, akcií a jiných firem je ze zdaněného zisku, nebo  se tímto způsobem snižuje zisk.

Dotaz č. 5:

Proč FAÚ neřeší svérázné čerpání dotací, kdy práce dnes např. na bioplynové stanici prování firma Fortex vlastněná firmou Úsovsko a.s. Klopina? Výběrové řízení proběhlo legálně?

Odpověď k dotazu č. 3, 4 a 5:

Finančně analytický útvar (dále jen „FAÚ“) je finanční zpravodajskou jednotkou odpovědnou v rozsahu své působnosti za boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to jak v rámci České republiky, tak i ve vztahu k celosvětovým mezinárodním organizacím s obdobným předmětem činnosti.

Kompetence, činnosti a postupy FAÚ MF jsou konkrétně vymezeny zejména zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti  a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“) a dalšími zvláštními právními předpisy, upravujícími oblast uplatňování mezinárodních sankcí v návaznosti na opatření přijatá Radou bezpečnosti OSN a orgány EU.

U ustanovení § 55 AML zákona vyplývá, že FAÚ MF provádí  šetření oznámení podezřelého obchodu“ na základě oznámení od povinných osob (vyjmenovaných v § 2 AML zákona), případně na základě jiného podnětu, avšak za splnění podmínky stanovené definici pojmu „podezřelý obchod“, tj. musí se jednat o obchod uskutečněný za okolností vyvolávající podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu použité prostředky jsou určeny k financování terorismu (viz ustanovení § 6 AML zákona). Obchodem se podle ustanovení § 4 odst. 1 AML zákona rozumí každé jednání povinné osoby s jinou osobou, pokud takové jednání směřuje k nakládání s majetkem této jiné osoby nebo k poskytnutí služby této jiné osobě. Legalizaci výnosů z trestné činnosti se podle ustanovení § 3 odst.1 AML zákona rozumí jednání sledující zakrytí nezákonného původu jakékoliv ekonomické výhody vyplývající z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, že jde o majetkový prospěch nabytý v souladu se zákonem.

Jak již bylo výše uvedené, FAÚ MF provádí šetření přijatých oznámení podezřelých obchodů postupem podle ustanovení § 30 a následujících AML zákona s tím, že pokud provedeným šetřením zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, v souladu  s ustanovením § 32 odst. 1 AML zákona podá oznámení podle trestního řádu a současně orgánu činnému v trestním řízení poskytne všechny související informace z výsledků vlastního šetření. Zjistí-li FAÚ MF skutečnosti, které jsou významné pro výkon činnosti územních finančních orgánů nebo celních orgánů, v souladu s ustanovením § 32  odst. 2 AML zákona informuje o těchto zjištěních Generální finanční ředitelství   nebo Generální ředitelství cel a poskytne všechny související informace z výsledků vlastního šetření, pokud poskytnutí takových informací není v rozporu s účelem AML zákona.

Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že zdejší útvar není příslušný k provádění šetření ve vztahu k oblastem, a které nespadají do jeho věcné příslušnosti (účetní podvody, podvody při čerpání dotací – viz žádost v příloze).

Pokud disponujete v naznačených případech jakýmikoliv odůvodněnými skutečnostmi, které nasvědčují podezření ze spáchání trestné činnosti konkrétními subjekty, doporučuji Vám obrátit se na věcně a místně příslušný policejní orgán nebo státní zastupitelství formou podání trestního oznámení.