Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.
Dotaz:
-
Jsou součástí Vaší organizace rozkladové komise jako zvláštní poradní orgány pro účely řízení o rozkladu podle § 152 zákona č. 500/2000 Sb., správního řádu a jaké to jsou (kolik jich je)?
-
Jsou v rámci Vaší činnosti zřizovány rozkladové komise ad hoc pro jednotlivé rozkladové řízení?
-
Jaká je organizace rozkladových komisí, tzn. kolik mají členů, zda a jak se vnitřně člení (senáty, kolegia apod.)?
-
Kolikrát v roce 2012 se uskutečnilo zasedání těchto rozkladových komisí? Kolik zasedání se uskutečnilo v roce 2011, 2010, 2009, 2008 a 2007?
-
Jaký byl počet rozkladových řízení projednávaných těmito komisemi v roce 2012? Jaký byl počet těchto řízení v roce 2011, 2010, 2009, 2008 a 2007?
-
V kolika případech v roce 2012 rozhodl ministr/vedoucí úřadu stejným způsobem, jaký mu doporučila svým návrhem rozkladová komise a v kolika případech rozhodl odlišným způsobem? Jaký byl poměr těchto rozhodnutí v roce 2011, 2010, 2009, 2008 a 2007?
-
V kolika případech v roce 2012 byla proti rozhodnutí ministra/vedoucího úřadu učiněnému v rozkladovém řízení podána žaloba k soudu? Jak tomu bylo v roce 2011, 2010, 2009, 2008 a 2007?
-
V kolika případech bylo na základě žalob, podaných v roce 2012 proti rozhodnutím ministra/vedoucího úřadu učiněným v rozkladovém řízení, soudem zrušeno rozhodnutí ministra/vedoucího úřadu. Kolik těchto žalob bylo soudem zamítnuto a kolik odmítnuto a v kolika případech bylo řízení zastaveno a v kolika případech bylo soudem o těchto žalobách rozhodnuto jinak? Uvedené údaje žádám poskytnout i v souvislosti s žalobami proti rozhodnutím ministra/vedoucího úřadu učiněným v rozkladovém řízení, které byly soudu podány v roce 2011, 2010, 2009, 2008 a 2007.
Ačkoliv získání těchto údajů může být spojeno s jistou administrativní náročností, jsem toho názoru, že jde o data, která by v prostředí dobré správy měla být snadno dohledatelná a (možná i veřejně) dostupná. To ostatně vyplývá i z judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 2. 2012, č. j. 1 As 141/2011 - 67), podle níž si lze jen stěží představit, jak by mohla být činnost správního orgánu v souladu s některými ze základních zásad, kdyby správní orgán nijak nereflektoval "zpětnou vazbu", jež mu poskytují "přezkumná" rozhodnutí správních orgánů a soudů. Podle judikatury lze považovat za stěží představitelné, že by správní orgán nedisponoval předmětnými evidencemi, protože se jedná o nutnou podmínku efektivity fungování každého orgánu veřejné správy. Pokud by správní orgán přece jen deklaroval, že žádné takové evidence nemá k dispozici, neuplatnila by se s ohledem na výše uvedené výluka z povinnosti poskytovat informace, neboť by správní orgán měl pouze povinnost napravit svou dřívější nečinnost.